J. Lauria, Consortium News: S PÁDEM BACHMUTU SE USA MOHOU ODVRÁTIT OD UKRAJINY. POČÍNAJE PŘÍBĚHEM O PLYNOVODU

Na první pohled se zdá, že včerejší článek deníku The New York Times „Rozvědka naznačuje, že proukrajinská skupina sabotovala plynovody, tvrdí američtí představitelé“ má očistit jak americkou, tak ukrajinskou vládu od možné účastí na zničení plynovodu Nord Stream mezi Ruskem a Německem v září loňského roku.

Podle často citovaných nejmenovaných „amerických představitelů“ je podstatou článku v Timesech tvrzení, že to byli Ukrajinci, kteří nejsou spojeni s kyjevskou vládou.

Bližší zkoumání článku však odhaluje vrstvy nuancí, které neodmítají, že by ukrajinská vláda přece jen mohla mít se sabotáží něco společného.

Příběh cituje anonymní evropské úředníky, kteří tvrdí, že do sofistikované podvodní operace musel být zapojen stát. Deník Times se více než jednou zmiňuje o tom, že tímto státem nebyly Spojené státy. A i když druhý odstavec příběhu kategoricky říká, že tímto státem není ani Ukrajina, článek pak nechává otevřená vrátka pro možné zapojení ukrajinské vlády:

Američtí představitelé odmítli sdělit povahu zpravodajských informací, způsob jejich získání nebo podrobnosti o síle důkazů, které obsahují. Uvedli, že v reálu neexistují žádné pevné závěry a ponechali otevřenou možnost, že operace mohla být provedena zprostředkovanou silou s vazbami na ukrajinskou vládu nebo její bezpečnostní služby.

Times pak jasně uvádí, jaké důsledky by mělo pro proukrajinskou „koalici“, kterou Washington vytvořil na kombinovaném Západě, pokud by se na ní podílela ukrajinská vláda.

Úředníci uvedli, že stále existují obrovské mezery v tom, co americké špionážní agentury a jejich evropští partneři vědí o tom, co se stalo. Úředníci však uvedli, že by to mohlo představovat první významnou stopu, která se objeví z několika přísně střežených vyšetřování, jejichž závěry by mohly mít hluboké důsledky pro koalici podporující Ukrajinu.

Jakýkoli náznak ukrajinského zapojení, ať už přímého nebo nepřímého, by mohl narušit křehké vztahy mezi Ukrajinou a Německem a zkalit podporu německé veřejnosti, která ve jménu solidarity spolkla vysoké ceny energií.

The Times dále rozvíjejí téma, že zapojení ukrajinské vlády by mohlo zničit mezinárodní podporu, kterou Spojené státy Kyjevu poskytly, a také obrovskou podporu veřejnosti, kterou Ukrajina získala díky informační válce vedené Spojenými státy.

Deník Washington Post, který včera přinesl podobnou zprávu, uvedl, že ukrajinská vláda popřela, že by se na útoku jakkoli podílela. „Ukrajina se absolutně nepodílela na útoku na Nord Stream 2,“ uvedl Mychajlo Podoljak, hlavní poradce Zelenského, a položil otázku, proč by jeho země prováděla operaci, která „destabilizuje region a odvede pozornost od války, což pro nás kategoricky není výhodné“.

Začíná distancování

Zdejší noviny umožňují americkým představitelům, aby se začali distancovat od Ukrajiny a tvrdili, že Washington má na Kyjev omezený vliv, přestože léta svědčí o opaku. Zdá se, že tento článek připravuje západní veřejnost na náhlé otočení tváře na Ukrajině kvůli litanii ukrajinských operací, proti nimž se USA podle svých slov postavily. Zde stojí za to Timesy obsáhle citovat:

Jakákoli zjištění, která by mohla svalovat vinu na Kyjev nebo ukrajinské zmocněnce, by mohla vyústit v odpor v Evropě a ztížit Západu udržení jednotné fronty na podporu Ukrajiny.

Američtí vládní představitelé a zpravodajské služby přiznávají, že mají omezený přehled o rozhodování na Ukrajině.

Navzdory závislosti Ukrajiny na vojenské, zpravodajské a diplomatické podpoře ze strany Spojených států nejsou ukrajinští představitelé vůči svým americkým protějškům vždy transparentní, pokud jde o jejich vojenské operace, zejména ty, které jsou vedeny proti ruským cílům za nepřátelskou linií. Tyto operace frustrují americké představitele, kteří se domnívají, že měřitelně nezlepšily postavení Ukrajiny na bojišti, ale naopak hrozí, že si znepřátelí evropské spojence a rozšíří válku.

Operace, které Spojené státy znervóznily, zahrnovaly úder na ruskou leteckou základnu Saki na západním pobřeží Krymu na začátku srpna, říjnový výbuch nákladního auta, který zničil část mostu přes Kerčský průliv, jenž spojuje Rusko s Krymem, a prosincové údery bezpilotních letounů zaměřené na ruské vojenské základny v Rjazani a Engelsu, asi 300 mil za ukrajinskou hranicí.

Došlo však také i k dalším sabotážím a násilnostem nejednoznačnějšího původu, které americké zpravodajské služby hůře připisují ukrajinským bezpečnostním službám.

Jednou z nich byl srpnový výbuch bomby v autě u Moskvy, při němž zahynula Daria Duginová, dcera významného ruského nacionalisty.

Kyjev jakoukoli účast popřel, ale americké zpravodajské služby nakonec dospěly k přesvědčení, že vraždu schválili představitelé ukrajinské vlády, kteří ji označili za „živelnou“. Jako reakci na toto zjištění Bidenova administrativa soukromě pokárala Kyjev a varovala ho před podobnými akcemi.

K výbuchům, které přerušily potrubí Nord Stream, došlo pět týdnů po vraždě slečny Duginové. Po operaci Nord Stream 1, 2, se ve Washingtonu objevily tiché spekulace a obavy, že do této operace mohly být zapojeny i části ukrajinské vlády.

To vše samozřejmě neznamená, že Spojené státy neprovedly sabotáž Nord Streamu přesně tak, jak o tom informoval Seymour Hersh, a přesto stále cynicky obviňuje Ukrajinu. (Hersh se článku v Timesech vysmál v e-mailu pro Consortium News, které ho požádalo o komentář).

Tím, že americké zpravodajské služby zaměřují pozornost na možnou vinu ukrajinské vlády, získávají dvojnásobek: odvádějí vinu od USA a připravují veřejnost na to, že Spojené státy ospravedlňují opuštění Ukrajiny poté, co USA investovaly do svého dobrodružství s cílem oslabit Rusko a svrhnout jeho vládu prostřednictvím ekonomické, informační a zástupné války, přičemž všechny tyto kroky selhaly.

Mezi západními lídry se vytváří konsensus, že válka proti Rusku na Ukrajině je již prohraná. Washington by si tak musel zachovat tvář, aby mohl provést takový obrat v politice. Naznačení, že Ukrajina vyhodila do povětří plynovody svého spojence, tedy Německa, by mohlo USA pomoci slevit ze svého ostrého postoje na podporu Ukrajiny.

Německá média ve stejný den obviňují také Ukrajinu

Ve stejný den, kdy o tom včera informoval deník The New York Times, přinesl německý Die Zeit a televizní stanice ARD, obdobnou zprávu o tom, že útok na plynovod souvisí s Ukrajinou. Die Zeit uvádí, že (podle strojového překladu):

Německé vyšetřovací orgány zřejmě dosáhly průlomu v řešení útoku na plynovody Nord Stream 1 a 2. V tomto případě se jedná o útok na plynovod Nord Stream 1 a 2, který je spojen s Ukrajinou. Po společném pátrání studia ARD Capital, politického magazínu ARD Kontraste, SWR a ZEIT se v průběhu vyšetřování podařilo do značné míry rekonstruovat, jak a kdy byl útok výbušninou připraven. Podle toho vedou stopy směrem na Ukrajinu.

Stejně jako Times se i Die Zeit ve své zprávě ohrazuje a uvádí, že „vyšetřovatelé zatím nenašli žádné důkazy o tom, kdo zničení nařídil“. Nemusí být věrohodné okamžitě obviňovat Ukrajinu. Zdroje těchto článků tak používají taktiku, jak postupně připravit veřejnost na pozdější definitivnější obvinění. Die Zeit nicméně poskytuje podrobnější informace, které ve zprávě Timesů chybí.

Závěry vyšetřování

Podařilo se identifikovat loď, která byla údajně použita pro tajnou operaci. Jde prý o jachtu pronajatou od společnosti se sídlem v Polsku, kterou zřejmě vlastní dva Ukrajinci. Podle vyšetřování tajnou operaci na moři provedl tým šesti lidí. Údajně se jednalo o pět mužů a jednu ženu. Podle toho se skupina skládala z kapitána, dvou potápěčů, dvou potápěčských asistentů a lékaře, kteří údajně dopravili výbušniny na místa činu a umístili je tam. Národnost pachatelů je zřejmě nejasná. Atentátníci použili profesionálně padělané pasy, které prý mimo jiné posloužily k pronájmu lodi.

To, že se oba články objevily ve stejný den v hlavních amerických a německých publikacích (včetně The Washington Post), může naznačovat určitou míru koordinace mezi americkými a německými zpravodajskými službami. V pátek, pouhé čtyři dny předtím, než se články objevily, podnikl německý kancléř Olaf Scholz neobvyklou cestu z Berlína do Washingtonu na setkání s prezidentem Joe Bidenem.

V Oválné pracovně s nimi nebyl přítomen žádný asistent. Schůzka trvala něco málo přes hodinu. Po ní se nekonala žádná tisková konference a Scholz nepustil novináře do svého letadla. Po schůzce se vrátil na letiště, aby odletěl zpět do Berlína. Je zřejmé, že oba muži nechtěli o citlivé záležitosti hovořit po telefonu nebo prostřednictvím videospojení.

Západní lídři už říkají, že Ukrajina nemůže vyhrát

Deník The Times dostal tento článek od amerických zpravodajských služeb v době, kdy na veřejnost stále pronikají zprávy, z nichž vyplývá, že západní představitelé navzdory svým veřejným prohlášením nevěří, že Ukrajina může válku vyhrát, a že Kyjev musí snížit své ztráty a usilovat o dohodu s Ruskem. Před 11 dny o tom informoval deník Wall Street Journal:

Podle představitelů těchto tří zemí veřejná rétorika maskuje prohlubující se soukromé pochybnosti politiků ve Velké Británii, Francii a Německu, že Ukrajina bude schopna vyhnat Rusy z východní Ukrajiny a Krymu, který Rusko kontroluje od roku 2014, a přesvědčení, že Západ může pomoci udržet válečné úsilí jen tak dlouho, zejména pokud konflikt ustrne v patové situaci.

Stále opakujeme, že Rusko nesmí vyhrát, ale co to znamená? Pokud bude válka s touto intenzitou pokračovat dostatečně dlouho, ztráty Ukrajiny se stanou neúnosnými,‘ řekl vysoký francouzský představitel. ‚A nikdo nevěří, že se jim podaří získat zpět Krym.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz Zelenskému minulý měsíc na večeři v Elysejském paláci řekli, že musí zvážit mírové rozhovory s Moskvou, uvedl deník.

Deník podle svého zdroje citoval Macrona, který Zelenskému řekl, že někdy i smrtelní nepřátelé jako Francie a Německo museli po druhé světové válce uzavřít mír.

Macron Zelenskému řekl, že „byl skvělým válečným vůdcem, ale že se nakonec bude muset přeorientovat na politické státnictví a přijímat obtížná rozhodnutí„, uvedl deník.

Bachmut: bod obratu

Zásadní zlom ve válce, který by Washington donutil k velkému rozhodnutí, může nastat, pokud se Rusku podaří dokončit vojenské převzetí Bachmutu.

Bitva o toto město v Donbasu zuří od loňského léta a v posledních týdnech se značně zintenzivnila. Rusko téměř celé město obklíčilo a uvěznilo v něm odhadem 10 000 ukrajinských vojáků. Ukrajina opakovaně zlehčovala význam Bachmutu, přesto však neustále vysílala houfy vojáků na smrt. Bachmut je důležitým uzlem ukrajinské obrany na Donbasu.

Ve včerejším rozhovoru pro CNN Zelenskij konečně přiznal, že Bachmut má pro Ukrajinu zásadní význam. „Chápeme, že po Bachmutu by mohli jít dál. Mohli by jít na Kramatorsk, mohli by jít na Slovjansk, pro Rusy by byla po Bachmutu otevřená cesta do dalších měst na Ukrajině, v Doněckém regionu,“ řekl Wolfu Blitzerovi ze CNN. „Proto tam naši lidé stojí.“

Pád Bachmutu do rukou Ruska by byl velkým ponížením pro Zelenského a Ukrajinu, stejně jako pro Spojené státy a Evropu. Spojené státy by se musely rozhodnout, zda budou pokračovat v eskalaci války s nebezpečím, že by to mohlo vést ke konfrontaci mezi NATO a Ruskem, která by mohla přejít v jadernou válku, nebo budou tlačit na Ukrajinu, aby absorbovala své ztráty a snažila se o urovnání.

Rusko by však v takovém případě bylo v pozici, kdy by si mohlo diktovat podmínky:

• možná uznání čtyř východoukrajinských oblastí za součást Ruska poté, co se v tamních referendech hlasovalo o připojení k Ruské federaci;
• souhlas Ukrajiny s tím, že bude neutrální zemí, která nevstoupí do NATO;
• demilitarizace Ukrajiny a rozpuštění neonacistických jednotek.

Představení Ukrajiny jako nehodného partnera, který vyhodil do povětří německé plynovody, by mohlo pomoci minimalizovat ponížení Západu, pokud by k tomu došlo. Na druhou stranu by neokonzervativci ve Washingtonu a v evropských městech mohli zvítězit v boji s realisty a pokračovat v prosazování války, i když se zdá, že realisté mají v této fázi navrch.

Autor: Joe Lauria, zdroj: 1   /  2,  zpracoval:  Admin Nekorektní TOP-CZ