Jednota v kruhu i cesta ven

Zájmový časopis Včelařství zveřejnil výzvu: Odevzdávejte nekvalitní vosk na výrobu zákopových svící. Pro vás je nezužitkovatelný. Když se ale nalije do konzervy a opatří bytelným knotem, svítí to, hřeje to, prádlo se nad tím usuší všude na Ukrajině, kde lidé nemají elektřinu. Od jiných článků oddělila výzvu ukrajinská bikolóra, a já si znovu silně uvědomil, co za neslýchaný počin je bratrovražedný boj – bratogubstvo.

Připusťme, že válka má vnitřní a vnější příčiny a ty na sebe oboustranně tlačí. Pro příklad vezměme náš zjitřený letošní leden: Agentura Median mezi 20. a 22. lednem zjistila, že prezidentský kandidát Petr Pavel by mohl obdržet 57,9% voličských hlasů. Nakonec nashromáždil 58,3% hlasů. Je obtížné sehnat si na našem internetu vyčíslení procentuální podpory hlavy Ruské federace mezi Rusy. Ujištění, že podpora tohoto státníka klesá k bodu mrazu rozporují údaje ze samotného Ruska, kde podporu současné hlavy státu vyčíslují i na 70%.

Postavme si vedle sebe naše i ruská média hlavního proudu. V obojím případě je jejich podpora současnému (u nás nově zvolenému) prezidentovi jasně deklarovaná. Válečná sankční drahota stresuje lid v obou zemích. Rusové vypočetli, že ztráty ekonomik v Evropské unii jsou mnohem citelnější než ty ruské. U nás o podobných propočtech uslyšíte málo a mlhavě.

Při poslechu reportérů prezidentského klání mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem jsem nabyl dojmu, že postávám na hlučné fotbalové tribuně se zhruba šesti sedminami fanoušků v P dresu, které sem tam zpestřuje B dres někoho vzadu. Padají přitom pojmy: temný, světlý, dobro, zlo, slova spíš pro andělská než pro lidská omylná ústa. Chci úvahu dovést k bodu, že přes úpornou snahu o vítězství chybí nové hlavě českého euroregionu do Rusy uváděných 70% pro Putina necelých 12% hlasů.

To nás, myslím, vrací k něčemu, co média sama o sobě nedoženou, k vnějším a k vnitřním příčinám válek.  Zahrajme si fyzikální hru na tření. Vyrobme si mapu Evropy ze silnější umělé hmoty. Vystříhejme území vojenského spolku NATO a území Ruské federace. Obojí přiložme na papírovou mapu Evropy z jednoho kusu papíru. Teď suňme NATO plast ke hranicím Ruska a plast s Ruskou federací proti tomuto pohybu. Myslím, že opravdu někde při březích Dněpru se zatěžkaná papírová Evropa vespodu vzedme a začne se mačkat. Je to víceméně oblast bojů o Ukrajinu. Sunutí transatlantické skupiny k dalšímu Rubikonu postavilo vnitřek Ruska do téměř jednotné vektorové polohy. Snaha Ruské federace zůstat nezpochybnitelnou velmocí nějakým nárazovým územím oddělenou od kolektivního západu mohla v NATO zemích podnítit povel k tahu pěšcem.

Vraťme se k nám domů. Ministři vlády i předseda senátu projevují nadšení z jednoty vlády, prezidenta i senátu. Také Petr Pavel už telefonoval na Tchaj-wan i ukrajinskému prezidentovi. Předseda senátu Miloš Vystrčil, lidé z vlády i nově zvolený prezident od sebe jednotu jednak očekávají, jednak ji posílají jako vzkaz do celé Evropské unie. Dobrovolná jednota šíří ve svých kruzích radost. Těžko si představit setkání filatelistů, kde někdo z chovatelů drobného zvířectva shání levně napínáky na králičí kožky. Nakonec, ani filatelisté nesbírají známky obecně, ale někteří v užší jednotě shromažďují portréty státníků. Z nich se časem vydělí další jednota sběratelů císaře Františka Josefa I. Je to zpestřující. Dusna by nastala v okamžiku, kdy sběratelé Františka Josefa doženou k témuž ostatní známkaře, a kdy si zmatený chovatel bude muset pořídit své první album pro sbírku. V tu chvíli jednotu nezměříte, ani nevyčíslíte. Třenice mezi požadavkem stoprocentní jednoty bez odmlouvání a skutečným stavem v mysli mohou nanejvýš někde něco pomačkat, a tam asi vyvstane linie zápasu…

Co ve válce o Ukrajinu děláme my? Posilujeme tlak, jemuž odpovídá posilovaný protitlak, nebo posilováním protitlaku reagujeme na tlak? Nejvleklejší je záhuba, ze které se vytratí vědomí příčiny a následku. Z války s otázkou, jestli byla dřív slepice nebo vejce, se stává nekonečné bojování. „Tak, proč Rusko nevstoupí do NATa,“ navrhla mi kolegyně. „A proč někdy všichni nevstoupíme do žádného paktu,“ navrhl jsem jí. Zírali jsme na sebe mlčky a dlouho. Za okny jezdila auta.

Za zatáčkou s riziky se možná otevírá mnohopólový, mnohovalutový svět. (Valuty jsou hodnoty.) Možná tudy budeme smět putovat. Anebo ne a zažijeme životy na krátkých řetězech s o to hlasitějším štěkotem? Osobně jsem zažil dvě různé iluze jednoty s donucovacími prostředky: komunistickou se sovětským vzorem a kapitalistickou se vzorovou amerikanizací. K obojímu vedla souhra příčin a jistý výklad smyslu našich dějin. Já držím palce mnohopólovému, mnohovalutovému světu s mnoha kulturními prostředími a s řadou domovů pro řadu lidí, kde je pořád ještě možné se setkávat. Tomu, že války pominou, že se přežijí, věřím. Ovšem stav světa bez válek nikdy nebude výrobkem a nástrojem hegemona. Na to je svět i ve své nešetrnosti příliš pokročilý.