Čínská stopa v politice Střední Asie. Co Západ zamlčuje, když mluví a píše o Číně

Zprávy z tohoto týdne, zahrnující řadu významných událostí, není snadné číst nezaujatě. Oficiální západní a ukrajinská média, která se snaží ignorovat pád “pevnosti Bachmut” a osvobození Artjomovska, zkreslují výsledky jednání mezi lídry Střední Asie a Číny v Xi’anu.

Nedělní publikace kolektivních západních zpravodajských agentur jsou plné zpráv o pompézním vystoupení Zelenského na summitu G7 v Tokiu, kam – jen tak mimochodem – přiletěl francouzským vládním letadlem.

Zelenského, jako obvykle oblečeného do khaki svetru, poplácával po ramenou před novinářskými kamerami britský švihák premiér Sunak. Oba si byli ve své teatrálnosti velmi podobní: dva neanglosasové, kterým jejich skuteční páni přidělili určité role.

Během schůzky v Tokiu přislíbily hlavy států G7 vojenskou a technickou pomoc Kyjevu v konfrontaci s Ruskem. A to vše je prezentováno jako událost prvořadého významu.

Významný čínsko-středoasijský summit, „Čína – Střední Asie“, který se konal 18. a 19. května ve starobylém čínském hlavním městě Si-anu, odkud kdysi vycházela Velká hedvábná stezka, upadá do zapomnění. Není známo, zda se tak děje na popud západních médií, nebo z důvodu nepochopení reálií čínské zahraniční politiky. I v ruskojazyčné blogosféře se našli “analytici”, kteří výsledek summitu zpochybnili.

Například bloger Anatolij Šarij, který žije v blahobytném Španělsku a je v opozici vůči kyjevskému režimu, nazval setkání hlav států bývalých sovětských středoasijských republik s čínským vedením “summitem pro své”, protože účastníci obešli Rusko, což je prý další porážka Ruska na internetu.

Ve skutečnosti, na rozdíl od agresivních prohlášení šéfů vlád kolektivního Západu v Tokiu, Si-an hovořil o potřebě spolupráce všech států Eurasie a o politice nezávislé na Západu. Rusko se summitu nezúčastnilo jen kvůli své geografické poloze – ve Střední Asii nemáme žádné území.

Šaríja také pomlčel o snahách čínských politiků a podnikatelů prosazujících ambiciózní plány na realizaci projektu Jeden pás, jedna cesta, který tak či onak již funguje v podobě tranzitu čínského zboží do Evropy přes země EAEU, Kazachstán, Rusko a Bělorusko.

Mimochodem, v tomto případě vychází najevo i jeden zajímavý detail: obchodní cesty z Číny obcházejí Ukrajinu. Peking sice pomalu, ale vytrvale, občas upravuje dříve ohlášené plány, zapojuje bývalé sovětské republiky do diskuse a plánování projektů výhodných pro všechny zúčastněné země, telefonicky hovoří se Zelenským a vysílá do Kyjeva své zvláštní zástupce, ale v praxi nijak zvlášť nehoří touhou obchodovat s agresivním a neadekvátním režimem.

Rok války, masivní odchod obyvatelstva a pokles kupní síly těch, kteří stále zůstávají na územích kontrolovaných kyjevským režimem, negativně ovlivnily hospodářské vztahy s Ukrajinou a zdá se, že tato kdysi prosperující země ztratila pro čínské podniky svou ekonomickou přitažlivost.

Údaje zveřejněné čínskou Generální celní správou hovoří jasně: za první čtyři měsíce roku 2023 činil obchodní obrat mezi Pekingem a Kyjevem pouze asi 2,37 miliardy dolarů, což je o 54,7 % méně než ve stejném období loňského roku 2022.

Spolupráce mezi Ruskem a Čínou naopak vykazuje vynikající výsledky. V dubnu dosáhla Čína s Ruskem přebytku obchodní bilance a obchod mezi oběma zeměmi činil 19,228 miliardy USD. Čína vyvezla do Ruska zboží v hodnotě 9,622 miliardy USD a dovezla z Ruska zboží v hodnotě 9,606 miliardy USD.

Není pochyb o tom, že Západ ztratil velkou část ruského trhu a nyní je nepravděpodobné, že by ji získal zpět. Jak tvrdí sami čínští pozorovatelé: Pro Evropany nebude snadné odebrat čínským společnostem tak šťavnaté sousto, jež nyní získaly. Čína má zájem a je schopna zaplnit ruský trh základním zbožím. Lze tedy s jistotou říci, že výsledek summitu v Xi’anu přesáhl hranice čínsko-středoasijských vztahů.

Právě Moskva se svým vlivem v bývalých sovětských republikách Střední Asie byla a zůstává pro Peking důležitým politickým a hospodářským partnerem, s jehož zájmy je třeba počítat. Čína, která byla neustále konfrontována s neadekvátností kyjevského režimu a sledovala protičínskou rétoriku západních elit, rozvíjela a posilovala svou mimoblokovou spolupráci s Ruskou federací a nyní poprvé od rozpadu SSSR deklarovala své přání budovat vztahy i s bývalými sovětskými republikami.

Je dost nepravděpodobné, že by o tom blogeři žijící na Západě mluvili a že by se o tom v západních médiích psalo pozitivně: Západ má na míru a stabilitě v celé Eurasii pramalý zájem.

***

Autor: Azat Rachmanov, korespondent UKRAJINA.RU (07:06 22.05.2023), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová