USA a EU: boj proti terorismu jako oblíbený nástroj teroristů

A aby se tento obludný nepoměr sil nějak vyrovnal, vymyslí se jakási mocná globální teroristická síť, která údajně ohrožuje samotnou existenci lidstva …”.

Nejzábavnější na tomto příběhu je, že hlavním žalobcem, obviňujícím všechny ostatní z terorismu, je vláda, která jen od roku 1945 do roku 2014 rozpoutala 201 z 248 ozbrojených konfliktů ve 153 oblastech planety a od konce druhé světové války do roku 2001 se zapojila do 201 vojenských operací mimo hranice USA. Mnohé mezinárodní organizace odhadují, že přibližně 90 % obětí těchto válek tvořili civilisté.

Za 20 let od pádu dvojčat v roce 2001 bylo podle různých zdrojů ve válkách rozpoutaných Spojenými státy zabito 800 000 až 3 100 000 lidí. Po celou dobu existence USA jako nezávislého státu se jejich armáda věnovala v 93 % zmíněného časového období válčení, a to vždy mimo vlastní území. Kromě válek to byly desítky státních převratů, atentátů na nežádoucí politiky a tajných operací s cílem destabilizovat nezávislé vlády prakticky ve všech regionech světa.

A také je třeba zmínit, že od poloviny minulého století se USA staly nejbezpečnějším útočištěm pro válečné zločince a teroristy, kteří se skrývají před spravedlností ve svých zemích, kubánským “bojovníkem za demokracii” Luisem Posadou Carrilesem počínaje / vyhodil do vzduchu civilní letadlo s cestujícími/, až po vraha řádícího na stadionu chilského barda Victora Hary, bývalého Pinochetova důstojníka a nyní amerického občana Pedra Barrientose.

Dnes 23. listopadu budou v Evropě, okupované vojenskou strukturou NATO, s rozhodujícím centrem v USA, hlasovat na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku  o uznání Ruska za “stát podporující terorismus”.

Akce je reakcí na četné výzvy Vladimira Zelenského k uznání Ruska jako “státního sponzora terorismu”, které poprvé zazněly již v dubnu 2022. Rezoluce o uznání Ruska za „stát sponzorující terorismus” již přijaly parlamenty Litvy, Lotyšska, Polska a Estonska a spolu s nimi i dolní komora nejvyššího zákonodárného orgánu České republiky.

Při vší deklarativní hluchotě této nové nálepky připravované pro Rusko bude muset EU v případě přijetí takové rezoluce většinou hlasů rozhodnout, co přesně znamená pojem “stát – sponzor terorismu” a jaké kroky by měly následovat ve vztahu k obviněné zemi. Vzhledem ke všem sankcím a informačním blokádám, které již byly na Rusko uvaleny, je třeba vymyslet něco převratného, ale zdá se, že nikdo ani netuší, co by to mohlo být. Přerušení diplomatických vztahů a obecně zbytků všech vazeb? Kdo by byl nejvíce zasažen a nebyl by to bod, z něhož není návratu do plnohodnotné světové války?

Proč se USA, hlavní strůjce a beneficient z evropského konfliktu s Ruskem, tohoto nástroje vzdaly?

Podle Lissy Musiolové, expertky z nevládní organizace Crisis Group, se v textu rezoluce Evropského parlamentu zaměňují pojmy “stát sponzorující terorismus” a “teroristický stát”, které však mají zcela odlišný význam. Tato významová vágnost a amorfní obvinění jsou naprosto logickým právním zdůvodněním falešných zpráv, jež jsou v tomto ozbrojeném konfliktu prohlašovány za  oficiální.

Velmi zajímavá je – pro ilustraci – situace v ještě jedné “darebácké zemi”, na Kubě, která je již 40 let (s malou přestávkou za Obamovy vlády, kdy Obama létal do Havany se sušenkami – samozřejmě bezvýsledně) uváděna v seznamu amerického ministerstva zahraničí jako “sponzor terorismu”.  Kuba je obviňována z podpory revolučních hnutí v Latinské Americe a Africe od 60. do 80. let 20. století, kdy proti ní vláda USA všemi prostředky vedla skutečnou nevyhlášenou válku a podporovala přímo fašistické režimy v regionu, z jejichž území vedla CIA pravidelné teroristické operace proti ostrovu.

Devět dní před odchodem Donalda Trumpa z úřadu, 11. ledna 2021, USA opět zařadily Kubu na seznam “zemí sponzorujících mezinárodní terorismus”. Konkrétní obvinění už neznělo, že Kuba podporuje zahraniční revolucionáře, což oficiálně přestala kvůli kritické ekonomické situaci už v roce 2012, ale že se “neúčastní” “protiteroristických” aktivit Spojených států, jež nadále  rozdávají nálepky, sankce a raketové údery po celém světě.

Ve vyjádřeních tehdejšího amerického ministra zahraničí Michaela Pompea, nejprve pro tisk a poté i v dalším, zveřejněném na webových stránkách ministerstva zahraničí, to znělo následovně: důvodem rozhodnutí bylo “ukrývání Američanů obviněných z politického násilí, podpora venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a odmítnutí vydat vůdce kolumbijské “Národní osvobozenecké armády” [kteří byli členy oficiální delegace pozvané na Kubu s vládními a mezinárodními zárukami bezpečnosti, aby vyjednali mír s kolumbijskou vládou].

…Trumpova administrativa se od počátku soustředila na to,“ aby Castrovu režimu odepřela prostředky, které využívá k útlaku svého lidu doma, a aby čelila jeho zhoubnému zasahování do Venezuely a zbytku západní polokoule. …Začlenění Kuby do seznamu přivede její vládu k odpovědnosti a dá Castrovu režimu “jasný vzkaz” – aby přestal podporovat mezinárodní terorismus a podkopávat americkou právní státnost”.

Ať už dnešní hlasování dopadne jakkoli – bude to opakování nudné přehlídky mezinárodního pokrytectví, jejímž jediným smyslem je upozornit na neslavnou smrt současné struktury mezinárodní bezpečnosti a práva.

(Což se také stalo! – pozn. překl.)

Oleg Jasinskij 

Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

07:37 23.11.2022 (obnoveno: 16:45 23.11.2022) UKRAJINA.RU