Došlo mailem od Pavla Foltána
Hned úvodem (pro připomenutí základu a kontextů) si dovolím jednu malou reminiscenci ze začátku 90. let minulého století (a tisíciletí – „to letí, to letí“ – a stále to platí). Někdy v roce 1992 mi Karel poslal jednu z řady glos, přičemž tato byla na téma „Země závist“ a byla pak i součástí jednoho TV projektu na jeden umělecký dokument, kde měl být Karel protagonistou – a správně předpokládáte – žádná (ta jedna) tehdejší televize ten projekt potom nenatočila – no a správně tušíte „proč asi“?
Několik částí z té glosy jsem zhruba někdy v roce 1995 (mimo jiné části z jiných glos) pak zakomponoval do jevištního programu „Remember Karel Kryl“, a s tou text-appealovou verzí jsem pak řadu let jezdil po republice, než si toho všimli, a zametli s tím pořadem „pod koberec“. A já pak udělal verzi čistě písničkovou, a s tou se snažím jezdit dodnes, ale je to taky ouvej – podobně, jako za toho předchozího totáče v těch 80. letech, ale to není to, co chci připomenout. Momentálně jde o tuhle reminiscenci: V části té glosy Karel píše toto: „… před sebou na smrkovém stole dopis sedmnáctileté dívky – bezesporu chytré a nepochybně krásné …“ Dovolte jen malou vsuvku s faktickou poznámkou. Pamatuju si jak ten Karlův smrkový stůl, tak i tu „svít sevntýn“ už tehdy bezesporu chytrou a nepochybně krásnou dívku, co jsem znal – a musím popravdě potvrdit, že Karel měl jako vždycky pravdu i v tomhle případě. Přičemž v té glose dál cituje, co mu tehdy ta dívka v dopise napsala: „Karle Kryle, už neryjeme drškou v zemi. Teď s námi budou orat … Změníme to? A já na to: Potrvá to sice, děvče. Ale za pokus to stojí.“ Tolik ta malá vzpomínka z toho scénáře, starého už přes 27 let, no a ta tehdy sladká sedmnáctka už má dneska přes pětačtyřicet, čili je to „mladá dáma v plný jízdě“, (jak zpívá jeden z mých nejoblíbenějších bluesmanů u nás, skvělej chlap, a taky kamarád, jako Karel), přičemž i o těch trablech s cenzurou Karlovy tvorby už v 1. polovině 90. let jsem pak něco bližšího napsal i do knihy „Karel mezi námi“.
Takže do třetice (anžto „opakování je matkou moudrosti“ jak byl už kdysi pravil velký učitel národů) „Karle Kryle, už neryjeme drškou v zemi. Teď s námi budou orat … Změníme to??“
Inu, chtěli by s námi orat. Zejména někteří. Ale ono jde hlavně o to, jestli MY se dáme, jestli MY si to od nich necháme líbit. JÁ TEDY NE. Ani omylem. A k tomu teď tedy i něco z mého života aktuálně, resp. akutně – a píšu to sem proto, že se to netýká jen mě, ale taky Vás všech:
V pátek 16. září 2022 odpoledne jsem zazpíval na Malostranském náměstí v Praze několik protestsongů z tvorby mého někdejšího přítele KARLA KRYLA včetně jeho dnes už legendárního songu “DEMOKRACIE” z roku 1993 – co nikdy nevyšel na oficiálním albu, protože poslední oficiální album (tehdy ještě na kazetě) “MONOLOGY” vydalo Karlovi nakladatelství JANEZ v listopadu 1992 a já měl tu čest Karlovi to album v Praze pokřtít – a do smrti smrťoucí na to nezapomenu – a jsem na to hrdý – no a Karel nedlouho poté pak v prosinci 1992 pokřtil moje 1. oficiální album (co mi mohlo po zákazech toho totáče 70. a 80. let konečně vyjít) s názvem “Staré bolesti české”. Také o tom potom se lze dočíst i v té knize “KAREL MEZI NÁMI” – už je to taky kniha, co jí zabásli do klece LIBRI PROHIBITI …
Nicméně – to jim nestačí – VONI se KARLA KRYLA bojí až tak moc, že … teď už jim vadí dokonce i to, když někde na mítinku (co pořádá občanský spolek, a tedy subjekt po právu zcela nepolitický) zazní songy Karla Kryla – a nota bene, když je tam hraje Foltán – „tak to by teda jako nešlo, páni soudruzi & neosoudruzi …“ – jak by to leckdo leckde mohl vnímat.
Ten mítink byl v pátek odpoledne na Malostranském náměstí v Praze. A hned první pracovní den poté (čili už v pondělí 19. září) na schůzi Rady ČTK její předseda rozjel svou antikampaň proti Foltánovi (coby členovi této Rady) a ta jeho kampaň byla plná invektiv proti mé osobě – a jak by se leckdo leckde logicky možná mohl domnívat – invektiv irelevantních, mimózních, účelově vykonstruovaných, i zcela scestných, a směřujících k diskreditaci, k dehonestaci, ale i k jiným formám poškození mé osoby, mých práv, a mých oprávněných zájmů, včetně i mé občanské a profesní pověsti. A proč? Inu třeba i proto, že já stojím jinde – a to na straně práva a spravedlnosti pro všechny rovně a stejně. Já stojím také na straně svobody slova, a svobody projevu („i svobody po projevu“). A při tom ještě ctím odkaz a památku Karla Kryla, i hrdinů naší doby jeho formátu. Čili stojím na zcela jiných principech, než ti slouhové toho neototáče. A to si asi dovoluju … Což by zřejmě zcela logicky kdekdo kdekoliv mohl nějak takto vidět a vnímat. A to se neototáčníkům hodně nehodí do krámu.
A ten pan bakalář David Soukup tam na té oficiální schůzi té Rady ČTK veřejně přes on line vysílání ČTK = což je médium veřejné služby (sic!) z našich daní > tak ten pan bakalář David Soukup tam veřejně (mimo mnohé jiné ataky, nesmysly, provokace a výpady) také řekl, že je to jako kdybych zpíval ADOLFOVI HITLEROVI — nekecám – podívejte se na to sami na záznamu z té schůze, konané dne 19.09.2022 od 13:00 hod. na webu ČTK v sekci Rada ČTK videozáznamy > je to velmi výživná „talk show“ a zcela jasný důkaz … Já tam na té schůzi osobně nemohl být přítomen z nějakých technických příčin, co jsem akutně musel řešit cestou tam (a jakmile to bylo technicky možné, tak jsem svou neúčast na té schůzi mailem omluvil – zhruba v době, kdy ta schůze začínala). Takže ta „antiFoltán“ akce pana bakaláře Soukupa & spol. na té schůzi byla – jak to poté někdo z VOX POPULI charakterizoval – „o nás bez nás, což je tady od jistých dob taková jakoby evropská tradice“. Ta charakteristika se může jevit (řečeno jazykem práva) velmi případná a přiléhavá – jak by se nejenom kdokoli kdekoli jistě logicky správně mohl domnívat.
Z toho, co se nedlouho po té schůzi ke mně dostalo, lze k pozornosti ocitovat i sdělení kolegy Petra Žantovského (rovněž člena té Rady), který na té schůzi byl osobně přítomen, a který k té rádoby „talk show“ pana bakaláře Soukupa & spol. pak fakticky poznamenal následující: „… Soukup požadoval, aby se vůči P. Foltánovi postupovalo podle zákona o ČTK, který zapovídá členům Rady ČTK působit ve prospěch politických stran a hnutí. Položil jsem tedy D. Soukupovi dotaz, zda hnutí Ne základnám, které akci pořádalo, je politickou stranou nebo hnutím. Potvrdil mou informaci, že se jedná o zapsaný spolek, a proto jurisdikci řečeného zákona nepodléhá. P. Foltán se tedy nedopustil porušení tohoto zákona. Trval jsem na tom, abychom se nezabývali dojmy a politickými názory členů rady, a to jakýchkoli, a postupovali výlučně podle zákona. Tento můj návrh podpořil i radní za ČSSD Aleš Mareček. Celá s prominutím nanicovatá diskuse šla do vytracena. Jen p. Soukup opět předvedl, že se nevyzná v zákonech a postupuje ve své funkci politicky, což je nepřípustné.“ Tolik citace toho, co k té části z té schůze konstatoval kolega Žantovský – podle mě je to jasné a netřeba to komentovat jak de facto, tak ani de iure.
Možná by to leckde leckomu mohlo připadat i tak, že tam ten pan bakalář Soukup do něčeho špápnul, a pak v tom už jen dupal jako slon v porcelánu. Někdo by to tak možná mohl vnímat. Záleží na každém, jak si to přebere.
Už jen malá faktická poznámka třeba k tomu, proč to pan bakalář Soukup tak o překot rychle začal „řešit“ hned v to pondělí? Inu – jak by se kdosi kdekoli mohl domnívat – možná i proto, že už o víkendu 23. a 24. září jsou komunální volby a jak pan bakalář Soukup, tak i paní dr. Wenigerová (z té dotčené Rady) jsou či byli komunální politici = členové zastupitelstev za jisté dva politické subjekty (sic!) a pak také možná i proto, že další schůze té Rady je až 17. října, ale před tím už ve čtvrtek 6. října bude schůze volebního (tzv. „mediálního“) výboru Poslanecké sněmovny, kde pan bakalář Soukup bude předkládat k projednání tzv. „Výroční zprávu“ ČTK za rok 2021 (jejíž součástí je i zpráva o činnosti té „jeho“ Rady za loňský rok), přičemž jak je známo, tak Foltán i letos na Radě hlasoval proti této Výroční zprávě (a dal k tomu i rozdílné stanovisko), protože i tato Výroční zpráva má spoustu vad. Ale jako už dlouhodobě, tak i letos to pan bakalář Soukup, i paní doktorka Wenigerová (ex-poslankyně za ODS) a jejich spol. opět ostentativně ignorovali. A v těch souvislostech by se třebas někde někomu možná mohlo zdát i to, že právě i tahle akce „antiFoltán“ i s tou kampaní o té demonstraci atd., by se mohla těm „Soukupovcům“ hodit k odvedení pozornosti poslanců při posuzování té Výroční zprávy ČTK a od těch problémů, a od těch vad, co ta výroční zpráva i letos obsahuje.
Inu, „tady je možný všechno …“
Pavel Foltán
