Jak to bylo v Plzni na jaře 1945 aneb Osvobozování zabíjením civilistů a ničením průmyslu: Zcela zbytečné americké a britské bombardování v posledních dnech války. Zavražděná celá třída dětí i s učitelkou. Karel Gott vzpomíná, jak byl dva dny pod sutinami

Těmito dubnovými nejpustošivějšími spojeneckými leteckými nálety, o kterých pamětníci mluvili jako o válečném pekle, při kterých spojenci svrhli na město s nebohými obyvateli stovky tun trhavých a zápalných bomb, proměnily v mžiku západočeskou metropoli v nejponičenější město u nás.

Na začátek jen pár slov od Karla Gotta, který bombardování Plzně zažil.

Ve dnech 16., 17. a 25. dubna vzpomínáme, připomínáme si 78. výročí a nikdy nesmíme zapomenout na barbarské ničení města a masakrování civilního obyvatelstva v roce 1945 spojeneckými – angloamerickými nálety a bombardováním města Plzeň. Pravda, ta historická je, že Američané Plzeň neosvobodili. Američané do Plzně dojeli.

Kolik v bojích, jistě přetěžkých, s po zuby ozbrojenými fašisty – Němci zahynulo těch osvobozujících Plzeň Američanů? Zahynulo jich aspoň tolik, kolik právě Američané zabili plzeňských civilních obyvatel – bezbranných žen a dětí při bombardování Plzně např. dne 17. dubna 1945. Tehdy, při zmiňovaném anglosaském, tedy spojeneckém leteckém masakru Plzně a jejích obyvatel zahynulo bez mála tisíc plzeňských obyvatel, žen a dětí, včetně zmasakrované celé školní třídy dětí i s paní učitelkou Květoslavou Zajícovou (jména celé třídy „spojenci“ zabitých dětí i s jejich paní učitelkou jsou zvěčněná na pamětní desce věnované obětem tohoto amerického barbarského zločinu).

Nezahynul ani jeden! Nekomplikovaný vjezd amerických jednotek do města zabezpečil Revoluční národní výbor a štáb povstání města Plzeň. Namydlení, vyfešákovaní Američané tak přijeli do města v době, kdy město již bylo pod kontrolou místních povstalců, místních občanů!

Největší radost z příjezdu amerických vojáků do Plzně měli němečtí nacisté a hitlerovci, kterým se tak splnila jejich běsivá touha dostat se jen a právě do bezpečí amerického zajetí, aby si zachránili život a vyhnuli se tak a unikli tvrdé ruské spravedlnosti, která by je jistě postihla, za jimi spáchané zločiny a zvěrstva páchaná během válečných let na území Sovětského svazu (Ukrajiny, Běloruska, Ruska) a i dalších zemích postižených německým nacistickým/fašistickým terorem.

Místní obyvatelé (podle pamětníků, bohužel již dnes vymírajících) nesli přítomnost amerických vojáků velmi nelibě – vždyť ti samí Angloameričané je jen pár dní předtím naprosto zbytečně bombardovali. Bombami totálně rozmlátili továrnu Škoda, kterou takřka srovnali se zemí a širé okolí, železniční stanice, vlaková nádraží, zničili stovky budov, obytných domů, zabili stovky místních, tisíce dalších lidí zranili a to vše navíc přece už v době, kdy byl Hitler dávno zalezlý v bunkru pod obklíčeným Berlínem a jen několik dní před jeho sebevraždou.

Těmito dubnovými nejpustošivějšími spojeneckými leteckými nálety, o kterých pamětníci mluvili jako o válečném pekle, při kterých spojenci svrhli na město s nebohými obyvateli stovky tun trhavých a zápalných bomb, proměnily v mžiku západočeskou metropoli v nejponičenější město u nás.

Američané svým osvobozováním, tedy jejich úmyslnými leteckými nálety a bombardováním českých měst napáchali obrovské, nedozírné, nevyčíslitelné škody. Bombardováním záměrně naprosto zničili desítky tisíc objektů na území naší republiky. Bombardovali plošně města jako např. Prahu, Plzeň, České Budějovice, České Velenice, Cheb, Kralupy nad Vltavou, Záluží u Mostu, Ústí nad Labem, Neratovice, Zlín, Brno, Hodonín a mnohá další. Některá tato města bombardovali i opakovaně. Během těchto jejich osvobozovacích aktivit u nás totálně zničili a poškodili desítky tisíc objektů – domy, obytné domy, ale i památkové objekty, dále průmyslové fabriky, továrny, železniční tratě a důležité železniční křižovatky, nádraží, výtopny, skladiště, pivovar, dopravní tepny, rafinérie, chemické závody a další. Tyto americké osvobozovací aktivity měly dále tragické následky na životech civilního obyvatelstva osvobozovaných měst a jejich nejbližšího okolí. Osvobozováním“bombami bylo na místě ihned zabito několik tisíc ničím vinných a bezbranných civilních obyvatel, několikanásobně více obyvatel bylo zraněno, tisíce obyvatel ztratilo své domovy, střechu nad hlavou, práci. Na celém území Československa Američané tím jejich způsobem osvobozování, tedy bombami, zabili více než 20.000 československých obyvatel.

*

Autor: Petr Michalů, zdroj: Politikařina.cz a Protiproud