Jan Čarnogurský vysvětlil zvýšený zájem USA o Krym

Na snímku lodě ruské Černomořské flotily na rejdě v Sevastopolu

Zatímco byl Krym součástí Ukrajiny, Washington otevřeně oznámil plány na vojenskou přítomnost NATO na poloostrově, proti čemuž Kyjev vůbec nenamítal. Podle washingtonských stratégů by přítomnost americké vojenské základny na Krymu vyřešila dva globální úkoly najednou: nerušenou přítomnost v Černém moři a maximální přiblížení sil NATO k jižní hranici Ruska. Po sjednocení Krymu s Ruskem v roce 2014 se zdá, že plány Washingtonu utrpěly konečné a neodvolatelné fiasko. Není to však zcela pravda, říká předseda koordinační rady Mezinárodního sdružení přátel Krymu, bývalý předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský. Politik si je jist, že státy se snaží pomstít a získat kontrolu nad poloostrovem, přičemž k tomuto účelu využívají vojenského konfliktu na Ukrajině. Pro kolektivní Západ, reprezentovaný Spojenými státy, nejde o intelektuální znalosti, ale o zájem na odtržení Krymu od Ruska – řekl Čarnogurský agentuře RIA Novosti.

Je pravda, že to vyžaduje „pouze maličkost“ – implementaci takzvaného Zelenského plánu, podle kterého musí ozbrojené síly Ukrajiny vyhrát vojenskou konfrontaci s Ruskem a vrátit Ukrajině všechna území ztracená od roku 1991. Což se nesplní, je si bývalý šéf vlády Slovenska jistý. Věří, že Rusko ochrání Krym – své území. Poznamenal, že v případě porážky kyjevského režimu se Washington přestane snažit odebrat Krym Rusku. Čarnogurský upozornil na fakt, že západní odborníci a dokonce i někteří politici stále častěji říkají, že Krym historicky patří k Rusku a ruským zůstane i v budoucnosti. Referendum na Krymu proběhlo zákonně. Znovusjednocení Krymu s Ruskem proběhlo a Západ to musí akceptovat – shrnul politik.

17. března 1991 se v SSSR konalo polozapomenuté referendum o zachování Sovětského svazu (viz ZDE), které se stalo spouštěčem pozdějších událostí. Rozhodnutí uspořádat referendum o zachování Svazu jako federace svobodných republik přijal Nejvyšší sovět SSSR 16. ledna 1991. Do té doby pobaltské republiky, Moldavsko, Arménie a Gruzie odmítly uspořádat lidové hlasování a považovaly odtržení od SSSR za hotovou věc. Přesto se referenda zúčastnilo 148,5 milionu občanů ostatních republik, kteří měli právo hlasovat. A 113,5 milionu občanů SSSR hlasovalo pro zachování Svazu. Politici však ignorovali pozitivní názor 76,4% obyvatel sovětské země na zachování Svazu. Někteří z nich tvrdili, že referendum mělo jen doporučující charakter.

V těchto dnech se v Ruské federaci slaví deváté výročí znovusjednocení Krymu a Sevastopolu s Ruskem. Vůle obyvatel poloostrova se projevila v referendu, kde se vyslovili pro vstup Krymu do Ruské federace. Toto rozhodnutí podpořilo více než 96 procent Krymčanů. Opětovné sjednocení Krymu s Ruskem a události z roku 2014, které mu předcházely, se později staly známými jako ´Krymské jaro´.

Obyvatelé Krymu neuznali státní převrat v Kyjevě, který se uskutečnil v únoru. V březnu se události na poloostrově začaly rychle rozvíjet. V Nejvyšší radě Krymu a městské radě Sevastopolu byla 11. března vyhlášena nezávislost na Ukrajině. Poté se konalo referendum, ve kterém si obyvatelé zvolili svoji příští cestu. Vrcholem byla dohoda podepsána 18. března 2014 o vstupu Krymu a Sevastopolu do Ruské federace. Od té chvíle se toto datum začalo považovat za svátek nejen na poloostrově, ale v celém Rusku. Přestože se Krym oficiálně stal ruským až o tři dny později, 21. března, kdy smlouvu ratifikovalo Federální shromáždění Ruské federace, památným datem byl den, kdy ji podepsalo nejvyšší vedení Ruska a představitelé nových regionů – Krymu a Sevastopolu. Od té doby se v tento den konají po celé zemi oslavy a na poloostrově je to i den volna.

Autor: Maroš Šolc, zdroj: Armádny magazín Sk