Ukrajina se chystá spáchat provokaci s humanitární katastrofou: 5 faktů, které to potvrzují

O tom, že tomu tak je, svědčí několik faktů.

První fakt. Spojené státy již vyslaly zpoza oceánu do Rumunska asi pět tisíc příslušníků námořní pěchoty, kteří, jak uvedl velitel této divize, jsou připraveni kdykoli vstoupit na území Ukrajiny, aby se zúčastnili bojových akcí.

Co přesně k tomu potřebují? Povel z Washingtonu. Aby mohl Washington vydat takový rozkaz, stačí najít vhodnou záminku. Právě výbuch takové špinavé bomby by mohl být důvodem pro vstup americké divize do války na straně Ukrajiny. To by ovšem znamenalo plnohodnotnou válku mezi Ruskem a NATO, v podstatě třetí světovou válku.

Druhý fakt. Ukrajinská armáda se po několika úspěšných vojenských operacích na jihu a východě země zastavila a postupně se začíná vracet zpět. Navzdory (jako vždy) bravurním prohlášením prezidenta Zelenského, podle nichž, převedeme-li je do matematických výpočtů, je ukrajinská armáda už někde u Vladivostoku (neustále obyvatelstvu vykládá o stovkách osvobozených osad a tisících kilometrů).  Ukrajinská armáda je ve skutečnosti zastavena a místy dokonce ustupuje. Vím to nikoli ze zpráv ruského ministerstva obrany, ale od přímých účastníků událostí. “Postupně osvobozujeme a čistíme ulici po ulici od ukrofašistů,” říkají mé zdroje.

Ano, jde to pomalu, ale jde to! A to i přesto, že podle stejných zdrojů, které poslouchají rozhlasové vlny, nejsou v předsunutých jednotkách ukrajinských ozbrojených sil (zde je ovšem na místě dešifrovat pro čtenáře výraz: “Ozbrojené síly Ukrajiny”) žádní Ukrajinci. Francouzi, Němci, Britové a Američané proti nám bojují téměř ve všech oblastech vojenských operací – v Chersonu, Charkově i v Luhansku. Ano, nosí ukrajinské uniformy, jedí ukrajinské jídlo a bojují na ukrajinské půdě, ale mluví spolu jazykem, kterým se mluví v zemích, kde se narodili.

Mimochodem, tuto skutečnost nepřímo potvrzuje i americký tisk. Před několika dny zveřejnil americký časopis The New Yorker článek, v němž s odvoláním na své zdroje z amerického vojenského velení uvedl, že ofenzíva takzvané ukrajinské ( ve skutečnosti mezinárodní) armády na Bakaleju byla naplánována americkou a britskou armádou na jedné z vojenských základen v Evropě. Útok na Cherson byl plánován stejnými stratégy na stejném místě. Když pak sehráli velitelsko-štábní cvičení (to znamená, že přesunuli žetony na mapě), ukázalo se, že ofenziva na dvou frontách je za současných podmínek nemožná, protože Ukrajina by při těchto akcích utrpěla obrovské ztráty na technice i živé síle. A tak se rozhodli pro ofenzívu na dvou frontách, aby ruská vojska, bránící jeden směr, odřízla druhý. Plánovači sdělili strategický plán ukrajinskému ministru obrany Reznikovovi a byla zahájena ofenzíva, při níž několik ruských jednotek na chersonském směru nebylo schopno udržet obrannou linii.

To znamená, že američtí a britští stratégové nyní plánují útočné operace na jedné z evropských vojenských základen, zatímco vojáci z amerických, britských, německých a francouzských jednotek  tyto operace realizují na frontě, oblečeni do ukrajinských uniforem.

Celkový obraz korunují plačtivé a bravurní projevy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který s přehledem a po celou dobu (ale hlavně v posledních pěti dnech) vypráví svým krajanům, jak udatná ukrajinská armáda tlačí ruského nepřítele a téměř každý den je osvobozuje na rozloze tisíců kilometrů.

Ale zpět ke špinavé jaderné bombě. Nebo spíše k důvodům, které potvrzují pravděpodobnost provokace s ní.

Navzdory všem těmto hrdinským snahám takzvané ukrajinské armády zatím nedošlo k žádným hmatatelným úspěchům. Anglo-americko-francouzsko-německá ofenziva se navíc zadrhla nebo přinejmenším zastavila. Hmatatelné vítězství je však velmi potřebné během dvou týdnů, které zbývají do 8. listopadu, tedy do voleb do Kongresu. A možná by to bylo už dávno v kapse, ale na ruských pozicích se začaly objevovat první jednotky z tří set tisíc mobilizovaných ruských vojáků. A v nejbližších dnech se bude jejich počet plynule zvyšovat a pak se ruská armáda kvantitativně i kvalitativně téměř vyrovná tzv. ukrajinské armádě. Nyní totiž mají Rusové téměř třikrát až pětkrát méně vojáků než Ukrajina. Ofenziva pak bude naprosto nemožná. Je zapotřebí průlomu, a to naléhavého, ale na jeho přípravu už není čas ani prostředky. A to je ten třetí fakt, který potvrzuje, že na rusko-ukrajinské frontě se musí stát něco, co svou mimořádností změní situaci ve prospěch Ukrajiny.

Čtvrtou okolností, nebo chcete-li faktem, je modus operandi ukrajinské vlády. Opakovaně jsme si všimli poměrně vysoké, mohu-li to tak říci, obratnosti ukrajinských úřadů, které jsou zkušené v PR akcích a PR kampaních:

Jak by ne, když

1. a) jsou do této oblasti investovány značné finanční prostředky (až milion dolarů denně).
2. b) Na jejich přípravě se podílejí nejen domorodci a suita kolem “Bloku 95”, ale také specialisté z USA a Velké Británie, kteří mají dvousetletou tradici v tom, jak udělat z nepřátelské mouchy slona. Takže i v tomto směru je vše jasné.

Ale samotná ukrajinská vláda, ať je jakkoli chytrá, funguje stále podle stejného schématu. A v tom se sama obratně zamotává. A právě na základě tohoto odhalení můžete pochopit, co váš protivník chce – vypočítat logiku, schéma jeho jednání. Protože vždy existuje nějaký plán /schéma/.

V našem případě je tedy schéma následující. Ukrajinská vláda vždy připravuje provokace – pečlivě, přepečlivě a… předem. To znamená, že připravují nejen provokaci, ale především veřejné mínění. Tak tomu bylo v případě Buči, Izjumu, Jelenovky a dalších méně důležitých PR kampaní založených na krvi. Veřejné mínění je připravováno ne přímo, ale nenápadně – říká se, jen tak mimochodem, co se dá od těch Rusů čekat – zabíjejí lidi, střílejí je, jen je nejedí. Bum – a pak se to stane – “Buča”. Mrtvoly, které zločinci zanechali na ulicích města, nejsou odstraněny několik dní, aby k nim mohly být přivezeny zahraniční delegace. Vylijí se tuny slz atd.

Nebo – ti hrozní Rusové mučí náš bezbranný “Azov” (organizace, která je v Ruské federaci zakázaná) a tak se hned domáhají zásahu Červeného kříže. Bác, a máme tu ostřelování kolonie Jelenovka.

Tentokrát se však chystá něco velkolepějšího. Při této příležitosti je zapotřebí udělat něco, co umožní USA přivést do války divizi i NATO a dosáhnout vítězství během několika dní, aby muž, jenž válku na této straně vede, Biden, předložil svým voličům argument, který je přesvědčí o správnosti investovaných peněz amerických daňových poplatníků na Ukrajině.

Proto začali před několika týdny mluvit o jaderných zbraních. No, jak se to vezme – jako první se ozval Zelenskij, který prohlásil, že Západ musí provést preventivní úder proti Rusku (pozor!) dříve, než Rusko použije jaderné zbraně. To znamená, že není důležité, zda Rusko použije jaderné zbraně, nebo ne. Hlavní je, aby je UŽ Západ použil.

No, všichni byli trochu zaskočeni, někteří neinformovaní lidé na Západě dokonce hézeli Zelenskému  klacky pod nohy. Ale pak se na to okamžitě zapomnělo, zejména poté, co Putin prohlásil, že Rusko se nenechá poškodit a je připraveno se podle oficiální státní doktríny bránit všemi dostupnými prostředky, včetně jaderných zbraní.

Toho se západní tisk i Zelenského okolí (Jermak, Podoljak a všelijací Arestovičové) okamžitě chytili a začali po světě šířit, že Rusko použije jaderné zbraně. Na to, že to bude reakce na akce Západu proti nám a že toto prohlášení bylo vyprovokováno dřívějšími výroky Zelenského (mimochodem, v polovině února, tedy ještě před ruskou speciální operací, hovořil o nutnosti mít jaderné zbraně), všichni okamžitě zapomněli, včetně samotného Zelenského. Jak je to možné? Přece přesně podle pokynů.

A začali připravovat veřejné mínění na to, že je to Rusko, které se chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Nyní zbývá jen odpálit bombu, která se vyrábí ve Východním těžebním a zpracovatelském kombinátu ve Žlutých vodách (Dněpropetrovská oblast) a možná i v Kyjevě v jednom z výzkumných ústavů s jaderným programem. V každém případě vím jistě, že jeden z nich má příslušné vybavení, jak říkali jaderní fyzici, s nimiž jsme na území ústavu lyžovali, dávno před současnými událostmi – tehdy to bylo možné, vedla tudy jedna z kyjevských sjezdovek a byla zcela bezplatná…

Kromě jaderného výbuchu (pro případ, že by to nevyšlo nebo, jak se obrazně vyjádřil ruský prezident, že by pro Ukrajinu a Západ zavál “nepříznivý vítr”) existuje i plán B. Jedná se o výbuch v Kachovské vodní elektrárně, jehož katastrofální následky podrobně popsal můj kolega Vasilij Stojakin.

V každém případě nasazení vojsk NATO vyžaduje něco obrovského, s velkým počtem obětí, které se počítají na desítky, ne-li stovky tisíc. A právě takovou provokaci nyní Kyjev připravuje. A to je čtvrtá faktická skutečnost, která potvrzuje přípravu provokace.

Je třeba zmínit ještě pátou skutečnost.

Rusko již 13. den systematicky odpaluje vysoce přesné rakety na ukrajinské energetické podniky. Účel je jasný – ztížit především dodávky západních zbraní po železnici, fungující převážně na elektrických lokomotivách, přesun vojsk a obecně ztížit činnost ukrajinských úřadů. Je to také reakce na teroristický útok na Krymský most, který se odehrál v noci ze 7. na 8. října (připomínám, že ostřelování z ruské strany začalo 10. října). Ukrenergo odhaduje, že již bylo zničeno přibližně 50 % ukrajinské kapacity. Co to znamená? Pokud bydlíte v bytovém domě, který je z poloviny zničený, neznamená to, že v druhé polovině budete moci normálně žít – nebudete mít elektřinu ( nebo ji budete mít jen po určitou dobu),  nebudete mít topení, kanalizaci, plyn a celý dům se může zřítit. Proto budete požádáni, abyste se přestěhovali na jiné, byť dočasné místo k bydlení.

Něco podobného se nyní na Ukrajině děje. Zničení poloviny energetické kapacity neznamená, že polovina populace nebude mít světlo a druhá bude „ v pohodě“. Bez elektřiny nebude ani teplo, ani plyn, ani práce, a tedy ani výplata a jídlo pro nikoho.

Ale tohle přece není ten život, který Zelenský sliboval svým voličům! A to i v době, kdy začala speciální vojenská operace, a dokonce ještě před několika týdny ujišťoval, že “nepřítel bude utíkat”. Ale namísto toho – ulice bez osvětlení, nedostatek tepla, světla, internetu… To znamená, že kromě zahraničního faktoru (nutná produktivita pro volby do amerického Kongresu) se přidal i faktor vnitropolitický, a není to jen nestabilita, ale totální chaos. A jak už to u Zelenského bývá (a podle vzpomínek jeho bývalých přátel v Rusku to platilo dávno před jeho prezidentstvím), jakákoli nestabilita a odchylka od předem daného plánu u něj vede k hysterii. Tentokrát k hysterii došlo během rozhovoru pro kanadskou televizi CTV, v němž prohlásil, že v reakci na hrozby Ruska (pouze hrozby!), že udeří na rozhodovací centra, především na prezidentský úřad, musí Západ udeřit na Kreml.

Zajímavé je, že o potřebě takových úderů se v Rusku mluví už dlouho (na úrovni odborníků a novinářů, nikoliv však předních politiků a vládních představitelů), ale Zelenskij začal hysterčit až nyní, kdy je polovina země (vlastně celá země) bez proudu. A jako vždy nepřímo potvrdil (prořekl se ve stavu hysterie) skutečné plány Západu, o nichž věděl – a to, že Západ chce provést operaci proti Rusku, přičemž využije nějakou záminku. Zbývá jen ” zinscenovat vhodnou příležitost”.

Lze tedy konstatovat, že v nejbližší době (zhruba do dvou týdnů) budeme čelit grandiózní provokaci z ukrajinské strany, co se týče jejího cynismu i rozsahu.

Co ji může zastavit? Pouze diplomatické úsilí obětavých hlav států (zdá se, že Scholz si to už uvědomuje a Macron také, nebo to alespoň tuší), takže začali aktivněji mluvit o příměří.

Snad se probudí i Biden, nebo někdo z jeho blízkých vysvětlí senilnímu “cyklistovi”, že takové akce mají za následek třetí světovou válku a mohou doslova smýt USA z povrchu zemského (máme takovou zbraň, říkáme jí  Poseidon).

Snad i sociologie ukáže demokratům v USA  v příštích dnech příznivější tvář než před několika týdny či dny. Nebo se stane něco méně velkolepého, ale důležitého pro domácí politiku USA…..

Člověk samozřejmě může věřit na zázraky. Ale u lidí, jako je Zelenskij, musíte spoléhat jen na sebe a na sílu svých zbraní.  A to je nesporný fakt.

Zachar Vinogradov (Aktualizováno: 18:00 23.10.2022) UKRAJINA.RU 

Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová