Kropáč čertí vlády

Od 1. 1. 2004 podle § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, platí, že člen odborů může od svého základu daně odečíst členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, která obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zákoníkem práce; lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů (tedy ze zaměstnání), maximálně do výše 3 000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok). Tato daňová výhoda pro členy organizací zaměstnanců (odborů) je obdobná, jako daňová úleva, kterou mají u svých příspěvků členové organizací zaměstnavatelů [§ 24 odst. 2 písm. d) bod 4 zákona o daních z příjmů].

Úlevy pro odborové organizace a organizace zaměstnavatelů daňovou uznatelností příspěvků jejich členů zavedla novela zákona provedená zákonem č. 438/2003 Sb. V důvodové zprávě se k tomu uvádělo, že navrhovaná úprava povede k posílení odborových organizací a ke zkvalitnění sociálního dialogu v rámci tripartity tím, že si člen odborové organizace bude moci uplatnit snížení základu daně o zaplacené členské příspěvky, a to do výše stanovených limitů. Návrh vycházel z rezoluce 5. Evropské regionální konference Mezinárodní organizace práce (MOP), jejím cílem bylo umožnit zápočet příspěvků svým příslušným organizacím jako nákladovou položku. Smyslem byla a je daňová podpora politického dialogu hospodářských partnerů – odborů a zaměstnavatelů; v této dvoustranné daňové podpoře subjektů tripartitního dialogu (odbory, zaměstnavatelé, vláda) spočívá její systémovost.

Novela provedená zákonem č. 438/2003 Sb. umožnila daňovou výhodu členům odborů, obdobně členům organizací zaměstnavatelů; avšak příspěvek člena odborů placený odborové organizace je jako položka snižující základ daně limitována procentem i nominální hodnotou, příspěvek člena organizace zaměstnavatelů jako daňově stejná položka limitována není − je benefitem daňově výhodnějším, protože jeho výše není, na rozdíl od příspěvku odborového, omezena.

Podle informací dostupných ve veřejném informačním prostoru navrhuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) daňové zvýhodnění odborových příspěvků zrušit; považuje to za nesystémové [ZDE, 4. 3. 2023].

Tvrzení doprovázející uvedený návrh nejsou pravdivá: „Je to výjimka, která je poměrně nesystémová. Asi je těžko vysvětlitelné, proč tuto výjimku mají jen právě a pouze odbory,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. S tím souhlasí i místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka-Vaňková (STAN): „Nepřipadá nám to spravedlivé vůči jiným organizacím“. Také podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) není důvod, aby to bylo daňovou výjimkou: „Pokud člověk chce být odborář, tak si prostě členský příspěvek zaplatí.“

Uvedení politici buď úmyslně, nebo z neznalosti uvádějící nepravdivé informace; lze k nim podoktnout – Jan Jakob: Uvedený daňový benefit nemají jen odbory (jejich členové), nýbrž i organizace zaměstnavatelů (jejich členové). Pavla Pivoňková: Uvedený daňový benefit se netýká jen odborů, nýbrž jako nelimitovaný i organizací zaměstnavatelů; jiné organizace se tripartitního vyjednávání neúčastní, daňový benefit se jich proto týkat nemůže. Jan Skopeček: Pak je ale dobré argumentovat stejně, tedy že „pokud člověk chce být členem organizace zaměstnavatelů, tak si prostě členský příspěvek zaplatí“.

Je nesmyslné tvrdit, že (limitovaná) daňová výhoda členů odborových organizací je nesystémová; pokud by tomu tak bylo, bylo by stejně nesystémové (nelimitované) daňové zvýhodnění členů zaměstnaneckých organizací.

Nesystémový je přístup současné vládnoucí pětikoalice k odborům; nesystémový proto, že se snaží zrušit existující zvýhodněné daňové podmínky fungování odborů, ale stejné a výhodnější daňové podmínky chce u organizací zaměstnavatelů zachovat; je však systematický – jde o systematické politicky motivované protiodborové tažení.

Autor: Vladimír Pelc, zdroj: Vaše věc