Německo „překročilo červenou linii“

Na snímku německé vícenásobné raketové systémy v akci

Německo překročilo červenou linii ve vztahu k Rusku tím, že poslalo zbraně na Ukrajinu, uvedl v pondělí velvyslanec Moskvy v Berlíně. Toto rozhodnutí podkopalo desítky let trvající usmíření od konce druhé světové války a nacistické invaze do Sovětského svazu, dodal diplomat.

„Samotná skutečnost, že ukrajinskému režimu jsou dodávány smrtící zbraně německé výroby, které jsou používány nejen proti příslušníkům ruské armády, ale i civilnímu obyvatelstvu Donbasu, překračuje červenou linii,“ uvedl velvyslanec Sergej Nečajev v rozhovoru pro list Izvestija.

Dodal, že Berlín by měl vědět lépe, „vzhledem k morální a historické odpovědnosti, kterou má Německo před naším národem za nacistické zločiny“.

„Překročili Rubikon,“ prohlásil Nečajev, přičemž použil idiom pro překročení bodu, z něhož není návratu.

Berlín odhodil svou dlouhodobou politiku neposílání zbraní do zón ozbrojeného konfliktu a připojil se k USA a dalším spojencům v NATO, kteří poskytli zbraně Ukrajině. Německá vláda tvrdí, že má morální odpovědnost podpořit Kyjev, aby se mohl bránit proti Rusku.

Německo se rovněž připojilo ke snaze EU oddělit ekonomiky členských států od ruské. Německé podniky jsou závislé na levném ruském zemním plynu již pět desetiletí, od doby před rozpadem Sovětského svazu.

Německá vláda „jednostranným jednáním zničila dvoustranné vztahy [s Ruskem], které byly jedinečné svým rozsahem a hloubkou a budovaly se po desetiletí,“ poznamenal ruský velvyslanec. „V podstatě dochází k erozi poválečného usmíření našich národů a národností,“ uvedl Nečajev.

Podle diplomata vedla ekonomická omezení uvalená na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině k prudkému zvýšení účtů za komunální služby, prudkému nárůstu spotřebitelských cen a poklesu reálných příjmů v Německu. Nečajev uvedl, že „sankční válka“ proti Moskvě je v Německu, které již čelí protestům kvůli krizi životních nákladů, stále více vnímána jako „střelba do vlastní nohy“. Velvyslanec poznamenal, že Rusko nemá radost z toho, že vidí škody, i když si za ně Berlín může sám.

„Domníváme se, že probíhající procesy jsou vnitřní záležitostí Německa, do které se nezapojujeme,“ řekl. „A rozhodně nemáme ve zvyku pronášet nabubřelé poučky, jaké Západ neustále pronáší na adresu Rusů.“

Rusko vyslalo 24. února na Ukrajinu vojáky s odvoláním na to, že Kyjev neplní minské dohody, jejichž cílem je poskytnout doněcké a luganské oblasti zvláštní status v rámci ukrajinského státu. Protokoly, jejichž zprostředkovateli byly Německo a Francie, byly poprvé podepsány v roce 2014. Bývalý ukrajinský prezident Pjotr Porošenko od té doby přiznal, že hlavním cílem Kyjeva bylo využít příměří k získání času a „vytvoření silných ozbrojených sil“.

V únoru 2022 Kreml uznal donbaské republiky za nezávislé státy a požadoval, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k žádnému západnímu vojenskému bloku. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenziva byla zcela nevyprovokovaná.

Zdroj: https://bit.ly/3qwZyMq