Komora jako zlý pán?

Předseda advokátní komory Robert Němec zveřejnil text: Projevy advokátů-politiků nejsou stanovisky ČAK ani advokacie (Advokátní deník 22. 2. 2023). S názvem lze souhlasit, i když to každý ví, to přece nemusel říkat.

Je to stejné, jako kdyby hejtman kraje prohlásil, že projevy občanů kraje-politiků nejsou stanovisky kraje jako takového. Mezi občany kraje a krajem je rozdíl, jsou to odlišné osoby.

Z vyjádření předsedy advokátní komory jsem nabyl dojmu, že se mu nelíbí kritika vládní moci některými advokáty. Každý občan má právo vládu podporovat či ji kritizovat. Bráním svobodu kritiky i podpory vlády, byť Fialova vláda svobodu slova pošlapala, když si na výročí totalitního převratu na Vítězného února 25. 2. 2023 skrze Vojenské zpravodajství objednala cenzuru vládě nepohodlných webů. Každý občan má právo vládu kritizovat či ji patolízat a zaujímat řadu odstíněných postojů mezi oběma krajními variantami. A je i řada občanů, kterým je jedno, zda vládne Babiš či Fiala, protože je politika nezajímá.

Němec v článku uvedl: „Domnívám se, že v dané situaci je na místě apelovat na politicky angažované advokátky a advokáty, a to zejména ty, kteří se v rámci politické soutěže orientují na skupiny voličů, jež nejsou spokojeny se stávajícím demokratickým systémem a převažující zahraničně politickou orientací České republiky, aby zvážili, zda by neměli po dobu své politické angažovanosti výkon advokacie pozastavit, aby jejich projevy nebyly dávány do souvislosti s advokacií. Byl bych velmi rád, aby si tyto kolegyně a kolegové uvědomili, že pro řadu advokátek a advokátů nejsou jejich projevy přijatelné a mají potřebu se od nich distancovat. Vzhledem k tomu, že členství v České advokátní komoře je nezbytnou podmínkou výkonu advokacie, se však nemohou advokátky a advokáti, pro něž je advokacie jediným povoláním, od výše zmíněných projevů distancovat tím, že by z České advokátní komory vystoupili.“.

Jsem s demokratickým systémem spokojen. Do demokracie patří i svoboda politického projevu a kritika vlády, včetně její zahraniční politiky. To se nijak netýká ostatních advokátů, kteří mohou vyjadřovat odlišné politické názory či být apolitičtí. Žádný advokát nemá po jiném advokátu právo vyžadovat, aby změnil své politické chování. Je to stejný nesmysl, jako kdyby občan Brna vyžadoval po jiném Brňanovi, že se má jinak politicky vyjadřovat nebo se vystěhovat. A ani žádného brněnského primátora nenapadlo po tom volat.

Němec zatím jen nabádá některé advokáty, aby zvážili, zda nepozastaví výkon advokacie, ale to může být jen předstupněm k akcím zákazu výkonu povolání či vyakčnění nepohodlných osob, známé po únoru 1948. Představme si, že by ministr průmyslu a obchodu vyzýval živnostníky, kteří se účastnili protestů proti vládě, aby zvážili, zda nepozastaví výkon své živnosti. Dokonce i politický nejviditelnější předseda lékařské komory Milan Kubek si nedovolil lékaře vyzývat k pozastavení lékařské praxe kvůli tomu, že vystupují proti vládě. Živnostníci by si něco takového od ministra nenechali líbit a stejně tak lékaři od Kubka. Takový výrok od předsedy advokátní komory dosud nezazněl. Ať si R. Němec pochvaluje vládní politiku vnitřní i zahraniční, ale zahraniční politika vlády se nedotýká podmínek výkonu advokacie.

Výrok R. Němce jen dokresluje utahování šroubů dnes ve srovnání se svobodnými 90. lety 20. století. V roce 1999 zaútočily některé státy NATO na Jugoslávii. Byl jsem advokát, poslanec a odpůrce tohoto válečného útoku pro rozpor s mezinárodním právem. Někteří jiní občané a asi i advokáti válečný útok podporovali. Nepamatuji se však, že by tehdejší předseda advokátní komory Karel Čermák jednu nebo druhou skupinu vybízel k pozastavení výkonu advokacie. Kam jsme se to dostali a kam spějeme? Lepší zítřky to nejsou, nebo jen pro někoho.

Na přední obálce časopisu Bulletin advokacie 12/2022 byla fotka z konference o Slánského procesu s podtitulkem: „Jak mohli tak neomluvitelně selhat příslušníci všech justičních profesí?“. Naráží se tím na justiční vraždy po únoru 1948, ale totalita u nás nenastoupila 25. února 1948 z ničeho nic. Postupně si budovala pozice a plíživě se zmocňovala společnosti již od roku 1945. Tehdy byla určitá část politiků ostrakizována, jako byli agrárníci či národní demokraté. I tehdy se hovořilo o nutnosti nezpochybňovat naši zahraničně politickou orientaci na Sovětský svaz a nikdy jinak.

Když jsem si přečetl článek R. Němce, vzpomněl jsem si na toto období. A aby se totalita nevrátila, je třeba zneužívání moci veřejně kritizovat, než bude pozdě. Prostě bojovat před únorem a ne až po únoru. Proto si vážím advokátů jako je Jana Zwyrtek Hamplová, která se v době covidismu nebála vystoupit proti nesmyslným a nezákonným opatřením vlády Andreje Babiše, jako se nyní nebojí kritizovat vládu Petra Fialy, pokud dojde k závěru, že zneužívá moc. Jana Zwyrtek Hamplová se nebála poukazovat na nezákonné praktiky státního zastupitelství při stíhání představitelů územní samosprávy v době, kdy média adorovala pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou a Unii státních zástupců, takže jejich kritici neměli na růžích ustláno. Jsem přesvědčen, že kdyby proti profesní samosprávě zasáhla vláda, Jana Zwyrtek Hamplová bude vládě odporovat.

Pakliže vnímám jako nepřijatelné, aby ministr průmyslu a obchodu vyzýval protivládně naladěné živnostníky, aby zvážili pozastavení své živnosti, či aby primátorka města Brna vyzvala protivládně naladěné občany Brna zvážit své vystěhování, považuji za nepřijatelné, aby předseda advokátní komory vyzýval protivládní advokáty „zvážit pozastavení výkonu advokacie“. Původní smysl komor byl v ochraně příslušníků profese před vládní mocí. Možná se dočkáme toho, že nakonec na tom budou živnostnici pod státní moci lépe, než členové některých komor pod jařmem své komory. Komora se může změnit ve špatného pána.