Obr. 1 Stíhačky JAS-39 Gripen vyjíždějí z „podzemních krytů“ (ÚL)
Položme si tedy k této kauze – rozviřující již ve druhé vlně i tak dost bouřlivé vody našich médií a motivované údajným zájmem koncernu VW postavit zde „gigafactory“ – nejdříve pár otázek:
- a) Je pro ČR důležitější „gigafactory“ na baterie elektromobilů,
NEBO poslední letecká základna v západních Čechách (3, 4)?
- b) Je pro západní Čechy důležitější megabyznys německé nadnárodní korporace v místě, kde není ani dost pracovníků, ani potřebné vody, ani elektřiny,
NEBO je pro ně důležitější možnost osobní i nákladní letecké dopravy pro již existující obří průmyslovou zónu a celou průmyslovou a českou městskou aglomeraci?
- c) Je pro ČR důležitější demilitarizovaná zóna podél hranic s Německem a dalšími státy, zbavená jakýchkoli vojenských zařízení,
NEBO oblouk několika dnes už vlastně „záložních“ leteckých základen s možností jejich strategického využití v případě jakékoli bezpečnostní krize, případně jejich dlouhodobého využívání integrovaným záchranným systém včetně sanitních vrtulníků a hasicích letounů?
Pro lepší objasnění důvodů k položení zejména výše uvedené otázky c) stačí pohled do mapy, ve které si vyznačíme velké vojenské letecké základny na teritoriu ČR a jejich dosavadní osud.
Obr. 2 Mapa ČR s leteckými základnami a vyznačením jejich dosavadního osudu
A kdyby to ještě stále nebylo pro laskavého čtenáře dostatečně zřetelné, tak si ta zrušená, opuštěná a ke zrušení určená letiště spojme výraznou červenou linkou:
Obr. 3 Mapa ČR s obloukem leteckých základen zrušených, opuštěných a ke zrušení určených
A co že myslel Andrej Babiš tím „gigatunelem“ s cílem „vysát ze státu peníze na bourání a studie“? K tomu stačí si uvědomit, že prostory těchto vojenských leteckých základen byly důkladně odvodněny, jsou na velkých rovných plochách a pod VPD (vzletová a přistávací dráha), stojánkami a pojížděcími drahami nejsou žádné obecně prospěšné sítě, které by se musely překládat či jejichž přerušení by kohokoli v okolí omezilo či ohrozilo (tedy jsou tyto prostory ideální pro rychlou a levnou výstavbu průmyslových hal), všechny základny byly postupně vybaveny betonovými systémy drah a stojánek a po roce 1967 (kdy bylo během šestidenní války egyptské letectvo izraelskými letci zničeno na zemi na nechráněných stojánkách) byly na nich postupně vybudovány systémy tzv. rozptylů s ÚLy (úkryt letecký/úkryt na letadla…), tedy vždy tří prostorů s pojížděcími drahami a skupinami různě orientovaných ÚL vždy pro tři letky bojových letounů pluku. Typické využití ÚLů a činnost v nich při bojovém poplachu stíhacího pluku ukazuje např. tato scéna z filmu „Pod nohama nebe“ (2) natočená v r. 1982 na základně Bechyně.
Samozřejmostí jsou další zařízení a budovy pro opravy a údržbu letounů, autoparky leteckých a podpůrných jednotek, budovy ŘLP (řízení letového provozu), pracovní prostory letců a ubytovací a výcviková zařízení až pro několik tisíc vojáků jednotek podpory a služeb.
Takže při bourání takové základny – vždy pod záminkou zřízení průmyslové zóny! – nejde jen o bourání desítek budov, ale zejména o demolici toho betonového systému drah a stojánek, ale zejména těch ÚLů. To jsou masivní železobetonové úkryty s posuvnými železobetonovými vraty, vše nakryté štěrkem a zeminou a porostlé travou, vybavené vnitřními instalacemi a umožňující nejen přípravu letounu k bojovému letu (a to až po nahození motoru a výjezd vlastní silou), ale též chránící letouny proti střepinám a raketám či bombám menší ráže, ale hlavně proti tlakové a tepelné vlně výbuchu taktické jaderné hlavice či bomby.
Obr. 4 Typický ÚL na základně Pardubice
Obr. 5 Nad otevřeným ÚL se vznáší vrtulník UH-60M Blackhawk US Army a v ÚL je k letu připravován letoun L-39C Albatros Centra leteckého výcviku
Takže ty demolice dráhových systémů a ÚLů jsou samy o sobě obrovský byznys! Na likvidaci letiště Plzeň-Líně vláda vyčlení až 7,25 miliardy Kč (1)!
Takto byla již zlikvidována základna Žatec. U základny Přerov, která měla být kvůli průmyslové zóně také zcela zlikvidována (ač strategicky umístěna v samém středu Moravy!), tehdejší Branný a bezpečnostní výbor Sněmovny Parlamentu ČR donutil ministerstvo obrany/generální štáb, aby drážní systém a zařízení nutná pro letový provoz zůstala zachována, ale ten hlavní byznys – demolice ÚLů – tam již proběhnul, takže v případě bezpečnostní krize se tam mohou vojenská letadla přesunout, ale není je kde ukrýt(!). Z dalších základen byly opuštěny a již zcela zdevastovány Hradčany a Milovice. Bechyně sice armáda využívá většinou k výcviku výsadkářů, ale letištní prostory jsou neudržované a zanedbané, takže vlastně nepoužitelné. Ze základen s nezpevněnými drahami, ale s veškerým potřebným zázemím, byly zlikvidovány základny Holešov, Brno-Slatina a Plzeň-Bory.
Vrátíme-li se tedy k mapě se zakresleným obloukem těch „postižených“ základen, jistě nás napadne, komu asi vyhovuje situace, kdy se likvidují letecké základny v oblouku podél hranic s německy mluvícími zeměmi. Je to jen zdání, nebo v tom může být nějaký úmysl? Uvědomíme-li si, že celá historie vztahů německých a českých zemí je provázena občasnými, ba dokonce častými spory a konflikty od raného středověku, tak – být politikem či vojákem německy mluvících zemí – dávala by mi tato postupná likvidace vojenské infrastruktury potenciálního protivníka kolem mých hranic dokonalý smysl. Z takového důvodu bych měl tendenci si i myslet, že o obnovení základny Hradčany se po několika zmínkách (5, 6, 7) rychle přestalo mluvit možná i z toho důvodu, že je součástí toho „demilitarizovaného“ oblouku kolem německých hranic.
Nicméně netvrdím, že tato likvidace vojenské (letecké) infrastruktury musí být nutně nějakým ze zahraničí systematicky řízeným plánem. S přihlédnutím k těm finančním aspektům té likvidace totiž přeci stačí, aby se někdo někde na vhodném místě a ve vhodném čase jen zmínil, a … oni si to Češi, vedeni vidinou enormních zisků, rádi a ochotně zlikvidují sami…
P.S.: Která letecká základna bude k likvidaci určena příště? České Budějovice? Jsem, zvědavý na důvody, které se k tomu najdou…
Prameny:
(2) https://www.youtube.com/watch?v=6ujJzXq5lK4
(3) 2209_04 Z letiště Líně létá 20 tisíc letadel ročně. Rušit ho by byla vlastizrada, říká pilot a provozovatel muzea. Plzeň-Líně, A. Valášek a E. Stejskalová, Stream
Obrázky/fota:
Tomáš Kubelka/E15, obr. 1; IR, printscreen z mapy.cz/zákres, obr. 2 a 3; Alan Wilson/Wikimedia Commons, obr. 4; Roman Vích/planes.cz, obr. 5.
To se budete ještě divit proč to likvidují mám svoje vize proč to dělají ale radši to psát nebudu.
Za 30 let toho tento režim moc nevytvořil, ale v bourání a ničení nemá konkurenci.
Nepřítel již dlouho, vládne naší zemi.
vládou svou, tou nejhloupější mezi všemi.