Význam načasování Putinovy cesty do Mariopolu

Na snímku V.V.Putin si prohlíží nově postavené sídliště v těžce poničeném Mariupolu

Celý svět aktuálně komentuje cestu prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina do Sevastopolu (který mimochodem má ruská federace od Ukrajiny dlouhodobě pronajatý ještě minimálně na dalších 10 let) a následně do Mariupolu, významného černomořského přístavu v Donbasu, obývaném po staletí ruskou komunitou. Všechny komentáře se zabývají spekulacemi o odůvodnění této cesty a  především s jejími okolnostmi, tj. načasováním a absencí bezpečnostních opatření, běžně provázejících cesty hlav států. Všechny komentáře se shodují v tom, že se jedná o sdělení prezidenta Putina svým adresátům. Záměrně používám výraz sdělení a nikoliv synonymní výraz signál, který je v česky mluvícím prostředí zdiskreditován jedním politikem lokálního významu, který se svým působením řadí do speciální kategorie hned vedle bývalého státního prezidenta Háchy.

Je 5 skupin adresátů, kterým může být toto sdělení směrováno:

a) – světové společenství,tj. světové společenství států, jejichž populace tvoří 85% celosvětové populace, zejména v Asii, Africe a  Americe,

b) – obyvatelstvo Ruské federace,

c) – vládám západních zemí, které v současné době válčí s Ruskou federací na ukrajinském bojišti,

d) – kyjevské vládě Ukrajiny,

e) – spojeneckému partnerovi, s nímž se v nejbližší budoucnosti chystá jednat o budoucím směru a charakteru budoucí spolupráce.

Samozřejmě je to sdělení všem uvedeným adresátům. Ale načasování tohoto sdělení mě vede k přesvědčení,  že právě teď je toto sdělení adresováno čínskému prezidentovi Si. V tomto případe e)  je správně.

Návštěva čínského nově zvoleného prezidenta v Moskvě v tomto týdnu, a ujednání, která z této návštěvy a na něm probíhajících jednání budou přijata, budou mít strategický význam, a to pro obě dvě strany. Obě dvě tyto supervelmoce jsou logikou dějin aktuálně předurčeny ke vzájemné spolupráci a vzájemné podpoře. Jednání se nebude mocivyhnout otázkám, odpověďím a ujednáním o tom, co bude potom, až v historický krátké době budou USA (pod krytím NATO) poražené a také jakým způsobem.

Už místo setkání o něčem vypovídá. Nepřijíždí ruský prezident do Pekingu o něco žádat. Je to čínský prezident, který se bude snažit Rusy přesvědčit k ústupkům. Pro sjednání míru na Ukrajině budou Rusové určitě k nějakým ústupkům ochotni, ale nepochybně budou mít nějakou hranici. Putinova projížďka Mariupolem zřejmě naznačuje, kde ta hranice je.

Bez nějakých ústupků Rusů nemá čínská snaha o zprostředkování míru anebo alespoň příměří, naději na úspěch.  Čínský prezident, nově zvolený před necelými dvěma týdny do bezprecedentně třetího volebního období, by rozhodně neabsolvoval cestu do Moskvy,  kdyby se domníval, že je Rusko před porážkou. V tom se čínský prezident zjevně liší od názoru Votápků, Vostatků, Visingrů, Vondrů a dalších Vohromně moudrých hlav, jejichž výroky nás ´jejich Česká televize´ zásobuje dnes a denně. Čína kromě svých dlouhodobých geopolitických zájmů má na Ukrajině i své hospodářské zájmy. Číňané před pár dny zveřejnili svůj 12bodový plán na urovnání konfliktu mezi USA a Ruskem na ukrajinském bojišti a svoji ochotu ujmout se zprostředkovatelského úsilí.

Když nabídne zprostředkovatelské úsilí supervelmoc, nejedná se o nabídku území a budovy, kde se mohou sporné strany sejít a jednat, jako by mohli nabídnout některé země třeba i regionální velmoci jako je třeba Turecko. V případě supervelmoci jako je Čína se jedná o tlak na obě sporné strany přijmout kompromisní řešení, které zprostředkovatel nabídne. A čínský prezident se chystá po jednání s ruským prezidentem jednat i s ukrajinským prezidentem. Pokud mu nebude moct nabídnout nějaké ruské ústupky, nebude mít toto jednání šanci na úspěch. Stanovisko Číny v této věci, které bude nepochybně dříve nebo později v stručnější nebo méně stručné verzi zveřejněno, bude pro světové společenství velmi důležitým faktorem. Bylo by čínským majstrštykem, kdyby se podařilo přesměrovat Zelenského závislost na USA na závislost na Číně. Je to samozřejmě pouhá spekulace, stejně jako všechny ostatní prognózy vývoje, ale je zcela nepochybně, že Číňané by o to stáli,  že jejich argumenty, ať už finanční a nebo i jiné, mohou být zcela srovnatelné s americkými. Bylo by to rozhodně velmi překvapivé, ale Zelenský, který vyhrál prezidentské volby slibem uzavření míru s Ruskem, již předvedl že je takového obratu schopen. Byl by to nepochybně velmi výrazný úspěch čínské diplomacie, daleko převyšující jejich nedávný úspěch při usmíření Saúdské Arábie a Íránu.

Vzájemná podpora mezi Ruskem a Čínou  je nevyhnutelná, ale její způsoby nejsou předem dány. Je nepochybné, že mezi zájmy Ruska a Číny budou a jsou nějaké rozdíly. Nikdo na světě nedokáže v této chvíli říct jak velké a jak hluboké. A to, na čem se v Moskvě obě strany dohodnou anebo nedohodnou, bude pro obě strany, i pro vývoj na ukrajinském bojišti, mít velký vliv. Prezident Putin se tímto tématem zcela jistě zabývá násobně více, než aktuální situací na Bachmutské frontě, a to oprávněně.

Víkendová  návštěva prezidenta Putina v Sevastopolu, a zejména pak v Mariupolu, a způsob průběhu této návštěvy, je především v tomto čase sdělením pro prezidenta Číny Si Ťin-pchinga, které je mnohem obsažnější a důraznější a důvěryhodnější a přesvědčivější, než jakákoliv slova, která při vzájemném setkání Vladimír Vladimírovič Putin může svému čínskému protějšku během několikahodinového rozhovoru říci slovy. Rozhodně to bude mnohem důležitější informace,  než ta, kterou sdělil světu nějaký americký komentátor nebo zpravodajská služba nebo tak něco, a sice že prezident Putin, při vlastnoručním řízení osobního vozidla ulicemi Mariupolu bez uzavření veřejné dopravy, dal na křižovatce přednost nákladnímu automobilu.

Oleg Rybnikář 20.3.2023