Co nás stojí slalom v zahraničním obchodu

Na čínské karikatuře Strýček Sam brání Evropanům ve sbližování s Čínou. S Ruskem je to stejné. Z našeho pohledu ta karikatura k smíchu moc není…

Připomíná to zběsilé smyky na alpské sjezdovce, měníme směr a letíme dolů. Ukazují to čísla ČSÚ o vývoji zahraničního obchodu. Kdyby záleželo jen na tom, co se stalo v lednu 2023, je to celkem dobré, měli jsme přebytek obchodní bilance 9,5 miliardy korun, o 2,1 miliardy korun víc než před rokem.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zahranicni-obchod-se-zbozim-leden-2023

Když se však rozhlédneme hlouběji do minulosti, orosí nás studený pot, který se u slabších povah mění v rampouchy.

Podívejme se, jak trestáme Rusko našimi nesmiřitelnými sankcemi. Ještě roku 2020 jsme měli s Ruskem přebytkový obchod, kdy nám na konci roku zbylo krásných 20 miliard korun, což není málo. Kdybyste takovou částku chtěli sehnat jinde, museli byste například okrást všechny české důchodce o celoroční rozdíl mezi původně slibovanou a ořezanou valorizací.

Ale čo bolo, to bolo. To bylo ještě za Babiše. Pak nastoupily protiruské sankce a výsledek se rázem překlopil, na ruském účtu začalo přebývat 72 miliard korun. A když Rus udeřil na Ukrajince, my udeřili na Rusa ještě větší silou. Jen české sankce ho začaly škrtit tak, že roku 2022 ruský přebytek obchodu s ČR vyskočil na 233 miliard korun. Z české strany to tedy vypadá jako díra zvící čtvrt bilionu korun. Dal jsem mu jednu, koukám, kde je, a hele, on na mně klečí!!

Tady někde čeští soudruzi udělali chybu. Ještě roku 2021, posledního za Babiše, byla celková bilance českého zahraničního obchodu, s celým světem, rovná červené nule (mínus deset miliard korun). Zato za Fialy roku 2022 se tato bilance propadla do schodku 200 miliard korun. Nerovnováha jen s hlavními partnery, tedy Ruskem, Čínou, Německem a USA, přitom dosáhla téměř půl bilionu korun (mínus 457). Takto definovaná nerovnováha byla i za Babiše, ale byla menší, za dva roky mínus 362 korun. Fiala tedy zvládl za rok o polovinu víc než Babiš za dva roky.

Pokud jde jen o Čínu, tam byl náš obchod vždycky negativní, i v tom roce 2020 jsme měli schodek zahraničního obchodu s touto destinací 368 miliard korun, když jsme tam nedokázali vyvézt za víc než za 46 miliard korun. Naše vývozy se od té doby prakticky nezměnily, alespoň v oficiálním výkaznictví, kde nevím, jak se počítala auta Škoda. Zato dovozy za Fialy prudce vzrostly na 549 miliard korun. Samozřejmě, že to nedokázal sám, pomáhala mu v tom inflace, která z těch sankcí vznikla.

Když se podíváme na celkové toky peněz přes hranice ČR (kde ovšem musíme započítat i obchody na naší půdě se zahraničními osobami, nerezidenty, protože ti si to také nakonec odvezou jinam), můžeme to sledovat na běžném účtu platební bilance ČR. Sčítá se tam obchodní schodek a přírůstek zahraničního státního dluhu. Na této bilanci byl ještě ve 3. čtvrtletí 2021 přebytek 5,1 procenta HDP. Krátce poté, co se ujal vedení vlády profesor Fiala, v 1. čtvrtletí 2022 se tento přebytek prudce snížil na 1,6 procenta HDP, aby pokračoval v letu dolů. Poslední známé číslo je ze 3. čtvrtletí loňského roku, kdy se běžný účet platební bilance ČR propadl na předběžných mínus 5,3 procenta HDP. A vypadá to jako nastoupený trend.

Změna orientace republiky je tedy pěkně drahá a přínosy jsou ve hvězdách, možná vzdálenějších, než jsou ty na americkém praporu.