Ruská ropa pro Srbsko – přejde přátelství v protiofenzívu? Má Budapešť dostatek prostředků, aby odolala rostoucímu tlaku?

Na snímku maďarský prezident Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandr Vučić

Srbsko a Maďarsko se 10. října dohodly na výstavbě přeshraničního ropovodu o délce přibližně 300 km, z toho 128 km na srbském území. Jedná se o odbočku ropovodu Družba z rafinerie Sazhallombat v jižním Maďarsku, která má přečerpávat ruskou ropu do srbského Nového Sadu, dále do Bělehradu a do nedaleké rafinerie Pančevo. Oznámil to mluvčí maďarské vlády Zoltan Kovacs s odvoláním na dohody mezi premiérem Viktorem Orbánem a prezidentem Alexandrem Vučićem.

Výstavba ropovodu do Maďarska bude pro novou srbskou vládu prioritním projektem v oblasti energetiky, potvrdila ve svém úvodním projevu nově jmenovaná srbská premiérka Ana Brnabić: “Pro větší energetickou stabilitu, jistotu a nezávislost Srbska se neodvažujeme spoléhat na jeden zdroj nebo jednoho partnera, zvláště když se ukazuje, že využívají energetické otázky k politickému kalkulu a vnucování politické agendy. V tomto ohledu Srbsko co nejdříve zahájí výstavbu ropovodu do Maďarska a bude to jeden z prioritních projektů budoucí vlády.”

Vučić 8. října prohlásil, že srbské úřady vybudují ropovod, aby jej napojily na ropovod Družba, který vede přes maďarské území. Výstavba plynovodu bude zahájena “v nejbližší době a bude dokončena velmi rychle”. Srbský vůdce odhadl náklady na projekt na 100 milionů eur, jehož realizace je naplánována na roky 2022-23, přičemž trasa plynovodu, objemy financování a dodávka specializovaného zařízení se upřesňují.

Další větev ropovodu, mnohem delší než maďarská, se plánuje vybudovat přes Severní Makedonii do albánského přístavu Durres, aby se diverzifikovaly dodávky ropy. Do srbské energetické infrastruktury bude investováno celkem 12 miliard eur (včetně výstavby propojovacích vedení se sousedními zeměmi a další rafinerie schopné zpracovávat ropu z Venezuely, Íránu a dalších zemí). Podle Brnabićové může země v rámci projektu Srbsko 2025 očekávat nové energetické kapacity již v příštím roce: dokončuje se výstavba bloku B3 tepelné elektrárny Kostolac B, probíhá výstavba plynovodu do Bulharska s přímým přístupem k terminálům LNG v Řecku, vodní elektrárny Buk Bijela na řece Drině v Republice srbské a reverzních elektráren Bistrica a Džerdap 3.

Význam maďarského plynovodu, který je deklarován jako prioritní, spočívá především v tom, že se bude jednat o první exportní projekt zaměřený na dodávky černého zlata z Ruska v podmínkách protiruských finančních a hospodářských sankcí, které USA a Evropa zavedly po zahájení SVO.

Je zajímavé, že již v roce 1972 sovětská strana nabídla Jugoslávii vybudování stejné větve „Družby“ z Maďarska přes Srbsko do černohorského přístavu Bar. Tito však tehdy dal přednost dovozu ropy z Blízkého východu, pro který byl vybudován a v témže roce zprovozněn ropovod z řeckého přístavu Soluň přes Skopje (Makedonie) a Niš do Bělehradu/Pančevo, který občas přečerpával sovětskou ropu, jež se do Soluně dostávala tankery přes Bospor a Dardanely. V letech 1998-2001 byl srbský úsek tohoto vedení uzavřen kvůli západním sankcím a válce proti Jugoslávii a dnes, kdy Řecko ovládají Američané, určitě nebude otevřen pro ruské dodávky…

Společné rozhodnutí Budapešti a Bělehradu vychází především z negativního postoje Viktora Orbána k protiruské zahraniční politice Washingtonu a Bruselu. Připomíná, že ropovod Družba, kterým se od 60. let 20. století čerpala sovětská a poté ruská ropa přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska, Polska, České republiky, Slovenska a východního Německa, byl díky úsilí Budapešti vyňat ze sankcí. Kromě Maďarů budou moci i po 5. prosinci 2022 přijímat ruskou ropu ropovodem Družba také slovenské a dvě německé rafinerie. Pokud jde o Srbsko, Brusel ho v dubnu vyřadil ze seznamu zemí, na které se vztahují sankce kvůli dovozu ruské ropy. Jednání v tomto směru probíhala na příkaz Vučiće.

Podpořte Novou republiku – číslo bankovního účtu: 2300 736 297 / 2010

V současné době Srbsko dostává téměř veškerý objem ruské ropy, který představuje až 85 % odpovídajícího srbského dovozu, ropovodem z Chorvatska z jadranského terminálu Omišalj na ostrově Krk (JANAF). Přečerpávací vzdálenost do Srbska je však téměř o třetinu delší než plánovaný plynovod z Maďarska. Podle Z. Kovače je navíc “chorvatský tranzit” pro Srbsko v krátkodobém horizontu stěží možný kvůli sankcím EU, které ovlivňují námořní přepravu ruské ropy. Spekuluje se, že ropovod Chorvatsko-Srbsko by mohl být uzavřen již v listopadu 2022, a v takovém případě by se ruská ropa přepravovala pouze po železnici přes Maďarsko.

Společnost Transněfť  oznámila 4.srpna, že přestane čerpat ropu jižní větví ropovodu Družba, která vede přes Ukrajinu. Zhruba o týden později byl provoz ropovodu obnoven, protože maďarská společnost MOL a slovenská společnost Slovnaft zaplatily tranzitní poplatky za přepravu ropy, které byly “zmrazeny” opět kvůli protiruským sankcím. Nestabilní politicko-vojenská situace v regionu vyžaduje účinné pojištění nepřetržitého provozu plynovodního a ropovodního systému (např. ve formě mnohostranné mezistátní dohody).

Nepřímou podporou pro takovou dohodu by mohl být trvale jasný postoj Budapešti k nepřijatelnosti sankcí proti ruské ropě, stejně jako neshoda mezi členskými státy EU ohledně “stropu” pro cenu této ropy. Kromě toho by v zájmu dosažení stejné dohody a realizace maďarsko-srbského projektu bylo vhodné zapojit do případného meziregionálního tranzitního sdružení skupinu ropných a plynárenských společností ze Srbska (NIS), dceřinou společnost Gazpromněfti. Mezinárodní asociace přepravců ropy (MATH), založená v Praze v roce 2013, by mohla být slibnou platformou pro příslušná jednání. Kromě ruské Transněfti jsou v něm specializované společnosti z Maďarska (MOL), Slovenska (Transpetrol, a.s.), České republiky (MERO ČR, a.s.), Chorvatska (JANAF), Běloruska (Gomeltransneft Družba) a dokonce i Ukrtransnafta. Na MATH se podílí také Kazachstán (KazTransOil) a ČLR (CINOPEC).

Zdá se, že mnohostranné složení sdružení vzhledem k závislosti většiny jeho členů na ruské ropě a jejich zájmu o kazašskou ropu nepřispěje k dalšímu sankčnímu boji proti Družbě a jejím odnožím. Srbský přírůstek by posílil bezpečnost nejen srbské, ale i maďarské a částečně slovenské části plynovodu. Samozřejmě stále existuje nebezpečí, že se sankce rozšíří i na maďarsko-srbský plynovod, který ještě nebyl vybudován.

Bude mít Budapešť dostatek sil, aby odolala rostoucímu tlaku?

Autor: Dmitrij Něfrjodov, zdroj: FondSK, překlad: St. Hroch (20221101)

Chcete-li podpořit Novou republiku, přispějte na účet 2300 736 297 / 2010