Strategie Číny v ukrajinské krizi

Dne 6. března čínský ministr zahraničí Čchin Kang (na snímku) při vysílání na Youtube kanálu South China Morning Post vyslovil několik soudů týkajících se ukrajinské krize.

Podle čínského diplomata “ukrajinská krize dosáhla kritického bodu. Buď bude konflikt zastaven a mír bude obnoven tím, že se půjde správnou cestou k politickému urovnání, nebo se bude přilévat olej do ohně, krize se bude stupňovat a situace se vymkne kontrole. Nyní je zapotřebí klid, rozvaha a dialog. Mírová jednání musí být zahájena co nejdříve“.

Jednání by měla být založena na zásadě respektování “všech legitimních bezpečnostních zájmů” dotčených stran. Číňané to ostatně neustále opakují – což je jasný odkaz na samotný začátek konfliktu, kdy Západ odmítal brát v úvahu ruské bezpečnostní návrhy. Zdá se, že jde o nejpřímější diplomatickou podporu, kterou je ČLR připravena poskytnout Rusku v této fázi.

Poté, co si postěžoval, že “snahy o usnadnění jednání selhaly” (zřejmě s odkazem na reakci kolektivního Západu na čínský mírový plán), přešel čínský ministr zahraničí ke skutečně důležitým otázkám (pro čtenáře South China Morning Post):

“Čínský lid má právo se ptát: proč USA hovoří o respektování svrchovanosti a územní celistvosti v otázce Ukrajiny, ale nerespektují svrchovanost a územní celistvost Číny v otázce Tchaj-wanu?”

Zároveň obvinil USA, že “nebrzdí” (zřejmě i v otázce Tchaj-wanu), což “nutně povede ke konfrontaci a konfliktu”.

Je třeba si uvědomit, že Nebeská říše je přísně introvertní stát. Na všechny problémy pohlíží z hlediska svých vlastních zájmů a svých představ o tom, co je krásné, ale také o tom, co je rozumné, dobré a věčné.

“Čínský mírový plán není akčním programem (neexistuje žádná cestovní mapa), ale vyjádřením postoje Číny z hlediska jejích zájmů. A tyto zájmy jsou dva (ve skutečnosti tři, ale třetí se týká trhu a sankcí, a o tom Čchin Kang zřejmě nemluvil).

Zaprvé, Čína má obavy o svou bezpečnost a chce, aby okolní státy vyšly Číně v této věci vstříc.

Právě proto čínská strana neříká nic o bezpečnostních návrzích Ruska, natož o členství Ukrajiny v NATO; nemá na tom zájem. Nemají v úmyslu řešit ruské problémy za Rusko. Mají své vlastní problémy – nejrůznější spojenectví, která vytvářejí USA v čínském “měkkém podbřišku” – v Tichém oceánu.

V červnu loňského roku bylo například oznámeno neformální partnerství mezi Austrálií, Velkou Británií, Novým Zélandem, Japonskem a USA na podporu ostrovních států v regionu – Partners in the Blue Pacific. Nebo AUKUS, vojenské partnerství Austrálie, Spojeného království a USA oznámené v září 2021, jehož cílem je přezbrojení australských ozbrojených sil (včetně dodávek ponorek s jaderným pohonem a řízenými střelami). Ale zmiňovat AUKUS v souvislosti s ukrajinskou krizí je trapné, nebo spíše jaksi nevhodné. Přinejmenším do doby, než Australané vyjádří přání předat Ukrajině jednu z dosud pro ně nepostavených ponorek. A Číňané takovou iniciativu pravděpodobně podpoří.

Za druhé, Čína se zabývá integrací Tchaj-wanu a hodlá ji uskutečnit mírovou nebo téměř mírovou cestou.

Na otázku územní celistvosti Ukrajiny se Číňané dívají z tohoto pohledu a naznačují Západu, že pokud by se vzaly v úvahu oprávněné zájmy Číny týkající se Tchaj-wanu, mohla by Čína odsoudit Rusko za “okupaci Krymu”. To však není vůbec jisté.

A co je nejdůležitější. Vladimir Kornilov píše: “Prodlužování válečných akcí na Ukrajině je v přímém rozporu se zájmy USA. Především proto, že odvádí pozornost Washingtonu od mnohem důležitějšího soupeření s Čínou“. Myslíte si, že to Čína chápe? Otázka je řečnická, nemusíte na ni odpovídat …

Autor: Vasilij Stojakin, zdroj: Ukraina.ru, z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová