Roček: Důležitá připomínka o Krymu aneb anti – dezinformace

Poloostrov Krym na satelitním snímku 

Respektovaný vědec Samuel P. Huntington v knize „Střet civilizací“ (Boj kultur a proměna světového řádu) vydané v roce 1996, a v Čechách v roce 2001 v Rybka Publisher, na str. 194 píše to, co česká fialová vláda a prezidiální postgenerál Petr zvaný též Pavel, se snaží ve své politické primitivitě neslyšet a nečíst:

„… pravděpodobnější možností je to, že se Ukrajina rozdělí podle civilizační zlomové linie a vzniknou tak dvě samostatné entity, přičemž východní splyne s Ruskem. Možnost rozdělení Ukrajiny poprvé vyvstala v souvislosti s Krymem.

Obyvatelstvo poloostrova ze 70 procent ruské národnosti, v referendu uspořádaném v prosinci 1991 výrazně podpořilo vyhlášení nezávislosti Ukrajiny. V květnu 1992 pak krymský parlament hlasoval pro vyhlášení nezávislosti na Ukrajině, avšak pod ukrajinským nátlakem výsledek hlasování odvolal. Nicméně ruská duma hlasovala pro to zrušit rozhodnutí z roku 1954, jímž se Krym připojil k Ukrajině. V lednu 1994 zvolili obyvatelé Krymu prezidenta, součástí jehož programu bylo „sjednocení s Ruskem“. To vedlo některé lidi k otázce: „Stane se Krym dalším Náhorním Karabachem nebo Abcházií?“ Odpovědí bylo rozhodné „Ne!“, když krymský prezident od svého plánu uspořádat referendum o nezávislosti ustoupil a namísto toho začal vyjednávat s kyjevskou vládou.

Situace se znovu zkomplikovala v květnu 1994, kdy krymský parlament po hlasování obnovil ústavu z roku 1992, která z Krymu činila prakticky nezávislou zemi. Nicméně eskalaci problému až v násilný konflikt opět zabránila zdrženlivost ruských i ukrajinských politiků. Krymské snahy o nezávislost byly vzápětí podkopány, když byly o pouhé dva měsíce později ukrajinským prezidentem zvolen prorusky orientovaný Kučma.

Zmíněné prezidentské volby však opět vynesly na světlo možnost, že by se od Ukrajiny odtrhla její západní část, neboť východní se stále přibližovala k Rusku. Někteří Rusové by toto odtržení patrně přivítali… Samotná … západně orientovaná Ukrajina by však byla životaschopná jen za předpokladu, že by se jí dostalo silné a účinné podpory ze Západu. A tato podpora je zase možná jen tehdy, kdyby se zhoršily vztahy mezi Západem a Ruskem do takové míry, že se budou blížit vztahům z doby studené války…“ (s.194-195)

Podle Huntingtona jde o druhý ze tří scénářů možného vývoje na Ukrajině. První scénář je  vlastně o ničem, spíše je úvahou o tom, co bude dál, a třetí je velmi krátký o klidném vývoji celistvé Ukrajiny, jenom jako křoví keců o 9 řádcích.

Z toho je patrné, že Huntington počítal s rozpadem Ukrajiny, ale nemohl si dovolit napsat to přímo…
 
Autor: František Roček, zdroj: prvnizpravy.cz