Máme být připraveni ihned vědět, kdo to byl: jaderný výbuch pod falešnou vlajkou a reforma OSN

V této situaci Rusko a Čína, a také část jejich spojenců opustí OSN. Nakonec existuje pro Moskvu a Peking vlastní alternativa Spojeným národům v podobě Šanghajské organizace spolupráce.

Washington Post, France Press, Daily Mail a další hlavní západní informační agentury a listy straší obyvatele záměrem Ruska použít na Ukrajině jaderné zbraně a požadují od svých politiků “tvrdé varování Moskvy”

Přitom bezohledně překrucují slova Putina, který mluvil o možné ruské odvetné reakci na západní plány použít na bojišti taktické jaderné náboje a upozorňoval, že takové nezodpovědné experimenty mohou snadno přivést k vystoupení situace zpod kontroly, až k výměně strategických atomových úderů. Přitom Západ se usilovně pokouší představit právě Rusko, že je už připravené k použití jaderných zbraní. Jako “odvetné opatření” dokonce bylo oznámeno uvedení do bojové pohotovosti atomových sil USA.

Bylo by možno uvěřit, že na Západě nesprávně pochopili Putina (co když se vyskytly těžkosti překladu). Ale příslušná “varování” zněla z USA na oficiální úrovni i dříve. Například, už 11. srpna šéf strategického velení Ozbrojených sil USA Charles Richard prohlásil, že použití Ruskem jaderných zbraní na Ukrajině “by bylo absolutně nepřijatelné jak pro nás, tak i pro ostatní svět – takový krok by způsobil těžké následky”. Tudíž, informační postoj Západu byl zformován dlouho před projevem Putina, dlouho před vyhlášením v Rusku částečné mobilizace, dlouho před provedením referend na osvobozených územích a, tedy, není nijak s těmito událostmi spojen. Přitvrzení ruské pozice tedy vyplývá z pozice Západu, nikoliv naopak.

Proč však Západ hysterčí? Vždyť když dotáhne situaci k plnohodnotné výměně strategických atomových úderů, tak jeho obvinění na adresu Ruska si nikdo nepřečte, a dokonce neoznámí. Takže musí existovat nějaký přechodný cíl, v rámci něhož obvinění Ruska z použití jaderných zbraní na Ukrajině přinese Západu jakási dividenda (alespoň si to myslí v USA). Co by to mohlo být za cíl?

V politice události probíhající paralelně, v každém případě bývají spolu propojeny. V poslední době USA a jejich spojenci se prostě vrtí jako  úhoř na pánvičce, tak chtějí reformovat Radu bezpečnosti OSN. Tato myšlenka neopouští Washington od začátku 90-ých. Už tehdy USA navrhovaly zvýšení počtu stálých členů Rady bezpečnosti (s právem veto). Nebo, jako alternativu, zrušit právo veta úplně a vyrovnat právo všech (stálých a nestálých) členů Rady bezpečnosti a její rozhodnutí přijímat prostou (50%+1 hlas) nebo kvalifikovanou (2/3 nebo dokonce 3/4 hlasů) většinou.

Není těžké pochopit, že taková změna pravidel hry by prudce oslabila pozice Ruska a Číny, a udělala by Radu bezpečnosti OSN prakticky kapesní hračkou ministerstva zahraničí USA. Rozhodnutí Rady bezpečnosti by de facto přijímal stálý zástupce USA v OSN, přičemž by se řídil pokyny ministra zahraničí a prezidenta USA.

Tehdy se protlačit příslušné změny do charty OSN nepodařilo. Proti byly nejen Peking a Moskva. Hrozbu pro svou situaci pocítili rovněž Paříž a Londýn. Ale i zájemců navrhnout svůj projekt reformy bylo víc než dost. Do Rady bezpečnosti se draly Německo a Japonsko. Ale analogické ambice okamžitě vznikly u Indie, Brazílie a JAR, které prohlásily, že Evropa i tak dominuje mezi stálými členy, avšak Asie, Afrika a Latinská Amerika jsou nedoceněny.

V té době hegemonii USA ve světě nikdo nepopíral, a reforma OSN hrozila přerůst do celosvětového skandálu a Washington odložil věc do šuplíku.

Ale v srpnu-září tohoto roku si Německo a Japonsko znovu “vzpomněly” na své přání vstoupit do struktury stálých členů Rady bezpečnosti (je prý čas skončit s dědictvím druhé světové války, včetně rozdělení na vítěze a poražené). Ve stejnou dobu USA demonstrovaly připravenost vytlačit ruské zastoupení v OSN, když přestaly vydávat víza diplomatům, přijíždějícím v rámci rotace a dokonce oficiálním delegacím. To odporuje závazkům USA, jako země, hostící OSN, ale kdy takové “drobnosti” znepokojovaly Washington? Američané prohlašují, že mají právo zavádět sankce, a potom se odvolávají na tyto sankce, když je třeba ospravedlnit narušení smluvních povinností.

Ostatně, už na začátku září Biden a Blinken jeden za druhým prohlásili, že USA neplánují vyloučení Ruska z OSN. Všimněme si, že Moskva v této souvislosti žádné oficiální znepokojení nevyjadřovala. Téma znovu vzniklo uvnitř informačního aparátu USA.

Myslím, že USA skutečně nechtějí hned jít na tak radikální kroky, jako je vyloučení Ruska (které není možné uskutečnit bez narušení procedury, tedy bez rozbití samotného OSN), i když nevylučují tuto variantu. Amerika potřebuje když ne podrobit si Radu bezpečnosti (jediný orgán v OSN, zplnomocněný přijímat závazná rozhodnutí), tak úplně paralyzovat a diskreditovat její práci.

Shrneme dohromady nám známá fakta:

– americký tisk a politici několik měsíců za sebou vedou kampaň s obviněním Ruska v úmyslu použít na Ukrajině jaderné zbraně;

– USA nikdy nic nedělají jen tak, když říkají, že bude chemický útok, tak chemický útok  probíhá tehdy a tam, kde bylo řečeno. Lze předpokládat, že s anoncovaným jaderným útokem to bude stejné;

– jeho důsledek se má rozhodným způsobem projevit na USA plánované “reformě OSN” a “odzbrojit” Rusko a jeho spojence v okamžiku podání amerického projektu.

Předpokládám následující sled událostí:

1. Někde na Ukrajině (v Kyjevě, Charkově, Lvově nebo Oděse) vybuchuje jaderný náboj menší kapacity.
2. USA bez meškání obviňují Rusko a předkládají otázku k projednání v Radě bezpečnosti.
3. Rada bezpečnosti je paralyzována – americkou rezoluci blokuje veto Ruska nebo Ruska a Číny.
4. USA prohlašují, že trpět impotenci OSN v době, kdy svět už sklouznul k atomové katastrofě není možné. Světové společenství, prý, musí projevit jednotu a odhodlanost vůči “ruské atomové agresi”.
5. Navrhuje se nahradit právo veta nutností získat pro rezoluci 2/3 hlasů stálých členů Rady bezpečnosti. Současně, na usmířenou, a definitivní dokončení druhé světové války jsou do Rady bezpečnosti zahrnuty Německo a Japonsko. Tokio u příležitosti této události může dokonce odvolat své požadavky na Kurilské ostrovy, a Německo potvrdit zřeknutí se Kaliningradu.
6. V novém složení proto, aby se zablokovalo rozhodnutí, je nutno mít tři hlasy. Rusko a Čína mají dva, USA se spojenci – sedm.
7. USA, opírající se o obvinění o zasazení nevyprovokovaného atomového úderu na pokojné město, navrhují Moskvě, aby souhlasila s navrženou reformou, a vyhrožují v opačném případě vyloučením z OSN. Narušení procedury bude zdůvodněno výjimečností případu – stálý člen Rady bezpečnosti použil jadernou zbraň proti nejadernému státu.

V takové situaci Rusko a Čína, a také část jejich spojenců opustí OSN. Konec konců mají Moskva a Peking vlastní alternativu Spojeným národům v podobě Šanghajské organizace spolupráce. Aťsi zatím zahrnuje pouze větší část neNATOvské Euroasie, ale její reálný vliv se prostírá o hodně dál, než jsou její zeměpisné hranice.

USA bude taková varianta vyhovovat. ŠOS teprve získává autoritu a vytváří standardní procedury. OSN už je uznávanou světovou autoritou. Bude to jako s MOV, SZO, WTO a jinými USA uchvácenými organizacemi. Z nich je, samozřejmě, možné vystoupit a vybudovat něco svého, ale zatím co to své bude získávat autoritu, USA budou dominovat v příslušném segmentu.

Jelikož však jde o OSN, tak důraz se klade na informačně-politickou dominanci v globální diplomacii a mezinárodní politice.

Všeho všudy je třeba přitáhnout na Ukrajinu mezi celkovým objemem vojenské pomoci Kyjevu jaderný náboj přibližně o kapacitě desítky kilotun a odpálit ho v některém významném a hustě obydleném městě, poté obvinit z tohoto trestného činu Rusko. Někomu bude třeba to svěřit. Co se týče možné odpovědi, tak ve Washingtonu rozumně předpokládají, že pro Moskvu bude těžké odůvodnit výbuchem kdesi na Ukrajině odvetný jaderný úder dokonce nikoliv na území USA, ale na libovolný americký infrastrukturní objekt v Evropě nebo na lodě a letouny USA, působící poblíž Ukrajiny.

Dividenda v podobě stanovení kontroly nad OSN existuje, odvetný úder je krajně obtížný, sázky jsou znovu zvýšeny, a výčitek chorého svědomí se američtí politici nebojí.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

https://voennoedelo.com/posts/id31495-brt6vqqoth2pjlcjukim

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/politico-usa-kvuli-hrozbam-jadernymi-zbranemi-pozorneji-sleduji-kroky-moskvy

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/stefec-tak-ted-uz-jen-po-vybuchu-najit-ocouzene-pasy-cepigy-a-miskina/

Obrázek je ilustrační