USA svrhly zákonnou vládu v Peru

Na snímku svržený peruánský prezident Pedro Castillo a viceprezidentka Dina Boluarte

Tuto práci vykonávají američtí “diplomaté” a agenti CIA a údajně americké rozvojové a nevládní organizace po celém světě, především však na “zadním dvorku” USA, v Latinské Americe. V těchto dnech USA v Peru úspěšně realizovaly scénář parlamentního převratu. Pedro Castillo, levicový vesnický učitel indiánského původu, který byl před nedávnem zvolen v přímých volbách jasnou většinou Peruánců, byl sesazen parlamentem. Castillo skončil ve vězení a do dalších voleb /o více než dva roky později/ ho nahradila povolná viceprezidentka. Pečená-vařená na tamním americkém velvyslanectví.

Oficiálním důvodem Castillova odvolání byla “morální nezpůsobilost” vést zemi. Nejasný a nejednoznačný článek peruánské ústavy starý téměř 200 let byl původně vymyšlen pro případ, že by prezident vážně duševně onemocněl nebo spáchal hrdelní zločin. V poslední době se do konceptu morální nezpůsobilosti dostala zejména korupce. Korupce je v Latinské Americe obzvláště oblíbeným důvodem pro odvolání nepohodlných lidí z funkcí.

Korupce se zde prokazuje pouze výpověďmi důvěryhodných osob, bez věcných či listinných důkazů. Stačí najít osobu, která bude ochotna korupci před úřady potvrdit. /Připomíná vám to něco? USA a jejich peruánští služebníci tedy neměli problém obvinit Castilla z korupce. Navíc ho obvinili z pokusu o podkopání stávajícího ústavního systému.

Castillo se netají snahou změnit peruánskou ústavu. Pod heslem změny ústavy šel do voleb a vyhrál. Castillo chce modernizovat peruánskou ústavu a odstranit gumové články, jako je například odvolání z funkce z důvodu “morální nezpůsobilosti”. Zároveň chce změnit některé pravomoci peruánského parlamentu, což způsobuje chronickou nestabilitu v zemi a časté střídání vlád a prezidentů.

Castillo chtěl, aby zvažované změny ústavy schválil peruánský lid v referendu. To však neměl dělat. Dříve než bylo možné cokoli podniknout, zahájil parlament v obavách ze ztráty moci proces obžaloby prezidenta. Prezidentův pokus rozpustit parlament a vypsat nové volby přišel příliš pozdě.

Největší obavy z ústavních změn měly Spojené státy, protože soustavně těžily z chronické nestability latinskoamerických států, včetně Peru. Politická džungle v parlamentu a nepřehledná sociální situace velmi vyhovovala jejich podnikatelům a vojensko-politickým stratégům. Silné prezidentství a stabilní vláda byly a jsou tím nejhorším, co si USA mohly v Peru přát.

Castillo chtěl také po změně ústavy realizovat levicový sociální program, který byl mezi Peruánci velmi populární. Zahrnoval například zvýšení investic do vzdělání na 10 % HDP, poskytnutí levných úvěrů pro 2,2 milionu chudých rolníků, technickou a technologickou pomoc zemědělcům, vytvoření 300 vzorových rolnických družstev, která měla rolníky inspirovat k novým formám práce, peněžní dávky pro neprivilegované a bezdomovce atd.

Po Castillově svržení a zatčení (hrozí mu až 20 let vězení) se peruánští latifundisté a američtí agropodnikatelé přestali bát jeho levicových sociálních programů. V Peru zůstane vše při starém. Tradiční elity, které ovládají parlament a ozbrojené síly, a jejich američtí učitelé mohou na chvíli klidně spát. Peruánci sice demonstrují, ale policie a armáda jsou na ně připraveny.

Podobné problémy jako Peru mají USA v Mexiku, Bolívii, Brazílii, Argentině a samozřejmě v Nikaragui a Venezuele. Která z těchto zemí bude nyní na řadě: kam půjdou aktivisté amerických nevládních organizací, Mírových sborů a po nich agenti a specialisté CIA? Je pravděpodobné, že někde zopakují úspěch z Peru. Informační stín způsobený událostmi na Ukrajině je třeba využít – Kdo tedy bude příštím prezidentem obviněným z “korupce”? Kde to zítra vypukne? Bolívie, Argentina, Peru…? Kdo ví. Jedno je jisté: v království korupce – na Ukrajině, to rozhodně nebude.

ZDROJ