Mínus jeden. Co odhalil incident s americkým bezpilotním letadlem MQ-9 Reaper

Velitel vzdušných sil pro Evropu a Afriku, generál James Hecker, si postěžoval, že stroj konal jen poklidný /průzkumný/ let v neutrálním (?) vzdušném prostoru, ale najednou přiletěli zlí Rusové a:

“Jeden z ruských letounů Su-27 zavadil o vrtuli letounu MQ-9, v důsledku čehož musely americké síly letoun MQ-9 v mezinárodních vodách sestřelit. Před srážkou upouštěly letouny Su-27 několikrát palivo a bezohledně, ekologicky nebezpečně a neprofesionálně proletěly před letounem MQ-9. Tento incident svědčí – kromě nebezpečnosti a neprofesionality –  i o nedostatku kompetencí.”

Celkově vzato, jak kdysi napsal Karel Čapek: “Nepřítel zákeřně napadl naše letadla, která pokojně bombardovala jeho města”.

Ruské vojenské velení odpovědělo, že “v důsledku razantního manévrování kolem 9:30 moskevského času přešel stroj MQ-9 do nekontrolovaného letu se ztrátou výšky a srazil se s vodní hladinou. Ruské stíhačky nepoužily palubní zbraně, nedostaly se do kontaktu s letounem a bezpečně se vrátily na domovské letiště.“

Nezávislé telegrafní kanály však uvádějí, že bezpilotní letoun ztratil kontrolu v důsledku manévrů stíhaček (pilot je již znám a dostal dary od dobrovolníků).

Je pravděpodobné, že proti stroji byla použita mnohokrát vyzkoušená taktika sovětských pilotů – vypouštění paliva za letu.

Po bezpilotním letounu údajně pátrá Černomořská flotila a je víc než pravděpodobné, že se brzy dozvíme podrobnosti incidentu.

Letoun MQ-9 Reaper vyvinula společnost General Atomics Aeronautical Systems v roce 2001. Ve výzbroji je od roku 2007 a bylo jich vyrobeno více než 300. Kromě USA mají takové bezpilotní letouny přinejmenším Velká Británie, Turecko, Francie a Itálie.

Zařízení má rozpětí křídel 20 metrů a maximální vzletovou hmotnost necelých pět tun (v nenaloženém stavu 2223 kg). Je vybaveno turbovrtulovým motorem, který umožňuje dosáhnout rychlosti přes 400 km/h. Jeho letový strop je 13 000 m.

Maximální doba letu letounu MQ-9 Reaper dosahuje 33 hodin (verze ER). Přitom dolet (daný možnostmi komunikačního a řídicího vybavení) činí asi 1,9 tisíce km.

Úderná varianta bezpilotního letounu může nést šest raket vzduch-vzduch, vzduch-země a řízené letecké pumy.

Stroje byly hojně využívány v Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libyi a Sýrii. Několik bezpilotních letounů bylo sestřeleno. Nejméně ve dvou případech obvinili Američané ze zničení bezpilotních letounů příslušníky skupiny Wagner, která disponuje systémem Pantsir SAM.

Samotný incident není nijak zvlášť překvapivý. Překvapivé je spíše to, že k němu došlo až nyní.

Ještě před zahájením SVO létala americká bezpilotní letadla aktivně nad Černým mořem a po zahájení speciální operace již zcela otevřeně prováděla průzkumnou činnost v zájmu ukrajinské armády. Zejména “sondovala” protivzdušnou obranu Krymu, zajišťovala údery bezpilotními letouny, případně i raketami. Byly zaznamenány i případy narušení hranic z jejich strany.

Americké úřady si samozřejmě předvolaly ruského velvyslance, ale formální důvody pro diplomatický skandál obecně neexistují. USA neobviňují Rusko z úmyslného zničení stroje (navíc potvrzují, že jej zničily samy).

Ukrajinská média se snažila spojit incident s prohlášením polského premiéra Mateusze Morawieckého o záměru převést polské letouny MiG-29 (modernizované na munici NATO) na Ukrajinu i s potvrzením Washingtonu, že proti tomu nic nenamítá (dříve namítal).

Prý je to odpověď USA.

Poznamenejme však, že otázka dodávek letadel Kyjevu byla opakovaně nastolována, výcvik ukrajinských pilotů k používání amerických letadel přinejmenším probíhá, evropští spojenci USA (Polsko a Slovensko) dodávali Ukrajině nejen letecké komponenty, ale dokonce i rozebrané letouny a vrtulníky (nejspíše za účelem kanibalizace – otázky by mohly vzniknout v případě pádu takových letadel na ruské území).

Celkově vzato není důvod, aby USA začaly přezbrojovat ukrajinské letectvo – postupují zcela podle plánu.

Autor: Vasilij STOJAKIN,  zdrpoj: UKRAJINA.RU (11:48 15.03.2023), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová