a) Nelhat
b) Zakrývat
c) Odvádět pozornost
Zásadu nelhat obhajoval Goebbels s ohledem na její nepraktičnost. Za války jistá část Němců totiž poslouchala vysílání BBC v německé řeči z Londýna, takže rozhlasové lži z Berlína by se v konfrontaci s pravdami z Londýna musely časem ocitnout v pozici jedince zranitelnějšího a nakonec i poraženého. A zcela zbytečně, protože, jak Goebbels zdůrazňoval, stejnou roli jako lež poskytují dobrému propagandistovi i další dvě zásady, jimiž jsou Zakrývat a Odvádět pozornost. Obě zamlčováním pravdy lžou prakticky též, ale už sama skutečnost, že nelžou otevřeně čili pravdu přímo neamputují, je ochraňují od pověstí patronů lží nejnestydatějších.
Zažil jsem dobu propagandy Goebbelsovy (*1930, pozn. red.) a zažívám propagandu současnou naši, a podobnost, ba dá se říci, téměř totožnost obou, mě do dnešního dne nepřestává šokovat. Zažil jsem obklíčení německé 6. armády ve Stalingradu 19.listopadu 1942, paměť mi opakuje obraz otce, vyskakujícího od rozhlasového přijímače a s řevem nám oznamujícího tuto novinu – a pak netrpělivé mé čekání, kdy obklíčení nejelitnější německé armády, se kterou si troufne ztéci i samo nebe, jak se o ní vyjádřil fýrer, přizná i protektorátní rozhlas.
A ono nic. Jen neslané a nemastné zprávy o přetrvávajích těžkých bojích s vojsky bolševiků ve velkém ohbí Donu, ale o obklíčení armády, čítající více než 260 tisíc mužů, nikde ani ťuk. A teprve za více než dva měsíce, kdy o obklíčení wehrmachtu ve Stalingradu vědí snad už i nemluvňata, zavíří na rozhlasových vlnách Reichs Rundfunku: „Naše armádní uskupení ve Stalingradu, stlačené do severní části města, se pod vedením armádního generála Streckera dál brání divokým útokům nepřítele, útočícím na něj ze všech stran“.
Jak vidno, fakt byl přiznán, ale výraz „obklíčení“ zůstal na indexu až do konce. Byl zkrátka dál zakryt, když reálně se zakrýt už nedal.
Nepřipomíná vám tohle vše něco z naší současnosti? Např. tvrdošíjné a někdy až vícedenní mlčení o situaci u ukrajinského Bachmutu v době, kdy z jiných pramenů víte, že se tam situace pro ukrajinskou armádu nevyvíjí dobře?
Nebo naše zaryté mlčení o upálení téměř 50 sympatizantů s Ruskem v oděském Domu odborů v době Majdanu, jakož i o faktu, že dodnes nebyli viníci za tento zločin ani zjištěni, natož pak potrestáni?
Nebo naše úmyslná nepovšimnutí si faktu, že zahraničněpolitický směr pomajdanské Ukrajiny vyjádřil nový ukrajinský premiér Jaceňuk, když při své návštěvě Berlína začátkem roku 2015 prohlásil, že Německo a Ukrajinu pojí společný osud, neboť na podzim 1944 se obě země staly obětí sovětského vpádu na jejich území?
Cožpak bylo možno ještě jasněji vyjádřit, kde nová Ukrajina stojí a jak vřelý vztah chová k Hitlerovi, k hitlerovské ideologii i k hitlerovskému Německu jako celku?
Mluví o tom?
Ne, zakrývají a odvádějí pozornost od věcí nejchoulostivějších, seč jim síly stačí.
Proč asi?
Na to si už ale každý z nás jistě dokáže odpovědět sám. A dobře mu přitom nebude.
Jak rozumět našim médiím ? Tak tím už si pane Mane lámu hlavu více než třicet let.
Jak už jsem psal to jsou pokračovatelé nacistů maskující se za liberální „demokracii” používají stejné metody i názvy protivníků a cíle mají stejné jako Adolf.
“Člověka lze lehce zmást fakty. Ale jakmile pochopí souvislosti, už se oklamat nedá”. Tato slova řekl A. Dulles, zakladatel CIA a šedá eminence poválečné etapy USA. Je po něm pojmenováno i mezinárodní letiště. Už za Protektorátu bylo těžké ucpat díry v informační bariéře. A to byl pouze rozhlas. Tisk byl plně v moci okupantů a jejich slouhů.… Číst vice »
Současný státní neřád se mi zhnusil několik let nazpátek ,kdy jsem přestal kupovat sobotní Právo,pak jsem přestal poslouchat rozhlas(i Vltavu) i ČTV. Obdivuji občany ,kteří mohou tu snůžku kydů,lží a fašistických útoků ,konzumovat.
Občas něco zhltnu, ale máte pravdu, není to dobré žrádlo. Na druhou stranu se zase dozvíte pecky, jako třeba tu od Blyštivého Péti – “Občan má právo na upravené informace!” Uznejte, že takovou perlu mezi zdravou populací neuslyšíte.