Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij (pravděpodobně na radu svých amerických a britských vojenských poradců) přijal strategii držet pozice na východní Ukrajině, řekl bývalý poradce ministra obrany plukovník Douglas McGregor.
Plukovník v článku přirovnává Zelenského počínání k taktice „držení země“, kterou používal Adolf Hitler.
Uvádí paralely se „strategií držení“, kterou Hitler podnikl v roce 1942, kdy už se Wehrmacht nemohl posunout vpřed. Hitler požadoval, aby jeho armády bránily rozsáhlé, převážně prázdné a irelevantní úseky sovětského území. Německá armáda ztratila mnoho vojáků, ale také schopnost uplatnit operační diskrétnost a především vymanévrovat pomalého, metodického sovětského protivníka.
„Zvítězilo odhodlání Moskvy zničit ukrajinské síly za co nejmenší cenu ruských životů. Ukrajinské ztráty byly vždy větší, než se uvádělo <…>, ale kvůli nedávnému selhání ukrajinské protiofenzívy v Chersonské oblasti dosáhly strašlivých úrovní, které nelze skrýt. Počet obětí dosáhl 20 000 zabitých nebo zraněných za měsíc,“ píše McGregor.
Navzdory dodávce 126 houfnic, 800 000 dělostřeleckých granátů a HIMARS, měsíce těžkých bojů podkopávají základy ukrajinské pozemní síly.
Bývalý poradce šéfa Pentagonu zároveň podotýká, že tváří v tvář této katastrofě Zelenskij nadále nařizuje protiútoky s cílem znovu dobýt území, aby ukázal, že strategická pozice Ukrajiny vůči Rusku není tak beznadějná, jak se zdá.
Nedávný ukrajinský postup u města Izjum, přišel Kyjevu jako dárek. Satelity USA nepochybně poskytly Ukrajincům obraz oblasti v reálném čase, který ukazuje, že ruské síly čítaly méně než 2 000 gardistů (ekvivalent polovojenské policie, např. SWAT a výsadkové pěchoty).
Ruské velení se rozhodlo stáhnout své malé síly. Cena za kyjevské propagandistické vítězství však byla vysoká – bylo odhadem zabito nebo zraněno 5 000 až 10 000 ukrajinských vojáků na plochém, otevřeném prostoru, který ruské dělostřelectvo, rakety a letecké údery proměnily ve vražedné pole.
Jak se na východní Ukrajině vyvíjejí příznivé podmínky pro Moskvu a posiluje se postavení Ruska ve světě, zůstává Washingtonu nezáviděníhodná volba – jak dál.
Podle McGregora obranný establishment (USA) má za sebou dlouhou historii úspěchů v uklidňování amerických voličů nesmyslnými klišé. Teď Washington stojí před nelehkou volbou: buď mluvit o úspěšném „degradování ruské moci“ na Ukrajině a omezit své akce. Nebo riskovat regionální válku s Ruskem, která pohltí všechny evropské země.
McGregor uvádí, že „vzhledem k tomu, že Washington válku na Ukrajině neukončil porážkou ruských zbraní, zdá se jisté, že se USA místo toho pokusí proměnit trosky ukrajinského státu v otevřenou ránu v ruském boku, která se nikdy nezahojí.“
McGregor také upřesnil, že připravenost ruského prezidenta jednat s Kyjevem, stejně jako přání omezit rozsah speciální operace na Ukrajině, byly Spojenými státy vnímány jako projev slabosti.
Bylo jasné, řekl americký plukovník, že hlavním cílem Ruska na Ukrajině bylo eliminovat hrozbu ze strany NATO.
Strategií Washingtonu přitom nebylo pomoci Ukrajině, ale využít konfliktu k dalšímu prodeji stíhaček F-35 páté generace Německu, ale i raket, radarů a různé munice spojeneckým vládám střední a východní Evropy.
Bývalý poradce ministra obrany USA zároveň připustil, že situace na Ukrajině se na pozadí částečné mobilizace vyhlášené v Rusku vymyká kontrole a nevyvíjí se pro úřady nejpříznivěji. Od samého začátku byl problém v tom, že Rusko mělo vždy prostředky na to, aby situaci prudce eskalovalo a ukončilo boje na Ukrajině za velmi tvrdých podmínek. Nyní dochází k eskalaci.
Poznamenal také, že pokud začne „regionální válka“ mezi Spojenými státy a Ruskem, pak to pro Evropu přinese mnohem větší a nepříjemnější důsledky než pro samotný Washington.
Nepříjemné téma pro Washington je také to, že německá ekonomika je na pokraji kolapsu. Američtí investoři jsou znepokojeni, protože historické záznamy ukazují, že ekonomická výkonnost Německa je často předzvěstí těžkých ekonomických časů v USA, upozorňuje McGregor.
Ještě důležitější je, že sociální soudržnost v evropských státech, zejména ve Francii a Německu, je křehká. Berlínská policie údajně připravuje pohotovostní plány, jak se vypořádat s nepokoji a rabováním během zimních měsíců, pokud se zhroutí energetická síť „multikulturního“ města.
Nespokojenost roste, takže je docela pravděpodobné, že vlády v Německu, Francii a Velké Británii budou pravděpodobně následovat cestu svých kolegů ve Stockholmu a Římě, kteří ztratili nebo ztratí moc ve prospěch středopravých koalic.
Mezitím Rusko již kontroluje území, které produkuje 95% ukrajinského HDP. Není třeba tlačit. Zdá se být jisté, že Moskva dokončí svou práci na Donbasu, a pak obrátí svou pozornost k dobytí Oděsy, ruského města, které v roce 2014 vidělo hrozná zvěrstva spáchaná ukrajinskými silami na ruských občanech.
Moskva nikam nespěchá. Rusové jsou velmi metodičtí a chladnokrevní. Ukrajinská armáda krvácí protiútok za protiútokem. Proč spěchat? Moskva může být trpělivá. Čína, Saúdská Arábie a Indie nakupují ruskou ropu za rubly. Sankce poškozují evropské spojence Ameriky, nikoli Rusko.
Nadcházející zima pravděpodobně změní evropskou politickou scénu více než jakákoli akce, kterou by Moskva mohla podniknout. V Zakopaném, městě s 27 000 obyvateli na úplném jihu Polska, už sněží.
Autor: Douglas Macgregor, zdroj: The American Conservative a EADaily , pro Pokec24 přeložila Janinna
No mluvit o velkých ztrátách je nějaké divné v 2 sv by to byla bezvýznamná akce lokálního rozsahu. A v 1sv by se o tom nemluvilo jen v prvním dni ofenzívy na Somě ztratili Angličané 41000 lidí.Oděsu musí dobít aby uzavřeli Černé moře před provokacemi nacistických plavidel.
No nevím jak můžete srovnávat neskutečně rozsáhlé operace s více jak milionovými armádami s tímto (proti 2SV )vojenským cvičením.
Válka je vždy stejná a vím co jsem četl navíc západ to považuje za válku proti Rusku. Takže žádné cvičení neslyšel jste toho fialového hnusa on je ve válce a jemu podobní.