Generál

Přesto platí, že každý příslušník profesionální armády by měl být považován za potenciálního vraha, čili osobu rizikovou, se kterou je proto zapotřebí s tímto vědomím zacházet. Jinými slovy, měl by každý být pod přísným dozorem zpravodajských a jiných služeb. Příslušníci armády od majora výše by měli být společností považováni za potenciální válečné zločince a i k nim by měla mít veřejnost určitý vztah. Při nejmenším jako kdysi ke katům… napsal svého času na blogu Stanislav A. Hošek.

Vzpomněl jsem si (na ten článek), když jsem ve vánočním času sledoval geniální Zemanovu pohádku Šíleně smutná princezna s jasným protiválečným poselstvím. O tom jak armádní špičky zakuklené do postav rádců – v úžasném podání Darka Vostřela a Josefa Kemra – dokázaly rozhádat sice krátce, ale přece jenom, dva spřátelené panovníky, kteří se dohodli, že by bylo dobré, kdyby jejich děti uzavřely sňatek.

V březnu 2016, kdy jsem svůj odkazovaný článek psal, ještě fungoval odkaz http://veteranus.blog.cz/en/1506/general-petr-pavel-a-atomova-valka, dnes není po veteranus.blog ani zmínka, otevírá se na jeho místě televize Nova. Možná existuje někde čtenář, který si tento odkaz otevřel a stáhnul. Já to ke své smůle tenkrát neudělal.

Byl tam popis reakce generála Petra Pavla na nějakou situaci při cvičení, kterou generál Petr Pavel hodlal řešit atomovými zbraněmi, což musel schválit jeho tehdejší nadřízený (nevím, snad Vlastimil Picek?).

Ten jeho rozhodnutí změnil. Víc už si nepamatuji, bylo to více méně náhodné čtení. Jenom vím, že jsem se podivoval jak snadno by český voják sáhnul po jaderném infernu. Bohužel – článek je nedohledatelný a tak nemohu onu příhodu ničím doložit. Dnes stojíme před dilematem koho volit Prvním úředníkem státu, koho volit prezidentem a Petr Pavel na toto místo kandiduje. Jeho vzhled mu zajišťuje sympatie mnoha voliček až mi napadají lehce vulgární verše římského autora epigramů Marka Valeria Martialise v dokonalém překladu Radovana Krátkého:

Tak sis
GALLO
vzala za mužíčka
šestého
či sedmého už
kurevníčka
protože tvůj chtíč
byl z jejich účesů a vousků celý pryč…

Ale je pravdou, že na poštovní známce by se vyjímal dobře.

Jeho „diplomatický“ profil je ovšem možné doložit. Co řekl v roce 2016: Představa čínské i ruské strany o novém bezpečnostním systému je podle Pavla taková, že si „velcí kluci rozdělí teritorium, udělají si čáry na hřišti a vytvoří si jistou rovnováhu mezi sebou, která jim umožní své zóny vlivu kontrolovat a vzájemně si do nich nelézt.“

„To si myslím, že je představa, která může vyhovovat čtyřem, pěti zemím na světě, a tomu zbytku by to asi vyhovovalo méně,“ podotkl český generál ve službách NATO. Je podle něj proto celkem přirozené, že se Rusko a Čína budou bránit tomu, aby se k nim šířily evropské hodnoty.

Ve vztazích s Ruskem a Čínou se podle Pavla vytvořila situace, ve které se těžko vede dialog. Poznamenal, že obě země nerespektují základní pravidla.

„Myslím si, že s Ruskem je potřeba v následujícím období jednat na jednu stranu tak, jak je zvyklé, to znamená Rusko rozumí argumentu síly, protože vůle ke kompromisu a jednání je považována za slabost, ale na druhé straně musíme být připraveni na dialog, když k němu situace nastane nebo když bude zájem obou stran,“ řekl Pavel.

Ruskou propagandu označil za plíživou nákazu, která na první pohled není vidět. Evropa na ni podle něj není schopna efektivně a rychlými argumenty reagovat. Zároveň řekl, že chybou je neschopnost západních států „férové sebereflexe.“ Jako příklad uvedl intervenci západu v Libyi, která je označována za strategický úspěch. Podle Pavla z vojenského hlediska byla operace úspěšná, nebyl ale připraven další plán vývoje v Libyi, což vedlo k chaosu. Ondřej Slačálek v článku píše: O generálu Pavlovi víme relativně málo proto, že velká část klíčových informací o něm probíhá (a má probíhat) v neveřejném režimu.

Známe kašírovaný příběh několika úspěchů. Nevíme ale, jaké reálné vztahy má se silovými složkami a tajnými službami cizích států, ke komu a jaké má závazky, v jakých sítích služeb a protislužeb v minulosti jednal.

Je to tak v pořádku, těžko to může být jinak – byl příjemcem i objektem tajných, nikoli veřejných informací.

To je ale také jeden z důvodů, proč by příslušníci podobných složek neměli kandidovat do podobných funkcí, jako je ta prezidentská.

Jejich kvality a životní cestu zkrátka nemůžeme dostatečně posoudit.[…] Co naopak v případě generála Pavla posoudit můžeme? Profesní dráhu s výjimkou ošklivé kaňky v úvodu jen těžko. Osobně působí rozvážně a vzbuzuje i určité lidské sympatie. Jenže jeho ideologie „řádu a klidu“ vyvolává spíš obavy. Nejde přitom o náhodu nebo pouze o snahu marketingově „prodat“ původní Pavlovu roli. Důraz na chápání společnosti a politiky skrze bezpečnost neodpovídá jen nastavení jednoho kandidáta a vyděšení části pravicově liberálních elit, které dnes hledají, slovy Zdeňka Svěráka, „mužskýho do nepohody.“ (ošklivý podraz od Z. Svěráka – voják přece není „mužský,“ ale jenom figurka – pozn. Leo K) Odráží především profil lidí, kteří stojí za kandidaturou.

Mezi mnoha podporovateli Pavla můžeme uvést dvě klíčová jména lidí, kteří si podle všeho kampaň do značné míry odpracovali: Petr Kolář a Radko Hokovský. Zatímco Petr Kolář je bývalý diplomat, lobbista a jednu dobu též zaměstnanec firmy PPF českého oligarchy Petra Kellnera,

Radko Hokovský byl dlouholetým ředitelem thinktanku Evropské hodnoty (opustil jej právě proto, aby šel dělat kampaň Pavlovi).

Oba jsou klíčovými postavami prostředí, které existuje mezi některými složkami státu (diplomacie, tajné služby), thinktanky a patrně též některými firmami – prostředí, které si samo říká „bezpečnostní komunita.“ Thinktank Evropské hodnoty je ilustrativní představitel tohoto druhu myšlení a aktivit. Thinktank placený miliony korun z rozpočtu amerického ministerstva zahraničí a menšími částkami National Endowment for Democracy se věnuje soustředěnému tlaku na českou veřejnou debatu.

Hm…co z toho vyvodit na závěr? Voják generál Petr Pavel se rozhodl na stará kolena pro politickou kariéru, Nikoliv v místě svého bydliště nebo na krajské úrovni, či do zákonodárného sboru – to je přece passé a pod jeho úroveň!

Rovnou na prezidenta.

Prý jde o řád a pořádek. Ano, už je to víc než šedesát let, co jsem byl na vojně. Prý vojna dělá z kluků chlapy. Nevím, učila mě podvádět, vyhýbat se povinnostem, krást, šikanovat mladší…a jestli mě naučila něčemu užitečnému? Jistě. Naučil jsem se skládat prádlo na šířku příborového nože. Vlevo v bok! Pohov, volno.

napsal Leo K., zdroj: Kosa zostra