Nový finanční systém pro Euroasii 

Bezprecedentní sankční tlak, otevřená krádež Západem zlatých a devizových rezerv RF, odpojení řady ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, další nepřátelské kroky USA a jejich spojenců na oslabení ekonomického potenciálu Ruska popohánějí k provedení opožděné reformy zahraničních obchodních účtování.

Kurz ruského rublu se určuje na burzovních aukcích, přičemž celkový podíl nepřátelských a nespolehlivých podle oficiálního ocenění měn – dolaru a euro – činí více než 75%. Zvětšil se podíl čínského jüanu, činí nyní asi 20%. Objem obchodování s jinými měnami – hongkongským dolarem, kazachstánským tenge, běloruským rublem a jinými činí v úhrnu méně než 5% měnového trhu. To znamená, že nehledě na Západem prováděnou proti Rusku hybridní válku na přežití, finanční systém Ruska je dosud zaměřen na západní měnový systém. Rozhodnutí o prodeji plynu za rubly nepřátelským státům  a zvýšení normativu povinného prodeje valutových příjmů vývozci přispělo stabilizaci kurzu rublu, ale nevyřešil se základní problém – závislosti měnového a finančního systému Ruska na rozhodnutích, přijímaných ve Washingtonu a Bruselu. Pouze zatím zachovávající se vysoká závislost světových trhů na exportu z RF, především energetických médií, neumožňuje USA a je poslouchající Evropskou unii definitivně zablokovat účtování v dolarech a euro pro vývozce a dovozce. Hektické a dosud bezúspěšné pokusy zaměnit ruská energetická média znamenají usilování Západu o svůj hlavní cíl – uchovat svou dominanci a zasadit Rusku strategickou porážku, podrobit a zničit ho, aby se potom ze silnějších pozic útočilo na Čínu jako alternativní centrum světového řádu.

Problém ruského měnového trhu spočívá nejen v zachovávání dominantního statusu nepřátelských měn USA a Evropské unie, ale také v samotném burzovním mechanismu. Dnešní burzy dávno pozbyly své původní funkce určování objektivních tržních cen na fyzické zboží a/nebo devizové kurzy. Podle rozvoje tak zvaných sekundárních finančních nástrojů (derivátů) se změnily na platformu pro spekulaci s nezabezpečenými  papíry, chybně nazývanými “cenné”. Současná světová ekonomika je často spravedlivě přirovnávána k pohybu na kole – zastavení nevyhnutelně vede k pádu. Díky živelné emisi dolaru údajně nezávislého Federálního systému USA Washington udržuje své dominantní postavení v globální ekonomice. Přebytek emise do značné míry pohltí “virtuální ekonomika” prostřednictvím četných mechanismů derivátů, jejichž celkový světový objem už dávno převyšuje velikost reálné ekonomiky 10 krát. Takže s ohledem na globální podíl dolaru v mezinárodním účtování (cca 70%) a nestvůrného státního dluhu USA, tvořícího skoro 30 bilionů dolarů, je světová ekonomika de facto rukojmím jedné země, která je podle všech parametrů v bankrotu.

Spekulační praxe, převzatá u Západu, už jednou dovedla Rusko k defoltu. Krize roku 1998, vyvolaná nesvědomitými spekulacemi se státními krátkodobými dluhopisy, odhodila ruskou ekonomiku o několik let a postavila ji na hranu přežití, když obohatila především západní finanční podnikatele. Burzovní spekulace s tolerováním regulátorů (Centrální banka a Ministerstvo financí RF) pokračovaly i po r. 1998, podrývají reálný sektor ruské ekonomiky a omezují přístup k dlouhodobým výrobním investicím, bez nichž není možná reindustrializace země.

Ekonomická válka jako část hybridní války Západu proti Rusku má strategický charakter a neskončí po dosažení všech cílů speciální vojenské operace na území bývalé USSR. A tak, rozhodnutí, přijímaná RF v makroekonomické a zahraničně-ekonomické sféře, musí mít strategický charakter. Ekonomika, založená na exportu surovin, závislá na vnějších trzích kapitálu místních a zahraničních spekulantů, používajícímu dalekosáhlé možnosti burzovních mechanismů, nemůže být efektivní, svrchovaná a národně orientovaná vzhledem ke svému polokoloniálnímu charakteru. Jakýkoliv pokus vymanit se zpod kontroly, jakákoliv změna geopolitické situace je Západem posuzovaná jako útok na přiřazené mu právo globální nadvlády a vyvolává rozsáhlou reakci – od ekonomických sankcí po přímou účast v bojových akcích.

V těchto podmínkách je pro Rusko v přímém smyslu slova životně důležité pokračovat v důsledném upevňování své ekonomické suverenity. Mezi zjevnými opatřeními je příkré posílení měnové a exportní kontroly až po zavedení částečného státního monopolu v zahraničním obchodě na strategické zbožní pozice. Omezení vlivu spekulativního kapitálu na tvorbu cen a devizové kótování, snížení výčtu používaných derivátů na ruských burzách, pevnější a nikoli úplně formální kontrolu činnosti profesionálních účastníků trhu.

Na konci července Centrální banka prohlásila, že považuje za vysoké riziko sankce vůči Národnímu clearingovému centru, což nevyhnutelně pozastaví burzovní obchody v dolaru a euru. Jsou rovněž pravděpodobné sankce proti Moskevské burze a jiným burzovním mechanismům, působícím v Rusku. V těchto podmínkách je zachování dominance dolaru a eura na aukcích nepřípustné. Je nutno postupně nahrazovat dolar a euro měnami přátelských zemí, nezúčastněných v sankční válce, a rozšíření samotného devizové koše.

Čínský jüan je komplikovaně, ale efektivně napojen na kurz 24 národních měn, což zmírňuje rizika prudkých poklesů. Mimo to, Peking se neostýchá přijímat nutná opatření, aby uchoval svou pozici na západních trzích díky snížení kurzu jüanu. V kadenci prezidenta USA Donalda Trampa a americko-čínských obchodních válek byl kurs jüanu snížen minimálně dvakrát, což zlevnilo dovoz pro americké spotřebitele a pomohlo zachovat čínský export.

Vzor zahraniční politiky Číny dokazuje, že právě směr na národní ekonomickou suverenitu, a nikoli slepé následování scholastiky monetarismu a bezmezná víra v otevřený trh, čímž se vyznačovaly finančně-ekonomické orgány Ruska, nabízí nejlepší vyhlídky pro rozvoj a konkurenceschopnost země.

Alexandr Saveljev

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

https://regnum.ru/news/economy/3680519.html