Survival Kit Special: Co dělat po jaderném výbuchu

Skoro všichni lidé si myslí, že jaderný výbuch vždy znamená něco jako definitivní konec světa. Ale když k tomu potom skutečně dojde, tak převážná většina lidí vlastní výbuch dosti pravděpodobně přežije, teda pokud se nešťastnou náhodou neocitnete přímo na místě, nebo spíš pod místem vlastního výbuchu, to je pak asi bez šance a zkrátka se odpaříte a bude po všem. Útěchou vám budiž to, že to bude hodně rychlé, tak rychlé, že dosti pravděpodobně neucítíte vůbec nic.  …. ….

Abychom ale zvýšili naše šance i na dlouhodobé přežití, musíme se na to začít připravovat nejlépe hned, v okamžiku jakmile dostaneme jakékoli varování o hrozící jaderné válce. Zdali taková varování poslední dobou dostáváme, či nikoliv to nechávám ale pouze na vás. Ovšem štěstí vždy víc přeje těm připraveným…

Jakmile tedy dostaneme varování, že se skutečně blíží jaderný útok, musíme nejprve, a to co nejrychleji, najít to nejbezpečnější místo, jaké můžeme. Pokud jsme právě doma, utíkejme buď rovnou do našeho nejbližšího protiatomového – nukleárního krytu, jako jsou veřejné, obecní bunkry nebo přímo veřejné protiatomové kryty. Kde jsou takové kryty v místě vašeho bydliště je dobré mít zjištěno předem a mohu vás ujistit, že v ČR je jich stále ještě poměrně dost a mnohé z nich jsou stále ještě funkční a připravené k použití.

Pokud ale nejsme doma, je potřeba najít si nějaký vhodný úkryt co možná nejrychleji. Posloužit nám mohou suterény, stanice metra nebo tunely. Nějaká vnitřní místnost bez oken v jakékoliv pevné a robustní budově je také poměrně dobrou volbou.

Pokud uvízneme venku, je potřeba hledat třeba příkopy nebo jámy, nějaké údolí, skálu s převisem nebo jeskyně ve kterých bychom se mohli co možná nejrychleji ukrýt. Vyhýbejte se ale stromům, mostům nebo čemukoli, co by po jaderném výbuchu mohlo být tlakovou a tepelnou vlnou smeteno.

Pokud jsme takovou apokalyptickou událostí zachyceni někde venku, v nejhorším scénáři někde na otevřeném prostranství, tak tam stůjme, čekejme a buďme připraveni provést to, čemu se v zahraničí říká tzv. NIAD – neboli Nuclear Immediate Action Drill (okamžitá nukleární akce) a u nás se to kdysi nacvičovalo v rámci tzv. branné výchovy . A na pláštěnky a igelitové pytlíky na ruce a na nohy rovnou zapomeňte, musíme se připravit trochu chytřeji, ehmmm… Zatímco tedy čekáme na výbuch, shrňme si dolů rukávy a nasaďme si na hlavu cokoli vhodného třeba čepici, pokud ji máme, nebo šátek, nebo nějakou mikinu apod., prostě cokoliv, co nám v tu chvíli alespoň trošku ochrání hlavu.

Nacvičení této „Nuclear Immediate Action“ nám minimálně trochu pomůže ochránit se alespoň trochu před následujícími nebezpečími jakéhokoliv jaderného výbuchu:

Záblesk (světelný a tepelný impuls)

Záblesk nebo tepelně-nukleární impuls je ohromně intenzivní výbuch elektromagnetického záření, a to včetně ultrafialového, viditelného světla a infračerveného a tepelného záření. Takový jaderný záblesk je extrémně intenzivní a jasný a může trvat až 10 sekund nebo dokonce ještě mnohem déle. Ačkoliv se deset vteřin může zdát jako zcela zanedbatelná doba, věřte mi, že v takové situaci může být každá vteřina až neskutečně dlouhá!

Takový záblesk z jaderného výbuchu má pokaždé svůj zcela charakteristický dvojitý impulz. Nejprve jasně zazáří, na zlomek sekundy se pak ztlumí, to jak rázová vlna změní vzduch v bezprostředním okolí výbuchu na plazmu a vytvoří obrovskou ohnivou kouli. Pak znovu vzplane, ale ještě déle a intenzivněji, zatímco plazma vzniklá ze vzduchu energeticky slábne.

Myslete na to, že takový záblesk má ale vždy dostatek energie na to, aby nám způsobil velice vážné popáleniny nebo dokonce trvalé či dočasné oslepnutí, a to i na desítky kilometrů daleko od místa samotného výbuchu! Může to v pohodě roztavit i ocel nebo nás to skutečně okamžitě a na místě doslova odpařit, pokud jsme jadernému výbuchu až příliš blízko.

Radiační záření

Jaderný výbuch také vyšle mimořádně intenzivní impuls vysokoenergetických paprsků gama záření. To je nebezpečné do vzdálenosti nejméně několika tisíc metrů, až desítek či u nejsilnějších výbuchů klidně i stovek kilometrů

Pokud není takový jaderný výbuch způsoben pouze velmi malou zbraní, je vysoce pravděpodobné, že kdokoli, kdo nešťastnou náhodou bude v tu chvíli až příliš blízko, tak že bude silně ozářen radiací, nebo bude okamžitě a na místě zabit právě tepelným nebo tlakovým impulzem.

Vlastní jaderný výbuch

Jak se rázová vlna rozšiřuje z místa jaderné exploze, tak silně stlačuje vzduch přímo před sebou, což vytváří náhlou a velmi intenzivní tlakovou vlnu a ten známý tzv. atomový vítr.

Když se tato tlaková rázová vlna konečně dostatečně energeticky vyčerpá, tak se vytlačený vzduch stejně rychle vrátí zpět, aby se tak vyrovnal atmosférický tlak. To pak vytváří další, sice o něco slabší, ale stále ještě dost nebezpečnou druhou tlakovou vlnu, jenže nyní přesně v opačném směru.

Samotný nácvik NIAD – okamžité akce je vlastně velmi jednoduchý, ale aby fungoval tak musí být vždy proveden co možná nejrychleji.

Takže co tedy dělat až to bouchne:

1. Postavte se a počkejte na záblesk. Jakmile uvidíte záblesk, ihned zavřete oči. Otočte se čelem k výbuchu a spadněte na zem tváří k zemi tak rychle, jak to jen jde.
2. Stiskněte své tělo co nejvíce naplocho a držte obličej přitisknutý pevně k zemi. Zastrčte si ruce pod tělo, abyste si je co nejvíc ochránili. Popálená hlava je velice bolestivá, ovšem vhodná pokrývka hlavy ji může alespoň trochu ochránit, ale takové popálené ruce mohou být po jaderném výbuchu skutečně fatální.
3. Počkejte, až vás ta prvotní a nejsilnější tlaková a tepelná vlna přejde. Vzhledem k tomu, že jste se k ní otočili čelem, váš trup vám pomůže udržet se na zemi, svoji vlastní vahou, jinak by vás mohl ze země zvednout náhlý poryv silného větru. Ležet naplocho tváří k zemi a s rukama pod sebou z nás také udělá menší cíl pro nepříjemný zásah jakýmkoli letícím předmětem nebo střepinou. Pokud není země v tom místě absolutně plochá, tak jen velmi málo úlomků bude letět dostatečně nízko u země, aby nás to zasáhlo. Proto je vhodné, máte-li alespoň pár minut času najít si nějaký vhodný dolík, proláklinu, jámu, terénní nerovnost apod.
4. Jakmile výbuch pomine, čekejte vždy minimálně ještě alespoň několik sekund nejlépe klidně až tři nebo čtyři minuty po vlastním výbuchu a první tlakové a tepelné vlně, dokud vás nedosáhne ta druhá, o něco slabší zpětná tlaková vlna. Může s ní totiž přiletět ještě více dalších úlomků, střepin a předmětů, které by vás mohli velice vážně zranit, nebo by to mohlo být klidně ještě dostatečně silné na to, aby vás to zvedlo do vzduchu, pokud se zvednete příliš brzy.
5. Poté, co vás mine druhá zpětná tlaková vlna, tak teprve vstaňte a utíkejte, pokud teda můžete, co nejrychleji do nejbližšího úkrytu. Chcete-li přežít, musíte být v tu chvíli sobečtí, chránit sebe, případně své blízké, pomáhat cizím lidem můžete později, proto kašlete na všechny a na všechno, nesnažte se třeba posbírat věci, které vám v okamžiku výbuchu upadly, nebo kohokoli zachraňovat a utíkejte co nejrychleji to jde se kamkoliv ukrýt! Vím, pro skutečné lidi je těžké nechat bližního trpět a na pospas osudu, nepomoci, vím dobře jaké to je pro každého, kdo má svědomí. Myslete však na to, že pokusit se kohokoliv dalšího zachraňovat by vás v takovou chvíli velice snadno mohlo stát život oba. Proto vždy nejprve zachraňte sebe, abyste později, až budete v bezpečí, mohli pomáhat druhým.

Vypadněte odtamtud!

Slovo „fallout“ v angličtině označuje trosky čehokoliv, co bylo nasáto tou ohnivou koulí (atomovým hřibem) vlastního výbuchu atomové bomby.

V závislosti na tom, zda se tato ohnivá koule přímo dotkla povrchu země nebo ne, tak může jakýkoliv jaderný výbuch vytvořit od několika set kilogramů až klidně po desítky tisíc tun vysoce radioaktivního spadu.

Tento spad může vypadat třeba jako jemný písek, ale myslete na to, že je vždy velmi nebezpečně radioaktivní . Zatímco všechen jemný spad může být snadno vyfouknutý a to leckdy hodně vysoko do atmosféry a nemusí taky spadnout zpět na zem klidně i po několik týdnů, tak se za tu dobu jeho radioaktivita může snížit dokonce až na pouhý zlomek toho, jaká byla původně. Ale jakékoliv těžší úlomky a cokoli, co bylo odmrštěno někam stranou, bokem, tak spadne nejpozději do několika vteřin až minut po výbuchu a bude to silně radioaktivní!

Pokud jste zůstali přímo v okamžiku jaderného útoku z jakéhokoliv důvodu doma, tak se držte co možná nejdál to jde od vnějších zdí bytu či domu a od střechy. Schovejte se ideálně v jakékoliv místnosti, která nemá žádná rozbitná okna nebo jakkoliv poškozené stěny. V bytech do koupelny, na záchod, do komory, v domě potom nejlépe někam do sklepa, nebo do místnosti, kterou máte již připravenou jako váš úkryt, to je pochopitelně nejlepší varianta scénáře. A proto štěstí vždy více přeje těm připraveným. Tupé stádo případných dnešních posměváčků vám potom bude závidět, pokud to ale vůbec ještě stihnou. V úkrytu zůstaňte co možná nejdéle po výbuchu, je jasné, že třeba na záchodě to moc dlouho nedáte, to možná ještě tak v koupelně, ale i tam to nebude nic moc. Rozhodně doporučuji odolat pokušení napít se třeba vody z vodovodu, nebo nedej bože ze záchodu! A že můžete mít žízeň na omdlení, stres, strach, panika, to vše udělá své a to vše musíte zvládnout a pokud možno neudělat žádnou větší „botu“. Takže dřív či později stejně vylezete ven. Pro tyto chvíle a já stále pevně doufám, že nikdy nenastanou, ale to je o tom štěstí, co přeje připraveným, je dobré mít doma nějaké nouzové zásoby. Důrazně doporučuji mít zásoby minimálně tak na čtrnáct dnů a to včetně vody. Pět litrů pitné vody na osobu a den plus zvířata, máte-li nějaké, je naprosté minimum!

Pokud jsou všechna okna v bytě rozbitá, tak rychle utěsněte alespoň jednu místnost, okna zataraste nějakým těžkým nábytkem, navalte do nich klidně hromadu knih, nebo pytlů s pískem nebo je zadělejte jakýmikoliv jinými pevnými materiály, zatlučte je prkny, OSB deskami co vám někde leží, utrhněte desku ze stolu, nebo z kuchyňské linky a zatlučte tím okna. a vše co je nějaká „díra ven“ Pokud jste si připravili nějaký osobní sklepní úkryt, či tzv. protispadovou komoru, tak v něm zůstaňte minimálně alespoň 48 hodin a v zásobeném a vybaveném krytu, tzv. protispadové komoře, se snažte vydržet minimálně alespoň dva týdny, pokud tedy můžete. V tomto scénáři naší bohužel možné apokalyptické budoucnosti nám každý den navíc v úkrytu aniž by jsme vyšli ven, totiž poměrně znatelně zvyšuje naše celkové šance na přežití! Z čehož sice nebude mít naše fašistická psychopatická vláda asi moc velkou radost, ovšem zdali na ní brát ohledy, to už je na každém individuálně. Za sebe volím možnost nebrat a za každou cenu se snažit přežít! Nebo úplně za každou asi ne, ale aspoň se snažit pořádně. A byla by to škoda, obzvlášť u všech těch, kdo již přežili vakcinační holocaust a prošli touto zkouškou konceptuální inteligence.

Pokud vás to zastihne někde venku, na otevřeném prostranství, tak se musíte co možná nejdříve dostat do úkrytu. Ideálně tak max. do pěti minut po skončení NIAD. Pokud se do pěti minut jste schopni dostat až domů, tak tam rozhodně jděte. Pokud to možné není, ukryjte se v té nejméně poškozené budově, kterou v dosahu přibližně těch pěti minut najdete.

Konečně přichází čas skutečně smysluplného hadru na hubu, aneb respirátoru. Máte-li nějaký u sebe, okamžitě si jej nasaďte, protože je dobré nadýchat se radioaktivního spadu co možná nejméně, zakryjte si nos i ústa. Pokud ho nemáte použijte jakoukoliv čistou, co nejvíce hustě tkanou látku. Pomůže vám také jakékoliv těžší, nepromokavé oblečení, kombinéza, pláštěnka, pončo, navlečte si rukavice, na nohy buď pohory nebo holínky. Jste-li rybář, oblečte si rybářskou kombinézu. Na hlavu určitě šátek nebo čepici, máte-li po ruce nějaké brýle nasaďte si je..

Po chvíli zkontrolujte situaci venku, pokud vidíte padat stále prach a jemné částice k zemi, vraťte se zpět do úkrytu, ty jsou silně radioaktivní a tam počkejte dokud všechny nespadnou. Jakmile opadne spad, snažte se co nejrychleji dostat domů, pokud možno moc neviřte prach a popel okolo vás, na zemi a na předmětech okolo. Máte-li k dispozici auto, rozhodně vypněte topení, vytáhněte okénka a vypněte větrání a klimatizaci.

Jakmile dojdete domů, nebo k vašem připravenému spadovému úkrytu, před vstupem dovnitř se svlékněte. Všechno oblečení, kontaminované předměty, čepice, masku, šátek, boty, to vše nechte venku. Důkladně si vykartáčujte vlasy a snažte se zbavit všeho popílku a prachu co máte na sobě. Oblékněte si nějaké čisté, nezamořené oblečení.

Dostali jste se až domů, tak rozhodně vypněte veškeré přívody, jak vodu, tak elektriku a samozřejmě plyn, zamezíte tak možnosti požáru či výbuchu. Pokud je ještě nějaká voda v trubkách naplňte si nádoby, nepřehánějte to, časem poteče voda kontaminovaná. Utěsněte v bytě okna a dveře, vypněte klimatizaci a ucpěte komín, vydržíte-li bez topení. Chraňte vše co nejvíce tak, aby se tam co nejméně dostal jakýkoliv prach z venku. Počítejte s tím, že radioaktivita jaderného spadu se sníží až zhruba na jedno procento původní hodnoty zhruba po čtrnácti dnech.

Máte-li možnost a chuť připravit se dopředu na takovou apokalyptickou situaci co možná nejlépe, připravte si dopředu tzv. protispadovou komoru, vlastně jakýsi osobní protiatomový kryt. Není to až tak složité a nemožné, v podstatě stačí vhodný pokoj v bytě, nebo sklep, či garáž, čím méně jakýchkoliv otvorů, oken, dveří ale i různých průduchů či komínů to bude mít, tím lépe. Ačkoliv na druhou stranu taková možnost vytápění, obzvláště teď v zimě je taky dobrá, ovšem myslete na to, že stoprocentně nepůjde elektrika, takže to chce topení na plyn či pevná paliva, oboje znamená nutnost větrání, což zase ale zvyšuje míru případné radioaktivní expozice.

Takový úkryt co nejlépe utěsněte a mějte v něm dostatečnou zásobu jídla a vody minimálně na 14 dnů! Ideální je udělat si zásoby všeho nutného pro přežití, aby jste těch čtrnáct dnů vůbec nemuseli jít ven.

Po čtrnácti dnech je poměrně bezpečné jít ven na nějakou kratší, omezenou dobu, doplnit zásoby, jít pro vodu, zjistit situaci apod. Většinou tak po měsíci bude již bezpečný i delší pobyt venku. Začít život znovu po jaderném výbuchu může být mimořádně obtížné, ale nikoliv nemožné. Čím lépe se na takovou situaci dopředu připravíte, tím větší šanci na přežití potom máte…

A na závěr tohoto jaderného Survival Kitu … ještě seznam toho, co je dobré mít v osobním protiatomovém krytu, neboli spadové komoře:

• Ideálně zásoba potravin a vody na 30 dnů pro každého člena rodiny, minimum je 14 dnů,
• těžká plastová folie a montážní páska na zakrytí oken apod.,
• nějaký vhodný zdroj tepla,
• lékárnička s minimálně dvěma dávkami jodidu draselného pro každého člena rodiny,
• tzv. bezpečnostní oblek, minimálně jednorázovou kombinézu, něco, co je nepromokavé je nejlepší, k tomu čepici, holínky, rukavice, a respirátor pro případ, že z jakéhokoliv důvodu budete muset jít ven,
• zdroj světla a náhradní baterie,
• otvíráky, nože, nezbytné věci k přípravě jídla, hrnec, ešus, příbor, vařič,
• toaletní papír a předem promyšlený způsob kam chodit na záchod, případně jak odpad likvidovat,
• nějaké rádio, co nepotřebuje baterie, dělají se taková na kličku, nebo solární, přadně na baterie plus extra baterie, máte-li, je dobrá i vysílačka typ CB,
• něco vhodného na spaní, karimatky, spacáky,
• léky které užíváte pravidelně, věci pro děti, nějakou zábavu, karty kostky, deskové hry a pod.,
• zbraně na sebeobranu, munice,
• je-li možnost tak i generátor a dostatek paliva, ovšem pozor na zplodiny, nebo tzv. solární generátor.

A já vám přeji abyste nic z toho nikdy nemuseli potřebovat! A kdyby se přeci jen stalo, že to potřebovat budete, pak samozřejmě hodně štěstí!

Autorka: Myšpule, ZDROJ, redakčně kráceno