Švýcarské sankce proti Ukrajině? Čeští politici, pozor, varuje vojenský analytik.

První zprávy

Do ukrajinského Kyjeva dorazila česká delegace s ministry, v čele s premiérem Petrem Fialou. Podle Štefce to pro Českou republiku znamená pokračování pomoci Ukrajině, podporu požadavků Ukrajiny v rámci Evropské unie a podporu České republiky vůči dodávkám zbraní Ukrajině. „Nic jiného návštěva neznamená, nic se na situaci nemění, ani nepřináší nové příležitosti či pozitivní změny k nějakým potenciálním obchodním příležitostem, které by zlepšily naši finanční situaci, bilanci zahraničního obchodu nebo něco jiného. Jde o čisté gesto,“ řekl.

A právě česká delegace v Kyjevě měla hodinové zpoždění kvůli raketovým útokům na infrastrukturu Ukrajiny, které provádí Rusko. Štefec upozornil, že se jedná o pokračování války, které má svoji logiku. Rusové se tak prý v první řadě snaží omezit možnosti dopravy: „Když zničíte možnost napájet železniční tratě, omezíte vojenský materiál a schopnost dopravovat ho směrem ze západu na východ. Má to svoji logiku a ukazuje to, že česká vláda si je vědoma, že útoky jsou především na kritickou infrastrukturu a nedochází k ostřelování civilních cílů,“ vysvětlil a zapochyboval, že by se čeští politici vydali do místa, kde by byly ohroženy jejich životy. „Nevěřím totiž, že by Fiala nebo Rakušan byli takoví hrdinové, aby jeli do města, které by skutečně bylo ohroženo reálným ostřelováním a kde by byly ohroženy jejich životy. Vyvěšení symbolického dvoupraporu a pytle na mrtvolu s Putinem na budově Ministerstva vnitra svědčí spíše o zbabělosti než odvaze,“ sdělil.

Štefec: Vyvěšení pytle na mrtvoly je odporné

Vojenský analytik a bývalý voják také okomentoval současné diplomatické vztahy mezi Ruskem a Českou republikou, na něž má dopady i zmíněné vyvěšení české a ukrajinské vlajky – uprostřed se zobrazením černého pytle na mrtvoly, z něhož vyčnívá obličej ruského prezidenta. „Rusko už nás přestalo vnímat jako stát, nestojíme jim za jakoukoliv iniciativu kromě obrany zájmů ruských občanů pohybujících se na území České republiky. Přece jen tu zůstalo pár lidí na velvyslanectví, kteří by byli schopni pro ně něco udělat, ale pochybuji, že by jim něco takového bylo umožněno. Víceméně se děje jen udržování budov diplomatického zastoupení v Praze, ale pro Ruskou federaci to nemá žádný význam,“ uvedl.

Jaroslav Štefec podotkl, že Putin ve svém nedávném projevu zmínil Českou republiku jako příklad země, která zahodila veškerou minulost po druhé světové válce a opustila dějinné souvislosti, které se snaží zlikvidovat. „Z mého pohledu se ukazuje zásadní věc. Ministr Vít Rakušan stejně jako ministryně obrany Jana Černochová nejsou ani v nejmenším politici, ale političtí amatéři a lidé, kteří plní konkrétní příkazy z konkrétních míst, které nějaké zájmy České republiky vůbec nezajímají. A pokud to dělají z vlastní iniciativy, nezbývá, než je litovat. Vyvěšení vlajek a pytle na mrtvoly je naprosto stejné a odporné jako vyjádření Černochové ke smrti mladé novinářky, kterou zabili ve vozidle jejího otce,“ vytkl ministrům.

Ruský generál Zima

Na válečnou frontu na Ukrajině navíc přichází zima. Generál Zima, jak to nazval neznámý z německých vojáků v dopise do Vídně v roce 1941, tedy v době druhé světové války (zdroj časopis 100+1), dokáže řádně zamíchat průběhem bojů. Bude tomu tak i tentokrát? „Je fakt, že ruská vojenská technika je postavena, aby odolávala podmínkám na území Ruské federace a aby byla schopná tyto podmínky zvládat. To je určitý rozdíl proti technice, která je vyvíjena v rámci Severoatlantické aliance. Ruské tanky jsou lepší, mají lepší průchodnost a dokážou také zapadnout, ale manipuluje se s nimi po zapadnutí lépe, než se západními tanky. Rozdíl váhy deset až patnáct tun je znát,“ upozornil na rozdíl mezi západní a ruskou technikou.

Obavy navíc vzbuzuje pro jakýkoliv pohyb nebezpečná směs podzimního listí a sněhu. „V momentě, kdy zima skutečně začne, je směs listí a sněhu zničující, což vám může potvrdit každý automobilista. Jakmile napadne sníh a na silnici je ještě vrstva spadaného listí, jde o smrtící směs pro jakékoliv vozidlo, nejen vojenské,“ sdělil Štefec s tím, že to však bude právě kritická infrastruktura pod palbou Ruska, která se stane největším problémem. „Daleko větší problém vznikne v rámci ruských úderů na kritickou infrastrukturu. Oni neničí primární zdroje jako elektrárny, teplárny, ale hlavní rozvodny, a to je obrovský problém, protože Ukrajinci je za chvíli nebudou mít čím nahrazovat. Každá rozvodna jsou obrovské transformátory a řídicí systémy pro ovládání rozvodu energií, takže Ukrajině sice může zůstat elektrárna, ale rozvodny tak snadno neobnovíte,“ řekl analytik pro ParlamentníListy.cz.

S přicházející zimou poklesne možnost topit, což může mít vliv na podporu ukrajinského prezidenta Zelenského. „Už tak velká podpora vůči Zelenskému na území Ukrajiny není, obyvatelé začínají být nespokojení. Je riziko, že neudrží zdání pořádku, pokud dojde k radikálnímu omezování elektrické energie a plynu. Lidé budou nuceni přežívat ze dne na den a předpokládám, že vlády budou mít poměrně brzo plné zuby. Začnou vystupovat aktivněji – už dnes se na Ukrajině bouří lidé vůči odvodům a nejen na východě, kde je vliv větší a kde se i Rusové bojí promluvit rusky, ale také v západní části je mnohem více Ukrajinců, kteří odvody odmítají. Zima tedy přinese obrovské problémy jak technické z hlediska válečného, tak z hlediska sociálního,“ popsal.

Výcvik nových jednotek na Ukrajině a v Rusku

Rusové podle některých informací začali stahovat profesionální vojáky ze Sibiře, Gruzie, Kaliningradu a dalších míst, aby se mohli zapojit do boje. Rusko také hodlá přes zimu vycvičit čerstvé brance, kterých má být odhadem kolem dvou set tisíc. „Objektivně vzato podle informací, které mám k dispozici, jsou ruské ztráty třetinové proti těm ukrajinským. Jestliže dnes tedy ruské a i jiné zahraniční zdroje včetně zdrojů amerických hovoří o tom, že ukrajinské ztráty činí kolem 140 tisíc lidí, tak ruské ztráty jsou okolo 50 tisíc profesionálních vojáků. Vzhledem k tomu, že ruská profesionální armáda má přes 250 tisíc lidí, stále mají koho nasadit,“ tvrdí Štefec.

Domnívá se rovněž, že v zimě nasazené jednotky ze Sibiře budou efektivní, protože jsou zvyklé se pohybovat v podmínkách mrazů: „Technika je vystavena extrémním podmínkám stejně jako vojáci. Další problém je, že pokud Rusové skutečně nasadí tyto jednotky, ukončili první mobilizaci a probíhá výcvik, jsou na tom oproti Ukrajině lépe. Ta už provedla asi pět odvodních vln a mobilizace probíhá v podstatě permanentně. Komu se nepodaří utéct, je odveden do armády a jejich výcvik je podstatně kratší, než výcvik ruských jednotek, které se chystají poslat na frontu v půlce zimy. I to svědčí, že jejich příprava bude delší, pečlivější a budou mít větší zkušenosti,“ podotkl. Rusko také stáhlo vojáky od Cherstonu, důvodem však prý nemusí být jen situace vojenská, ale také skutečnost, že území leží v záplavové oblasti Dněpru, pokud dojde ke zničení Kachovské přehrady a právě záplavám se Rusové chtějí vyhnout.

Krok neutrality Švýcarska

Vojenský expert navíc zdůraznil, že nepamatuje, kdy by bylo pro obyvatele České republiky tak obtížné sehnat vízum do Ruska a naopak. Tato situace nastává nyní, získat povolení na ruských ambasádách lze jen s obtížemi, případně přes Istanbul, odkud stále létají přímé spoje do Moskvy. Stejně je tomu naopak, do Čech Rus vízum nezíská, pokud sem chce cestovat za turistikou, kulturou nebo sportem. Jde o další ukázku, jak špatně na tom česko-ruské diplomatické vztahy jsou. Kdy naposledy nebylo možné získat z Česka ruské nebo z Ruska české vízum? „Naposledy to tak bylo za hitlerovského Německa – za okupace v letech 1938 až 1945. Takhle diplomacie absolutně nevypadá. Postavit se jako Česká republika, navíc v centru Evropy, jednoznačně za zájmy, které jsou absolutně cizí… naším zájmem je spolupráce se všemi zeměmi v širokém okolí, vytváření určitých vazeb v blízkém okolí a rozhodnutí nezávislé na území Evropské unie. Svoji ekonomiku musíme hlídat sami, ne ji nechávat na rozhodování unie. Sami musíme být schopni rozhodovat o své ekonomické, energetické, průmyslové, vojenské a obranné bezpečnostní budoucnosti. Nesmíme je zanechávat na cizích institucích – tady je náš zájem, to podporujeme samozřejmě v rámci možností, aby čeští občané mohli žít poklidný a bezproblémový život, ale nic takového neděje,“ řekl Jaroslav Štefec.

Zpozornět by měla česká politická reprezentace po jednoznačném signálu Švýcarska, které se rozhodlo, že skrze exportní sankce zajistí, aby se žádné tamní součástky či vybavení vojenské techniky nedostalo na Ukrajinu. Přestože dosud s tím problém nemělo a připojovalo se k protiruským sankcím. Jako důvod uvádí tradiční neutralitu, z jejíhož porušení Rusko Švýcarsko nedávno obviňovalo. „Je to jednoznačný signál, po němž by měla zpozornět i česká politická reprezentace, protože to ukazuje za prvé, že se obrací vítr, a za druhé na schopnost Švýcarska získávat nezávislé informace o konfliktu a o tom, co se tam děje. Švýcaři určitě vědí, proč sankce na Ukrajinu uvalili, oni se tím nechlubí, protože nechtějí problémy v rámci Evropské unie a podobně, ale dobře vědí, proč sankce uvalili,“ dodal.