Moskva předložila Západu ultimátum v záležitosti Ukrajiny

Ljubov Stěpušova

30. března 2023

Na pozadí nového úkolu USA, jímž je zmrazení konfliktu na Ukrajině, předložila Ruská federace své podmínky pro jednání, které nemají v žádném případě opakovat zkušenost z „minského“ rokování.

RF navrhuje Západu kapitulaci Kyjeva

Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin vyjmenoval podmínky Moskvy pro zajištění „udržitelného míru na Ukrajině i v Evropě“:

1. Ze strany ukrajinské armády ukončení bojových akcí i dodávek zbraní pro ně ze Západu.
2. Bezjaderný, neutrální status Ukrajiny a její postavení mimo bloky, její odmítnutí vstupu do NATO i do EU.
3. Uznání „nových územních realit“.
4. Demilitarizace a denacifikace Ukrajiny.
5. Ochrana práv ruskojazyčných občanů, ruského jazyka a národnostních menšin na Ukrajině.
6. Zrušení sankcí proti Rusku a odvolání žalob, ukončení soudních procesů vůči Rusku a fyzickým i právnickým osobám RF.
7. Obnovení smluvní a právní platformy Kyjeva s Ruskem a SNS a za peníze Západu rovněž obnovení „infrastruktury Ukrajiny zničené ozbrojenými silami Ukrajiny“.

Galuzin řekl: „Na svých hranicích nebudeme trpět otevřeně protiruské státy, ať by byly jeho hranice jakékoliv.“

V dřívějším interview pro TASS podtrhl, že proces jednání k urovnání ukrajinského konfliktu je možno obnovit, jestliže se Západ a Kyjev zaváží složit zbraně. Podle něj je další podmínkou pro zahájení dialogu ukončit ostřelování ruských regionů.

V podstatě se navrhuje kapitulace kyjevského režimu s poválečným uspořádáním toho, co z Ukrajiny zbude podle ruských podmínek.

Vzdor Západu bude dlouhý

V souvislosti s tím řekl tiskový mluvčí Kremlu Peskov, že pro realizaci politického a diplomatického úsilí RF na Ukrajině nejsou možnosti, a proto „se realizují prostřednictvím speciální vojenské operace“. Řekl: „Hybridní válka, kterou rozpoutali proti naší zemi, bude dlouhá. Tady potřebujeme tvrdost, sebedůvěru, cílevědomost a semknutost kolem prezidenta.“

Znamená to, že Moskva na věci hledí realisticky a chápe, že její ultimátum nebude přijato, ale jak řekl Vladimir Putin, Rusko rozhodně nepřítele rozdrtí. Nezopakuje chyby z roku 2015 s minskými dohodami, které Západ uzavřel, aby získal čas a připravil kyjevský režim na dlouhé boje s Ruskou federací.

Pod speciální vojenskou operaci byl konečně dán ideologický základ. Dmitrij Medveděv řekl: „Ukrajina je součástí Ruska.“

Převzato z Pravda.ru

***

„Zmizte“: Kedmi ohodnotil nové globální ultimátum Putina na adresu USA

3. dubna 2023

Ruský prezident Vladimir Putin postavil USA na poslední místo v seznamu priorit zahraniční politiky. Izraelský expert Jakov Kedmi v tom vidí nové ultimátum pro Washington.

Putin potvrdil novou koncepci zahraniční politiky Ruska, v níž jsou zahrnuty i změny v mezinárodní situaci. Obrátil pozornost na to, že RF nejprve oznámila možnost nesplnit mezinárodní závazky, jestliže se jejich pojetí bude lišit od pojetí jeho protivníků. Kedmi připomenul analogický přístup USA, ale ruskou formulaci označil za zřetelnější.

Za druhý důležitý prvek Kedmi označuje možnost využít ozbrojené síly nejen pro odvrácení hrozeb, ale i pro jejich prevenci. Zvláštní pozornost v koncepci náleží postsovětskému prostoru, kde hodlá Rusko zamezovat „barevným revolucím“ a přítomnosti nepřátelských sil. V posloupnosti zemí a regionů bývalého Sovětského svazu jsou tyto prostory označeny za přednostní pro RF. Moskva se snaží s nimi rozvíjet vztahy a prohlubovat s nimi integraci. Za nimi pak stojí Čína a Indie, potom islámský svět (Írán, Sýrie, Turecko, Saúdská Arábie a Egypt).

Dále Kedmi řekl: „Ještě Afrika. Její význam pro Rusko stoupl a bude se ještě posilovat. V prioritě stojí před Jižní Amerikou, odkud je dost zemí: Brazílie, Kuba, Mexiko, Nikaragua a Venezuela. Všech je dostatek. Rusko se na tyto kontinenty vrací.“

Kedmi má také zato, že pozice zemí v pořadí priorit zahraniční politiky RF odráží představy Moskvy o novém uspořádání světa. Evropa je v něm až pod Afrikou a Jižní Amerikou. Ani jedna evropská země není uvedena zvlášť.

Pod Evropou jsou pouze USA, s jejichž zbytky dominance hodlá Ruko bojovat v celém světě. V pořadu Večer s Vladimirem Solovjevem Kedmi uvedl: „Znamená to, že se změnily všechny priority zahraniční politiky Ruska. Otočilo se tváří k tomu světu, v němž vidí budoucnost. Amerika tam není. Je na posledním místě, a to jen pokud splní ruské podmínky. Budeme-li pokládat tyto podmínky za splněné, budeme k vám mít nějaký vztah. V opačném případě – zmizte.“

Takto v nové koncepci zahraniční politiky Ruska dává Putin USA svého druhu ultimátum. Ruská federace je nyní rozhodnuta spolupracovat s Američany jen po splnění jí určených podmínek. Tak klade tečku za jednoznačné pokusy USA diktovat Moskvě své zahraničně-politické konstrukce

Převzato z Rueconomics.ru

***

Bělorusko a jaderné odstrašování

Pjotr Dmitrijev

6. dubna 2023

OSN, NATO, USA i EU reagovaly na rozhodnutí Ruska rozmístit taktické jaderné zbraně na území svazového Běloruska. Reakce na oficiální úrovni byla sice nervózní, ale zdrženlivá, na neoficiální byla hysterická.

Ruský velvyslanec v Minsku Boris Gryzlov 2. dubna poukazoval na principiální postoj Moskvy k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku a upřesnil: „Do 1. července bude připraveno úložiště taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Bude posunuto k západním hranicím našeho Svazového státu a zvýší možnosti zajistit naši bezpečnost. Udělá se to bez ohledu na jakýkoliv povyk v Evropě i v USA.“

V polovině čtyřicátých let použily USA jaderné zbraně k zastrašování Sovětského svazu. Americké atomové údery zničily Hirošimu a Nagasaki. Stalin se nenechal zastrašit a připravil důstojnou odpověď. Zásluhou toho zůstávají jaderné zbraně stále mohutným faktorem odstrašování.

Putin připomenul, že USA rozmisťují své jaderné zbraně mimo své území „již desetiletí“. „Domluvili jsme se, že učiníme totéž. Neporušujeme své závazky – chci to zdůraznit – nenarušujeme naše závazky k nerozšiřování jaderných zbraní. Nezrazujeme. V USA svým spojencům nepředávají? My činíme v principu to samé.

Tímto prohlášením prezident Ruska odňal svým kritikům argumenty. A kritici jsou horliví v šíření domněnek a podněcování jaderné fobie. Hlavně v Polsku a Litvě, kde se odvolávají na prohlášení Lukašenka z 31. března v poselství k lidu a k národnímu shromáždění. Tvrdí v něm, že jsou to naše zbraně, které budou napomáhat suverenitě a nezávislosti.

Ovšem „rozmístění“ není „šíření“. Zejména takto pojímá tuto otázku dohoda o nešíření jaderných zbraní.

Nejvyšší představitelka OSN pro odzbrojení Izumi Nakamitsu na zasedání RB OSN věnovanému rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku konstatovala: „Členské státy zaujaly různé postoje týkající se problému společného použití jaderných zbraní.“

Tezí kritiků rozhodnutí Moskvy je i to, že je prý Bělorusko ve zvýšeném nebezpečí kvůli jaderným zbraním na jeho území. Od Polska je to otevřená licoměrnost, neboť jeho vláda dlouho předkládá otázku přemístění amerických jaderných zbraní ze SRN do Polska. Jsou známy i snahy Vilniusu postavit novou jadernou elektrárnu v náhradu za uzavřenou JE v Ignalinsku podle „fukušimského projektu“. Litevská vláda zřídila jadernou skládku na hranici s Běloruskem. O tom se ale nemluví.

Perspektiva intervence Západu znepokojuje politické vedení Svazového státu Ruska a Běloruska. Sergej Šojgu řekl na schůzce vedení ruských ozbrojených sil: „Část běloruských útočných letounů má schopnost zasáhnout objekty nepřítele prostředky s jaderným vybavením.“

To samé bylo projednáváno 4. dubna v Minsku na jednání vedoucích speciálních složek Ruska a Běloruska. Podle tiskové služby běloruského prezidenta řekl Lukašenko řediteli Služby vnější rozvědky RF Sergeji Naryškinovi a řediteli KGB Běloruska Ivanu Tertelovi o „velmi vážných hrozbách“. Poznamenal: „I u nás i u vás se objevili nejrůznější primitivové, hlavně uvnitř společnosti, na které sázejí zahraniční teroristé.“

Den před tím došlo k teroristickému útoku v Petrohradě. Národní protiteroristický výbor Ruska publikoval prohlášení, v němž se uvádělo: „Bylo zjištěno, že teroristický útok 2. dubna v Petrohradě na novináře Vladlena Tatarského naplánovaly speciální služby Ukrajiny za účasti agentury složené z osob spolupracujících s Navalného tak zvaným Fondem boje s korupcí, jehož hlavní příznivkyní je zadržená Trepovová.

Terorismus a informační války je již to jediné co zbývá nepřátelům Ruska. Od větší agrese je odrazuje jen ruský jaderný štít.

Převzato z Fondsk.ru