Neviditelný zlom …

“To, co lidé vidí před sebou, zdaleka není celý obraz toho, co se děje. To je jen malá část, špička ledovce, jehož hlavní část je ukryta pod vodou. Sledujeme pouze průběh vojenské akce na Ukrajině a vše, co ji politicky rámuje: pokusy o jednání, dohodu o obilí, příjezd MAAE…

Co je skryto před očima?

Nyní populární povídání o takzvaném “uzavírání dohod” a boji mezi “stranami míru a stranami války” není ani falešné, ale je to mýtus, zkreslená interpretace toho, co je za hranicí vidění a chápání. Tak se dříve bouřky vykládaly jako hněv boží, nebo se Země prohlašovala za plochou, protože nikdo přece nechodí hlavou dolů.

Skutečnost je taková, že rozsah ruské politiky je mnohem větší a širší než Ukrajina. Mluvíme o takovém globálním přerozdělení světa, jaké jsme neměli ani ve dvacátém století.

Jaltské přerozdělení světa nebylo tak globální jako dnes. A na tomto přerozdělování se Rusko poprvé podílí pouze územím bývalé RSFSR, které je mnohem menší, než bylo v Ruském impériu a SSSR. Úkol je větší a zdroje menší.

Má to vliv na strategii?

Určuje strategii, nikoli ji ovlivňuje. Strategie se řídí dostupnými zdroji, nikoliv potřebným množstvím. To, co nelze udělat samostatně a přímo, se dělá obcházením, zapojením a využitím jiných sil. Jedná se o jiné vektory a jiné časové parametry, a to je rozhodující faktor. Když začínala SVO (viz Speciální vojenská operace na Ukrajině) a Rusko se dostalo pod sankce, hlavními podmínkami pro přežití Ruska byly pozice Číny a Turecka.

Jsou to mocné státy, komplexní partneři s vlastními cíli a záměry. Pro Rusko je rozhodující, kdo zvítězí v Číně a Turecku, zda zastánci národní suverenity, nebo jejich zcela proamerická opozice.

Do sjezdu ČLR bylo v zimě a na jaře ještě daleko a USA měly všechny možnosti prostřednictvím své lobby rozbít čínskou ekonomiku sabotážemi a druhotnými sankcemi natolik, že by Si Ťin-pching nemusel být v listopadu znovu zvolen. Americké ultimátum požadovalo, aby Peking vyvinul tlak na Moskvu a přiměl ji k uzavření míru. Jak připomínáme, Čína poté vyzvala Rusko, aby problém na Ukrajině vyřešilo mírovou cestou, a Rusko přistoupilo na vyjednávací manévry.

Kdyby Rusko ukázalo, že na něj Si Ťin-pching nemá žádný vliv, mohl by nyní v Číně působit proamerický generální tajemník Komsomolu. Je nutné vysvětlovat, co to znamená pro Rusko z dlouhodobého hlediska? Zlo proamerické Číny pro Rusko je ve svých důsledcích nedozírné. To neznamená, že Čína určuje průběh vojenské kampaně na Ukrajině, to je absurdní. A všechny naše odhalené nedostatky v oblasti vojenské podpory a řízení nezávisí na ČLR. I ty vstoupily do obrazu a zkreslily jeho vnímání.

Rusko si však do listopadu definitivně vybralo menší zlo a zmírnilo to hlavní: hrozbu bojů na dvou frontách – mezi NATO a případnou protiruskou Čínou.

Jak je to složité, jsme částečně viděli v éře Mao Ce-tunga.

19. října proběhla v Rusku malá revoluce. Začal přechod k válečnému hospodářství a politice. Byly zřízeny válečné řídící orgány. Všichni guvernéři byli nyní povinni zapojit se do zajištění tohoto průběhu. Stalo se tak těsně poté, co 20. sjezd ČKS ukázal, že se Si Ťin-pchingovi podařilo nejen zajistit své znovuzvolení, ale také koordinovat rozdělení pozic mezi klany.

Byla to náhoda, že se to shodovalo s mobilizací v Rusku, jmenováním Sergeje Surovikina a metodickým ostřelováním ukrajinského energetického systému?

Podobně je tomu i v případě Turecka. Manévry se liší, ale jejich cíl je stejný: Recep Tayyip Erdogan je pro Rusko přes všechnu svou komplikovanost lepší než jeho proamerická opozice. Posílil ho „Istanbul-1“, dohoda o obilí a jeho pozice zprostředkovatele. A také turecký plynový uzel namísto německého.

To je to, co je třeba pochopit při pohledu na válečnou scénu na Ukrajině. A nyní jsou v USA volby, Joe Biden má problémy a EU se ocitá v rostoucí krizi.

Rusko má silné trumfy. Ke zlomu již došlo. Na bojišti se to projeví za měsíc.

Autor: Olena Panina, zdroj: Politikus, překlad: St. Hroch (20221022)