Proč USA stále drzeji podporují Ukrajinu?

„Postupem času administrativa uznala, že může Ukrajincům poskytnout větší, schopnější, těžší zbraně na delší vzdálenost, a Rusové na to nereagovali,“ řekl bývalý americký velvyslanec na Ukrajině William Taylor listu The Hill.

„Rusové tak trochu blafovali a chvástali se, ale nenechali se vyprovokovat. Na začátku vlády panovaly obavy – do jisté míry stále panují -, ale strach z provokace Rusů opadl,“ dodal Taylor, který nyní působí v Americkém institutu míru.

Když Rusko 24. února poprvé zaútočilo na Ukrajinu, dal prezident Vladimir Putin jasně najevo, že každá západní země, která poskytne Ukrajině určité zbraně, včetně letadel a systémů protiraketové obrany, by mohla být považována za vstup do konfliktu.

Ačkoli Spojené státy rychle přispěchaly Ukrajině na pomoc a během posledních šesti měsíců dodaly do země zbraně v hodnotě více než 10 miliard dolarů, zdálo se, že Washington v prvních dnech války postupuje opatrně a někdy odmítá uvést podrobnosti o konkrétních systémech a dělostřelectvu, které posílá na podporu Kyjeva.

„Pro Ukrajince je nyní důležitá operační bezpečnost,“ řekl v březnu novinářům tehdejší tiskový mluvčí Pentagonu John Kirby. „Bojují za svou zemi a Pentagon nebude veřejně popisovat nástroje, kterými to dělají.“

Administrativa především odmítla výzvy Kyjeva k dodání stíhacích letounů – na začátku března odmítla plán, který počítal s přesunem stíhaček MiG-29 z Polska na Ukrajinu – z obavy, že by to vedlo k eskalaci napětí ve vztazích s Ruskem.

Opatrnost se týkala i veřejné rétoriky. Prezident Biden údajně v dubnu řekl ministru obrany Lloydu Austinovi a ministru zahraničí Antony Blinkenovi, aby se mírnili poté, co šéf Pentagonu prohlásil, že USA chtějí oslabené Rusko, které by nemohlo provést další útok – s těmito výroky se pak Blinken veřejně ztotožnil.

„Zpočátku jsme byli trochu opatrnější… nevěděli jsme, zda Putin nenajde a nezaútočí na zásobovací trasy a konvoje, nebyli jsme si jisti, zda nebude eskalovat, a také jsme si nebyli jisti, zda Ukrajina dokáže využít to, co máme, nebo zda se proti Rusku udrží dlouho,“ řekl Michael O’Hanlon, vojenský analytik washingtonského think tanku Brookings Institution.

Kromě toho se americká armáda snažila vyhnout rozčilování Ruska tím, že v březnu a v dubnu odložila test mezikontinentální balistické rakety Minuteman III, aby se vyhnula „nesprávné interpretaci“.

V březnu také představitelé ministerstva obrany dva týdny tajili úspěšný test hypersonické rakety.

V srpnu představitelé ministerstva obrany oznámili, že Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu sledovací drony ScanEagle, těžce obrněná vozidla MaxxPro odolná proti minám a řízené protitankové raketové systémy TOW, jakož i různou novou munici a střelivo.

Stalo se tak poté, co administrativa rovněž odhalila, že na Ukrajinu poslala vysokorychlostní protiraketové střely AGM-88.

Od června USA postupně zvyšují počet dodávek vysoce mobilních dělostřeleckých raketových systémů, které američtí vojáci po dávkách cvičí ukrajinské jednotky používat.

Do budoucna se objevilo několik zpráv, že USA plánují brzy vyslat přesnou dělostřeleckou munici Excalibur – zbraně, které mohou doletět až 70 kilometrů a pomohou Ukrajincům zaměřit zakopané ruské pozice a velitelská stanoviště.

Podle Nathana Salese, bývalého úředníka ministerstva zahraničí, který naposledy působil jako zastupující náměstek ministra pro civilní bezpečnost, demokracii a lidská práva, lze změnu ve sděleních částečně přičíst tomu, že Kyjev se vzepřel mezinárodním očekáváním a nepadl rychle, když Rusko poprvé zaútočilo.

„Myslím, že se mění způsob, jakým administrativa informuje o podpoře, kterou poskytuje, protože se mění povaha války,“ řekl Sales, který nyní působí ve zpravodajské a bezpečnostní poradenské společnosti Soufan Group.

Na začátku invaze se ve Washingtonu předpovídalo, že Kyjev padne během několika dní a následovat bude dlouhá partyzánská kampaň a povstání.

Takový konflikt vyžaduje malé, lehké a přenosné zbraně, které mohou zničit vrtulníky a tanky, výzbroj jako rakety Stinger a Javeliny, které americká vláda rychle poskytla.

Místo toho se bitva změnila v konvenční konflikt, kde velká masa kombinovaných sil na jedné straně bojuje proti velké mase sil na straně druhé.

„K takovému tažení potřebujete mnohem širší škálu zbraní – dělostřelectvo, bezpilotní letouny, různé další formy těžkých zbraní, jako jsou protilodní střely. … To, co se mění, není ani tak ochota administrativy mluvit o tom, co dává, ale povaha zbraní, které skutečně dává,“ řekl Sales.

Další část rovnice: Z nedávných zpráv vyplývá, že Rusko pociťuje důsledky sankcí uvalených Západem a vojenské síly, jejichž síla se v průběhu války snižuje.

Minulý měsíc agentura Reuters informovala, že velké ruské letecké společnosti, jako je Aeroflot, uzemnily svá letadla, aby je mohly rozebrat na náhradní díly, a z některých letadel odebraly součástky, aby jiná zůstala letuschopná.

Putin se minulý měsíc snažil navýšit počet ruských vojáků o více než 130 000 tím, že zrušil horní věkovou hranici pro nové rekruty a podpořil vstup vězňů do armády.

Američtí představitelé se domnívají, že tato snaha „nemá šanci na úspěch“.

Celkově tyto informace vytvářejí obraz země, která má problémy s udržením vlastních institucí, natož aby se dokázala ohradit proti pomoci západních zemí Ukrajině.

„Myslím, že instinkty lidí v ministerstvech a agenturách, zejména ve státní správě a obraně a ve zpravodajské komunitě, jsou spíše nakloněny dopředu a jsou agresivnější,“ řekl jeden z bývalých vysokých vládních úředníků.

„Myslím, že máme na naší straně mnohem více prostoru k tomu, abychom podnikli kroky, které pomohou Ukrajině, aniž bychom se neoprávněně obávali, jak Putin zareaguje,“ dodali.

Autorka: Ellen Mitchell, zdroj: Why the US is becoming more brazen with its Ukraine support vyšel na The Hill 3.9.2022. Překlad v ceně 427 Kč Zvědavec.