Mediální hovínka LXXVI

Kdo se bojí, nezlobí

Britská vláda v době plándemie záměrně šířila strach. Protože vystrašený občan se tak nějak líp ovládá. Naštěstí šlo o selhání psychicky labilního jedince a nikoliv o  zcela běžný a systémový mocenský nástroj napříč režimy. Protože demokratické země by něco takového nikdy neprovozovaly. Strach z něčeho nebo někoho v lidech kvůli jejich ovladatelnosti pěstují výhradně jen odpudivé totalitní režimy. Tak například současná západní masová protiruská hysterie stylu: Za všechno může Putin!, je vyvolávána ruskou propagandou a proruskými zaprodanci.

Heuréka! Funguje to!

Estonské volby opět jednoznačně vyhráli vládnoucí rusofobní eurohujeři. Což zřejmě u nás na Západě nikoho tak nějak asi ani nepřekvapilo. Jsou prostě nejlepší, marná sláva, lidi to vidí, mají se díky tomu totiž líp a líp, a proto je furt dokola všude všichni volí. Zajímavé na tom nicméně je, že po sečtení hlasů z uren drtivě vedla pravicově populistická opozice a v drtivé vítězství eurohujerů se volby změnily až po sečtení internetových hlasů. Co z toho plyne? Že tu pravou a dokonalou demokracii okusíme až se zavedením korespondenční volby.

Demokratický plyn

„Norský plyn je lepší než ruský,“ píšou ze zoufalství po průseru Hovinka. Jistě. Co může taky oddaně prorežimní zpravodajský web napsat jiného, že. Sice stojí asi třikrát tolik, protože Norové ho mají málo a doprava je složitá, přičemž vám jako demokratický bonus zasere kotel, ale neberte to. Když jste se tím zbavili závislosti na dodávkách levného plynu z bezedného zdroje zavedenými cestami, který kotel  ničím nezasírá.

Kolik višní, tolik demonstrantů

Mám rád česká média. Hlavně jejich schopnost uplést z hovna bič. A samozřejmě i naopak. Nebo to fascinující držení basy. Například včera na Václaváku byly prokazatelně desítky tisíc lidí. Presstituti napříč médii ovšem všichni svorně uváděli „tisíce“ – tedy pod 10 tisíc. Hovinky, asi v touze vyhrát onen tajný závod o největší mediální pytel hoven, s bolševickou rozhodností napsaly dokonce odvážně „několik tisíc.“ Narativ totiž zní, že to byla demonstrace proruských dutohlavů. A na tu by přece desítky tisíc občanů nikdy nepřišly. Napsaly by pochopitelně s radostí „stovky,“ ale to by nesměly existovat internety. Taky se mi moc líbilo pokrytí Českou televizí. Vstup v odpoledních zprávách, celkem 30 sekund, z toho 20 sekund pixelové kostičky a chr chr chr a 10 sekund ticho. Následovalo sdělení, že v centru Prahy zřejmě vypadl mobilní signál…. Večer to samé, v bledě modrém. Po důležitých informacích typu jak si stojí hypotéky či, že vokurky dostanou zase přidáno, následovalo 30 sekund trapnosti s osvědčeným soudruhem redaktorem Hynkem, který si pochopitelně z davu pečlivě vybral ideově vhodné zdroje informací. O rozhovoru s organizátorem, neřku-li o jeho pozvání do studia, jako se to dělo třeba Minářovi, si divák ČT mohl kupodivu nechat zdát. A tak musíme my, co jsme tam nebyli, co se  motivů demonstrantů týče, zase jenom tápat, podléhat dezinformacím z neschválených zdrojů, nebo se spolehnout na oficiální schválenou verzi. Která má ovšem drobnou vadu na kráse. Předkládají ji ti, proti kterým se demonstrovalo nebo ti, co jim hlasitě tleskají.

Zase jsme nejlepší

Rovněž ještě teplý ministr životního prostředí nás informoval, že Česko se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa a proto musíme do Green Dealu taky šlápnout dvakrát rychleji. Vida. Nechci nikomu mluvit do řemesla, zvláště ne dokonalým českým žurnalistům, ale na první dobrou se mi v reakci na onu environmentální perličku moudrosti v hlavě okamžitě rozblikala otázka: „Jak na takovou kravinu asi soudruh ministr přišel?“ Která, a to jsem velice překvapený, kupodivu v rozhovoru nepadla. Respektive 3. Jde o takzvané tři otázky profesora Sowella, které lze s celkem slušným úspěchem použít právě na takováto originální prohlášení suplující zjevně test inteligence posluchače. Otázky zní: 1. Čím to máte podložené? 2. Jaké jsou alternativy? 3. Kolik to bude stát?

Padouch nebo hrdina, jsme jedna šťastná rodina

Jak bývá zvykem, měl nový prezident inaugurační projev. Co se týče jeho kvality se shoduji s Klausem, bylo to taktak na nepotlesk. Co taky čekat od prázdného metrosexuálního hajnýho. Jedna pasáž ale byla přesto, svým způsobem, zajímavá, cituji: „Není pravda, že je na to naše společnost příliš rozdělená. Spíše jsme si jen zvykli více mluvit o tom, co ji rozděluje. Narážíme na ostré hrany a upozorňujeme na problémy, které mezi nás vráží klín. Přitom bychom měli mnohem více mluvit o tom, co nás spojuje…“ Vida. Takže jsme všichni taková jedna velká, spokojená  a šťastná rodina, která by, aby byla ještě šťastnější a spokojenější, měla víc mluvit o lásce, štěstí a spokojenosti. Místo aby mezi nás šťastlivce různí šťouralové vráželi klíny řečmi o tom, že dát babičku s dědou do kompostu, manželku nutit k prostituci, dceru prodat do jihoamerického nevěstince, strýčka na orgány a syna dát do učení na dealera drog, není v normální rodině tak úplně košer.

Kterak si vláda přidala a důchodcům nasrala

Vládní politici si v prosinci přidali. Protože je na to zákon a zákony se  v právním státě musí dodržovat. Aby následně v březnu odmítli přidat důchodcům. Protože je na to sice taky zákon, ale tenhle se v právním státě dodržet nemusí. Byla by to totiž pro rozpočet moc velká zátěž. A kromě toho, důchodci jako jediní neví, co s penězma, zatímco politici, dlouhodobě třoucí bídu  s nouzí, si už dva roky nepřidali a mnohým proto hrozí exekuce. Mám rád eurohujerskou logiku. Je vždycky taková….logická. Jsem asi divnej, ale já vidím daleko větší, a daleko zbytnější zátěže rozpočtu, než jsou vyhlášeně závratné české důchody. Náklady na valorizaci penzí by například v pohodě pokrylo už jen letošní 20 miliardové navýšení rozpočtu ministerstva míru. Jinými slovy – čeští důchodci budou sponzorovat zahraniční zbrojařské koncerny. A s prstem v nose by valorizaci pokryla i jen půlka toho, co vláda zatím místo do českých důchodců nasypala do Ukrajiny a Ukrajinců.

Zprávy z východní fronty

Dnešní premiérové Zprávy z východní fronty, které nás v této formě budou provázet až do konečného vítězství Ukrajiny, takže už jen krátce, zahajujeme informací z předních amerických médií. Prezentují totiž tak průhlednou ruskou dezinformaci, že jí kromě dosud ideologicky tápající redakce Echo24 u nás všichni ostatní jako dezinformaci identifikovali a proto ji nepřevzali.

Po dělech, tancích, granátech, letadlech a vrtulnících docházejí už rok permanentně k vítězství kráčející Ukrajině podle amerických zdrojů i samotní Ukrajinci. Takže, protože stále platí premisa, že Ukrajinu Rusku nedáme, radši ji zbouráme, se znovu ptám: Až nebude koho chytat na ukrajinských sjezdovkách a v obchodních centrech, až dojdou i mrzáci, KDO zaplní ty prázdné ukrajinské zákopy, aby převzal prapor vítězství a donesl ho do Moskvy? V této souvislosti mne napadá, jestli by daleko nejúčinnější pomocí Ukrajině místo pár ruských tanků nebyla repatriace těch minimálně vyšších desítek tisíc ukrajinských vlastenců vojenského věku, co se u nás zašívají, místo aby bránili svou agresorem napadenou vlast? Jako třeba tady Anton, co došel štěstí v Krkonoších. Ještě lepším zdrojem, kde by se daly vyzobat desítky bojeschopných ukrajinských branců najednou, by pak jistě byly například humanitární Bandera párty.

Výlet na Baltu

Koprodukční komediální seriál Nord Stream má další díl. Podle amerických tajných služeb ho do vzduchu nevyhodil ten, kdo má z jeho zničení největší profit a kdo dlouho dopředu veřejně říkal, že ho v krajním případě zničí – tedy USA – ale jakési záhadné „proukrajinské skupiny.“ Které ale nemají nic společného ani s Ukrajinou, ani její vládou. Na půjčené polské výletní jachtě. Na ponor a práci v hloubce téměř sto metrů. Kterou potom vrátily celou od semtexu. Ano. To zní velice věrohodně a všichni tomu věříme. Ostatně, že ty roury každopádně zničily „proukrajinské skupiny,“ už přece víme. Jakýsi Hersh o tom už před časem napsal pěkný článek.

Černá ovce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů odmítl přijet do Kyjeva dělat místnímu komikovi šaška. Bože, aspoň jeden!

Domácí péče

Válka na Ukrajině prý ponouká Němce, aby se nám a Polákům víc věnovali. No, já nevím. Když se nám a Polákům Němci víc věnovali posledně, tak nejdřív jsme z mapy zmizeli my, pak Pšonci a potom ještě asi 60 milionů lidí.

Jak si stará teroristka u soudu dupla

Brusel, ve své nekonečné moudrosti a věrnosti principům právního státu a lidským právům, zařízla v rámci evropsky jednotného šíření dobra i matku pana Wagnera, která má s agresí na Ukrajině společného asi tolik, co Brusel s demokracií. No, a protože paní Violetta má zjevně koule a hlavně dost škvarků na hejna právníků, hnala to k unijnímu soudu. A ten jí dal, což teda zírám, za pravdu. A proč o tom píšu? Protože pravda a láska tady už zvítězily tak moc, že z novinářů se stali trapní blbečci. Protože jen trapný blbeček dá k článku o tom, že někdo uhájil svoje  fundamentální lidský práva u soudu v boji s prohnilou nadnárodní institucí ultimátně dementní titulek „Prigožinova matka si dupla u soudu.“ Ano, dupla si, ty debile, a víš proč? Protože byla v právu.

Autor: LU LINA, zdroj: Non serviam