Kdyby se vláda pokoušela vyhlásit mobilizaci, tak Drulák očekává vzpouru národa

Že by vláda, od které nic dobrého nečeká, mobilizovala, nepředpokládá. Protože pak by došlo k lidové vzpouře. „Vzhledem k tomu, že v těch funkcích jsou většinou zbabělci, tak oni by si to rychle rozmysleli,“ míní. Popisoval také, jak je možné lidi přesvědčit médii i o lžích. „Dnes už víme, že část těch věcí, které nám nutili, byly postavené na lžích. Především to povinné očkování. Povinné očkování mladých lidí já považuji za skutečný zločin,“ dal příklad.

První otázka byla filozofická, co je to Západ? Lukavec jako náruživý cestovatel se setkal s mnoha definicemi, zmínil například, že Číňané, které potkal, si vůbec nemyslí, že žijí v diktatuře. A Drulák souhlasil, že „Západ“ skutečně bude pro každého jiný, pro členy i nečleny. Připomenul, že dříve se v Evropě mluvilo o křesťanské civilizaci, až do 19. století. Pak došlo k sekularizaci, takže křesťanství bylo nahrazeno pojmem civilizace, tedy že Evropa představuje civilizaci a nikdo okolo žádnou nemá.

„A ve druhé polovině 20. století, kdy jde Evropa geopoliticky do háje, rozdělí si ji Američani a Rusové, tak ten pojem Západ znamená alianci mezi Amerikou a Evropou a ještě pár dalšími spojenci,“ vysvětloval Drulák původ slova Západ.

Pro něj je ovšem Západ rovnováha mezi jedincem a společenstvím, která v Evropě vznikala století. Dodal, že tato symbióza byla nalezena i jinde, ale je jinak nastavena, např. právě v Číně, kde je role jedince menší. A varoval, že není možné jen tak ztotožnit západní tradici a současný individualismus: „Který se vymkl, popírá to společenství a nahrazuje to globální utopií. Že je lidstvo a pak jsou už jen jednotlivci. To není typické pro Západ,“ mínil Drulák a dodal, že na Západě se žije v malých společenstvích, městech nebo i národech, a ty mají svá práva. A i jednotlivec má svá práva. A Západ hledá ideální symbiózu.

Pokud jde o to, zda bude lépe nebo hůř, Drulák soudí, že teď bude hůř. Doplnil, že zvláště ve střední Evropě, kde ekonomický model zastaral. Ale je zde i nejistota způsobená ztrátou pozice. „Evropa nedokáže zachovat ten svůj model a dělá kompromisy, které by nikdy dělat neměla. Bezpečnostní otázky,“ pravil. Ale dodal, že pesimismus intelektu by se měl doplňovat optimismem vůle.

Řešilo se také téma mobilizace a nového prezidenta. Drulák byl opatrný v označení všech podezření za nedůvodná. Konstatoval, že český prezident není stejně silný jako americký nebo francouzský. Ale premiér i prezident jsou v otázkách bezpečnosti na jedné vlně, tedy Petr Pavel nebude protiváha. Drulák poznamenal, že tou nebyl ani Miloš Zeman v posledním roce. Ale záleží na situaci na Ukrajině.

Ta se dá ovšem jen těžko předvídat. Diplomat poznamenal, že jen co Ukrajincům Němci přiklepli tanky, začali se dotyční ptát na stíhačky. „Jsme neustále více a více vtahováni do toho konfliktu,“ upozornil s tím, že slova generálů ho znepokojují, zvláště Řehka a jeho „výběrová mobilizace“ a také admirál Bauer a jeho potřeba přejít na „válečnou ekonomiku v době míru“. „To jsou naprosto převratné věci a já nečekám, že by prezident Pavel byl připraven těmto věcem čelit, naopak bude na jedné lodi s tou jestřábí politikou, která nás vtahuje do toho konfliktu,“ soudí.

Komentoval také, že v oblasti kontroly informací došlo k velkému postupu. „Co bylo před covidem nepředstavitelné, je dnes realita.“ Tedy že dochází od vlády k informačnímu koordinování, k němuž se přidávají i mainstreamová média, tj. veřejnoprávní média a média „spřízněných oligarchů“. „A ty definují ten mainstream, ty definují, co je dovoleno říct. A kdo je mimo ten mainstream, tak se z něj automaticky stává dezinformátor nebo dokonce agent cizí moci atd. To je moment, ke kterému zde dochází,“ vysvětlil.

Kromě mnohem větší koordinace je zde dle Druláka i mnohem větší represe vůči těm, kdo do mainstreamu nepatří. „A teď se chystají zákony, aby tu represi ještě usnadnili. Už teď mají nějaké nástroje represe, pokoušejí se zapojením soudů soudně pronásledovat lidi, kteří do toho nezapadají, ale jestli se přijmou ty zákony, které připravují, tak to bude ještě horší,“ zhodnotil.

Podotkl, že boj proti dezinformacím je i cílem Evropské komise. Poukázal na eurokomisařku Věru Jourovou. „Která se tím vlastně chlubí, že takhle chrání demokracii. Že si tu evropskou demokracii nemůžeme nechat rozvracet nějakými informacemi, které nezapadají do toho obrázku evropské demokracie. Je to trend velmi nebezpečný, protože je to trend totalitní. A já slovo totalita používám s plnou vážností toho, co ten pojem znamená.“

Lukavec poznamenal, že když byl v Indii, tak sledoval tamní média. A všiml si, že o ruském postupu informují mnohem více než česká média. A že takové informace se v českých médiích objevují buď vůbec, nebo zřídka, nebo v alternativních médiích. Ptal se, proč v Indii tyto informace vysílají, ale v Evropě ne.

Drulák odpověděl, že v Evropě je stav válečné propagandy. A stát nyní důsledně filtruje informace, aby posílil morálku mužstva. „A tím mužstvem se teď stává celý národ,“ podotkl s tím, že k mužstvu jsou pouštěny pouze informace, které se hodí, tedy to, co spěje k ukrajinskému vítězství. „To, co tomu narativu neodpovídá, tak to je filtrováno a to z toho jasného důvodu, že pokud by se tyto informace začaly šířit, tak by lidé mohli začít pochybovat. Pochybovat o tom, jestli ten vyhlášený cíl je reálný a jestli to, co děláme, má smysl, který nám říkají ti propagandisté,“ doplnil s tím, že koneckonců i německá propaganda ještě v dubnu 1945 mluvila o taktických ústupech, které povedou k tomu, že se zmobilizují síly Říše a zvítězí. Stejný postup byl u Sovětů v Afghánistánů a ve Vietnamu u USA, kde se ale pak novináři „urvali“. Drulák si z toho bere, že i když by měly být evropské státy ukázkou demokracie, v této situaci se chovají úplně stejně jako státy totalitní nebo autoritářské.

Lukavec se také zeptal, jak z toho elity a novináři vybruslí, když naslibovali ukrajinské vítězství. Profesor odvětil, že je potřeba se podívat do minulosti. Třeba i komunikace u covidu, kde už v průběhu pandemie někteří experti upozorňovali, že dotyční lžou. „Dnes už víme, že část těch věcí, které nám nutili, byly postavené na lžích. Především to povinné očkování. Povinné očkování mladých lidí já považuji za skutečný zločin. V určité fázi bylo zřejmé, že to prostě nepomáhá. Že to není cesta ven z krize. Přesto všichni ti propagandisté jeli. Jeli na plné obrátky. Dneska jsou studie, že to nebyla epidemie neočkovaných. A co se stalo? Došlo k nějakému výbuchu, aby lidé říkali: Musíte z toho vyvodit odpovědnost, lhali jste nám?“ ptal se.

Stejná situace je dle Druláka u Afghánistánu, kde se Američané po dvaceti letech „budování demokracie“ stáhli, nechali spojence napospas. „Pak se dva měsíce psalo o tom, že to tedy Američané nezvládli, nějak se brblalo a tím to skončilo. Přišla nová krize, která to všechno spláchla,“ pravil Drulák a dodal, že když dojde na scénář, který si propagandisté nepřejí, tak se objeví nová krize, která ho spláchne. A kdyby náhodou bylo nějaké mezidobí, tak se najde obětní beránek. Třeba nějaký korupčník na Ukrajině, který „podkopával hrdinské úsilí“. „Najít korupčníka na Ukrajině není problém, zkorumpovaní jsou tam téměř všichni v těch složkách,“ poukázal Drulák. Případně bude jiný scénář a lidé za pár měsíců zapomenou.

Pokud jde o skutečnou hrozbu mobilizace mladých lidí, Drulák doufá, že k něčemu takovému skutečně nedojde, i přes nešťastná vyjádření náčelníka generálního štábu a přes to, že od vlády nic dobrého nečeká. „Kdybych řekl něco jiného, tak bych asi šířil poplašnou zprávu v této chvíli,“ řekl a dodal: „Zatím jsem hluboce přesvědčen, že k něčemu takovému u nás nedojde.“ Necítí ani, že by na něco takového byla veřejnost připravována.

Kromě toho, pak by se prý společnost vzbouřila. Vzpomenul, jak byla vláda v roce 2015 ochotná se ohledně migrantů domluvit. Ale „společnost řekla ne“. A to nikoliv na popud novinářů. Kdyby se vláda pokoušela jít tímto směrem, tak Drulák očekává vzpouru národa. „Vzhledem k tomu, že v těch funkcích jsou většinou zbabělci, tak oni by si to rychle rozmysleli,“ předpovídá profesor.

Řešila se také motivace USA na Ukrajině. Ta je podle diplomata jednoduchá, tedy že USA konflikt podporují, aby oslabily Rusko, které válka stojí peníze, zdroje i lidi. Ale zároveň se tím posiluje rusko-čínská aliance. A to nejde Američanům do karet. Navíc sankce, konkrétně zabavení aktiv Ruska, budou znamenat eventuální odchod od dolaru a to bude pro USA katastrofální. Ale to jsou dlouhodobé následky.

Podotkl, že USA mají spojence v ČR. „Na úrovni státní správy, na úrovni médií, v politice. A tito lidé dostávají jasné instrukce,“ řekl s tím, že to nejsou doslovné instrukce, dotyční jen vědí, co si velký spojenec přeje a když nevědí, tak jsou velice přátelsky zkorigováni. Ale v české společnosti je prý výrazná míra rusofobie. „Kdyby to přišlo jenom zvenku, tak ta společnost by to nemusela přijmout. To bylo u té migrační krize,“ konstatoval, že ukrajinská krize se sešla s českou rusofobií. Která má do určité míry oprávněný základ, ale je přehnaná a v takové míře není na místě. „Protože pokud by byla na místě, tak by byla na místě i významná germanofobie,“ podotkl s odkazem na historii. A tato rusofobie slouží americkým zájmům.

Co se týče Petra Pavla, Drulák míní, že roli v jeho zvolení sehrálo, jak vypadá prezidentsky. Ale dodal, že zde byla obrovská mediální masáž, která dokazuje, že lze prodat všechno. I příslušníka represivních složek bývalého režimu. „Ten člověk vychází z toho nejzločinnějšího prostředí, z pohledu těch slušnolidí. A oni z něj dokázali udělat nositele pravdy, integrity, demokracie… Já jsem to dodnes úplně nepochopil, jak je to možný. Ale já se přiznám, že některé věci na české politické scéně se mi těžko chápou,“ svěřil se profesor. Doplnil, že úplně stejně nepochopil, jak mohlo dojít k uctívání Karla Schwarzenberga. Z toho soudí, že lidi je možné přesvědčit v podstatě o čemkoliv.

Parlamentní listy – rozhovor