Náš starý a nový Mnichov

Tito lidé na žádné náměstí protestovat nepůjdou. Voliči, kteří k urnám přišli, v podstatě potvrdili odhodlání pokračovat s Fialou nebo Babišem na cestě do ekonomické záhuby.

Němci dnes nepotřebují armádu ani vůdce. Národ Husa a Žižky degeneroval od roku 1938 do dneška v národ Háchy a Moravce. Za posledních 30 roků si nás Západ, tedy vlastně Německo, uhnětlo k obrazu svému. Z aspirantů na evropanstvi si v nás vychovali spotřebitele, služebníky a aniž jsme si toho pořádně všimli, skoupili u nás vše, co za něco stálo a zničili to, co jim konkurovalo. Jen prostoduchý snílek se může domnívat, že dnes jsou zájmy Francie, Bitánie a Německa k naší zemi jiné, než v roce 1938. Tenkrát jsme k obraně zmobilizovali cca 1 300 000 mužů odhodlaných bránit svou vlast v 10 000 malých a cca 250 větších pevnostech. Kvalitní zbraně, velmi dobrá úroveň vycvičenosti vojska a velitelů, ale především vůle bránit svou zem, nám 30.9.1938 rozhodně nechyběly.

Dnes nás ruinují země Západu a v dojemné shodě dosahují svých cílů, aniž by potřebovali tanky, a bez jediného výstřelu na hranici ovládají naši vládu, naše podniky a u velké části populace také myšlení, jak prokázaly v sobotu skončené volby. Snad až strádání probudí odpor a zoufalé odhodlání se vzepřít. Ženy táhnoucí v roce 1789 z Paříže na Versailles nehnala touha po volnosti, rovnosti a bratrství, ale HLAD. K tomu je ovšem ještě daleko. Ale doba, kdy nás ceny energií a nové daně připraví o naše byty a domy, je na dohled.

Vláda si oddechla. Nějaká shromáždění nespokojenců na náměstích – tomu se smějí už teď.

30.9. si svůj nečekaný triumf jistě oslaví.

Každý je svého štěstí strůjcem. To platilo a platí jak pro jednotlivce, tak pro národy.

Autor: Karel Petřík, zdorj: První zprávy