Novotvar “dezinformace“ byl exhumován z poloviny minulého století v duchu orwellovského newspeaku. “Dezinformace“ je v dnešním tisku, na internetu a na sociálních sítích velmi frekventované slovo. Proč k tomu dochází? V sérii článků se podíváme na důvody zavádění tohoto nešťastného pojmu do běžné řeči novinářů i občanů. Podíváme se na to, že dokazovat lež a nepravdu je velmi komplikované. Říci někomu do očí: “Lžeš!“ vyžaduje i zdůvodnit, v čem dotyčný nemá pravdu. Je to jasné a má to silný etický náboj. Když však protistranu označíme za šiřitele „dezinformace“ pojem není určitý. Zatím nemá tak silné mravní odsouzení. Proto je možné ho často používat. Obrana proti němu nebude tak silná, jako při označení osoby za lháře. Zatím je obrana slabá. Proto je možné ho zahrnout do trestního práva. Odpor je minimální. Pojem „dezinformace“ získává na síle. Časem bude slovo „dezinformace“ mít mravní dehonestující sílu a právní definici s postihem. Nejspíše se nepodaří toto slovo upozadit a ponechat intelektuálům, kterým nepostačí slovo lež, omyl.
Autor článku není etymologem, proto odezva zkušeného etymologa bude přínosem.
Existence a neexistence informace (I. část)
Informace je nedělitelnou součástí všech věcí, všech objektů. Pojem “dezinformace“ je nesprávný z hlediska existování objektů jako takových. Je nesprávný z pohledu poznávání přírody a společnosti. A jak si ukážeme ve čtvrté části, je nesprávný i ze sociálně-politického pohledu. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že pojem “DEZINFORMACE“ umožní zákonem ukotvit vyslovování pouze jediného názoru, a to názoru určité skupiny, která bude ovládat moc v republice. Vládnoucí skupina bude mít právo kontrolovat to, co občané píší a vyslovují nahlas a tím pádem bude schopna držet kontrolu nad myšlením lidí.
“Dezinformace“ bude zakázaná zákonem a skupina expertů bude určovat to, co je a co není “dezinformace“. Nepohodlné názory, které budou definovány pověřenou institucí, budou sankcionované nejdříve zákazem vyjadřování, pak pokutou a nakonec odnětím svobody. To vše se bude dít ve jménu svobody a demokracie.
Abychom pochopili pojem “dezinformace“ musíme nejdříve zvládnout obsah pojmu informace. To, jak je informace součástí všech věcí. Až pak si můžeme ukázat na funkci předpony “de“… ve slově “dezinformace“, to jak určitá informace ve věcech chybí.
Jako první si popišme vztah informace a hmotného objektu. Pokusme se vnímat informaci jako to, co stmeluje každý objekt.
Obraz č. 1 – Vysoká neurčitost hromádky kuliček. Kolik skýtá možností?
Hromádka kuliček má vysokou neurčitost. Nevíme co se bude dít dále. Víme, že uvedená hromádka kuliček skýtá více možností, jak z kuliček vytvořit nějaký konkrétní tvar: kruh, elipsu, obdélník, lichoběžník, nepravidelný víceúhelník, trojúhelník pravoúhlý, rovnostranný, tupoúhlý, nepravidelný trojúhelník ostrými úhly, pětiúhelník, šestiúhelník atd.
Obraz č. 2 – Uspořádání prvních tří kuliček snižuje počet možností, přidání informace snižuje neurčitost
Pokud nám hromádka kuliček na obraze č. 1 poskytuje velké množství možností, pak obraz č. 2 počet možností zužuje. První uspořádaní kuliček do pravého úhlu naznačuje to, kam může výsledek rovnání kuliček směřovat. Snižuje neurčitost toho, co bude s kupou kuliček v nejbližších chvílích. S jistotou můžeme říct, že z hromádky kuliček nevznikne kruh, půlkruh, kosočtverec, trojúhelníky postrádající pravý úhel, pětiúhelník, šestiúhelník a další víceúhelníky. Míra neurčitosti se snižuje a to proto, že do hromádky k jsme vložili informaci.
Obraz č. 3 – Uspořádání všech kuliček vytváří přesný, určitý tvar, informace změnila neurčitost na určitost
”Další uspořádaní kuliček nám dává jasný obraz dokončeného tvaru. Možnosti různých tvarů byly vyloučeny. Autor obrazce vložil informaci a tím snížil neurčitost (entropii). Každý, kdo uvidí tento tvar, bude vědět, že se jedná o trojúhelník, Učiní tak na základě minulé zkušenosti a trigonometrického vzdělání. Pochopí, že vysílatel informace sděluje informaci – tento obrazec je trojúhelník. Pak tuto informaci může využít pro svoji další činnost.”
Obraz č. 4 – Vložením nové informace zrušíme informaci o trojúhelníku a vytvoříme novou informaci, tj. kuličky mají tvar čtyřúhelníku
”Přesunutím několika kuliček zrušíme informaci o trojúhelníku a vytvoříme novou informaci obrazec získá tvar čtyřúhelníku. Význam tohoto obrazce si ukážeme ve čtvrté části tohoto seriálu článků, kdy se budeme zabývat uspořádáním společnosti. Nahrazováním jedné informace jinou má za následek změny formy uspořádání společnosti. Společnost je rozdělena na skupiny. Některé si přejí trojúhelník a jiné čtyřúhelník.
První obrázek nemá informaci o trojúhelníku. U druhého obrázku byla přidaná část informace a možnost vzniku trojúhelníku se stala pravděpodobnější. U třetího obrázku jsme doplnili další kuličky. Tvar byl dokončen vložením další informace. Výsledek je zřetelný, je to tvar trojúhelníku. U kupy kuliček nebylo jasné, jaký tvar má vyjadřovat. Kupa kuliček obsahovala řadu možností. Přidáváním informací do kupy kuliček jsme vyřazovali možné tvary, až zůstal jeden jediný, tj. pravoúhlý trojúhelník. Snižovali jsme neurčitost a naopak zvyšovali jsme určitost. Informace tvaru trojúhelníku se stala nedělitelnou součástí objektu z kuliček. I hromada kuliček v sobě zahrnuje informaci. Vyjadřuje neurčitý tvar s velkým množstvím možností. Bez informace nemůže existovat žádný objekt. Jak však s objektem souvisí “dezinformace“? Ukážeme si to později.
Představte si, že bychom obrazec nedělali z malých kuliček, ale z těžkých kamenů. Určitě bychom se u této práce pořádně zapotili, protože bychom dělali práci a museli vydat větší množství energie. U kuliček se sice nezapotíme, ale stejně musíme vynaložit malou část energie. Zkrátka pro zvýšení určitosti, jinak řečeno pro snížení neurčitosti, musíme vložit do objektu informaci.
Opačným procesem je snížení určitosti. Jinak řečeno, zvýšení neurčitosti tím, že se obrazec trojúhelníku postupně ztratí. Prostě se pár kuliček vlivem okolního působení posune mimo obrazec trojúhelníku. Pak informace pro přijímatele informace nebude zřetelně jasná. Nebude pro něho z obrazce vyplývat, že se jedná o trojúhelník. Kuličky nebudou informovat o trojúhelníku.
Zvyšování neurčitosti nazývají odborníci entropie. Rozpadem kuliček vznikne neurčitý tvar. Dojde ke ztracení informace o trojúhelníku v objektu skupiny kuliček. Pro chybějící informaci je možné použít předponu “NE“ nebo předponu “DE“. Vznikne slovo NEinformace, které nám nezní v uších, ale slovo s předponou “DE“ bude znít učeně i vznešeně.
“Dezinformace“ je to samé jako neinformace. Tento pojem nevyjadřuje nic jiného, než absenci informace.
Od kuliček k výrobě
Ve výrobě jde rovněž o vnášení koncentrované informace do materiálu. Z kusu oceli je vytvořena součástka, jež bude obsahovat informaci z výkresu, který vytvořil konstruktér.
Číslicově obráběcí stroj má v sobě program, což není nic jiného, než koncentrovaná informace. Za pomoci lidské energie dělníka a elektrické energie pohánějící obráběcí stroj je informace z technického výkresu vložena do kusu oceli. Vznikne součástka. Ze sumy různých součástek podle jiného výkresu vznikne montáží výrobek. Materiál obsahující koncentrovanou informaci pak plní funkci, například automobil přepravuje osoby. Porucha některé ze součástek, například startéru motoru, není nic jiného než absence informace. Automobil přestane plnit svou funkci, protože nenastartuje. Ze startéru se vytratila určitá informace. Absence informace ve startéru znamená jeho nefunkčnost, znamená, že nepředává motoru informaci o tom, že se má rozběhnout hlavní motor. Startér neinformuje ale “dezinformuje“, když použijeme tento nešťastný pojem. Takže, když dělníkovi chybí technický výkres, tak je “dezinformován“? Nebo mu pouze schází informace k výrobě?
Jak je to s vlastně s předponou „de“?
Uveďme si příklady slov i s jejich opakem, tj. s předponou “de…”. Organizace – dezorganizace; iluze – deziluze; infekce – dezinfekce; kontaminace – dekontaminace; montáž – demontáž; mobilizace – demobilizace; centralizace – decentralizace; fragmentovat – defragmentovat; klasifikovat – deklasifikovat; industrializace – deindustrializace; ofenziva – defenziva; nacifikace – denacifikace; militarizace – demilitarizace; informovat – dezinformovat; informace – dezinformace a další.
Pokud hromádka kuliček nemá jasný, zřetelný tvar trojúhelníku, pak neposkytuje jasnou, zřetelnou informaci o trojúhelníku. Tuto informaci tvar nemůže předat dále. Co jsme nevložili, nemůžeme ani vzít, v našem případě číst. To znamená objekt neobsahuje informaci o trojúhelníku a tudíž NEinformuje. Tedy “DEzinformujeme“ ohledně informace o trojúhelníku.
Omyl a lež
Denně jsme přiváděni v omyl, který předáváme dál. Samotná věda a vědci, kteří mají vysokou způsobilost a prostředky odhalovat pravdivé informace o přírodě, se často mýlí. Své omyly publikují a dostávají za ně ocenění. Časem přijdou nová fakta a jiní vědci přijdou s jinou hypotézou, nebo dokonce s jinou teorií. To vše se odehrává v průběhu vášnivé diskusi vědců s odlišnými názory.
V běžném životě říkáme: “Dnes vám to sluší…” a přitom si můžeme myslet úplný opak. Doporučíme cestu bloudícímu v Praze slovy: “Na Vodičkovu se dostane tak, že kousek půjdete rovně, pak zabočíte vpravo, pak opět rovně a hned doleva…” Tak zněla naše mylná instrukce.. V skutečnosti měl konec znít jinak: “… ještě jednou zabočit vpravo”. Příjemce byl uveden v omyl. Za takovou lež nelze nikoho trestat. Ale za “dezinformaci”? Pokud bude k tomu schválen patřičný paragraf a jmenována instituce, která z moci úřední rozhodne, co je a co není “dezinformace“, pak to bude jiné. Ale o tom až příště.
Závěrem můžeme říci to, že každý objekt je spojen s informací. Utváří obsah a podstatu objektu a projevuje se navenek. Předává o sobě informaci. Věc má, nebo nemá v sobě konkrétní informaci. Jeden z politiků rád používá u slov předponu “NE“, Vznikají tak nezvyklá slova, která vyjadřují to, co by mělo něco být, ale není. Napadají mě slova NEekonomika, NErozpočet, NEpolitika, NErozhovor, NEsankce. K těmto slovům je možné přidat i pár informace a NEinformace. Slovo NEinformace se běžně nevyskytuje. Slovo NEinformace, vylepší předpona “de“. Tím neinformace, nahrazena slovem “dezinformace” bude znít lépe.
Nebude však vyjadřovat nic jiného než to, že ve sdělení chybí konkrétní informace. Například ve zprávě o hospodaření budou chybět čísla o tržbách a nákladech, v občanském průkazu bude chybět jméno vlastníka průkazu. V e-mailu bude chybět příloha, o které e-mail informuje. Co je lepší? Upozornit na to, že chybí informace, nebo vykládat o “dezinformování”?
Jak si však ukážeme v dalších článcích, pojem „dezinformace“ bude plnit svoji politickou a právní úlohu při potlačování nevhodných názorů, čímž se uvolní prostor pro vhodné názory. Zvykejme si.
Autor: Dušan Mišík, zdroj: e-Republika
Plán článků
Existence a neexistence informace – (1. díl)
Zatajování informací ve válce – (2. díl)
Poznání a „dezinformace“ – (3. díl)
Komu a čemu slouží pojem „dezinformace – (4. díl)
Zjednodušeně – existuje informace neurčitá, nebo konkrétnější. Z důvodu nedostatku informací o komplexních jevech a jejich příčinách může vzniknout chybná informace (obsahuje nezáměrnou chybu) nebo dezinformace (obsahuje záměrnou chybu, pro zmatení nepřítele, přítele, veřejnosti, atd.). Lež je nepravdivá informace, ovšem neobsahuje hodnocení, zda jde o chybu nebo záměr. J. F. Kennedy říkal, že “omyl… Číst vice »
Komunisté, němečtí i jiní nacisté a fašisté přece bojovali proti dezinformacím. Vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy bylo podle nich nich plné dezinformací. Vysílání Svobodné Evropy na středních vlnách bylo dokonce rušeno, aby občané nepodléhali dezinformacím. A za Protektorátu se poslouchání nepřátelského rozhlasu plného dezinformací trestalo smrtí. Dezinformátoři jsou s námi od začátku lidské historie.… Číst vice »
Karle, bez vás by tu byla nuda. Fakt, že na některé vámi publikované myšlenky by jiný nepřišel. Například že Kristus byl dezinformátor. Bohužel čtenáři si myslí, že si děláte srandu a vy to myslíte vážně.
Opravdu to nechápete? Podle jeruzalemských kněží i Piláta Pontského byl Ježíš Kristus dezinformátor. Proto byl ukřižován.
Není třeba si zvykat konec mocipánu už začal a tak to snad nebude dlouho trvat slovíčkaření je nezachrání.
Pokud hlavní sdělovací prostředky budou vysílat depravdu, budou lidé vyhledávat ,,dezinformace”. Jinak řečeno, kdo dnes nevyhledává ,,dezinformace”, ten přichází o informace.
Depravda!!! Vynikající slovo. Kdo v současné době tzv. bojuje proti dezinformacim, provádí “depravdu”. Třeba se to ujme.
Nechápu,že Vám stojí za to komentovat překlep jednoho písmena,asi máte dost času!
Jednak si nejsem úplně jistý, že to je překlep, i s ohledem na kapitolu o předponě “DE” v článku si myslím že ne. I kdyby ano, mě se to slovo zamlouvá. Podobně jako se snaží různí idioti rádoby dehonestovat zastánce míru pojmem “chcimírové”, tak pro mě jsou zastánci války “chciválkové”. A na co mám a nebo nemám… Číst vice »
Autor Hokarc se neozval takže je možné,že to myslel tak ,jak to napsal. V tom případě se omlouvám.
Žonglování s informací se podařilo po zvratkách nových kormidelníků, proto je dnešní kurs do pekel.