Jiří Paroubek: Kdy padne Bachmut?

Pohřeb ukrajinského bojovníka padlého v Bachmutu. Zbytečná oběť kyjevského režimu 

Každému pozorovateli, který si zachoval zdravý úsudek, muselo být i ze zamlžovaných zpráv v českých médiích z bojišť východní Ukrajiny zřejmé, že ukrajinská armáda zažívá perné chvíle. A to zejména na západě Donbaské oblasti, u zřejmě klíčového města Bachmut. Toto město je důležité pro obě strany zřejmě pro svou polohu na západě Donbaské oblasti, když přes něj směřují dopravní spojení k dalším městům.

Česká média zatím nepřistoupila k defenzivní propagandě typu novin staré rakouské monarchie z roku 1914 : „Ukrajinu ovinuly černé mraky“. Ale v rámci výstavby vzdušných zámků píší a mluví čeští novináři často s velkou dávkou fantazie o jarní ukrajinské protiofenzivě vůči ruským vojskům. Kladu si otázku. Je to vůbec reálné? Má Ukrajina pro takovou ofenzivu dostatek mužů, výzbroje, munice a účinných zbraní?

Kromě toho i jednostranná česká média připouštějí, že Rusové neposlali na ukrajinské bojiště zdaleka všechny vojáky, které v týlu cvičí po mobilizaci na podzim minulého roku. Nechávají si zřejmě zálohy a připravují, podle všeho, hlavní úder. Teď u Bachmutu, pokud Ukrajinci neustoupí, může nastat jejich obklíčení a tedy “malý Stalingrad”.

V českých médiích už se tak často nesetkáváme s tím, že jsou ruští generálové popisováni jako neschopní matláci a jejich vojáci jsou vykreslováni jako lidé bez odhodlání, špatně vyzbrojení a vybavení pro zimní období.

Jsou to zřejmě stejné fantazie, jako jsme zažívali před rokem po prvních kolech hospodářských sankcí vůči Rusku. Tehdy se moderátoři zejména v ČT ptali svých nekritických hostů, kdy že se ruské hospodářství, ruská měna a vůbec Rusko zhroutí? Za týden, za měsíc? Zatím se nezhroutilo vůbec nic a tak zase jiní odborníci na Rusko píší o tom, že dopad sankcí bude jistě zdrcující, ale dlouhodobý. Ale za pět let už bude dávno po válce, jak všichni jistě doufáme…

Do hry vstoupila také Čína, jediná se Spojenými státy skutečně ekonomicky srovnatelná velmoc. Nabízí alternativu mírového řešení. Tahle alternativa není příliš vzdálená od Muskova plánu. E. Musk, jak známo, přišel se svým mírovým plánem už před řadou měsíců a je škoda, že byl tak briskně odmítnut.

Návrhy velmoci typu Číny se už odmítají hůře. Ono by se totiž mohlo stát, pokud budou oslyšeny čínské návrhy na zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu ze Západu, že začne dodávat potřebné zbraně také Rusku, aby vyrovnala jeho hendikapy v některých zbraňových systémech. A tak doufejme, že všichni aktéři konfliktu docházejí zvolna k názoru, že mír je lepší než válka. A že už někde probíhají diskrétní jednání mezi velmocemi, hlavně mezi Ruskem a Spojenými státy, které unikají záři reflektorů a přítomnosti televizních kamer a novinářů. Jen tak bude možné konflikt ukončit. A zastavit tak ztráty na životech a ohromné ztráty na majetku a infrastruktuře ukrajinských občanů i ukrajinského státu. Představa, že se Rusku podaří vnutit podmínky ve stylu jeho bezpodmínečné kapitulace je z říše sci-fi. A tak snad bude lepší začít opravdu seriózně jednat. To naštěstí není a nebude v gesci matláků z české vlády, kteří jsou tak ideologicky zaujatí, že by válčili třeba sto let. A je jim jedno, že během minulého a tohoto roku klesne životní úroveň českého obyvatelstva v průměru – podle mého odhadu – o pětinu až čtvrtinu.

Autor: Jiří Paroubek, zdorj: Vaše věc