Jaroslav Bašta: Prokletí břidlicového plynu

Na snímku těžební pole Jonah v západním Wyomingu (USA) v údolí Green River . Jak vidíte, těžba břidlicového plynu je děsně “eko” a velmi “ohleduplná” ke krajině. 

Kolem roku 2010 začalo nabývat na síle zelené hnutí, které boj proti globálnímu oteplování postavilo na první místo. Výše než budoucnost lidstva jako takového. Protože šlo (a jde) o ideologii, která má výrazně náboženský charakter, její protagonisté rychle dospěli k závěru, že počátek dnešní klimatické krize musíme hledat již v 18. století, kdy v Evropě začala průmyslová revoluce, onen prvotní hřích, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Jejich způsob uvažování je vedl k radikálnímu řešení – je třeba zavrhnout celou evropskou civilizaci jako utlačovatelskou, kolonialistickou a rasistickou, a hlavně skoncovat s průmyslem. Nejkratší cesta k tomu vedla přes energetiku, kdy prokletá fosilní paliva a nebezpečnou jadernou energii musí nahradit čisté obnovitelné zdroje – vítr a slunce. Proto již v roce 2012 Německo přijalo svou Energiewende naplánovanou na příštích deset let. To zahrnovalo odstavení uhelných a jaderných elektráren a jejich dočasné nahrazení ruským levným zemním plynem. Proto ve stejném roce rozhodlo, že Nord Stream 1 doplní Nord Stream 2.

V Moskvě se v té době museli radovat, že vytrvalá a tichá podpora radikálních bojovníků proti klimatu nese ovoce. Ruské vedení však nedocenilo fakt, že stejné organizace byly financovány i z druhé strany Atlantiku za stejným účelem. Spojené státy od samého počátku kritizovaly výstavbu ruských plynovodů, protože je považovaly za ohrožení svých zájmů. Považovaly totiž Evropskou unii za ideální odbytiště svého břidlicového plynu.

Boom jeho těžby totiž zcela změnil charakter americké ekonomiky. Předtím v důsledku globalizace v USA došlo k velmi silné deindustrializaci, zcela převládl sektor služeb. Postavení světové velmoci táhl hlavně dolar jako rezervní světová měna opírající se více o vojenskou sílu armády Spojených států než o jejich ekonomiku. Břidlicová ropa a plyn však zařadily světovou velmoc do jiné kategorie – mezi státy, které mají sektor nerostných surovin větší než průmyslovou výrobu, se všemi negativními důsledky, které to přináší. Někteří teoretici hovoří o prokletí přírodních zdrojů, což je dodnes problémem Ruské federace. Specializace ekonomiky na export primárních komodit totiž může zastavit a zničit rozvoj výrobního sektoru.

Jaroslav Bašta: Cíle vlády Petra Fialy

V tomto případě je třeba konstatovat, že USA našly z této pasti východisko, které jim ponechá výhody postavení exportéra nerostných surovin a zároveň je využijí k velmi rychlému obnovení svého upadajícího průmyslu. Probíhá to však na úkor Evropské unie, včetně České republiky.

Válka na Ukrajině a ekonomické sankce vůči Ruské federaci prohlubují energetickou krizi zahájenou před deseti lety zeleným šílenstvím, dnes zvaným Green Deal. Zastavení dodávek ruských energetických surovin činí EU jednostranně závislou na importu amerického zkapalnělého břidlicového plynu, což za stávající situace povede k rychlému energetickému vyhladovění Evropy a její deindustrializaci. Proto Spojené státy nabízejí všem velkým firmám v EU, které ke svému fungování potřebují velké množství energie, přestěhování na své území.


Vypadá to jako nabídka, která se nedá odmítnout. Proto prokletí břidlicového plynu dopadne také na nás.
Autor: Jaroslav Bašta – poslanec SPD a kandidát na prezidenta, zdroj: prvnizpravy.cz