Ukrajina je jednou z pěti zemí světa, které produkují koncentráty titanové rudy. Nachází se zde 20% světových zásob produkce tohoto minerálu. Ukrajina se podílela 90 % na výrobě ilmenitových koncentrátů v bývalém SSSR. Největší evropské ložisko apatitu a titanu Semigorodskoje se nachází v Žitomírské oblasti.
Západní podpora Ukrajiny v uplynulém roce neoddělitelně spojila USA a jejich spojence z Evropské unie a NATO s osudem Kyjeva. Newsweek tvrdí, že invaze Ruska na Ukrajinu se nezdařila, čímž se Ukrajina dostala hlouběji do náruče euroatlantického společenství a upevnila se ambice Kyjeva stát se členem EU a NATO. A jedním dechem pokračuje, že
„v současnosti se v USA a spojeneckých zemích rodí snaha identifikovat, rozvíjet a využívat obrovské ukrajinské zdroje kovu, který je klíčový pro vývoj nejmodernější vojenské technologie Západu, která má tvořit základ budoucího odstrašení Ruska a Číny“.
Titan je lehký a zároveň pevný kov, který se ve velké míře používá v moderních vojenských aplikacích, jako jsou stíhačky, vrtulníky, námořní lodě, tanky, rakety dlouhého doletu a mnohé další. Pokud Ukrajina zvítězí, USA a jejich spojenci budou mít výhodnou pozici k zajištění nového kanálu dodávek titanu. Pokud se však Rusku podaří zmocnit ložisek a závodů v zemi, Moskva posílí svůj globální vliv na zásobování světa touto stále strategičtější surovinou.
Životně důležitá komodita pro americkou vojenskou mašinérii
Ministerstvo vnitra USA zařadilo titan mezi 35 nerostných komodit, které jsou životně důležité pro ekonomickou a národní bezpečnost USA. USA však stále dovážejí více než 90 % rudy, a to zdaleka ne všechnu ze spřátelených zemí. Titan se vyrábí Krollovým procesem a jeho konečným produktem je „titanová houba“, která je pak připravena k dalšímu zpracování, ze kterého se nakonec dají vyrobit tyče, plotny, plechy, dráty nebo cokoliv jiného. USA už nemají titanovou houbu ve svých národních obranných zásobách a poslední domácí výrobce titanové houby ukončil svou činnost v roce 2020.
Ukrajina je jednou ze sedmi zemí, které vyrábějí titanovou houbu, základ pro kovový titan. Čína a Rusko – nejvýznamnější strategičtí rivalové Ameriky – patří do této skupiny zemí. Podle údajů US Geological Survey Čína loni vyprodukovala více než 231 000 tun titanové houby, což představuje 57 % celosvětové produkce. Následuje Japonsko se 17 procenty a Rusko s 13 procenty. Kazachstán vyprodukoval téměř 18 000 tun a Ukrajina více než 4 000 tun. Jelikož Moskva na sankce Západu „překvapivě“ odpovídá omezováním dodávek energetických zdrojů ve Washingtonu a dalších hlavních městech NATO to vyvolává obavy, že Kreml může jednoho dne zmrazit i vývoz titanu, což by dostalo letecké a obranné společnosti do obtížné situace. Závislost Západu na ruském titanu znamená, že tento kov se dosud vyhýbal sankčním kampaním, které proti Moskvě spustily USA, EU a jejich spojenci.
Letecký gigant Boeing udržuje svůj společný podnik s ruskou společností VSMPO-Avisma – největším světovým vývozcem titanu – i když po invazi zmrazil objednávky. Jiné společnosti, jako například evropský koncern Airbus, nadále odebírá titan od VSMPO. Zdroj obeznámený s americkým obranným průmyslem, který si nepřál být jmenován, protože nebyl svým zaměstnavatelem oprávněn veřejně mluvit, řekl Newsweek, že dodávky titanu „jsou klíčovým rizikem pro USA“. „Mluvíme o naší schopnosti vyrábět další letadla, mluvíme o naší schopnosti vyrábět munici. Všechny spoléhají na titan a my jsme dovolili, abychom se stali závislí na zahraničních dodavatelů těchto surovin. Rusko bylo dříve jedním z těchto hlavních dodavatelů.“
Experti na národní bezpečnost a zastánci Ukrajiny v Kongresu USA stále častěji vyzývají politiky, aby se podívali na východ. Loňský návrh zákona o výdajích na obranu nařídil ministerstvu zahraničních věcí, aby prozkoumalo „možnost využití zdrojů titanu z Ukrajiny jako potenciální alternativy k čínským a ruským zdrojům“.
„Ukrajina má skutečně významná ložiska nerostů vzácných zemin, a pokud budeme hrát správně, mohla by být skutečně atraktivní alternativou k ruským a čínským zdrojům, na kterých je v současnosti velká závislost,“ řekl pro Newsweek jeden ze zaměstnanců Kongresu – který si také přál zůstat v anonymitě, protože nebyl oprávněn mluvit veřejně.
„Jelikož se na Západě stále častěji diskutuje o tom, proč je v našem zájmu nadále podporovat Ukrajinu, myslím si, že toto je jeden z argumentů, které uslyšíte nyní častěji.“
Válečná kořist
Podle Newsweeku zabrání ukrajinské titanové produkce není jedním z veřejných cílů Kremlu, ale pro Moskvu by bylo přínosem. Rusko má údajně relativně nízké zásoby titanových nerostů a v roce 2021 byla Ukrajina podle americké geologické služby USGS ve skutečnosti jeho hlavním zdrojem dovozu titanu. Většina bojů se soustředila na východní a jižní Ukrajinu, kde se nachází nerostné bohatství v hodnotě bilionů dolarů. Ruské síly se v prvních měsících invaze zmocnily nejméně dvou nalezišť titanové rudy. Ještě před únorovým útokem se Moskva údajně snažila zajistit životně důležité zdroje titanu prostřednictvím své zkorumpované sítě oligarchů, úředníků a zpravodajských prostředků na Ukrajině.
Magnát Dmitrij Firtaš, který nyní žije v exilu v Rakousku, byl v roce 2021 nucen prodat svůj 49procentní podíl v Záporožském závodě na výrobu titanu a hořčíku – jediném závodě na výrobu titanové houby v Evropě –, protože byl obviněn z prodeje titanu do Ruska pro vojenské účely. V lednu 2022 prodal Firtaš krymský závod na výrobu titanu ruské firmě Titan. Andrij Brodskij, generální ředitel ukrajinské firmy Velta vyrábějící titan, řekl Newsweeku, že tento kov je životně důležitý pro pokračující útoky Ruska.
“V raketách, které téměř každý den létají na Ukrajinu, je velmi vysoký obsah titanu,”
vysvětlil. Moskva by podle něj mohla čelit
„výraznému nedostatku moderních, vysoce přesných zbraní, pokud se jí nepodaří zajistit nové dodávky titanu“.
Získání lepšího přístupu k ukrajinskému titanu podle Newsweek pomůže Spojeným státům v jejich doutnajícím konfliktu s Čínou, od které politici očekávají, že bude dominovat ve 21. století. Titan, uvedl pro Newsweek zdroj obeznámený s obranným průmyslem, je potřebný k vytvoření zbraní, které pomohou odradit Peking.
„Myslím si, že Číňané bohužel velmi dobře znají obrannou průmyslovou základnu USA a její zranitelnost“.
Podpora snahy o získání ukrajinských zdrojů titanu ve Washingtonu nabírá na obrátkách, řekl zaměstnanec Kongresu a popsal, že v rozhovorech se zákonodárci “se rozsvítila žárovka”. „Je to určitě důležitá oblast a určitě se jí nevěnuje taková pozornost jako naléhavým vojenským potřebám Ukrajiny, ale je to něco, na co se chceme zaměřit.“ Zdroj z obranného průmyslu uvedl, že k „promazání kol“ kongresové mašinérie bude možná třeba přímé zapojení Bílého domu.
„Nic nedokáže tak soustředit mysl jako krize, myslím si, že to je určitě způsob, jakým USA rádi dělají věci.“
S tímto vyjádřením se jistě nedá polemizovat a svědčí o tom i historie 52 invazí USA od druhé světové války.
„Rozhovory, které probíhají na nízké úrovni, někdy potřebují dost času na to, aby se přefiltrovaly na vyšší úrovně, a myslím si, že právě to se tady děje… Myslím si, že lidé, kteří jsou zodpovědní za věci jako zákon o obranné výrobě, vědí, že musí zjistit, co dělat s titanem.“ „Vědí, že se musí podívat na věci, jako je ukrajinský zdroj. Nemyslím si, že dostali signál o požadavku z nejvyšších úrovní: od ministra obrany, ministra zahraničních věcí a Bílého domu.“
Využití Ukrajiny
Ukrajinu čeká náročný úkol obnovit zemi a přilákat západní investory, protože se chce začlenit do euroatlantického společenství. Odhadované náklady na obnovu dosahují až 1 bilion dolarů; toto číslo uvedl sám prezident Volodymyr Zelenskyj.
Dá se předpokládat, že v této obrovské částce jsou zahrnuta i korupční schémata jeho nohsledů.
Kyjev doufá, že jeho titanový průmysl bude jedním z nástrojů pro přilákání zahraničních peněz as nimi spojené politické ochrany. „Dnes máme titan a máme lithium, po obou je nyní velká poptávka av budoucnu bude ještě větší,“ řekl Newsweek Oleg Ustenko, ekonomický poradce Zelenského. „Podle mých informací většina těchto ložisek není ani využita. Obchodní příležitosti v tomto odvětví jsou opravdu obrovské.“ „Je to důležité z hlediska zvýšení stability globálního systému a globální nabídky těchto produktů. Naši úlohu vidíme nejen v rámci EU, ale také z hlediska světových dodávek. Jsem přesvědčen, že je to opravdu důležitá role, kterou by mohla hrát Ukrajina. Ale opět, na to se musíme přepracovat k míru.“
Stephen Blank, vedoucí pracovník Institutu pro výzkum zahraniční politiky a bývalý profesor ruských studií na Vojenské akademii americké armády, řekl Newsweek, že Ukrajina by mohla dodávat významný objem titanu na Západ během několika měsíců po skončení války, ať už to bude kdykoli. „Musí obnovit celou zemi shora dolů, což je vlastně velká příležitost pro investory, pokud se nad tím zamyslíte,“ dodal Blank. K uvolnění potenciálu bude podle něj zapotřebí podpora vlád v Kyjevě a ve Washingtonu. „Stát bude hrát velkou roli… budete potřebovat signály od vlád, že je bezpečné investovat.“ Pokud to Kyjev podpoří, „pak uvidíte obrovský nárůst investic,“ dodal Blank.
Ukrajinský titanový průmysl, který je zužován válkou a roky pustošen korupcí, zoufale potřebuje investice. Brodsky uvedl, že společnost Velta patří mezi firmy, které hledají „strategické partnery“ na výstavbu nových závodů – buď na Ukrajině, nebo v zahraničí. Společnost Velta již pracuje na novém závodě v České republice, aby předvedla svůj proces Velta Ti, který podle společnosti dokáže vyrábět kovový titanový prášek při nižších nákladech a výrazně nižším vlivu na životní prostředí.
Brodsky uvedl, že mezi zahraničními investory je velký zájem a že společnost doufá, že český závod bude spuštěn do podzimu a dokáže, že prášek Velta lze použít k lisování, ražení nebo 3D tisku leteckých dílů. Podobná zařízení by se podle něj mohla vybudovat iv USA. „Každému je jasné, že USA potřebují mít zajištěné dodávky titanu a potřebují mít něco ve vnitrozemí. Mohla by to být dokonce přímá výrobní spolupráce Ukrajiny a USA, přičemž Ukrajina by poskytla technologii.“
“Určitě to potřebuje nějaké investice a vážnou pozornost z naší strany,” řekl zaměstnanec Kongresu. „Ale z dlouhodobého hlediska to bude stát za to, pokud se nám podaří vytvořit udržitelné dodávky z přátelské země, jakou je Ukrajina.“
V této souvislosti se dnes na portálu Strana.ua objevila zajímavá zpráva. Nejvyšší protikorupční soud Ukrajiny zkonfiskoval ukrajinský majetek ruského podnikatele Michaila Šelkova. Jeho byty v Oděse a Mykolajivě, peníze na bankovních účtech a dokonce i jeho traktor značky Belorus, který patřil Šelkovovi, byly předmětem konfiskace. Soud však odmítl zkonfiskovat klíčový majetek společnosti Šelkov na Ukrajině – těžební a zpracovatelský závod Demurinsk v Dněpropetrovské oblasti, který vyrábí koncentrát ilmenitu potřebný k výrobě titanu a titanových slitin.
Zdroj: Hlavné správy
Tomu se říká US národní zájmy neví se jak to tam dopadne takže se teprv uvidí.
Bylo by dobré, aby už se strýček Sam místo krádeží, ať už nafty, titanu, lithium …naučil také normálně nakupovat. Německo, Japonsko, Švýcarsko … také nemají suroviny a nevšiml jsem si, že by si vojáčci oněch zemí, od II.války, dvaapadesátkrát odskočili to někomu ukrást.
USA ukradli zemi, vyvraždili Indiány, zotročili černochy! Co od nich lze čekat? Od potomků odpadlíků a utíkajících před spravedlností?