Jan Campbell: Fejkotvůrci a fejkonosiči

Označení fake  (fejk) news se zrodilo v 90 letech 19. století. Britská Příručka pro boj s dezinformacemi definuje fake news takto: úmyslná dezinformace maskovaná jako novinky. V posledních dekádách došlo k transformaci pravdy a lži do žvanění (bullshits) se všemi příznaky patologie. Žijeme v době, ve které politicky korektní média diskrétně krmí občany úmyslnými dezinformacemi, které se týkají našich oficiálně vyhlášených přátel, ke kterým se řadí mj. Ukrajina, a nepřátel: Ruska, Číny, prezidentů Putina a Si Ťin-pchinga.

Odstranění Si armádou

Požádejte některého z expertů, kteří hovoří a píší o odstranění Si Ťin-pchinga armádou, aby vyjmenoval alespoň několik jmen čínských politiků Stálého výboru politbyra Ústředního výboru KS Číny. Možná jeden nebo dva budou jmenováni. Ale bez jakýchkoli pozic. Vedle těchto expertů existuje však dostatek mistrů, kteří zachytí americké informační provokace, šíří je bez jakékoli odpovědnosti a následků, zcela určitě ne zadarmo. Co mám na mysli?

O summit ŠOS a Samarkandské deklaraci jsem napsal článek, ve kterém jsem zmínil uzavřenou schůzku prezidentů Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina. O schůzce do médií nepronikly téměř žádné informace kromě telegrafických a oficiálních, protože se na ní diskutovalo o velmi závažných otázkách. Uvedu několik příkladů:

• Bezprecedentní rozšíření ŠOS, k němuž se hlásí bývalí spojenci USA a mocní spojenci jako Saúdská Arábie nebo emiráty;
• Kličkování indického premiéra ze strany na stranu. Ten plánoval a rušil (na příkaz koho? – hádej hádači) schůzky s hlavami ostatních členských a pozorovatelských států.
• Indická média tyto manévry opakovala, čistila z internetových stránek dříve zveřejněné zprávy o premiérově setkání s čínským vůdcem apod. Nebudu pokračovat.

Pochopit americkou provokaci ve formě fake news o zatknutí a odstranění prezidenta Si armádou musíte uvědomit si události, které se jako sněhová koule začaly nabalovat po summitu: 1) Vyhlášení referend na Ukrajině. 2) Částečná mobilizace vyhlášená v Rusku. 3) Putinův projev k národu u příležitosti jejího zahájení, a že se nejedná o blaf. 4) Skutečnost, že projev byl přednesen u příležitosti 1160. výročí ruské státnosti.

Ve svém projevu Putin řekl věci, které vyžadují hodně a kvalitně zamyslet se nad skutečným, nikoliv vymyšleným výsledkem rusko-čínského rozhovoru. Jeho výsledku následovala řada ostrých prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova ohledně přímého zapojení NATO do speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině. Tu ukončilo rozhodnutí provést referenda a přiznat jejich výsledky Kremlem a vládou RF a bude transformovat SVO do plnohodnotné války s kolektivním Západem pod vedením USA a NATO po akceptování výsledků referend ke konci září. To je jedna strana mince – být, či nebýt, to je otázka, oč tu běží.

Výzva k vojenské připravenosti ČLOA

Na druhé straně mince je výzva prezidenta Si k vojenské připravenosti ČLOA (Čínské lidové osvobozenecké armády). Výzva byla na Západě interpretována jako připravenost řešit tchajwanský problém silou. Jasné a tvrdé prohlášení ministra zahraničí Wang I v Radě bezpečnosti OSN, v němž předpověděl nevyhnutelnou čínsko-americkou konfrontaci, pokud bude Washington pokračovat ve své politice, umocnilo přesvědčení tzv. expertů na Čínu.

Kromě uvedeného poprvé od roku 1971 se USA neodvažují označit se za vůdce, spíše za hologram jakéhosi přemožitele Číny a Tchaj-wanu v souvislosti se zachováním statu quo. Americká morálka se dostala do slepé uličky: Princip jedné Číny je jen naoko. Jeho praktické realizaci chtějí postavit na cestě překážku, jejíž podstatu představuje vytvoření vlastní vojenské základny na území, které sami uznávají jako čínské.

Výkřiky pomateného předsedy Evropské rady Charlese Michela, aby bylo Rusko vyřazeno z Rady bezpečnosti (RB) OSN a zbaveno práva veta, které následovaly po americkém návrhu na revizi složení RB rozšířením o zástupce Washingtonu, plně odpovídají konání anglosaského pána: Pán hodil kost, evropští psi-voříšci ji začali ohlodávat, dusit se a vrčet na sebe.

Je příznačné, že informační provokaci o zatčení a odstranění Si vojáky v zahraničí začala a nejaktivněji propagovala indická média. Současně zprávy o setkání prezidenta Si s premiérem Módím uklízela pod koberec. Stranou nezůstali ani čeští fejknosiči, kterým chybí mozek k tomu, aby přišli s vlastními intelektuálními konstrukty.

V čem je problém, a co je opravdu závažné

Osobní útoky skutečného, nikoli potenciálního protivníka na představitele států, které mu oponují – se přímo dotklo i Putina. Osobní útoky naznačují, že konfrontace kolektivního Západu s Ruskem a Čínou vstupuje do nové, velmi nebezpečné fáze. O ní se krátce zmíním v závěru příspěvku, po odpovědi na otázku: Mohla by ČLOA a jeden z jejích generálů skutečně svrhnout vůdce a převzít moc?  Zjednodušená a jasná odpověď zní: Ne, nemohli. Proč ne?

Si Ťin-pching, je příslušník armády (což u generálních tajemníků není pravidlem), který se stal v roce 2009, tj. tři roky předtím, než se stal generálním tajemníkem, místopředsedou Ústředního vojenského výboru, tedy v podstatě zástupcem vrchního velitele. Si zahájil nejrozsáhlejší reformu armády za poslední desetiletí, změnil vojenské okruhy na bojová velitelství (strategická velitelství), vyzval USA zřízením flotily letadlových lodí a učinil z armády v Číně opět zvláštní kastu. Proto, když někdo řekne Si, měl by mít na mysli armádu.

Není pochyb, že v roce 2012 se v Číně politicky znovu ujala moci ČLOA v následku událostí na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Může armádní frakce, která Si vynesla k moci, odstavit ho od moci, když Si se dostal k moci díky armádě, jejímž cílem je učinit zemi skutečně suverénní, obsadit Tchaj-wan a získat zpět Velkou Čínu, případně ve formě dynastie Tchang – od Koreje a Japonska až po Vietnam? Ne, armáda neodstraní Si, dokud vede zemi správným směrem. Že tomu tak je, a že směr se nelíbí USA, potvrzuje:

• Hysterie Západu, o níž svědčí provokace amerických médií, aby byl Si odstraněn
• Každý, kdo zná alespoň trochu čínskou vnitřní politiku, dobře ví, že tzv. komsomolci a emigranti, nemají žádné vlivné postavení v armádním prostředí. To je jim podobně cizí, jako českým intelektuálním liberálům, spolu s jejich zatuchlým kosmopolitním bohémstvím. Proto americká provokace byla provedena výhradně pro nezasvěcené publikum, které nezná skutečný stav věcí a jehož emoce vítězí nad rozumem.
• Provokace byla realizována v předvečer nejdůležitější a nejvýznamnější události v Číně: 20. sjezdu Komunistické strany Číny. Výsledek sjezdu určí strategické parametry nové éry, o níž Si hovoří v souvislosti s koncepcí socialismu s čínskými rysy. Autoři informační provokace zjevně počítali s vytvořením nezdravého vnějšího kontextu kolem této významné stranicko-státní události. Přičemž není zcela jasné, za jakým účelem. Možnosti vnějšího vlivu na politiku KS Číny, zejména vzhledem k probíhajícímu boji proti korupci uvnitř strany, jsou totiž velmi omezené.

Změny na Ukrajině a Tchaj-wanu

Západní hysterie se odehrává na pozadí dramatických změn v situaci na Ukrajině a Tchaj-wanu, které vyvolal Západ dodávkami zbraní, provokativními podpůrnými návštěvami Tchaj-peje, Kyjeva, Lvova, vojenskými cvičeními v blízkosti hranic Ruska a Číny a diplomatickým nátlakem, a to nejen v OSN, atd.

Jeví se mi, že Západ zřejmě a opět špatně odhadl soubor možných odvetných opatření. Indikují to zoufalé pokusy USA zabránit Číně v řešení tchajwanského problému, mnutí rukou úřadů Tchaj-wanu a reakce tchajwanských vojenských elit sedících v zákopech, zakrývajících si hlavy rukama, když se na nebi objevila letadla a drony ČLOA.

Výsledkem špatného odhadu situace jako takové je i projev Španělského premiéra Pedro Sancheze na Valném shromáždění OSN. Ten označil současnou situaci za největší krizi, jaké kdy OSN čelila. Zapomněl však připomenout, že tuto krizi, která organizaci hrozí osudem Společnosti národů, jež nedokázala zabránit druhé světové válce, způsobila krátkozraká politika samotného Západu. Ten začal OSN štěpit na základě spontánních výkladů demokracie, porušováním mezinárodních dohod a mj. i svoláním loňského summitu bez Ruska a Číny.

Co se však týče západního divadla (bez konce v míru), hysterie Západu v posledních dnech získala výrazně jaderný nádech. S pravděpodobností hraničící s jistotou proto jestřábi, zejména v Londýně, začali mluvit o mírových rozhovorech s úmyslem přimět k nim Zelenského, odsouzeného jimi samotnými k smrti až přijde vhodná doba. A ta se blíží podobně jako zima.

O nepřijatelnosti použití jaderných zbraní hovořil také generální tajemník OSN António Guterres. Ten svým proamerickým postojem slouhy se zasloužil o to, že se toto téma dostalo na pořad dne. Britská MI6 již totiž otevřeně straší Zelenského a vojenské velení, že cíle pro taktický jaderný útok ruské armády na jejich pozice již byly dohodnuty a proto na pozadí tohoto žvanění na ruských hranicích již rozmisťují jednotky a formace. Netají se tím, že potřebují západní raketové zbraně pro údery na Bělgorod a Taganrog. Dnes, v neděli 25. září se Zelenskij chlubil, že obdržel americké NASAMS. Pentagon mlčí, mnozí Češi se radují z voleb, nebo ne. Velká většina mapuje strach z nejistoty, inflace a hladu, a zapomíná na důležitější věci: Mír. Jak ho zabezpečit a jak ho udržet pro své děti a vnoučata.

Válka proti Rusku

Vše napsané a mnohem více nenapsaného, včetně výroků německého kancléře Scholze a britské premiérky Trussové indikují, že existuje plán, který obsahuje válku v plném rozsahu proti Rusku. Odpověď podle vojenské doktríny Ruska na takový plán nemůže být jiná než jaderná.  Nejsem si jist, že Západ si promyslel následky svého konání až do konce. Proč?

Horké hlavy ve Washingtonu totiž nabízejí Bidenovi dvě odpovědi: udeřit na Rusko buď jadernými, nebo přesně naváděnými zbraněmi. Problém je ale v tom, že ruská vojenská doktrína nerozlišuje mezi jaderným útokem a konvenčním útokem protivníka, pokud ohrožuje existenci země. To by si měli uvědomit všichni, včetně pana prezidenta Zemana, který je ochoten tak trochu přirovnat Putina k Hitlerovi. Přičemž prezident by měl vědět, že žena nemůže být jen tak trochu těhotná a člověk jen tak trochu zrádce, sama sebe nebo státu. K jakému přirovnání prezidenta Si dojde v případě sjednocení Číny s Tchaj-wanem, nevím. Vím ale, že kouzelník Merlin, a je jedno zda svatý, či pekelník, řekl: jsou ještě jiné světy, pane.

Bohužel jsme na cestě k jaderné eskalaci z taktické úrovně na další, vyšší úroveň. Z hlediska hospodářství jsme na cestě k poválečné, možná i válečné úrovni. Se všemi důsledky, které z toho plynou, ale bez naděje na brzké zlepšení. To charakterizovalo dobu po ukončení války. Připomínám, že jediný rozdíl ve srovnání s kubánskou krizí před šedesáti léty je v tom, že původní světový řád se po ukončení krize s válkou nebo bez války s pravděpodobností hraničící s jistotou nezachová a fejkotvůrci a fejkonosiči budou bez práce a nedostanou se do nebe ani do pekla. Souhlasu netřeba.

Autor: Jan Campbell, zdroj: Vaše věc