Dnes o svobodě slova na kolektivním Západě

Dnešní číslo Kosy je postaveno na zcela zásadním tématu – svobodě slova a svobodě médií. V našem kolektivním Západě. Kterým se neustále chlubíme, jak jsme v tomto ohledu jedineční, příkladní a následování hodní. A jak ti ostatní jsou špatní, jak nám tu svobodu slova a zejména tisku závidí aproto nám ji soustavně narušují a jak proti tomu musíme bojovat…

Takže dnes si ukážeme holou realitu. Na obou pólech kolektivního Západu. A jde doslova o devastující čtení a zjištění. O tom jak demokracie a především svoboda slova dostává v našem civilizačním prostoru na frak!

První, dokonaný případ ukazuje na ten hlavní sloup tzv. demokratického světa . V USA, od té doby co Elon Musk koupil Twitter, se objevuje jeden skandál, spojený s touto sociální sítí, americkou vládou, FBI, tamními tajnými službami a Demokratickou stranou, za druhým. A jde doopravdy o otřesné čtení.

Hodně se téhle afeře věnuje americký konzervativní web ZeroHedge. Vydal už 12 dílů,, kde popisuje různá fáze a aspekty stále širšího skandálu. Já vám dnes nabídnu sumarizující článek ze ZeroHedge. Zájemci o detaily si snadno poslouží, pokud rozkliknou konkrétní odkaz. Ale už ten sumář je děs a hrůza!Mimo jiné, hned na začátku se dočtete, že svatý grál americké ústavy – její první dodatek, zaručující svobodu každému Američanovi, včetně svobody slova, neměl Twitter a jeho vedení, podle Demokratických politiků brát zas až tak úplně vážně!!!

Říká někdo, že Twitter je soukromým mediem a že si může dělat, co chce, například i se stát toaletním papírem k volnému použití kohokoliv, zejména současné vlády a jejich tajných, když se k tomu rozhodne? Že soukromé medium má na to právo. Protože je soukromé? Ale že veřejnoprávní se musí chovat jinak?

V druhém dnešním příspěvku, který je přetištěn z Echa.24 se dočtete, jak to s těmi soukromými medii a jejich svobodou je. Minimálně zamýšleno v Evropské unii a v makovici jisté Jourové /vzpomenete si ještě kdo a proč ji dvakrát do Bruselu vyslal??/. takto eurokomisařky za Českou republiku. Jakou smrdutou a odpornou kaši tahle eurokomisnice celé Evropě navařila a chce silou mocí, ohledně medií doslova nacpat do pusy. Až se v ní jakýkoliv, Bruselem neschválená svoboda tisku a médií obecně, udusí. Včetně těch soukromých.

Velmi deprimující a tragické čtení! Stav té naší úžasné liberální demokracie čím dál více připomíná Orwella.Či spíše, jako by mu z péra vypadla….

Věřte, že bych dal nevím co, abych tohle číslo nikdy nemusel vydat!

ZDROJ ––redakčně kráceno N.R.

„EK chce převzít dohled nad médii.“ Jourová přišla s další velkou regulací, protestuje jen pár zemí

Pořád slyšíme, jakou hrozbou jsou fake news, jak je třeba proti nim bojovat a s jejich šiřiteli je nutné zatočit. To na nás padá z těch vždycky a jedině správných medií jako lavina, samozřejmě za potlesku všech těch mainstreamových nájemných, respektive prodejných bušičů do klávesnic, intervjůku a vůbec těch, co sami sebe označují za novináře. Kteří ovšem k tomuto titulu a hlavně té pravé žurnalistice úplně stejně daleko jako druhdy jistý slavný Dušan Jasánek z redakce Rudé vatry.

Jenže nic neplatí absolutně. Není mainstream jako mainstream. Opakovaně upozorňuji na Echo24.cz. Ne že by snad šlo o nějakou alternativu, ale ani alternativa sama o sobě není zárukou vůbec ničeho. Jde jasné vyznavače většinového názoru, kteří ovšem odmítli rezignovat na zdravý rozum a nepředpojaté vidění světa. Alespoň někteří. Takovýhle mainstream pro mne není protivník. A nikdy nebude. Tohle beru bez výhrad. A že píší leckdy opačně než já a Kosa? No a co? Nevadí mi jiný, třeba i úplně opačný názor. Je li precizně formulován a opřen o poctivou argumentaci. Pak nutně zbystřím a porovnávám tu svoji s jejich. Abych zjistil, který pohled je přesnější a tudíž více odpovídá realitě. Na tohle je Echo24.cz jedinečné.

Ostatně proto jsem po něm dnes sáhl, konkrétně po jejich článku, popisujícím, jaký bič potichu na mediální sféru potichu upletlo vedení Evropské unie a zejména česká ostuda v něm – Jourová. Varoval jsem před ní při obou nominacích do funkce eurokomisařky! A dokonce to akcentoval při té druhé. Kdy jsem poukazoval, že půjde přes mrtvoly, aby se zavděčila zahraničním pánům a že Babiš ze Zemanem museli zešílet, když to nevidí. A také, že se stane bruselským drábem, když jí Babiš vyjednal to úžasné porfolio unijního kádrováka, kterým se chlubil jako svým úžasným úspěchem a sukcesem pro Českou republiku. Článek Echa popisuje v plné nahotě, co a jak. Mainstream, vydávající se za úzkostlivého ochránce demokracie, svobody slova, atd. atd. opět, v nejlepším případě – mlčí. Pokud tedy nejásá, jak to bude po novu a jourovsky úžasné. Jen nemnozí, například Echo, bijí na poplach. Kosa mu k tomu ráda poskytuje svůj malý bubínek. Není mainstream jako mainstream. Klidně se pustím s Echem do ostrých polemik, ale budou věcné. A jen tehdy, když to bude mít nějakou zásadní přidanou hodnotu. Ale dost řečí, ke čtení je toho opravdu dost . Viz článek:

„EK chce převzít dohled nad médii.“ Jourová přišla s další velkou regulací, protestuje jen pár zemí

Vedle omezování velkých digitálních platforem, nedávného zveřejněného návrhu z českého úřadu vlády zavést cenzuru v rámci tzv. boje proti dezinformacím, přišla bez velkého zájmu už v září místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nikoli se směrnicí, ale přímo s nařízením, které má zásadně regulovat média v zemích EU. Jourová se netají tím, že část nařízení je zaměřena proti zemím jako Maďarsko a Polsko, kde mají vládnoucí strany ovládat skrze dotace média. Návrh nařízení nazvaný Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je však mnohem širší, postihuje zhruba čtyři různé oblasti, omezuje vlastníky médií a vytváří mediální regulační orgán na evropské úrovni s velkými pravomocemi, který má být nezávislý na členských státech, ale – jak to vypadá – zato po vůli Evropské komise. Proti tomu protestují například Maďarsko nebo Německo, podle kterých Brusel porušuje subsidiaritu. Premiérka spolkové země Porýní-Falc Malu Dreyerová přímo uvedla, že EK chce převzít dohled nad médii.

Se záměrem regulovat média přišla už v roce 2021 šéfka Komise Ursula von der Leyenová, když zdůraznila úlohu informací jako „veřejného statku“. Mediální společnosti nelze podle ní srovnávat s jinými podniky a nezávislost musí být chráněna na úrovni EU. Jak se píše v úvodu důvodové zprávy k nařízení, které má regulovat evropská média, mediální odvětví je jedním z „ekosystémů, které mají klíčový význam pro inkluzivní a udržitelné oživení a pro souběžnou (zelenou a digitální) transformaci hospodářství EU“.

Nařízení má čtyři cíle. Jednak podporovat přeshraniční působení médií v rámci EU a přeshraniční investice do médií, dále celoevropskou regulaci médií, která je nyní povětšinou na úrovni členských zemí, a je tak různorodá, třetím cílem je omezení podle EK nepřiměřených veřejných a soukromých zásahů do redakční svobody a posílení ochrany novinářských zdrojů a samotných novinářů. Za čtvrté se návrh věnuje transparentnímu monitoringu metodik měření sledovanosti a spravedlivému rozdělování státních a veřejných peněz do médií. Neprůhledným a nespravedlivým zadáváním reklamy státem je narušován vnitřní trh EU, uvádí návrh nařízení. Nicméně například ve Francii jsou velké deníky přímo spolufinancovány státem, nikoli jen skrze zadávání inzerce.

Právě v otázce rozdělování peněz se Jourová netají tím, že nařízení je postaveno proti praktikám, které se mají objevovat v Maďarsku, Polsku, ve Slovinsku, v Řecku i jinde. „Negativní trend se projevuje v jakémsi uzavřeném kruhu, zejména politizace. Projevuje se tak, že někdo vyhraje volby a rozhodne se, že ,si to ponechá‘, což znamená, že odstřihne všechny kritiky. V principu, aby si to pomyslné žezlo mohl ponechat, tak v zásadě použije i veřejné peníze, rozpočet, který má svěřen ze strany daňových poplatníků, a kruh se uzavírá v tom, že si takovýto ,vládce‘ čím dál více kupuje média, a tím pádem i příznivé zprávy o něm samém,“ popsala Jourová pro Český rozhlas. Nařízení požaduje transparentnost a spravedlnost, ale konkrétní mechanismus takového přerozdělování státních a veřejných peněz do médií už moc nespecifikuje. Nařízení také zohledňuje financování médií přes hranice členských zemí a ze třetích zemí.

Návrh EK dále upravuje i financování veřejnoprávních medií, které by mělo být víceleté, aby se předešlo tlakům na tato média ze strany státu a vlády a média veřejné služby by získala stabilitu. „O takovém financování by se mělo rozhodovat a prostředky by měly být přidělovány na víceletém základě v souladu s posláním veřejné služby poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků, aby se předešlo možnému nepatřičnému ovlivňování při každoročních jednáních o rozpočtu,“ uvádí dokument.

Nařízení také stanovuje, že lidé musí s jistotou vědět, kdo vlastní zpravodajské sdělovací prostředky, nejen formálně, ale skutečně – a také jaké jsou podíly jednotlivých vlastníků. To bude muset být viditelně v konkrétním médiu zveřejněno, „aby tak (lidé) mohli odhalit a rozpoznat případné střety zájmů, což je předpokladem pro vytváření dobře informovaných názorů a tím i pro aktivní účast v demokracii“. Některá ustanovení, například výše zmíněné, se nevztahují na malá média, na mikropodniky. Jedním ze tří možných kritérií mikropodniku podle legislativy EU je například počet do 10 zaměstnanců.

Zrušení redakční suverenity vydavatelů?

Nařízení rovněž posiluje postavení novinářů na úkor vlastníka médií, vztah ale samo nařízení nekonkretizuje, to činí zvláštní katalog (add 51) doporučených mechanismů, čím se vztah dál problematizuje. „Akcionáři a jiné soukromé subjekty, které mají podíl v poskytovatelích mediálních služeb, mohou v zájmu dosažení ekonomických nebo jiných výhod jednat způsobem, který překračuje nezbytnou rovnováhu mezi jejich vlastní svobodou podnikání a svobodou projevu na jedné straně a redakční svobodou projevu a právy uživatelů na informace na straně druhé,“ praví se v dokumentu.

Proto by „poskytovatelé mediálních služeb měli přijmout přiměřená opatření, aby po dohodě mezi vlastníky a redaktory o celkové redakční koncepci zaručili redaktorům svobodu přijímat individuální rozhodnutí v rámci své profesní činnosti“. Dokument nicméně konstatuje, že tato opatření nemají narušit ekonomický provoz média. „Nařízení uznává, že cíl podpory redakční nezávislosti je třeba sladit s legitimními právy a zájmy soukromých vlastníků sdělovacích prostředků.“

Vůči preferování redaktorů na úkor vlastníka nebo vydavatele se rázně ohrazují především němečtí vydavatelé. Jak uvádí server Deutsche Welle, také s odkazem na Der Spiegel, podle vydavatelů jde o faktické zrušení redakční suverenity vydavatelů, což znamená zničení svobody tisku. Podobně se vyjádřili evropští vydavatelé. EK tuto kritiku považuje za přehnanou.

Zvláštní důraz klade EK na existenci a zřizování samoregulačních iniciativ a orgánů v mediálním prostoru, a to s ohledem nejen na zmíněné vztahy, ale i na tzv. boj proti dezinformacím a dodržování pravidel těchto samoregulačních iniciativ. Dopady takovéto samoregulace pak mají být každoročně vyhodnocovány na evropské úrovni.

Nařízení EK ve svém návrhu posiluje ochranu zdrojů novinářů, ochranu samotných novinářů i jejich rodin, včetně nepřípustnosti sledování novinářů. „Zejména poskytovatelé mediálních služeb a novináři (včetně těch, kteří pracují v nestandardních formách zaměstnání, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné) by měli mít možnost spolehnout se na důkladnou ochranu novinářských zdrojů a komunikace, včetně ochrany před nasazením sledovacích technologií…“

Dokument rovněž upravuje postavení globálních a velmi velkých platforem vzhledem k poskytovatelům obsahu. „Globální online platformy fungují jako brány k mediálnímu obsahu a jejich podnikatelské modely mají tendenci ,vynechávat‘ zprostředkovatele přístupu k mediálním službám a posilovat polarizující obsah a dezinformace,“ uvádí materiál EK.

Nařízení dává například za povinnost globálním platformám zdůvodňovat svá rozhodnutí vůči poskytovatelům obsahu. Například určuje, že „pokud se poskytovatel velmi velké online platformy rozhodne pozastavit poskytování svých online zprostředkovatelských služeb“ v souvislosti s definovanými pravidly, musí dotčenému poskytovateli mediálních služeb sdělit odůvodnění připojené k tomuto rozhodnutí, a to předtím, než pozastavení nabude účinku. Stížnosti od poskytovatelů mediálních služeb musí tyto platformy řešit přednostně.

Nový celoevropský regulační orgán

Jelikož se mediální trh tak stává stále komplikovanějším, proto podle Komise mají nezávislé vnitrostátní regulační orgány nebo podobné subjekty klíčový význam pro řádné uplatňování práva v oblasti sdělovacích prostředků v celé Unii. Avšak „v zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků je třeba zřídit na úrovni Unie nezávislý poradní orgán, který by tyto orgány nebo subjekty sdružoval a koordinoval jejich činnost“.

A právě zřízení tohoto celoevropského regulačního orgánu vzbuzuje značnou nevoli v zemích, které si uvědomily, že regulace mediálního prostředí se tímto de facto přesouvá z členských zemí do Bruselu a pravomoci narůstají. Zatím podle dosud zveřejněných zpráv se proti tomu staví jen čtyři země, a to Maďarsko, Polsko, Rakousko a Německo. Zvláště odpor Německa vzbuzuje v Bruselu nevoli.

„Není divu, že polská a maďarská vláda kritizují evropský zákon o svobodě médií. Zákon je koneckonců i reakcí na negativní vývoj v těchto zemích, kde se vlády snaží (média) kontrolovat,“ řekla Jourová. „Víc mě znepokojují kritické hlasy z Německa. Tam se některé úřady a zájmové skupiny domnívají, že německý systém dohledu nad sdělovacími prostředky funguje mimořádně dobře a že zákon o svobodě médií proto není nutný,“ prohlásila Jourová.

Zatímco výše zmíněné regulace jsou často jen obecné, zřízení a pravomoci nového orgánu jsou přesně specifikovány. Ve sboru (evropského mediálního regulačního orgánu) by měli zasedat vysocí představitelé vnitrostátních regulačních orgánů nebo podobných subjektů, a to z každé členské země jeden s hlasovacím právem. Orgán je vydáván za poradní a nezávislý, nicméně jen vzhledem k mediálním hráčům, vládám a dalším institucím v členských zemích.

„Aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi Smlouvami, je nezbytné, aby Komise a sbor úzce spolupracovaly. Sbor by měl zejména aktivně podporovat Komisi při plnění jejích úkolů,“ píše se doslova v dokumentu. Přitom pravomoci sboru mají být poměrně značné, má například organizovat smírčí řízení a vstupovat do nich, předkládat stanoviska jak směrem do členských zemí, tak směrem ke Komisi. Sbor má také koordinátorské pravomoci v případě, kdy členské země vydávají opatření vůči médiím ze třetích zemí, které působí směrem do členské země EU, nebo v případě koncentrací a fúzí na mediálním trhu.

Obavy a kritika

Kritika návrhu nařízení EK zazněla už na podzim od výboru pro evropské záležitosti maďarského parlamentu. Podle něj porušuje zásadu subsidiarity. Poslanec Zoltán Tessely z vládního Fideszu řekl, že návrh nařízení je „dalším důkazem kradmého úmyslu Komise rozšířit své pravomoci“. Uvedl, že obecné cíle různorodosti médií, svobody projevu, ochrany novinářů a různorodých informací lze „podporovat“, domnívá se však, že záležitost médií nespadá ani do výlučné, ani sdílené pravomoci EU.

„Smlouvy EU nedávají unijním institucím bianco šek, aby si dělaly, co chtějí,“ řekl Tessely s tím, že rozmanitost médií se projevuje i v tom, že se liší i předpisy členských zemí, které odrážejí „rozmanité tradice“ každého národa. Opoziční maďarské strany naopak uvedly, že vládní strany se vlastně bojí ztráty moci nad médii.

Největší odpor vzbuzuje návrh v Německu, kde Berlín věc delegoval na spolkové země. „Komise se nejen povyšuje na mediálního zákonodárce, ale zároveň chce převzít dohled nad médii,“ kritizovala koncem listopadu nařízení ve Spolkové radě premiérka země Porýní-Falc Malu Dreyerová (SPD).

Brusel z pohledu spolkových zemí překračuje meze své odpovědnosti. „Ne vše lze ospravedlnit dokončením vnitřního trhu,“ říká zase hesenská ministryně pro spolkové a evropské záležitosti Lucy Puttrichová (CDU). Nelíbí se jí, že podle nařízení musí nový mediální orgán EU často jednat „ve shodě“ s Komisí. Spolková rada proto koncem listopadu vydala „stížnost na subsidiaritu“. Od roku 2007 mohou národní komory parlamentů pomocí tohoto nástroje ukázat Evropské komisi „žlutou kartu“, pokud se domnívají, že Brusel přebírá něco, co nepatří do kompetence orgánů EU. Ale není to nic jiného než varování. Puttrichová přiznává, že nástroj se zatím ukázal jako „slabý až nevhodný“.

Komentář deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung z konce roku klade nové mediální nařízení EK mezi hlavní záležitosti, na které si Německo v roce 2023 v mediální oblasti musí dávat pozor. „Evropská komise stále hledá nové výmluvy, jak odebrat pravomoci členských států… Spolkové země nechtějí nečinně přihlížet, jak nezávislost německých médií omezuje evropský superkontrolní úřad,“ píše Helmut Hartung ve FAZ.

– – –

Tak co tomu říkáte? … Jak se vám tahle unijní Baba Jaga a její mediální lektvary líbí? …

Fiala s Lipavským by nevybrali lépe! A když už jsme u těchhle dvou panáků – neustále se prsí tím, jak senzační byli při českém předsednictví v EU. Jak to, že když s tou hrůzou vyrazila Jourová v září, nikdo z Práglu ani nezablekotal? Jako předsednická země? Všichni zticha. A Česko rozhodně NEPATŘÍ mezi těch pár zemí, které protestují! Spíše nadšeně a souhlasně hýká! Aby Brusel byl s Fialou a Obludáriem i nadále spokojený a hladil je po hlavičce! Ano, i tohle patří mezi ty velké a nesporné „úspěchy“ onoho českého předsedování současné „demokratické“ Evropské unie!

To, že se česká bruselská Ježibaba utrhla ze řetězu, neznamená, že Fiala a spol. jsou vyviněni. Právě naopak!

Ale nejde o hledání viníka! To je silně upozaděno. Tím, co se na nás valí a hrne. Bolševik o podobných regulacích a nařízeních mohl jenom snít. A bruselští demokratuři od něj leccos převzali! Například ta část, kdy majitel media vlastně přijde o právo ovlivňovat jeho chod a názory mi přijde jak zlý sen! Takže on má právo přijmout zaměstnance do media, povinnost je platit, poskytnout jim veškerý nutný servis a komfort a následně přihlížet, jak mu vlastně seberou jeho majetek a volně si s ním, pod rouškou svobody slova – nakládají? Tak takhle postupovali Gottwald a spol v únoru 48!!! Úplně stejně!

Vedle toho si Brusel hodlá trvale přivlastnit další obrovské kompetence, které mu členské státy NESVĚŘILY!!! Tím, že vlastně on ovládne mediální scénu. A když se někdo bude bránit, tak s ním po vzoru Maďarska zatočí přes peníze. Jestli tohle opravdu projde, pak vedení EU učinila další obrovský krok k rozpadu společenství. Tahle kapka do už skoro plného poháru byla opravdu mohutná. I když nikoliv poslední. K té ještě máme asi dost daleko. Ale jednou spadne i ona. Když už to vadí i Němcům…. Jen bruselský darling Fiala je happy….

I tohle je součástí vaší prezidentské volby. Uvádím to pro případ, že by vás to náhodou nenapadlo…

ZDROJ –redakčně kráceno N.R.

– – –

Aféra Twitter – souhrn dosud Muskem odhalených skandálů tohoto sociálního media

Aféra kolem Twitteru, jeho cenzurování všeho „nevhodného“ už nějaký čas naplňuje západní informační media. No naplňuje – jak která… Některá dělají, že vlastně žádný skandál neexistuje, jiná jdou po Muskovi, který s těmi odhaleními přišel, když Twitter jako majitel převzal, na přešla do protiútoku, když v některých redakcích použili právě Muskovo sociální medium proti němu a napráskávali na něm kde se právě nachází on , pokud použil soukromý tryskáč jako excelentní bonzáci a když jim zrušil účty, tak to tamní praskačskolberální novinářská obec, za podpory Bidenovy administrativy a samozřejmě i vedení Evropské unie, v čele s Jourovou odprezentovali jako útok na svobodu tisku a vyhrožovali a vyhrožují vším možným. Ačkoliv když stejný Twitter před časem zrušil účet Trumpovi a spoustě dalších, stejní to prodávali jako oprávněný zásah na OBRANU SVOBODY.

Na které straně plotu v téhle kauze stojí ta vždycky a jedině správná média netřeba uvádět. ta se věru pečlivě, jako ostatně vždycky snaží nás uchránit před informačním zlem. V zájmu té liberální jedinečné svobody. Takže holt to musí udělat někdo jiný. Těm, co mají o tuhle problematiku zájem.

Jeden z čtenářů mne upozornil. moc mu za to děkuji, na souhrnný článek na ZeroHedge, který sumarizuje všechny části o aféře, tak jak je zatím tento americký konzervativní web web popisující různé formy skandálu Twitter, do této chvíle vydal. Je jich už celkem 12. Velmi slušný seriál. Jenže v tomto textu jsou jsou všechny uvedeny velmi kondenzovaně a koncentrovane. Takže pokud člověka zaujme cosi speciálně, jen si rozklikne příslušný link. Dokonalá věcička pro každý archiv. I ten Kosy. .Po letmém nakouknutí nebylo nad čím váhat. Zda vydat nebo nikoliv. Originál textu nese název

Taibbi: Summaries Of All ‚Twitter Files‘ To Date

česká verze mého překladače pak nese název

Taibbi: Souhrny všech „dílů afery Twitteru“ k dnešnímu dni

Je 4. ledna 2023, což znamená, že příběhy Twitter Files vycházejí více než měsíc. Protože se jedná o plevelné příběhy a může být těžké je sledovat, pokud to neuděláte od začátku, sepsal jsem shrnutí jednotlivých vláken od všech reportérů Twitter Files a přidal odkazy na vlákna a účty každý. Na závěr, v reakci na některé čtenáře (zejména zahraniční), kterým některé názvy vládních agentur podle abecedy-polévky jsou matoucí, jsem zařadil na pomoc také stručný slovníček pojmů.

1. Aféra Twitter, část 1 : 2. prosince 2022, od @mtaibbi PŘÍBĚH TWITTERU A HUNTERA BIDENA Vyprávění o interním dramatu na Twitteru kolem rozhodnutí zablokovat přístup k zjištěním New York Post ohledně Huntera Bidena v říjnu 2020.Klíčová odhalení : Twitter zablokoval veškeré informace tohoto příběhu na základě své politiky „napadených materiálů“, ale manažeři interně věděli, že rozhodnutí je problematické. „Můžeme pravdivě tvrdit, že je to součást politiky?“ jak to řekl úředník komunikace Brandon Borrman. Také: když dodavatel Twitteru dotazuje členy Kongresu ohledně rozhodnutí, slyší, že demokratičtí členové chtějí více umírněnosti, ne méně, a dokonce „první dodatek ústavy není absolutní“.1a. Dodatek k souborům na Twitteru , 6. prosince 2022, od @mtaibbi

   „ODCHÁZENÍ“ ZÁSTUPCE GENERÁLNÍHO PRÁVNÍHO PORADCE pro Twitter Jima Bakera

   Druhé kolo vydání Twitter Files bylo zpožděno, protože nový přírůstek vedení Twitteru Bari Weiss zjistil, že bývalý hlavní právník FBI a zástupce generálního právního zástupce Twitteru Jim Baker kontroloval první dávky dokumentů Twitter Files, jejichž doručení reportérům se tím pádem výrazně zpomalilo.

2. AféryTwitter Part 2 , od @BariWeiss , 8. prosince 2022 TAJNÉ ČERNÉ LISTINY TWITTERUBari Weiss dal dlouho očekávanou odpověď na otázku: „Zakazoval používání Twitteru určitým lidem? Ano! Stalo se, pouze společnost to nazývá „filtrování viditelnosti“. Twitter měl také samostatnou tzv. vyšší radu nazvanou SIP-PES, která rozhodovala o případech vysoce navštěvovaných , kontroverzních účtů.Klíčová odhalení : Twitter měl obrovskou sadu nástrojů pro ovládání viditelnosti/dostupnosti každého uživatele, včetně „Černé listiny vyhledávání“ (pro Dana Bongina), „Černé listiny trendů“ pro Dr. Jaye Bhattacharyu ze Stanfordu a nastavení „Do Not Amplify“ pro konzervativního aktivistu Charlie Kirka. Weiss cituje zaměstnance Twitteru: „Přemýšlejte o filtrování viditelnosti jako o způsobu, jak potlačit to, co lidé mohou vidět, na různé úrovně. Je to velmi mocný nástroj.“ S pomocí od @abigailshrier , @shellenbergermd , @nelliebowles a @isaacgrafstein .
3. Aférry Twitter, část 3 , od @mtaibbi , 9. prosince 2022ODSTRANĚNÍ ÚČTU DONALDA TRUMPA, říjen 2020 – 6. ledna 2021 První ze třídílného seriálu o tom, jak Twitter dospěl k rozhodnutí suspendovat Donalda Trumpa. Myšlenkou série je ukázat, jak byly všechny nástroje Twitteru pro „filtrování viditelnosti“ vystaveny a nasazeny po 6. lednu 2021. Klíčová odhalení : Šéf compliance a bezpečnosti Yoel Roth se nejen pravidelně scházel s FBI a ministerstvem vnitřní bezpečnosti, ale s Úřadem ředitele Národní rozvědky (ODNI). Twitter také agresivně aplikoval na Trumpa nástroje „filtrování viditelnosti“ dlouho před volbami.
4. Aféra Twitter Files Part 4 , od @ShellenbergerMD , 10. prosince 2022ODSTRANĚNÍ DONALD TRUMP, 7. ledna 2021 Toto vlákno od Michaela Shellenbergera se zabývá klíčovým dnem po nepokojích J6 a před tím, než bude Trumpovi 8. ledna definitivně zakázán přístup na Twitteru, ukazuje, jak Twitter interně překonfiguroval svá pravidla, aby zákaz Trumpa odpovídal jejich politice.Klíčová odhalení : Nejméně jeden zaměstnanec Twitteru se obával „kluzkého svahu“, ve kterém „generální ředitel online platformy s globální přítomností… může vést řeč pro celý svět“, aby byl nakonec sestřelen. Také hlavní cenzor Roth argumentuje pro zákaz kongresmana Matta Gaetze, i když to „ úplně nesedí (duh)“ a Twitter změnil svou „politiku veřejného zájmu“, aby uvolnil cestu pro Trumpovo zablokování.
5. Aféra Twitter Files Part 5 , od @BariWeiss , 11. prosince 2022ODSTRANĚNÍ ÚČTU DONALDA TRUMPA, 8. ledna 2021 Jakkoli byli mnozí na Twitteru naštvaní na Donalda Trumpa po nepokojích v Kapitolu 6. ledna, zaměstnanci se snažili pozastavit jeho účet, přesto říkali věci jako: „Myslím, že bychom těžko dokázali, že je to podněcování“, našli způsob, jak „zmáčknout spoušť“, ak zdokumentoval Weiss.Klíčová odhalení : ve společnosti byli disidenti („Možná proto, že jsem z Číny,“ řekl jeden zaměstnanec, „hluboce rozumím tomu, jak může cenzura zničit veřejnou konverzaci“), ale byli umlčeni vysokými manažery jako Vijaya Gadde a Roth, kteří poznamenail, že mnozí ze zaměstnanců Twitteru citovali „banalitu zla“ a srovnávali ty, kteří upřednostňovali lpění na striktním legalistickém výkladu pravidel Twitteru – tj. podržet Trumpa, který „neporušil pravidla“ – s „nacisty plnícími rozkazy“.
6. Afera Soubory Twitter, část 6 , od @mtaibbi , 16. prosince 2022TWITTER, DCEŘINÁ SPOLEČNOST FBI Kontakt Twitteru s FBI byl „neustálý a všudypřítomný“, protože pracovníci FBI, hlavně v pobočce v San Franciscu, pravidelně posílali na Twitter seznamy „zpráv“, často o Američanech s nízkým počtem sledujících, kteří dělali vtipné tweety. Postižení byla na levé i pravé straně.Klíčová odhalení : Vysoký představitel Twitteru hlásí: „FBI byla neoblomná, žádné překážky sdílení“ utajovaných informací neexistují. Twitter také souhlasil s tím, že „odskočí“ obsah na doporučení široké škály vládních a kvazivládních aktérů, od FBI přes agenturu pro vnitřní bezpečnost CISA až po projekt Stanfordu na volební integritu vůči vládám států. Společnost jednoho dne obdržela tolik žádostí o moderování od FBI, že jeden vedoucí pracovník na konci pracovního dne blahopřál zaměstnancům k dokončení „monumentálního práce“.
7. Aféra Twitter Files Part 7 , od @ShellenbergerMD , 19. prosince 2022FBI A LAPTOP HUNTERA BIDENA Příběh Twitter Files se více zaměřuje na vztah firmy k federálním orgánům činným v trestním řízení a zpravodajství a ukazuje intenzivní komunikaci mezi FBI a Twitterem těsně před zveřejněním příběhu Huntera Bidena v The Post.Klíčová odhalení : Sanfranciský agent Elvis Chan „posílá 10 dokumentů tehdejšímu vedoucímu pro integritu stránek Twitteru Yoelu Rothovi prostřednictvím Teleporteru, jednosměrného komunikačního kanálu z FBI na Twitter“, večer před zveřejněním Post story. Baker také v e-mailu vysvětluje, že Twitter obdrží kompenzaci za „zpracování požadavků“ FBI a řekl: „S radostí oznamuji, že jsme od října 2019 shromáždili 3 415 323 $!

8. Aféra Twitter Files Part 8 , od @lhfang , 20. prosince 2022JAK TWITTER TIŠE POMÁHAL KRYTÍ ONLINE PSYOP KAMPANĚ PENTAGONU Lee Fang se pomocí fascinující okliky dívá na to, jak Twitter po léta schvaloval a podporoval tajné operace Pentagonu. S vědomím, že společnost výslovně svědčilav Kongresu, že takové chování nepovoluje, byla platforma přesto nezpochybnitelným partnerem ve státem podporovaných programech zahrnujících falešné účty.Klíčová odhalení : poté, co Ústřední velení USA (CENTCOM) zaslalo seznam 52 účtů v arabském jazyce „používáme k akcentování určitých zpráv“, Twitter souhlasil s jejich „bílým seznamem“. Nakonec byl tento program zveřejněn ve Washington Post v roce 2022 – dva roky poté, co Twitter a další platformy přestaly pomáhat – ale na rozdíl od toho, co se objevilo v těchto informacích, Twitter o těchto programech věděl a/nebo jim dokonce aktivně asistoval po dobu nejméně tří let, od 2017–2020.Lee napsal doprovodný text pro Intercept zde :
9. Afera Twitter Files Part 9 , od @mtaibbi , 24. prosince 2022TWITTER A „JINÉ VLÁDNÍ AGENTURY“Štědrovečerní vlákno (se zveřejněním jsem měl pár dní počkat!) podrobněji popisuje, jak fungovaly komunikační kanály mezi federální vládou a Twitterem, a odhaluje, že Twitter přímo či nepřímo obdržel seznamy označeného obsahu od „jiných vládních agentur“. tedy CIA.Klíčová odhalení : Představitelé CIA se v létě 2020 zúčastnili alespoň jedné konference s Twitterem a společnosti jako Twitter a Facebook obdržely „brífinky OGA“ na svých pravidelných „odvětvových“ setkáních konaných ve spojení s FBI a ministerstvem vnitřní bezpečnosti. FBI a „Foreign Influence Task Force“ se pravidelně setkávaly „nejen s Twitterem, ale také s Yahoo!, Twitch, Cloudfare, LinkedIn, dokonce i Wikimedia“.
10. Aféry Soubory Twitter, část 10 , od @DavidZweig , 28. prosince 2022JAK TWITTER ZMĚNIL DISKUSE o COVIDU David Zweig se hlouběji zabývá tím, jak Twitter omezoval informace o COVIDu, které byly pravdivé, ale možná nepohodlné pro veřejné činitele, „diskreditující lékaře a další odborníky, kteří nesouhlasili s oficiální linií“.Klíčová odhalení : Zweig našel poznámky od zaměstnanců Twitteru, pracující ve spojení s úředníky Bidenovy administrativy, kteří byli „velmi naštvaní“, že Twitter nedeplatformoval/nezablokoval více účtů. Představitelé Bílého domu například chtěli věnovat pozornost reportérovi Alexi Berensonovi. Zweig také našel „nespočet“ případů, kdy Twitter zakázal nebo označil „zavádějící“ účty, které byly pravdivé nebo pouze kontroverzní. Například lékař z Rhode Island jménem Andrew Bostom byl suspendován mimo jiné kvůli odkazu na výsledky recenzované studie o mRNA vakcínách.
11. a
12. Aféra Twitter Files Části 11 a 12 , od @mtaibbi, 3. ledna 2023JAK TWITTER VYPUSTIL ŠPIONÁŽNÍ KOMUNITU 

a

TWITTER A FBI „TLAČÍTKO PUČÍČKU“

Tato dvě vlákna se zaměřují na druhou polovinu roku 2017 a na období táhnoucí se zhruba od léta 2020 do současnosti. První popisuje, jak se Twitter dostal pod tlak Kongresu a médií, aby vytvořil „materiál“ ukazující spiknutí ruských účtů na jejich platformě, a druhý ukazuje, jak se Twitter snažil odolat plnění požadavků na moderování pro ministerstvo zahraničí, ale nakonec souhlasil s tím, že státní a další agentury posílají žádosti prostřednictvím FBI, kterou agent Chan nazývá „pučíčkem USG“. Odhalení: na konci roku 2017 učiní Twitter klíčové interní rozhodnutí. Navenek by společnost požadovala nezávislost a slíbila, že obsah bude odstraněn pouze na základě „našeho výhradního uvážení“. Interní pokyny písemně říkají, že Twitter odstraní účty „identifikované americkou zpravodajskou komunitou“ jako „identifikované USA. zpravodajská komunita jako státem sponzorovaný subjekt provádějící kybernetické operace.“

Druhé vlákno ukazuje, jak Twitter přijímal žádosti od všech – ministerstva financí, HHS, NSA, FBI, DHS atd. – a také dostával osobní žádosti od politiků, jako je demokratický kongresman Adam Schiff, který žádal, aby byl novinář Paul Sperry suspendován .

SLOVNÍK POJMŮ „SOUBORY TWITTER“.

1. Vládní agentury a nevládní organizace CISA: The Cybersecurity and Infrastructure Security Agency, agentura v rámci ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS)CENTCOM: Ústřední velitelství ozbrojených silODNI: Kancelář ředitele Národní rozvědkyFITF: Foreign Influence Task Force, kybernetická regulační agentura složená z členů FBI, DHS a ODNI

   „OGA“: Jiná vládní agentura, hovorově — CIA

   GEC: Global Engagement Center, analytická divize ministerstva zahraničí USA

   USIC: Zpravodajská komunita Spojených států

   HSIN: Homeland Security Information Network, portál, jehož prostřednictvím mohou státy a další oficiální orgány posílat „označené“ účty

   EIP: Election Integrity Project, kybernetická laboratoř se sídlem na Stanfordské univerzitě, která posílá mnoho zpráv na Twitter

   DFR: Digital Forensic Research lab, výstup, který plní podobnou funkci jako EIP, je financován pouze Atlantic Council

   IRA: Internet Research Agency, nechvalně známá ruská „trollí farma“ v čele s „Putinovým šéfkuchařem“ Jevgheny Prigozhinem

2. Twitter nebo podmínky specifické pro dané odvětví PII: Může mít dva významy. „Osobně identifikovatelné informace“ jsou samozřejmé, zatímco „Vsunutá reklama ve veřejném zájmu“ je varování umístěné nad tweetem, takže není vidět. Pracovníci Twitteru dokonce používají slovo „vsunuté“ jako sloveso, například „Můžeme to vložit?“JIRA: Interní ticketingový systém Twitteru, přes který vznikají stížnosti a o kterých se rozhodujePV2: Systém používaný na Twitteru k zobrazení profilu libovolného uživatele, ke snadné kontrole, zda má příznaky jako „Trends Blacklist“SIP-PES Zásady integrity webu — Podpora eskalace zásad. SIP-PES je jako Twitter verze moderačního Nejvyššího soudu, který se zabývá nejproslulejšími a nejkontroverznějšími rozsudky

   SI: Integrita webu. Klíčový termín, se kterým se budete opakovaně setkávat v e-mailovém provozu na Twitteru, zejména u „eskalací“, tj. tweetů nebo obsahu, který byl nahlášen ke kontrole moderování

   CHA: Koordinovaná škodlivá činnost

   SRT: Tým strategické reakce

   GET: Globální eskalační tým

   VF: Filtrování viditelnosti

   GUANO: Nástroj v interním systému Twitteru, který vede chronologický záznam všech akcí provedených na účtu

   VIT: Velmi důležitý výškový reproduktor. Opravdu.

   GoV: Glorificaiton of Violence

   BOT: V obsahu moderování je k účtu připojena individualizovaná heuristika, která automaticky moderuje určité chování

   BME: Bulk Media Exploitation

   EP Abuse: Epizodické zneužívání

   PCF: Parita, komentáře a účty fanoušků. „PCF“ se někdy objevuje jako důvod, proč účet unikl automatizovanému procesu moderování, s omezenou výjimkou

   FLC: Výzva vynuceného přihlášení. Také nazývaný „telefonická výzva“ je způsob, jakým se Twitter pokouší ověřit, zda je účet skutečný nebo automatický. V diskusích o ověřování podezřelých účtů „propojených s Ruskem“ se opakovaně objevují „telefonické výzvy“.

   IO : Informační operace, jako v mandátu GEC pro ofenzivní IO na prosazování amerických zájmů.

Tato stránka bude otevřena a podle potřeby aktualizována. Máte-li dotazy ohledně podmínek, pošlete je prosím na taibbi@substack.com

Zajímalo by mne, co tomu říkají bigotní vyznavači oněch bájných transatlantických hodnot a jejich sdílení až za hrob! Já se naivně domnívám, že demokracie, ta opravdová a bez přívlastků, zejména co se týče svobody slova a naprosté nedotknutelnosti tohoto individuálního práva, vypadá úplně jinak… Ale jak říkám, jsem naivní. Co mne ovšem v tomto článku dostalo úplně nejvíce, je ona poznámka hned v prvním díle seriálu, kdy členové Kongresu za Demokratickou stranu na jistý dotaz Twitteru měli odpovědět, že…. „první dodatek ústavy není absolutní“.

Trump má být souzen za podněcování k povstání proti Spojeným státům. Ale tohle je jasný pokyn k nerespektování americké ústavy, kdy onen První dodatek je brán jako doslova posvátný!!! Mohl by mi to někdo srozumitelně vysvětlit? Nemyslím ovšem vysvětlování pendrekem nebo cosi na ten způsob. Jen jako někomu, kdo tápe a chce pochopit pro něj nepochopitelné…. Předem děkuji.

ZDROJ  –redakčně kráceno N.R.