Jak identifikovat falešné zprávy

Fake news jsou nepravdivé nebo zavádějící informace, které se vydávají za legitimní zprávy. Obecně se falešné zprávy dělí do dvou kategorií:

• Záměrně nepřesné příběhy – to znamená, že lidé, kteří je publikují, vědí, že jsou nepravdivé, ale přesto je zveřejní. Může se jednat o manipulaci s veřejným míněním nebo o zvýšení návštěvnosti konkrétního webu.

• Příběhy, které obsahují prvky pravdy, ale jsou obecně nepřesné. Může to být proto, že autor nezkontroloval všechna jejich fakta nebo přehnal určité aspekty, aby uvedl konkrétní bod.

Dezinformace nejsou novým fenoménem – termín „fake news“ se ve skutečnosti používal v 19. století,  ale internet a další média změnily způsob jejich vytváření a šíření. Před internetem měli lidé tendenci dostávat zprávy z důvěryhodných mediálních zdrojů, jejichž novináři museli dodržovat přísná pravidla praxe. Internet umožnil nové způsoby, jak publikovat, sdílet a konzumovat zprávy a informace, s relativně malou regulací nebo redakčními standardy. Mnoho lidí nyní konzumuje zprávy ze sociálních médií a dalších online zdrojů – ale není vždy snadné určit, které příběhy jsou věrohodné a které nepravdivé.

Druhy falešných zpráv

Existují různé typy falešných zpráv v závislosti na motivaci těch, kteří je vytvářejí. Například:

Clickbait

Senzacechtivost prodává a pobuřující nebo podivné příběhy a zkreslené obrázky vedou ke kliknutí a sdílení online. Clickbait odkazuje na příběhy záměrně navržené tak, aby získaly více návštěvníků webových stránek a zvýšily příjmy z reklamy pro vlastníky webových stránek – často na úkor pravdivosti a přesnosti.

Propaganda

To se týká nepravdivých nebo zkreslených příběhů napsaných s cílem uvést publikum v omyl a podpořit politický program nebo zaujatý pohled.

Nekvalitní žurnalistika

Někdy novináři nemají čas zkontrolovat všechna svá fakta před zveřejněním, což vede k tomu, že skutečné chyby se stávají falešnými zprávami. Důvěryhodné nové zdroje však opraví chyby ve svých příbězích a budou vůči čtenářům transparentní, když se popletou.

Zavádějící titulky

Někdy může být příběh obecně pravdivý, ale senzacechtivý nebo zavádějící titulek se používá k tomu, aby nalákal čtenáře, aby na něj klikli. To může vést k falešným zprávám – obvykle se totiž na sociálních sítích zobrazí pouze nadpis a malé úryvky článku, kde se může rychle šířit.

Podvodný obsah

To je, když jsou skutečné zpravodajské zdroje vydávány za falešné, vymyšlené příběhy, aby oklamaly nebo uvedly publikum v omyl.

Satira nebo parodie

Některé falešné zprávy jsou zveřejňovány pro zábavu. Satirické příběhy například používají humor, ironii nebo nadsázku k vtipkování o novinkách nebo slavných lidech. Tyto příběhy se nesnaží diváky uvést v omyl, protože je nelze brát vážně. Pozoruhodné příklady satirických webových stránek zahrnují Cibule a Denní kaše .

Je známo, že vysoce postavení politici odmítají příběhy, se kterými nesouhlasí – které mohou být faktické a ověřené – jako „falešné zprávy“. Protože termín „falešné zprávy“ je rozsáhlý a pro různé lidi znamená různé věci, lze jej zpochybnit. V roce 2018 britská vláda zakázala tento výraz z oficiálních dokumentů nebo dokumentů s tím, že je příliš špatně definován na to, aby dával smysl. Místo toho při popisu nepravdivých příběhů raději používá termíny „dezinformace “ a „dezinformace “:

• Dezinformace – falešné nebo zavádějící příběhy vytvořené a sdílené záměrně, často spisovatelem, který by k tomu mohl mít finanční nebo politický motiv.
• Dezinformace – to také znamená falešné nebo zavádějící příběhy, ale v tomto případě nemusí být příběhy záměrně vytvořeny nebo sdíleny se záměrem uvést v omyl.

Jak falešné zprávy fungují?

Fake news se často šíří prostřednictvím falešných zpravodajských webů, které ve snaze získat důvěryhodnost často napodobují autentické zpravodajské zdroje. Podle výzkumu sociální média umožňují rychlé šíření nepravdivých tvrzení – ve skutečnosti rychleji než skutečné zprávy. Falešné zprávy se šíří rychle, protože jsou obvykle navrženy tak, aby upoutaly pozornost a oslovily emoce – proto často obsahují výstřední tvrzení nebo příběhy, které vyvolávají hněv nebo strach.

Zdroje sociálních médií často upřednostňují obsah na základě metrik zapojení – tedy toho, jak často je sdílen a líbí se mi – spíše než podle toho, jak je přesný nebo dobře prozkoumaný. Tento přístup může umožnit, aby se klikací návnady, hyperboly a dezinformace široce rozšířily. Společnosti sociálních médií jsou vnímány spíše jako platformy než jako vydavatelé, což znamená, že nemají stejné právní závazky jako tradiční média – i když se to může změnit, jak se bude politická a právní scéna vyvíjet.

Roboti sociálních médií mohou šířit falešné zprávy, protože hromadně produkují a šíří články, bez ohledu na důvěryhodnost jejich zdrojů. Boti mohou vytvářet falešné účty online, které pak získávají následovníky, uznání a autoritu – z nichž některé jsou naprogramovány tak, aby šířily dezinformace.

Svůj podíl na šíření falešných zpráv mají také trollové – uživatelé internetu, kteří se záměrně snaží vyvolávat hádky nebo rozčilovat lidi. Někdy za to mohou být placeni z politických důvodů. Termíny „troll farma“ nebo „troll factory“ se v tomto kontextu někdy používají k označení institucionalizovaných skupin trollů, kteří se pokoušejí zasahovat do politického rozhodování.

Falešné zprávy někdy zahrnují použití Deepfakes . Jedná se o falešná videa vytvořená pomocí digitálního softwaru, strojového učení a výměny obličejů. Obrázky jsou kombinovány a vytvářejí nové záběry, které ukazují události nebo akce, které se ve skutečnosti nikdy nestaly. Výsledky mohou být velmi přesvědčivé a těžko identifikovatelné jako nepravdivé.

Příklady falešných zpráv

Falešné zprávy o koronaviru

Pandemie Covid-19 poskytla úrodnou půdu pro nepravdivé informace online, s mnoha příklady falešných zpráv v průběhu krize. Přetrvávajícím příkladem falešných zpráv na sociálních sítích bylo tvrzení, že technologie 5G byla spojena s šířením viru – údajně proto, že 5G potlačovalo imunitní systém, zatímco virus komunikoval prostřednictvím rádiových vln. Tato tvrzení nebyla pravdivá a byla opakovaně vyvrácena oficiálními zdroji, ale stále byla široce sdílena.

Prezidentské volby v USA v roce 2016

Falešné zprávy a dezinformace se staly velkým problémem během amerických voleb v roce 2016 s nepravdivými a zavádějícími tvrzeními napříč politickým spektrem. Jedna analýza naznačovala, že velkou část falešných zpráv generovaných ve volbách vytvořili teenageři v Makedonii , kteří zjistili, že čím více hyperstranických příběhů vytvořili, čím více lidí na ně kliklo a sdílelo je, a tím více peněz v důsledku toho vydělali.

Bombardování Bostonského maratonu

Po bombovém útoku na bostonský maraton v roce 2013 se na internetu šířila nepravdivá tvrzení, že bombový útok byl promyšlenou lest, kterou naplánovala americká vláda. V důsledku mnoha teroristických událostí po celém světě jsou konspirační teorie často hojné. Představa, že jde o operace „pod falešnou vlajkou“ – tj. prováděné státem nebo tajnou kabalou s cílem svalit vinu na ostatní nebo poskytnout krytí pro jiné aktivity – je běžným tropem.

Kim Čong-un – nejsvůdnější muž na světě?

V roce 2012 zveřejnil satirický web The Onion článek, který tvrdil, že severokorejský diktátor Kim Čong-un byl zvolen nejsvůdnějším mužem na světě, a prohlásil, že „srdce z Pchjongjangu je splněným snem každé ženy“. Jako příklad toho, jak může být satira někdy napříč kulturami nepochopena, čínské publikace – včetně online verze novin Komunistické strany Číny – uvedly toto tvrzení, jako by to bylo pravdivé.

Jaká jsou nebezpečí falešných zpráv?

Lidé často dělají důležitá rozhodnutí – například jak volit ve volbách nebo jakou léčbu mají podstoupit, když jsou nemocní – na základě toho, co čtou ve zprávách. Proto jsou důvěryhodné zprávy tak důležité. Mezi nebezpečí falešných zpráv patří:

• Když lidé nedokážou rozlišit mezi skutečnými a falešnými zprávami, vytváří to zmatek a nedorozumění v důležitých společenských a politických otázkách. Když lidé mají obecný pocit „nemůžete věřit ničemu, co čtete“, podkopává to celkovou důvěru v legitimní zdroje zpráv.

• Falešné a zavádějící příběhy související s léčbou nebo závažnými nemocemi – jako je rakovina nebo Covid-19 – by mohly vést k tomu, že jednotlivci budou činit nesprávná rozhodnutí o svém zdraví.

• Mnoho falešných zpráv je navrženo tak, aby rozvířilo a prohlubovalo sociální konflikt. Když různé strany sporu mají svá vlastní „fakta“, vede to k větší polarizaci ve společnosti a může to ovlivnit výsledky voleb.

• Univerzity a vysoké školy očekávají, že studenti budou využívat kvalitní zdroje informací pro zadání úkolů. Studenti, kteří používají zdroje s nepravdivými nebo zavádějícími informacemi, mohou dostat nižší známky.

Jak identifikovat falešné zprávy

Možná se ptáte, jak identifikovat falešné zprávy na Facebooku a dalších sociálních sítích? Jak se jako student vyhnout fake news? Nebo jak se vyhnout náhodnému sdílení dezinformací online? Zde je deset tipů, jak identifikovat dezinformace, rozpoznat falešné zpravodajské weby a přemýšlet, než je budete sdílet:

1. Zkontrolujte zdroj:

Zkontrolujte webovou adresu stránky, na kterou se díváte. Někdy mohou mít weby s falešnými zprávami pravopisné chyby v adrese URL nebo mohou používat méně konvenční rozšíření domény, jako je „.infonet“ nebo „.offer“. Pokud stránky neznáte, podívejte se do sekce O nás.

2. Zkontrolujte autora:

Prozkoumejte je, abyste zjistili, zda jsou důvěryhodní – jsou například skuteční, mají dobrou pověst, píší o své specifické oblasti odborných znalostí a mají konkrétní program? Zvažte, jaká může být motivace spisovatele.

3. Zkontrolujte další zdroje:

Informují o tom další renomované zprávy nebo média? Jsou v příběhu citovány důvěryhodné zdroje? Profesionální globální tiskové agentury mají redakční směrnice a rozsáhlé zdroje pro ověřování faktů, takže pokud o příběhu také informují, je to dobré znamení.

4. Udržujte kritické myšlení:

Mnoho falešných zpráv je chytře napsáno tak, aby vyvolalo silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv. Zachovejte si kritické myšlení tím, že si položíte otázku – proč byl tento příběh napsán? Jde o propagaci konkrétní věci nebo agendy? Snaží se mě přimět prokliknout se na jiný web?

5. Ověřte si fakta:

Důvěryhodné zprávy budou obsahovat spoustu faktů – data, statistiky, citace odborníků a tak dále. Pokud tyto chybí, zeptejte se proč. Zprávy s nepravdivými informacemi často obsahují nesprávná data nebo pozměněné časové osy, takže je dobré zkontrolovat, kdy byl článek publikován. Je to aktuální nebo stará zpráva?

6. Zkontrolujte komentáře:

I když je článek nebo video legitimní, níže uvedené komentáře tomu tak být nemusí. Odkazy nebo komentáře zveřejněné v reakci na obsah mohou být často automaticky generovány roboty nebo lidmi najatými, aby uvedli naše zavádějící nebo matoucí informace.

7. Zkontrolujte své vlastní předsudky:

Všichni máme předsudky – mohly by to ovlivnit způsob, jakým na článek reagujete? Sociální média mohou vytvářet echo komory navrhováním příběhů, které odpovídají vašim stávajícím zvyklostem, zájmům a názorům při prohlížení. Čím více čteme z různých zdrojů a pohledů, tím je pravděpodobnější, že dokážeme vyvodit přesné závěry.

8. Zkontrolujte, zda jde o vtip:

Satirické weby jsou oblíbené a někdy není vždy jasné, zda je příběh jen vtipem nebo parodií. Podívejte se na web a zjistěte, zda je známý satirou nebo tvorbou vtipných příběhů.

9. Zkontrolujte pravost obrázků:

Obrázky, které vidíte na sociálních sítích, mohly být upraveny nebo zmanipulovány. Mezi možné příznaky patří deformace – kde se rovné čáry na pozadí nyní zdají zvlněné – stejně jako podivné stíny, zubaté okraje nebo odstín pleti, který vypadá příliš dokonale. Mějte také na paměti, že obrázek může být přesný, ale jednoduše použitý v zavádějícím kontextu. Pomocí nástrojů, jako je Reverse Image Search společnosti Google, můžete zkontrolovat, odkud obrázek pochází a zda nebyl pozměněn.

10. Použijte stránku pro ověřování faktů:

Mezi nejznámější patří:

• Snopes
• PolitiFact
• Kontrola faktů
• BBC Reality Check

Fake news spoléhají na to, že věřící přeposílají, retweetují nebo jinak sdílejí nepravdivé informace. Pokud si nejste jisti, zda je článek autentický, nebo ne, zastavte se a přemýšlejte, než jej budete sdílet. Chcete-li zůstat online v bezpečí, používejte antivirové řešení, jako je Kaspersky Total Security , které vás chrání před hackery, viry, malwarem a dalšími online hrozbami.

Související články:

• Deepfake a falešná videa
• Co je doxing
• Nejbezpečnější aplikace pro zasílání zpráv
• Jak se vyhnout útokům sociálního inženýrství

Zdroj: Kasperski