Stávky a demonstrace v Evropě sílí

Evropa vře. Ve Francii se kvůli důchodové reformě, která má posunout Francouzům hranici odchodu do důchodu, vyhnala do ulic velké množství nejen starší generace, ale podporuje ji o řada mladých a přidali se i hasiči, dokonce někteří policisté. Nutno připomenout, že ve Francii se chodí do penze dříve než u nás, důchody jsou vyšší a rozhodně se nedemonstruje jen kvůli těmto problémům. Dalším důvodem je zdražení života a setrvávání v EU. Stávkují tak například i zaměstnanci městských služeb, rafinérií. Francie je zavalena odpadky, hoří auta a zdá se, že odpor vůči Macronovi jen tak neskončí. Ten se konfrontaci vyhýbá.

V pondělí se zapojí do stávky pracovníci dopravních firem v Německu. Generální stávka, kterou v předstihu započali v Mnichově už v neděli, postihne celou zemi. Příčinou je nespokojenost Němců s úrovní platů. Je dost možné, že se postupně přidají odbory i z jiných odvětví. V Holandsku pokračují ve svých protestech farmáři postavení před reálné nebezpečí likvidace 3000 farem, a tím i jejich živobytí. Viníkem je ekofanatismus Bruselu a představa tamních liberálních úředníků, že právě zachraňují planetu. Bohužel, největším nebezpečím pro ni jsou právě oni. Absolutní moc zastiňuje přírodní zákony, historická fakta a fyziku s logikou.

Je s podivem, že se média o těchto akcích vyjadřují minimálně. Zatímco se na Václaváku schází desítky tisíc, možná i přes stovku tisíc občanů České republiky, jejichž důvod je podobný, jako ve Francii, Německu i Holandsku, média za proruské dezoláty označují pouze naše občany. Stačí se vzepřít názorům vládní Pětikoalice podřízené bruselským směrnicím, americkým plánům a pracující na totální destrukci naší země, ihned získáte nálepku ruského švába. A to ani nemusíte vyslovovat názory na ukrajinskou krizi rozdílné od mocenské doktríny. Pokud to uděláte, nesete riziko trestního řízení vedeného justicí vlastněnou vládní klikou.

Pokud toto není diktátorsky nastavený režim, pak tedy netušíme, jak to jinak nazvat. Za názory se vyhazuje ze zaměstnání, končí kvůli nim stará přátelství, rozpadají se rodiny. Až příliš výrazně to připomíná 50.léta. Máme extrémně slabého premiéra, jehož egoismus převyšuje schopnosti vést stát. V jeho týmu jsou neschopní amatéři pohlcení úchylnými ideologiemi. Hlavní předností a dispozicí k získání důležité státní funkce od ministra až po místostarostu Obecního úřadu je příslušnost k liberální části politického spektra a projevená nenávist k Rusku, případně k Číně. Bonusem k dobru je ochota za každou cenu chválit Ukrajinu a Taiwan. Znalost ekonomie, matematiky, fyziky, diplomacie a reality není třeba, sociální cítění zakázáno.

Pro normálně uvažujícího člověka by měly být vysoká inflace, přemrštěné ceny především v nadnárodních obchodních řetězcích vyvádějících mimo naší zem absolutní většinu zisků vytahaných z kapes českých občanů, arogance politiků a prolhaná média dostatečným důvodem k mohutným protivládním akcím. Bohužel kolem nás žije mnoho takových, kterým nic nedochází. Již mnoho let elity pracují na přípravě zásadních změn, kterých jsme nyní svědky. Mění se bankovní sektor, přes platební karty a digitalizaci směřujeme k zrušení hotovosti, tím k totální kontrole a podvolení se zvůli jiných. Na covidu si vyzkoušeli poslušnost davu a schopnost ovládat ho. Vlastnictví médií patří k základním úderných figurám na šachovnici. Green Deal je nástrojem pro omezování pohybu a vlastnictví. Přesto je plno lidí, kteří to vše vítají a berou to jako součást přirozeného vývoje technologií. Netuší, že i v dávné historii bylo plno vývojově slepých cest. Nepřemýšlí o tom, k čemu ten vývoj má dospět, co je jeho cílem. Člověk, který nepochybuje, nepokládá otázky a nehledá na ně odpovědi, je skutečně pouhou ovcí. Přitom nemusí být vůbec hloupý a není to měřítkem IQ, protože manipulovat lze i s lidmi, jejichž mozek je schopen řešit složité úkoly. Bohužel schopnost širšího vnímání neovlinitelného zažitými či napřímo, případně podprahově předávanými informacemi může být i tak omezená.

Sociální bubliny jsou nebezpečné. Život v nich má svůj řád, jejich členové se navzájem plácají po zádech, přizvukují si, ale zapomínají, že ta společnost kolem nich má své hranice chápání a přístupu. Tzv. dezolátů pyšných na svou příslušnost ke stejné ideové skupině je na první pohled dost, ale vzhledem k vládnutí Fialy, Pětikoalice, zvolení Petra Pavla prezidentem a našemu bytí v EU to není natolik vysoký počet, abychom mohli doufat v generální stávky, obrovské celoplošné demonstrace a revoluci. Fiala bude muset napáchat ještě dost zla na to, aby se vzepřela většina. Zatím dělá vše proto, aby rozprášil jakýkoliv náznak jednoty v opozici proti jeho vládě. A zdá se, že to mu zatím daří více než dobře spravovat Českou republiku. Přesto se odkopává stále častěji. Takže, jak dlouho s ním budou mít trpělivost ti, kteří jsou stále na jeho straně. A co se musí stát, aby pochopili? Nebo zase budeme jen čekat, jak to dopadne v Německu, Francii nebo v Holandsku?

Autor: Jindřich Kulhavý, zdroj: inadhled