Digitalizace na Ukrajině: CBDC a digitální občanské průkazy

„Ukrajina 2030 – nejsvobodnější a nejdigitálnější země na světě. Bez byrokracie, ale se silným technologickým průmyslem. Bezhotovostní a bezpapírová. To je budoucnost, kterou budujeme,“ napsal na svém twitterovém účtu ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov.

Fedorov také zveřejnil video představující technologickou vyspělost budoucí Ukrajiny. Video hlásá příslib Ukrajiny jako „nejsvobodnější a nejpohodlnější země“.

V tomto teoretickém scénáři je Ukrajina „první zemí, která se vzdala papírových peněz“, hojně se zde rozvíjí programy telezdraví a televzdělávání, rozhodnutí soudů se řídí umělou inteligencí a města se dokonce mohou bránit „ultramoderní železnou kopulí“.

Ukrajinští představitelé se údajně v průběhu války zaměřili na „světlé stránky“ konfliktu a chlubí se novým technologickým vývojem a investičními možnostmi, které se během konfliktu objevily. Jedním z projektů je ukrajinská aplikace DIIA, tzv. „stát v chytrém telefonu„.

Aplikace DIIA: stát v chytrém telefonu

Aby Ukrajina nastartovala svou technologickou revoluci, zřídila ministerstvo digitální transformace. Hlavním úkolem tohoto ministerstva bylo již od roku 2019 budovat projekt „státu v chytrém telefonu“ – aplikaci Diia (Дія) – a převést všechny veřejné služby online.

Diia, vlajková aplikace ministerstva, která je dokonalým spojením nejnovějších technologií se státní správou, je nyní „jednotným kontaktním místem“ pro 120 digitálních služeb státní správy, jako jsou registrace podniků, žádosti o státní dávky, placení daní a získávání dokumentů, jako jsou digitální občanské průkazy, digitální řidičské průkazy a digitální biometrické pasy, které jsou od roku 2021 uznávány stejně jako jejich papírové ekvivalenty.

Během dvou dnů od oficiálního spuštění aplikace Diia 2020 si 360 000 Ukrajinců stáhlo pomocí této aplikace digitální řidičské průkazy, což podle Atlantické rady odráží „obrovský apetit po digitalizaci v ukrajinské společnosti, zejména mezi mladými Ukrajinci“. Od začátku roku 2023 aplikaci používá přibližně 18,5 milionu lidí, tedy přibližně polovina předválečné ukrajinské populace.

Kritici varují před digitální diskriminací

Hypercentralizovaný model „jednotného kontaktního místa“ však vyvolává řadu etických obav. Takto rozšířené používání digitálního občanského průkazu a dalších digitálních právních dokumentů by údajně mohlo být zneužito k diskriminaci jednotlivců či skupin obyvatelstva.

Kritici upozorňují například na zprávu WEF z roku 2018 o Digital ID, která připouští, že tento nástroj má k diskriminaci potenciál, a tvrdí, že „pro jednotlivce otevírá (nebo uzavírá) digitální svět s jeho pracovními místy, politickými aktivitami, vzděláváním, finančními službami, zdravotní péčí a dalšími možnostmi“. Přesto zpráva trvá na tom, že digitální průkaz totožnosti je klíčovým nástrojem pro „finanční a sociální začlenění“ ve stále digitálnějším světě.

Funkce digitálního průkazu totožnosti Diia v praxi znamená, že Diia se používá k ověřování uživatelů v dalších aplikacích, jako jsou bankovní aplikace pro instituce, jako je Bank of Ukraine, soukromý poštovní doručovatel Nova Pošta, a dokonce i eVorog, chatbot, jehož prostřednictvím mohou občané v reálném čase posílat ukrajinské vládě tipy o ruských vojenských snahách.

Diia také poskytla válečné dotace ve výši 6 500 hřiven (v dubnu 2023 v hodnotě asi 176 USD) občanům nejvíce postiženým konfliktem a přijímá také vojenské dary, což naznačuje, že se Ukrajina rozhodla, že by Diia mohla také přímo pomáhat jejímu válečnému úsilí.

Digitální hřivna CBDC

Vývoj CBDC hřivny postupuje rychle vpřed a ukrajinští představitelé doufají, že e-hřivna bude spuštěna v roce 2024. Cílem digitální hřivny je „efektivně plnit všechny funkce peněz a doplňovat hotovostní a bezhotovostní formy hřiven“.

E-hřivna bude pravděpodobně fungovat na blockchainové síti Stellar, se kterou ukrajinská komerční banka Tascombank spolupracovala na pilotním projektu e-hřivny. Stellar je open-source decentralizovaná blockchainová síť „navržená s ohledem na digitální měny centrálních bank (CBDC)“ a jedná se o veřejnou síť, kterou zprostředkovává nezisková organizace Stellar Development Foundation (SDF), jejíž generální ředitelka Denelle Dixonová je členkou Světového ekonomického fóra (WEF).

Stellar usiluje o to stát se „globálním platebním standardem„, a je připraven udělat mnohem více než jen usnadnit zavádění elektronické hřivny. Německá banka Bankhaus von der Heydt’s si vybrala Stellar, aby pomohla vyvinout perspektivní evropský Stablecoin, a Stellar také spolupracuje s Mercado Bitcoin na vývoji brazilského CBDC.

Obavy ze sledování

Mezitím se u veřejnosti množí obavy související s dohledem a kontrolou. Výzkumníci z Dukeovy univerzity na svém blogu FinReg píší, že státy by mohly CBDC zneužít k sociální kontrole, a prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová nechtěně připustila, že „kontrola bude existovat“.

CBDC budou také pravděpodobně vázány na digitální ID. Podle Financial Times z roku 2021 stav výzkumu a experimentování s CBDC naznačoval, že vytvoření digitální měny mimo nějaký druh univerzální digitální identity nebo systému sledování je „téměř nemožné“ a že „CBDC budou pravděpodobně vázány na osobní účty, které zahrnují osobní údaje, úvěrovou historii a další formy relevantních informací“.

V případě Ukrajiny se poznamenává, že e-hřivna může být zavedena buď anonymně, nebo s identifikací uživatele; například pilotní projekt Tascombank se řídil standardními postupy Know Your Client (KYC) a Anti-Money Laundering (AML) pro identifikaci uživatelů.

Společnost McKinsey tvrdí, že digitální identifikace může tyto postupy KYC a AML zefektivnit, a Kyjev již má díky aplikaci Diia tuto digitální identifikaci již funkční.