Polsko-ukrajinská unie

Občas se objevují úvahy o polsko-ukrajinské unii, jako obejití přijetí Ukrajiny do Evropské unie a NATO tak, že se na Ukrajinu rozšíří jejich polské členství.

Zdeněk Koudelka
Zdeněk Koudelka

Pravoslavná Ukrajina ve středověku patřila Litevskému velkoknížectví a po jeho spojení s Polskem Polsku, které již dříve drželo západní Ukrajinu (na obrázku je obrys hranic Polsko-litevské unie z roku 1619). Ale pravoslavní Ukrajinci Poláky vnímali jako cizí katolickou vládu, proti které opakovaně povstali. Nadějná byla Haďačská smlouva z roku 1658, která ze státu Poláků a Litevců učinila stát tří národů včetně Ukrajinců a uznala svobodu pravoslaví. Avšak nebyla realizována.

Po rozpadu Československa je skepticismus k funkčnosti dvoučlenných federací. A to k sobě jazykově, národně i nábožensky měli obyvatelé Československa mnohem blíže, než Poláci a Ukrajinci, což dokládá polsko-ukrajinské vyvražďování na Volyni během druhé světové války.

Zastánci unie vidí předobraz ve sjednocení východního a západního Německa 1990. Německou demokratickou republiku také nikdo nepřijímal do NATO či Evropské unie, ale vstupem pěti spolkových zemí (Braniborsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořany) do Spolkové republiky Německo se na ně rozšířilo členství ve všech mezinárodních organizacích, v nichž bylo Německo členem.

Ovšem polsko-ukrajinská unie by těžko takové důsledky měla. Při německém sjednocení východoněmecký stát zanikl. Pokud by však byla vytvořena polsko-ukrajinská konfederace, nenaplnila by tato očekávání. V konfederaci si státy zachovávají svou státnost, včetně mezinárodněprávní subjektivity. V konfederaci by se polské členství v NATO a EU nerozšířilo na Ukrajinu. Jejich území by netvořilo jeden hospodářský a celní celek. Mezi Polskem a Ukrajinou by nadále byla celní a schengenská hranice, obdobně jako je celně odděleno území Severního Irska od Británie.

Aby mohl být naplněn záměr rozšíření polského členství v EU a NATO na Ukrajinu, musela by ukrajinská státnost zaniknout a její území se stát součástí Polska, stejně jako zanikl východoněmecký stát. Ale Ukrajina přece neválčí s Ruskem, aby likvidovala svou státnost splynutím s Polskem, byť by ji poskytlo autonomii. Navíc si Německo pro sjednocení zajistilo souhlas mocností. Rozšíření polského členství EU a NATO na ukrajinské území je bez souhlasu USA, Francie, Německa a Británie nemožné.

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD je kandidát do Senátu, obvod Brno 58, za SPD, Trikolora, Moravané

4.2 5 hlasy
Hodnocení článku
11 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Karel2002
Karel2002
před 2 lety

To by bylo skvělé. Dědici Pilsudskeho a Bandery by se smířili. Poláci by umožnili Ukrajincům postavit sochu Bandery přímo ve středu Varšavy. A spojit by se mohly i katolická a pravoslavná církev.

vachav
vachav
před 2 lety

Ale pane Koudelko,s Ruskou federací přece “neválčí” Ukrajina ,ale USA!A kromě toho používat pojem válka je zavádějící neboť nikdo nikomu de jure válku nevyhlásil.Také proto Rusko používá správný název-specielní operace.

cablik
cablik
před 2 lety

Vladimír Putin: Západ právě překročil červenou linii. Diplomatické tanečky skončily. Částečná mobilizace směřuje jinam než jen na ukrajinské bojiště. Fialovým hordám jsme lhostejní. Rusko je na jaderný střet připraveno. A my?
https://protiproud.info/politika/6724-vladimir-putin-zapad-prave-prekrocil-cervenou-linii-diplomaticke-tanecky-skoncily-castecna-mobilizace-smeruje-jinam-nez-jen-na-ukrajinske-bojiste-fialovym-hordam-jsme-lhostejni-rusko-je-na-jaderny-stret-pripraveno-a-my.htm

cablik
cablik
před 2 lety
Odpověď uživateli  cablik

PUTINŮV PROJEV K PRVNÍ MOBILIZACI OD 2. SVĚTOVÉ…
https://pravyprostor.net/?p=149541

cablik
cablik
před 2 lety
Odpověď uživateli  cablik

Ak Ukrajina napadne Doneck, Luhansk, Záporožie a Cherson po referendách…agónia Ukrajiny sa urýchli…vďaka gaunerom z USA

https://zvedavec.news/komentare/2022/09/9329-ak-ukrajina-napadne-doneck-luhansk-zaporozie-acherson-po-referendach.htm

Havloidni zmetek
Havloidni zmetek
před 2 lety

Já bych viděl jako lepší řešení 4. dělení Polska a my bychom si vzali zpět Kladsko a Slezsko. Chtělo by to nějakou petici.

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 2 lety
Odpověď uživateli  Havloidni zmetek

O této myšlence uvažuji již nějakou dobu a několikrát jsem ji na různých diskuzích prezentoval.
Ovšem že by nám skopčácko přepustilo Slezsko nebo jeho část, je neočekávatelné; byli bychom rádi za zbytek Těšínska a Kladsko.

Karel2002
Karel2002
před 2 lety
Odpověď uživateli  Havloidni zmetek

Ale Marie Terezie nám Kladsko a Slezsko prohrála v řádné válce. A Marie Terezie byla i českou královnou. To je jako když svou nemovitost prohrajete v kartách.

Havloidni zmetek
Havloidni zmetek
před 2 lety
Odpověď uživateli  Karel2002

a na Praze 6 debil Kolář postavil Marii Terezii pomník, to je svoloč. já bych to Slezsko bral, ale chtěli by to vystěhovat Poláky, ti by dělali pořád problémy.

Vlastimil
Vlastimil
před 2 lety

Velmi přeji panu doktorovi úspěch v senátních volbách. Ovšem pražské a brněnské voličstvo nevím….V minulých senátních volbách v jednom pražském obvodu kandidoval p. B. Kuras, člověk bezesporu evropského formátu, navíc autor mnoha čtených knížek a přesto skončil už v 1. kole s velkým odstupem na 3. místě. Nicméně zázraky se občas dějí (alespoň v Bibli).

Karel2002
Karel2002
před 2 lety
Odpověď uživateli  Vlastimil

Ano. Bohužel, dopadne to jako vždy. Praha je eldorádem zločinců a hochštaplerů. Výkladní skříň republiky. Možná tak za 200 let dopadnou senátní volby jinak.