Martina Binnig, achgut.com
Dne 28. března tohoto roku oznámily ECON (Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti) a LIBE (Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci) Evropského parlamentu v tiskové zprávě nová opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. To, co zní na první pohled nenápadně, má však potenciál. Mezi plánovaná opatření patří mimo jiné zřízení registru majetku EU a snížení horní hranice pro platby v hotovosti.
Balíček opatření se skládá z nařízení proti praní špinavých peněz (AMLR), které obsahuje mimo jiné ustanovení o kontrole totožnosti klientů, šesté směrnice EU proti praní špinavých peněz (AMLD6) a nařízení o zřízení Evropského orgánu pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA) s dohledovými a vyšetřovacími pravomocemi. Šestá směrnice o praní peněz obsahuje mimo jiné ustanovení o přístupu příslušných orgánů do registrů skutečných vlastníků. Podle textů přijatých poslanci musí společnosti, jako jsou banky, správci aktiv a kryptoměn, realitní kanceláře a dokonce i profesionální fotbalové kluby, ověřovat totožnost a majetkové poměry svých zákazníků. V zájmu omezení transakcí s hotovostí a kryptoaktivy chtějí poslanci omezit platby osobám nabízejícím zboží nebo služby. Stanovili stropy až 7000 eur pro platby v hotovosti a 1000 eur pro převod kryptoaktiv, pokud nelze zákazníka identifikovat. Zabránit se má také nákupu občanství (tzv. „zlatého pasu“).
Každý členský stát má zřídit finanční zpravodajskou jednotku (FIU) pro prevenci, hlášení a boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Finanční zpravodajské jednotky si mají vyměňovat informace mezi sebou a s příslušnými orgány a spolupracovat mimo jiné s Europolem, Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce. Za účelem včasného odhalení schémat praní peněz a zmrazení majetku by měly mít národní finanční zpravodajské jednotky a další příslušné orgány možnost přístupu k informacím o skutečném vlastnictví, bankovních účtech, zápisech v katastru nemovitostí nebo v evidenci nemovitostí. Vzhledem k tomu, že určité zboží je pro pachatele trestné činnosti atraktivní, mají členské státy shromažďovat informace o vlastnictví zboží, jako jsou jachty, letadla a automobily v hodnotě vyšší než 200 000 EUR nebo zboží uskladněné ve svobodných pásmech. Kromě toho mají být sníženy prahové hodnoty pro určení skutečných vlastníků: Za skutečného majitele se bude napříště považovat každý, kdo vlastní 15 procent plus jednu akcii nebo jeden mandát nebo jakékoli jiné přímé či nepřímé vlastnické právo, nebo každý, kdo vlastní 5 procent plus jednu akcii v těžebním průmyslu nebo ve společnosti vystavené vyššímu riziku praní špinavých peněz nebo financování terorismu.
Sankce za neposkytnutí údajů
Informace o skutečném vlastnictví vedené v národních centrálních registrech by měly být digitální a dostupné v úředním jazyce EU i v angličtině a měly by obsahovat aktuální i minulé informace za určité časové období. Orgán odpovědný za centrální rejstřík má právo požadovat od právnických a fyzických osob veškeré informace nezbytné k identifikaci a ověření jejich vlastnictví. Tyto informace musí být aktuální a dostupné finančním zpravodajským jednotkám a příslušným orgánům. Neposkytnutí přesných a relevantních údajů do registrů se sankcionuje. Orgány odpovědné za centrální registry by měly mít možnost využívat k provádění kontrol vhodnou technologii.
Poslanci navíc rozhodli, že k registrům by měly mít přístup osoby s oprávněným zájmem, jako jsou novináři a vysokoškolské instituce. Jejich právo na přístup má platit nejméně dva a půl roku. Členské státy mohou přístup automaticky obnovovat, ale také jej zrušit nebo pozastavit, pokud je zneužíván. Nový dozorový orgán AMLA má monitorovat rizika a hrozby v EU i mimo ni a také přímo řadit některé úvěrové a finanční instituce podle míry jejich rizikovosti. Zpočátku má dohlížet na 40 společností s nejvyšším zbytkovým rizikovým profilem, které působí alespoň ve dvou členských státech. Z každého členského státu má být vybrána alespoň jedna společnost.
Při plnění svých povinností může AMLA vyžadovat od společností a jednotlivců předání dokumentů a dalších informací, provádět kontroly na místě se soudním povolením a ukládat sankce ve výši 500 000 až 2 miliony eur nebo 0,5 až 1 procento ročního obratu za závažná porušení – a až 10 procent celkového ročního obratu dané společnosti v předchozím finančním roce. Po příštím plenárním zasedání Parlamentu, které je naplánováno na 17. dubna 2023 ve Štrasburku, bude nyní následovat tzv. trialogový postup, při němž Evropská komise, Evropský parlament a Rada Evropské unie jednají o konečné verzi legislativních textů.
Připraveno k použití od 1. ledna?
V současné době se město Frankfurt nad Mohanem uchází o sídlo unijního dozorového orgánu AMLA, který by měl začít fungovat od 1. ledna 2024. Podporuje ho spolková vláda a spolková země Hesensko. Není nepravděpodobné, že Frankfurt nabídku skutečně vyhraje, protože v něm již sídlí Evropská centrální banka (ECB) i Evropská rada pro systémová rizika. Mimochodem, balíček EU je doprovázen zákonem německé vlády o prosazování sankcí II (SDG II). Ten mimo jiné od 1. dubna letošního roku zakazuje platby v hotovosti za nákup nemovitostí. Stanoví také, že základní údaje z pozemkových knih na stránce vlastníka, parcely a katastru nemovitostí budou v budoucnu zahrnuty do transparentního registru a přiřazeny k tam uvedeným spolkům. Pravomoci v oblasti vyšetřování a zabavování majetku, které dosud vykonávaly spolkové země, mají být převedeny na centrální úřad federace.
Shrneme-li úsilí v rámci opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, dostaneme následující celkový obraz: Horní hranice pro platby v hotovosti se sníží na 7000 eur. Má být zřízen centrální registr EU obsahující informace o majetku – včetně nemovitostí. Novináři, univerzity a další zainteresované strany mají mít k tomuto registru přístup. Nový dozorový orgán AMLA má mít možnost požadovat od společností a jednotlivců předání dokumentů a provádět kontroly na místě se soudním povolením. V případě porušení hrozí sankce ve výši 500 000 až 2 miliony eur. Současně bude proveden průzkum energetické třídy celého fondu budov v EU s cílem dosáhnout u těchto budov do roku 2050 nulových emisí. To by však mohlo vést k tomu, že jen v Německu by od roku 2033 přestaly být využívány tři miliony domů (informovali jsme). Kromě toho by již v říjnu 2023 mohlo být rozhodnuto o zavedení digitálního eura, což by byly digitální peníze centrální banky, které by zase mohly být spojeny s digitální evropskou identitou, kterou by do roku 2030 mělo mít nejméně 80 % občanů EU. Stručně řečeno, čekají nás bouřlivé časy.
