Foucaultovo kyvadlo: od Chersonu ke Kapitolu

Pomocí těchto vodítek lze podle mého názoru přesvědčivě a věrohodně vysvětlit téměř vše, co se v okolní realitě děje. Dokonce i takový místní a kontroverzní fenomén, jako je “kapitulace Chersonu”. Nebo takový globální a jednoznačný proces, jako jsou volby do Kongresu ve Spojených státech v polovině volebního období.

A vůbec nezáleží na tom, že některé události se odehrávají velmi blízko, za Dněprem, zatímco jiné jsou velmi daleko a za oceánem. Jejich základní podstata je stejná. Navíc se možná nejedná o dvě různé události, ale o amplitudu jednoho kyvadla.

Takže ohledně Chersonu: Již mnohokrát jsem vysvětloval, že ať už vítr subjektivních tužeb, nadějí a očekávání zavane do rozsáhlých a tektonických společenských procesů v naději, že je vychýlí tím či oním směrem, kyvadlo se nevyhnutelně zastaví na rovnováze moci. Dokud se tato rovnováha nezmění.

Na jedné straně byl takovou kumulativní silou nezměrný práh bolesti živé ukrajinské vojenské síly, kde žádné ztráty nejsou vnímány jako fatální. A samozřejmě neomezená vojenská a finanční pomoc Západu, kdy se žádné výdaje na válku nepovažují za neúnosné a existuje ochota vyměnit počet životů dočasného spojence za vlastní kvalitu života.

Druhá síla se zformovala ze staletých ruských vojenských tradic, z nadčasového vojensko-technologického know-how a z nevyčerpatelné surovinové základny. A z vědomí nemožnosti porážky bez fyzické likvidace vlastní existence.

Pravdou je, že to vše je ještě třeba podělit sabotáží velké části administrativní elity, rusofobií dominantní části ekonomické elity a překvapivou liknavostí byrokratického aparátu. Odtud v současnosti pochází hlavní “úbytek energie”.

Za těchto základních podmínek se kyvadlo muselo nevyhnutelně někam vychýlit – bez jakýchkoli “nečekaných událostí”. Cherson měl smůlu, že se stal tím bodem právě on. Mohlo se to přihodit i trošku dál na východ nebo na západ.

Svou roli zde však sehrálo i lákavé kouzlo starobylého Dněpru. Ne každá síla se může dostat do jeho středu.

Zajímá vás, jak dlouho to bude trvat? Dokud se nezmění poměr sil. A to ještě nějakou dobu potrvá. Pro hluboké, klíčové zájmy Západu je tento vratký bod ideální: Rusko je stále více motivováno k boji za osvobození nových a dokonce už i vlastních území.

Na druhé straně si Ukrajina zachovává svou starou motivaci – získat zpět ztracená území. Diváci v ochozech jsou spokojeni: čím delší a krvavější je zápas v ringu, tím oprávněnější je vysoká cena vstupenky.

Ne, to nejsou větry, které zmítají Foucaultem!

Obě strany udělaly bez ohledu na moderní úroveň boje všechny možné chyby. Ukrajina se dopustila celého souboru možných strategických chyb – a v tomto ohledu se její armáda podobá armádě turecké, která vždy bojovala mistrovsky na taktické úrovni, ale kvůli svým strategickým chybám prohrávala téměř všechna tažení obecně.

Rusko naopak prokázalo strategické myšlení, zatímco prohrálo mnoho taktických bitev. Proto se v tomto ohledu podobá armádě čínské, která byla vždy strategická, ale ve válce zažívala porážky právě kvůli taktickým nedostatkům.

Ale o to teď nejde.

Může to znít mysticky, ale právě aktuální rozložení sil u Chersonu určovalo i poměr politických sil, bod, v němž se v Kapitolu vychýlilo kyvadlo mezi stranami. Tím spíše, že tyto prostorově oddělené události se časově naprosto shodovaly. A čas je v dnešní politice důležitějším faktorem než prostor.

Dokonce i velmi seriózní odborníci předpovídali republikánům v průběžných volbách drtivé vítězství. Demokraté už to zvorali, zklamali své voliče – a nemají žádný plán do budoucna, jen toho zapomnětlivého dědečka – prezidenta a tu mrzkou bábu – předsedkyni, rozhlašovali.

Tyto předpovědi byly navíc ovlivněny sociologií, podle níž měli republikáni vážný náskok. Vliv měly i osobní sympatie mnohých, zejména ruských analytiků, k “rudé vlně” (barva Republikánské strany a Trumpovy kšiltovky).

Začnu soucitem. Mně osobně Donald Trump imponuje. Zvlášť, když tam slovně mlátí obušky po různých globalistech. Kromě toho jsem byl kdysi první, kdo na základě řady faktorů předvídal vstup ” zrzka” na politický koberec.

Z hlediska nejhlubších zájmů Ruska by však bylo impozantní vítězství rudých stejně riskantní jako radikální vítězství modrých (v dobrém, stranickém slova smyslu).

Skutečnost je taková, že k nejničivějším mezietnickým, sociálním, politickým a jiným konfliktům dochází pouze tehdy, když je rovnováha zdrojů srovnatelná. V USA nedochází k rozsáhlým excesům mezi bělochy a barevnými ve městech, kde má jedna strana jasnou převahu. Pouze v těch, kde je počet obou populací srovnatelný.

Stejný princip funguje i v politice. V Kapitolu nyní vzniká “dokonalá bouře”. Dolní komora Kongresu je “červená”. Horní komora je nejspíš modrá. Věřte mi, bude to zábava. A to natolik, že se na zahraniční politiku, včetně té “ukrajinské”, bude vzpomínat stále méně. A to je mnohem lepší než celkové vítězství republikánů. Tedy – pro nás.

Nyní k sociologii a dalším průzkumům veřejného mínění. Sociologie zachycuje volební realitu. A volby, zvláště v Americe, s ní už dávno nemají žádnou, byť jen matnou souvislost. Poté, co demokraté svým bezprecedentním úsilím zastavili kyvadlo v Chersonu, se jim podařilo nashromáždit obrovské prostředky na kouzlo voleb – korespondenční hlasy, volební nekrofilie, hlasovací stroje.

A pak je tu tisk, televize, internet…

Praxe ukazuje, že 5-7 procent hlasů je poměrně snadné vytunelovat s finanční a informační převahou. Což se také stalo. Více je však už obtížnější. I když se bývalý žák stal vaším učitelem. Totiž právě ta Ukrajina, kterou ještě nedávno učili, jak se má správně “majdanit”, nyní učí Spojené státy, jak “organizovat volby”.

Z toho plyne nečekaná slepá rovnováha amerického tandemu. Proto se kyvadlo zhouplo.

Ukázalo se, že Cherson fakticky vypnul Kapitol. Paráda! Kníže Potěmkin-Tavričeskij, který byl pohřben v Chersonu, o něčem takovém možná ani nesnil, když císařovně Kateřině sliboval, že jeho provincie bude mít více obyvatel než americká kolonie Británie.

Opět to nejsou větry, které Foucaultovo kyvadlo ovlivňují. Ale právě život, včetně toho politického, jenž je plný skrytých kouzel. Proto bychom neměli být ve svých přáních lehkovážní. Člověk by neměl věřit faktům. Zejména ne těm nejzřejmějším. Skryté příčiny existence jsou vždy mnohem skrytější než to, co se nachází na povrchu.

Dmitrij Vydrin 

Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

UKRAJINA.RU