Jurij Kot: Naše Poseidony mohou udělat tečku za všemi otázkami

Jurij Kot

19. září 2022

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán říká, že Ukrajina může ztratit polovinu svého území kvůli tomu, že zde Západ zasahuje do ruských operací.

Jurij Kot, politolog a autor knihy „Ukrajinci! Jsme Rusové! To je nadšení!“ má trochu jiný názor:

V důsledku současných i budoucích událostí přestane Ukrajina existovat. Především se na tom účastní sousedé. Polsko, které vydalo pasy statisícům Ukrajinců v historické Haliči. Bývalý premiér Rumunska dal vědět, podobně jako Maďarsko, že by nebyl proti záboru části Ukrajiny. V Maďarsku už dostalo přes sto tisíc Ukrajinců maďarské dokumenty.

Většina občanů Ukrajiny má ještě na paměti, že jsou Rusové a budou chtít být součástí Ruska. Jakmile se ukrajinské vedení vyzbrojilo Západem rusofobií a přilepilo si na sebe všelijaké svastiky, začal být odměřován čas k jejímu konci. Dnes vidíme na tom co se tam odehrává jak jsou pronásledováni a ničeni ruští lidé pro svoji národnost. Totéž se děje i v Pobaltí, kde jsou také historické ruské země, ve své době zakoupené ruským imperátorem za zlato. V Polsku, Německu a ČR také bují rusofobie. Jedná se o tak zvanou „druhou linii“. „První linie“, kterou Západ vypracoval pro boj s Rusy je Ukrajina. „Druhá linie“ jsou země Pobaltí, Polsko, ČR, Slovensko a Rumunsko. Tato linie má odstřihnout Rusko od Evropy. Jsou dokonce ještě i třetí a čtvrtá linie, a to je nepochybně jaderná záležitost pro Británii nebo Washington, kdy by ruské Poseidony, nebo ruské taktické jaderné rakety vyřešily veškeré problémy. Mějme na paměti co řekl Putin. K čemu by byl svět, když by v něm nebylo Rusko.

Západ netají svoji touhu zničit Rusko. Mluví o tom a nesnaží se ani zachovávat nějaké normy slušnosti. Říkají, že potřebují rozkouskované a zničené Rusko, aby na mapě světa neexistovalo. My si historii pamatujeme. Zde jsou opět slova Putina o tom, že se nasytí polykáním prachu při pokusech o naše zničení, až dříve sami sebe zlikvidují.

Upozornění na Ruskem zakázané extrémistické a teroristické organizace: Svědkové Jehovovi, Národní bolševická strana, Pravý sektor, Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), Islámský stát (IS, ISIL, DAIŠ), Džabhat Fatáh aš-Šám, Džabhat al-Nusra, al-Kájda, UNA-UNCO, Taliban, Mejlis krymsko-tatarského lidu, Misantropické hnutí, Bratrstvo Korčinského, Trojzubec sv. Stěpana Bandery a Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN).

Převzato z JPgazeta.ru

***

Kypr i Řecko jsou pod americkou válečnickou botou

Vladimir Malyšev

21. září 2022

Ministr zahraničí USA Blinken rozhodl, že bude zrušeno zbrojní embargo na dodávky zbraní na Kypr, jestliže bude Nikósie i nadále bránit vstupu ruských vojenských lodí do kyperských přístavů.

Kyperský prezident Anastasiades řekl: „Je to významné rozhodnutí, které zohledňuje rozvíjející se strategické vztahy mezi oběma zeměmi, a to i ve sféře bezpečnosti.“ Ministr obrany Kypru Petridis označil změnu embarga USA za „historickou událost“. Prý je to nádherný vztah mezi Kyprem a USA.

Podle amerického ministerstva zahraničí Kypr splnil nutné podmínky v souladu s příslušným zákonodárstvím pro souhlas s vývozem, zpětným vývozem a převodem obranných výrobků do Kyperské republiky ve finančním roce 2023.

V březnu odmítly kyperské úřady vstup do svých přístavů čtyřem válečným lodím RF, které chtěly vplout do přístavu Limassol. Aby mohly natankovat, musely hledat přístavy v jiných zemích. Stalo se to přes dlouholeté přátelské vztahy mezi Ruskem a Kyprem.

Kvůli sankcím EU musel Kypr uzavřít pro ruská letadla i své nebe. Projevilo se to i na kyperském turistickém průmyslu. Letos ztratil Kypr 800 tisíc ruských turistů a přišel tak o 600 milionů EUR. I v jiných oblastech byly hospodářské styky Kypru a Ruska prudce oslabeny. Přitom obyvatelstvo Kypru se k Rusům chová přátelsky. Podle průzkumu je Kypr jedinou zemí EU, v níž většina obyvatel nepovažuje Rusko za viníka krize na Ukrajině. Ale země nátlaku USA neodolala.

Řecký list Katimerini upozorňuje, že odvolání embarga umožňuje ozbrojeným silám Kypru nahrazovat sovětskou nebo východoevropskou techniku. List také píše, že rozhodnutí o zrušení embarga vyvolalo hněv tureckého ministra zahraničí. Ankara rozhodnutí Washingtonu „rázně odsuzuje“. Turecko vyzvalo USA „přehodnotit jeho rozhodnutí a provádět vyváženou politiku vůči oběma zemím na ostrově“.

Turecký prezident řekl, že USA dodávají Řecku stíhačky a zavádějí sankce proti Turecku. Dodal k USA: „Nedodáte-li nám F-16, najdeme způsob, jak se o sebe postarat.“

Turecku se také nelíbí zvyšování vojenské spolupráce USA a Řecka. USA uvažují o dodávce nejnovějších letadel F-35 do Řecka, o modernizaci stávajících F-16 a o posílení své přítomnosti v Řecku na základně Alexandroupolis, Soudě a v dalších místech země. Nyní začnou vyzbrojovat i Nikósii. Washington vyřadil Turecko z programu F-35 a americký Kongres neschválil nákup F-16 Viper Tureckem i modernizaci stávajících tureckých osmdesáti letadel F-16.

Skoro současně se zrušením embarga na dodávky zbraní z USA na Kypr řecká média oznámila, že Washington zvyšuje svoji vojenskou přítomnost v Řecku. USA mění svou novou základnu v Alexandroupolisu na obdobu základny v zálivu Souda na ostrově Kréta. Alexandroupolis je dobrá alternativa uzavřenému Bosporu. Tisíc jednotek vojenské techniky USA a dalších zemí NATO bylo přes tuto základnu „rychle a efektivně přemístěno na východní křídlo NATO – z Bulharska a Rumunska do Polska“ a odtud na Ukrajinu.

Řecko je nyní hlavním překladištěm dodávek západních zbraní Kyjevu. USA navrhly Athénám prohloubení přístavu Alexandroupolis, jeho rozšíření a postavení nového mola, aby tam moly být přijímány moderní americké torpédoborce třídy Arleigh Burke s řízenými střelami a vylepšené pro vedení elektronického boje.

Alexandroupolis má blízko k Černému moři. USA se zde snaží vytvořit balkánskou infrastrukturní síť, která zahrne Egejské moře, Rumunsko, Maďarsko a Polsko. Američané také v Řecku jednají o modernizaci infrastruktury na základně Souda, která může přijímat nejmodernější bezpilotníky a letadla páté generace jako je F-35. V roce 2020 vyčlenil Kongres USA peníze na instalování vysoce přesného pozemního radaru pro monitorování Egejského moře. Na rekonstruované letecké základně Larissa budou moci obsluhovat bezpilotníky a zařízení pro tankování letadel ve vzduchu.

Převzato z Fondsk.ru

***

Výsledky Samarkandu pro Rusko i Čínu

Viktor Piroženko

24. září 2022

Západ se snaží překazit zformování multipolárního světa. Na setkání vůdců zemí ŠOS v Samarkandu ve dnech 15. až 16. září byly vytvořeny jasnější obrysy budoucího světového pořádku.

Za prvé se organizace rozšiřuje, což odráží její zvyšující se autoritu v Eurasii. Dne 16. září bylo do organizace slavnostně přijato Bělorusko. Další na řadě je Írán. Status partnerů ŠOS pro dialog dostal Egypt, Katar, Kuvajt, Bahrajn, Sjednocené arabské emiráty, Maledivy a Myanmar.

Přednosti ŠOS jsou zvláště přitažlivé při uvědomění si deprese Západu ve všeobecné krizi – hospodářské, politické i krizi smyslu života.

USA se v rámci své strategie na obnovení hegemonie Západu snaží ŠOS rozvrátit. Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval na zasedání Rady hlav států – členů ŠOS „společně se postavit proti zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí pod jakoukoliv záminkou a pevně držet naši budoucnost ve svých rukou“.

Za druhé je velmi důležitý principiální postoj Indie ve prospěch upevnění spolupráce v rámci ŠOS. Čínští odborníci obracejí pozornost na to, že se Indie nepřipojila k deklaraci o obchodu na posledním setkání ministrů IPEF (Indopacifická hospodářská struktura pro podporování USA), konané 8. až 9. září v Los Angeles, a to kvůli obavám z možné diskriminace rozvíjejících se ekonomik. Dillí nepodléhá americkému nátlaku a hodlá pokračovat v samostatném kurzu.

Za třetí se upevňuje třístranná souhra mezi Ruskem, Mongolskem a Čínou. V kuloárech ŠOS došlo k setkání vůdců těchto zemí, na kterém byly posuzovány otázky regionálního rozvoje. Šéfové se dohodli na prosazování velkých projektů v oblasti infrastruktury a zásobování energiemi, podpoře rozšiřování využití vlastních měn ve vzájemných obchodech a rozšíření hospodářského koridoru Rusko-Mongolsko-Čína.

Za čtvrté zaručuje všestranné strategické partnerství mezi dvěma velkými a vlivnými světovými mocnostmi Ruskem a Čínou stabilitu ŠOS. Osobní setkání Putina a Si Ťin-pchinga dostalo zvláštní význam. Od jejich posledního setkání v únoru došlo ke změnám, které bylo potřeba projednat a harmonizovat postoje. Určující se stala ukrajinská krize jako projev celkové strategie Západu na obnovení své moci. Cenné v souvislosti s odoláváním pokusům jsou bohaté zkušenosti Ruska. Souvisejí se stálým porušováním principu jedné Číny ze strany USA.

Si v Samarkandu potvrdil, že Čína a Rusko udržují efektivní strategické vazby a že Čína je připravena spolupracovat s Ruskem v poskytování rozhodující podpory v otázkách týkajících se stěžejních zájmů. USA se všemožně pokoušejí diskreditovat jejich spolupráci. Na počátku speciální vojenské operace postavily Rusko a Čínu do jednoho tábora a snažili se je postavit proti ostatnímu světu.

Na Západě se rozšířily téze o tom, že se Rusko a Čína pokoušejí „vytvořit nový světový pořádek“, že „podporují protiamerické strategické ambice“. Objektem diskreditace vazeb ČLR a Ruska se stal neutrální postoj Pekingu k ukrajinské krizi. Západní propaganda se snaží vykládat podporu myšlenky multipolárního světa Čínou jako lhostejnost k obětem ukrajinské krize. Cílem americké kampaně je zastrašit své evropské a asijské spojence, kteří jsou pro Čínu hlavním trhem, „čínskou hrozbou“ a nutit partnery Washingtonu k „pekelným“ protičínským sankcím.

ČLR je k takovým snahám citlivá. Čínští odborníci obracejí pozornost na snahu USA „propojit Čínu a Rusko do politického a vojenského bloku a vrazit tak klín mezi ně a ostatní svět“.

Po setkání obou vůdců v Samarkandu začaly USA hledat známky ochlazení mezi Ruskem a Čínou. Profesor politologie na Kolumbijské univerzitě Bremmer viděl takové známky v tom, že Putin připomenul „obavy čínských přátel“ z pokračování ukrajinského konfliktu a pokračování ukrajinské krize. Jenomže profesor záměrně nebere v úvahu kontext celé Putinovy řeči a kontext celého spektra vazeb mezi Ruskem a Čínou.

Západ ignoruje dva klíčové momenty v hodnocení kontaktů Ruska a Číny týkající se ukrajinské krize. Za prvé, že Čína vyjádřila obavy z přechodu krize do horké fáze ještě na začátku speciální vojenské operace a přitom chápala motivy Ruska. Principiálně neutrální postoj Číny ke krizi se od té doby nezměnil. Za druhé Vladimir Putin hovořil nejednou o tragédii ukrajinské krize, když se mnoho milionů ukrajinských obyvatel stalo rukojmím zločinecké ukrajinské sebranky.

Čína si cení pochopení z ruské strany neutrality ve věci ukrajinské krize a to, že Rusko rozhodně podporuje princip „jedné Číny“.

O stálé důvěře mezi Ruskem a Čínou svědčí krátce před setkáním ŠOS v Samarkandu zahájení rusko-čínského vojenského námořního hlídkování v Pacifiku. Jeho úkolem bylo posílení vojenské námořní spolupráce mezi Čínou a Ruskem, podporování míru v asijsko-pacifické oblasti a ochrana námořních hospodářských aktivit obou zemí. Krátce před touto událostí proběhlo cvičení Vostok 2022 na ruském Dálném východě.

Čínští odborníci celkově hodnotí průběžné výsledky ŠOS, jak je uvedeno v anglické verzi Žen-min ž´-pao: „jako regionální organizace, zahrnující největší území a největší množství obyvatel ve světě“ se ŠOS jeví „praktickým nástrojem pro studium konstrukce nového typu mezinárodních vztahů“.

Převzato z Fondsk.ru

Pro Outsidermedia přeložila Zajoch