Současná závislost Evropy na dodávkách zemního plynu z Ruska je přírodní zákonitost

Na převzaté mapě jsou vyznačeny plynovody vedoucí z Ruska do různých koutů celé Evropy, šipky pak naznačují směr toku.

Jinými slovy výrazný hospodářský rozvoj, který je příčinou dosažené vysoké životní úrovně obyvatelstva na území Evropy (jež je občas fakticky pravdivým bonmotem označováno jako poloostrov na severozápadně asijského kontinentu) byl podmíněn relativně snadnou a levnou dodávkou této suroviny z území Ruské federace.

Závislost prudkého ekonomického rozvoje evropských států a zvyšování životní úrovně jejich obyvatel v posledním půl století, v širším slova smyslu v období hospodářské rekonstrukce těchto států po skončení druhé světové války, tedy tato závislost na dodávkách zemního plynu z území Ruské federace je historicky dána jako objektivní fakt, vyplývající z faktu globálního rozmístění nalezišť této suroviny na naší planetě na straně jedné, umístěním evropských států na stejném glóbu na straně druhé a povinnosti rozhodovacích vrstev v těchto státech snažit se o zvyšování životní úrovně svého obyvatelstva na straně třetí, a tedy nikoliv jako důsledek jakýchkoliv variantně možných politických rozhodnutí představitelů evropských států, ať už je dneska (v období přepisování historie) hodnotíme pozitivně nebo negativně.

Bez  kombinace dostupností levného zemního plynu z území Ruska na straně jedné a hospodářských a průmyslových potřeb evropských států na straně druhé, by k takovému prudkému ekonomickému a průmyslovému rozvoji evropských států a životní úrovně jejich obyvatel za uplynulých 50 let nedošlo.

Závislost evropského průmyslu i zemědělství a životní úrovně evropského obyvatelstva na dostupných a levných zdrojích zemního plynu z Ruska je prostě přírodní daností, která se dá pro lepší pochopení srovnat například s gravitačním zákonem. Voda prostě neteče do kopce, to je důsledek gravitačního zákona.

Obdobně evropský průmysl a životní úroveň evropského obyvatelstva nebylo a není možné rozvíjet bez dodávky zemního plynu z ruských zdrojů. To není politické rozhodnutí, to je přírodní zákonitost. Politickým rozhodnutím pak ale je a bude to, zda evropští političtí představitelé chtějí zachovat a dále rozvíjet evropský průmysl a životní úroveň svého obyvatelstva anebo obé vrhnout zpátky o léta či desetiletí.

Nejde pochopitelně o to, že by na světě neexistovaly jiné zdroje zemního plynu. Ty samozřejmě existují, ale jde o to, že neexistují TAKOVÉ alternativní zdroje této suroviny (pro Evropu, min. střední a východní), KTERÉ jsou za takovou cenu a v takovém objemu která je dneska dosažitelná (z hlediska nákladů na produkci a transport) v aktuálním čase pouze z Ruska. To se nám může řečeno slovy klasika nelíbit a můžeme proti tomu protestovat, a to je asi tak všechno co s tím můžeme udělat.

Nebudeme-li mít dodávku v potřebném objemu a za dosavadní (do r.2021) ceny (tj. na základě dlouhodobých smluv přímo s producentem), tedy z Ruska, pak nebude možno v Evropě (minimálně střední a východní) zachovat a rozvíjet průmysl, ani zvyšovat a dokonce ani zachovat dosavadní životní úroveň.

Sociálně psychopatický politolog Kroupa se nechal dne 28.9 2022 slyšet z obrazovky ČT v komentáři k právě probíhající druhé stotisícové demonstraci „davu“ na pražském Václaváku, vyzývající vládu k DEMISI, řka, že „je nutné, aby vláda nám (občanům, voličům, spotřebitelům) řekla natvrdo, že ceny energii neklesnou (jinými slovy životní úroveň prostého lidu bude dál padat) dokud neporazíme Rusko vojensky“(parafráze, význam zachován).

A proč? No zjevně proto, že nemá rád Putina, a také mu zřejmě, stejně jako Madeleine Albrightové, roz. Korbelové – a mnohým jiným, vadí ta nespravedlnost, že jedna země – mimochodem nejrozlehlejší země na světě a jedna ze dvou jaderných supervelmocí – má tak moc přírodních zdrojů, a že dokonce se je snaží i bránit.

Pan Kroupa a jeho synové a vůbec celá jejich rodina stejně jako rodiny v celé naší republice také budou muset v následujících 9 měsících zaplatit násobně zvýšené náklady za teplo domova a teplou vodu a skokově zvýšené ceny potravin a služeb. Ale Kroupovi jsou zřejmě v takové majetkové skupině, kterou to existenčně neohrozí. V tom se zásadně liší od většiny obyvatelstva. Proto cenu za uskutečnění svého urputného nenávistného postoje Kroupa rád zaplatí. Tak trochu se spoléhá na to, že se najdou jiní, rozumnější, kteří zabrání totální válce s jadernou supervelmocí.

Jedno anglické přísloví říká, že si nemůžete koláč sníst a současně si ho nechat na zítra k snídani. Obdobně bychom mohli říci, že nelze zachovat a dále rozvíjet evropský průmysl a životní úroveň evropského obyvatelstva a současně se ze dne na den zříci  zemního plynu z Ruska.

Je známo že kognitivní schopnosti (tj. schopnost chápat a správně se rozhodovat) určité velké části obyvatelstva jsou takové, že nedokáží chápat, že nelze mít současně věci které se navzájem vylučují. Současná politická věrchuška Evropské unie a naprosté většiny evropských států (snad s výjimkou Maďarska) je bohužel složená z příslušníků právě této části obyvatelstva (zvolená voliči zřejmě s toutéž kognitivní deviací). Chtějí si svůj koláč sníst hned a současně si ho nechat na ráno, a rovněž se chtějí zříci ruského plynu (a to HNED) a současně zachovat a rozvíjet průmysl a životní úroveň obyvatel ve svých státech. Nebo alespoň předstírat před svými voliči, že se o to snaží. To ale bohužel není možné. Pravděpodobně již blízké měsíce nám to předvedou.

Některá poznání reality trvají lidem déle, a to jak jednotlivcům, tak i lidským skupinám,  někdy i celé generace. V tomto případě máme to štěstí (anebo spíš smůlu), že to poznáme nejen v průběhu našich životů, ale dokonce již v průběhu následujících devíti měsíců.

Podle nedávno zveřejněného průzkumu nadpoloviční většina obyvatelstva je pro jednání s Ruskem o uzavření smluv na dodávku zemního plynu, a to  přímo od něj. Nikoliv prostřednictvím prostředníků násobně zvyšujících cenu. Je nadějeplné, že kognitivní schopnosti tak vysokého podílu českého obyvatelstva jsou zdravé. Lze mít naději, že po nadcházející zimní sezóně tento podíl stoupne. Pro společnost by bylo sebezáchovné, kdyby se to projevilo i ve volbách, a kdyby ty volby proběhly již v následujícím roce.

Autor Oleg Rybníkář