Kverulant.org: Jak Jaroslav Faltýnek proloboval velkou trafiku pro Miroslava Kalouska

Předehra – vyšehradská schůzka

Jaroslav Faltýnek byl v říjnu 2020 donucen rezignovat na funkci prvního místopředsedy hnutí ANO poté, co po vyhlášení opatření proti pandemii nemoci covid-19 obnášející zavření restaurací vycházel z vyšehradské restaurace Rio’s bez nasazené roušky. V restauraci se sešel s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou, který byl kvůli účasti na této schůzce odvolán z funkce. Zřejmě se řešila témata spojená se zdravotnictvím, jelikož dalším účastníkem byl ředitel ostravské fakultní nemocnice Jiří Havrlant. A shodou okolností byl utajovaným účastníkem schůzky i majitel pojišťovací společnosti Satum Jakub Horváth. Ten je přítelem současné místopředsedkyně představenstva PVZP Haliny Trskové.

Faltýnkův odkaz

Po bývalé dvojce hnutí ANO zůstalo množství případů, kdy zvítězil zájem Faltýnkův nad zájmem veřejným. Jedním z nich je právě monopol na pojišťování cizinců ze zemí mimo EU. Faltýnek byl svého času skutečně velmi mocný a obratný technolog moci. Dost silný na to, aby se ve sněmovně postavil proti důležitým ministrům z vlastní strany a navzdory nim protlačil „svůj“ zákon dolní komorou. Právě to se Faltýnkovi podařilo v létě 2021.

Monopol

Pojišťovnou, které veškerý český byznys s pojišťováním cizinců spadl do klína, je Pojišťovna VZP a.s. (PVZP). Tedy komerční dcera největší tuzemské a státní zdravotní pojišťovny VZP. To je pro ni velice výhodná pozice: Cizinci ze zemí mimo EU, kteří u nás nemají trvalý pobyt, pracující nebo studující v Česku, mají povinnost si u ní pojištění platit. Do té doby měli cizinci na výběr z nabídky několika pojišťoven, a na trhu tak alespoň fungovala tržní rivalita, která tlačila ceny spíš níže než výše.

Proč Faltýnek ve sněmovních kuloárech složitě vyjednával průchod zmíněného zákona, zůstává i pro sněmovní insidery trochu záhadou. Podle některých zpráv se Faltýnek dokonce přímo na klubu postavil šéfovi hnutí a tehdejšímu premiérovi Babišovi. Faltýnek měl nicméně v rámci vlastního klubu čiperné spojence. Řada poslanců ANO na toto jednání klubu nerada vzpomíná, od poslance Faltýnka se jim dostalo výhrůžek, že pokud nebudou pro monopol hlasovat, nebudou na kandidátkách. Oficiálně za návrhem monopolu stála dvojice poslanců ANO Věra Adámková a Miloslav Janulík. Oba tehdy seděli a dodnes sedí v orgánech VZP, a Adámková tehdy dokonce byla předsedkyní správní rady. V jejich zájmu tak bylo, aby nová PVZP monopol získala. Že by do celé věci investoval svůj politický kapitál Faltýnek, aniž by z toho sám něco měl, je krajně nepravděpodobné. Možná si původně politik s přezdívkou „Efko“ připravoval teplé místo ve VZP nebo v PVZP pro sebe.

Není bez zajímavosti, že původně negativní stanovisko klubu ČSSD, které bylo v souladu s negativním stanoviskem ministerstva vnitra tehdejšího předsedy strany Hamáčka, otočil těsně před hlasováním svými přímluvami Michal Hašek, známý pravdomluvný Hamáčkův náměstek.

Proti návrhu přidělit všechny cizince výhradně PVZP se mimo vnitra postavilo jak ministerstvo zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), tak resort financí Aleny Schillerové (ANO). Oba úřady v nesouhlasných stanoviscích k pozměňovacímu návrhu uvedly, že monopol je nevhodné a nefunkční řešení a navíc varovaly, že je v rozporu s evropským právem. V běžných podmínkách by takový zákon ve sněmovně nemohl projít. Ale stalo se a díky hlasům poslanců ANO a komunistů se cizinecké pojištění nahrnulo do náruče PVZP.

Monopol zvyšuje cenu

Výsledkem vzniku monopolu bylo to, co monopoly dělávají, prudké navýšení cen pojistného. I statisícové částky spojené především s péčí o děti musí cizinci nově platit naráz bez možnosti splátek. Faltýnkem protlačený monopol PVZP byl nakonec hospodářsky škodlivý nejen pro cizince, ale i pro české občany. Pro některé cizince je nově téměř nemožné své rodině pojištění zaplatit. A tak podíl těch nepojištěných, kteří jsou v naší republice „na černo“, stoupá. Ale i těm občas nemocnice poskytují neodkladnou péči. Jenže bez krytí pojišťovnou často zůstane nemocnici za cizincem dluh, na který se pak musí složit daňoví poplatníci.

Návrat Miroslava Kalouska

Bezvětří kolem monopolu PVZP nepanovalo dlouho. Zavést výše popsanou nemravnost, která je už na první pohled v rozporu s legislativou EU, je přece jenom dost silná káva. A tak, když Faltýnek nakonec po sérii skandálů ztratil část své moci, přišel na jaře 2022 s návrhem na zrušení monopolu senát. Stalo se tak prostřednictvím senátního návrhu zákona, kterým se mění Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. A tady se do hry dostal nečekaný spojenec Faltýnkova modelu Miroslav Kalousek, bývalý předseda KDU-ČSL. Ten se totiž novou vládou Petra Fialy (ODS) nechal jmenovat do správní rady VZP, kde se stal místopředsedou. Dostal se tak do pozice, kdy byl přímo v srdci největší české zdravotní pojišťovny, která přerozděluje přes 150 miliard korun ročně. Zároveň si ale díky kontaktům do sněmovny ponechával velmi slušný vliv. A aby si Kalousek svoji pozici pojistil, nechal se ještě v březnu 2022 jmenovat do dozorčí rady PVZP.

Tuto kombinaci mohl zúročit právě při obraně Faltýnkem stvořeného monopolu. Výborně to osvětluje zápis ze zasedání správní rady VZP, který se v roce 2022 dostal na světlo světa. Zachyceny jsou v něm výsledky diskuze, které se účastnili mimo Kalouska i Janulík s Adámkovou. Zápis hovoří o tom, že byl vznesen apel na odložení projednání senátního návrhu na zrušení monopolu. V zápisu dokonce stojí konkrétně termín „zaparkování“ návrhu ve sněmovně a jeho neprojednání.

Zaparkování návrhu na odstranění monopolu na odstaveném parkovišti ve sněmovně si vzal na starost další politik, místopředseda KDU-ČSL a poslanec Tom Philipp. A úspěšně, projednání senátního návrhu ze 7. března 2022 bylo zahájeno až po půl roce, 12. října 2022. Projednávání pokračovalo 11. ledna 2023 a teprve pak byl návrh zákona předán k projednání výborům. Výsledkem bylo, že garanční výbor pro zdravotnictví dne 8. března 2023 navrhl projednávání tohoto návrhu přerušit.

Nikoho patrně nepřekvapí, že i poslanec Tom Philipp je na výplatní listině VZP, a to z titulu předsedy správní rady VZP. Tom Philipp je vůbec šikovný člověk. Zejména v získávání na zdravotnictví napojených funkcí. Ve sněmovně je místopředsedou výboru pro zdravotnictví a místopředsedou podvýboru pro oblast financování zdravotnictví a zdravotní pojištění. Dále působí jako přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Mezi lety 2014 a 2018 byl také náměstkem ministra zdravotnictví.

Pojišťovna tají výši Kalouskových odměn

A kolik že to vlastně Kalousek ze svých dvou zdravotnických trafik má? Nevíme, ale asi to nebude málo, když nám to PVZP odmítá prozradit. Kverulant.org se v březnu 2023 dle zákona o veřejném přístupu k informacím zeptal PVZP nejen na odměny Miroslava Kalouska, ale na odměny všech členů správní a dozorčí rady této pojišťovny. PVZP mu tyto informace odmítla poskytnout. Organizaci na neposkytnutí informace o výši odměn patrně velmi záleží, a tak si na její zatajování dokonce najala externího advokáta. Ten Kverulantovi sdělil, že pojišťovnu „nelze považovat za povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, což je konečně podloženo i judikaturou,“ a proto informace poskytovat nemusí a ani nebude. Kverulant se podáváním dotazů dle výše uvedeného zákona zabývá již od svého vzniku v roce 2009 a proto proti neposkytnutí informací podal stížnost. Marně, PVZP mu opět prostřednictvím najatého advokáta nevyhověla. Kverulant proto připravuje na PVZP žalobu s cílem informace o výši odměn soudit.

Odměny z PVZP jsou ale jen jednou částí příjmů, které Kalousek dostává. Jak už bylo řečeno, Kalousek byl na jaře 2022 jmenován Fialovou vládou do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. I té Kverulant položil dotaz na výši odměn správní a dozorčí rady a na účast na jednání těchto orgánů. VZP mu počátkem března 2023 odpověděla, že dotaz je natolik složitý, že si odpověď na něj vyžádá delší čas.

Skoro třicet tisíc měsíčně za osm hodin práce

Nicméně obecně platí, že předseda správní rady VZP inkasuje každý měsíc 15 tisíc korun. Když se zúčastní jednání, dostane navíc 20 tisíc. Správní rada zasedá obvykle jednou za měsíc. Předseda tak měsíčně dostane 35 tisíc korun. Odměna pro místopředsedu, tedy pro Kalouska, činí maximálně 27 500 korun. Měsíční paušál dělá 12 500 korun a navíc inkasuje 15 tisíc korun, když přijde na zasedání správní rady. Řekněme, že takové zasedání správní rady trvá 8 hodin. Kalousek si tak za těchto osm hodin přijde skoro na třicet tisíc korun. Pokud by Kalousek dostával podobné peníze i za zasedání v dceřiné PVZP, mohl by si měsíčně přijít na šedesát tisíc korun.

Padesát trafik pro politiky

Ani řadový člen správní rady státní VZP na tom není špatně. Má nárok na 10 tisíc korun každý měsíc. Dalších 12 tisíc inkasuje v případě, že se účastní také jednání radních VZP. Dohromady tedy 22 tisíc korun měsíčně za den práce. Správní radu tvoří celkem 30 členů, z čehož 10 členů je jmenováno vládou a 20 členů voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Patrně nikoho nepřekvapí, že členy správní rady jsou politici napříč politickým spektrem. Podobné je to s členy dozorčí rady. Dozorčí rada má 13 členů, z toho 10 členů je voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu a 3 členy jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Lze předpokládat, že i tito politici dostávají podobné odměny jako členové správní rady. Celkem tak mají v politici ve VZP čtyřicet tři trafik s minimálním příjmem přes dvacet tisíc korun měsíčně za jeden den práce. K tomu lze ještě připočítat pět členů dozorčí rady PVZP a čtyři členy správní rady PVZP. Dohromady tak mají politici v obou pojišťovnách více než padesát trafik.

Kverulant píše zákonodárcům

Snaha lobbistů počínaje Jaroslavem Faltýnkem a konče Miroslavem Kalouskem zabránit poslanecké sněmovně projednat a schválit senátní návrh na zrušení monopolu je více než zřejmá. Kverulant 14. března 2023 vyzval všechny zákonodárce, aby konečně odstranili tento nemravný stav. Kverulant poslancům připomněl, že byla hrubě pošlapána práva konkurentů PVZP v oblasti komplexního zdravotního pojištění cizinců, když jim během velmi krátké doby bylo znemožněno toto soukromé pojištění nabízet, aniž by jim byly uhrazeny vzniklé náklady.

PVZP značnou část pojistného utrácí za povinné zajištění svých rizik mimo ČR, protože má malý kapitál. PVZP se tak pohybuje na hranici vyžadující zásah dohledového orgánu. Zákonné povinnosti jí ukládají buď navýšit použitelný kapitál, nebo snížit rizikový profil pojišťovny. Navýšení použitelného kapitálu je při 100% vlastnictví pojišťovny veřejnou zdravotní pojišťovnou problematické, neboť ta hospodaří pouze s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Je vůbec otázkou, zda by taková veřejnoprávní pojišťovna, jako je VZP, měla vlastnit jinou právnickou osobu, natož pak komerční pojišťovnu.

Počínání VZP i PVZP je v rozporu s platnou evropskou směrnicí Solvency II (Solventnost II). Tato směrnice z roku 2009 kodifikuje a harmonizuje nařízení EU o pojišťovnictví. Směrnice stanoví pravidla o výši kapitálu, který musí pojišťovny EU držet, aby snížily riziko platební neschopnosti.

Sankce a arbitráže

Podtrženo sečteno, pokud politici urychleně nezruší monopol PVZP, je namístě očekávat sankce ze strany Evropské komise za porušování závazků vůči EU, jejíž realizace by nepoškodila ani Jaroslava Faltýnka, ani Miroslava Kalouska, ale český stát. A ne dosti na tom, pokud se politici jako obvykle soustředí na obsluhu sebe sama, hrozí i mezinárodní arbitráž od pojišťoven, kterým monopol PVZP sebral byznys. Jak takové arbitráže pro český stát dopadají, dobře ilustruje série proher v kauze Diag Human.

Auor: Vojtěch Razima, zdroj: Kverulant.org