Na snímku Jaroslav Doubrava, senátor
Povídal si o tom s publicistou Františkem Ročkem, který je ještě větším pesimistou než občan senátor.
Roček: Kniha Studená válka 3.0. je o tendencích v geopolitice lidské malosti. Ale autor si povzdechl, že dnes knihy o politice zastarávají již v okamžiku, kdy jsou psány.
Takže, jak to je s aktuálností knihy?
Doubrava: Kniha je o osudových tendencích, a ty se v každém okamžiku projevují v různých variantách. Čili aktuální je, a nové události to potvrzují. Ještě před čtyřmi lety mi lidé říkali, že to s vizí Studené války 2.0. přeháním, a dnes se nestačí divit.
Roček: Co se děje dnes je i v nové knize o studené válce? Čili, lze tam nalézt i stín fenoménu Východního ekonomického fóra ze začátku září 2022 a následujícího mejdan z 15. až 16. září 2022 v Samarkandu v Uzbekistánu, což byl summit Šanghajské organizace pro spolupráci?
Doubrava: Kniha je průvodcem po základních tendencích. Je v ní i stín těchto událostí. Moc se o tom nepíše, ale plenární zasedání Východního ekonomického fóra na začátku září 2022 bylo zajímavým geopolitickým signálem. Jenom pro pořádek: Jednání se zúčastnil předseda vlády Arménie Nikol Pašinjan, předseda vlády Mongolska Luvsannamsrain Oyun-Erdene a předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Li Zhanshu. Indický premiér oslovil publikum video pozdravy Narendra Modi, předseda vlády Malajsie Ismail Sabri Jacob a předseda vlády Vietnamu Pham Minh Tinh.
Zajímavý je signál, že Putin při zahájení plenárního zasedání řekl: „…v poslední době došlo k nezvratným, dalo by se říci, tektonickým změnám v celém systému mezinárodních vztahů. Úloha dynamických, slibných států a regionů světa, a samozřejmě především asijsko-tichomořského regionu, se výrazně zvýšila. Jeho země se staly novými centry hospodářského a technologického růstu, body přitažlivosti pro personál, kapitál a výrobu…“ Jinými slovy to říkají i čínští politici a ekonomové.
Roček: Ale ještě důležitějším je pro Rusko a Čínu v Samarkandu v Uzbekistánu summit Šanghajské organizace pro spolupráci – euroasijská politická, ekonomická a bezpečnostní organizace. Je to z hlediska geografického rozsahu a počtu obyvatel největší regionální organizace na světě, která pokrývá přibližně 60% oblasti Eurasie, 40% světové populace a více než 30% globálního HDP. Jejími členy jsou Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán, Uzbekistán, Indie a Pákistán. Horkými kandidáty na členství je Írán a Bělorusko. Čili polovina členů má nezanedbatelnou váhu, ostatní se snaží svou váhu posílit. K čemu letos summit dospěl?
Doubrava: Nic zvláštního, čili posílení spolupráce na úkor západu, který se kvůli protiruským sankcím a protičínské hysterii stal nedůvěryhodným. Západ nám prostě ukázal, jaké hlupáky ve svém vedení má.
Roček: Nebylo nejdůležitějším ve skutečnosti v ten čas nenápadné setkání věnované vojenským otázkám, mezi Číňany a Rusy?
Doubrava: Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin za zavřenými dveřmi řešili v Samarkandu postup proti USA. Global Times k tomu napsal 15. 9. 2022 úvodník, který nic neřekl a přesto i obecné věty jsou zajímavé: „…Prezident Putin řekl, že svět prochází mnoha změnami, ale jediná věc, která zůstává nezměněna, je přátelství a vzájemná důvěra mezi Ruskem a Čínou… Vzhledem k tomu, že nejistota v dnešním mezinárodním prostředí výrazně roste, komplexní strategické partnerství mezi Čínou a Ruskem v oblasti koordinace pro novou éru bylo vždy v kurzu a neztratilo dynamiku.“
Je v tom podtón společného postupu, o jehož rozsahu se můžeme jenom dohadovat.
Roček: V oficiálním úvodníku, který jsem též četl, jsem viděl takové noblesní vyhlášení války, které lze shrnout do krátkého konstatování: „Budete se ještě divit!“ Je znát, že válka na Ukrajině ještě prohloubila v pekingském vedení pocit nebezpečí ze strany USA?
Doubrava: Postup USA proti oběma těmto státům z nich vytvořil tandem: Čína a Rusko jsou si navzájem největšími sousedy s hranicí dlouhou přes 4 000 kilometrů. Pokud se vracíme k citovanému úvodníku, je tam též napsáno, že Rusko má nekonečné zásoby surovin. USA o ruský potenciál přišly. Ale dojde jim to až za pár let. Dnes je již jisté, že Čína a Rusko se spojily, ačkoliv na první pohled bude Čína prezentovat jakousi neutralitu, aby se čínské firmy vyhnuly stupidním protiruským sankcím z USA a EU.
Roček: Ale já v tomto konkrétním úvodníku vidím, jak opět opakuji, noblesní vyhlášení války?
Doubrava: Je tam skutečně zajímavá věta: „Vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu je v zásadě důsledkem selhání západního vojenského a politického bloku při řádném zvládnutí rovnoprávných vztahů s regionální mocností.“
Kromě toho se v textu objevuje varování: „Mezinárodní společenství může jasně vidět, že USA v posledních letech posílily špionážní alianci Five Eyes, daly dohromady jimi vedenou vojenskou alianci (s Austrálií a Velkou Británii zvanou) AUKUS a pokusily se vytvořit indo-tichomořskou verzi NATO. To představuje nejničivější síla v mezinárodním systému…“ Konec citátu. Může to skutečně být klíč k blízké budoucnosti v rámci první třetiny 21.století.
Roček: Mám dojem, že tzv. severoamericko – evropský tandem nepřinese EU nic dobrého, jen stále vyšší náklady a vyšší severoamerické příjmy ze zkapalněného plynu, který budou hlupáci z EU u Američanů nakupovat. Blbost nechodí po horách, ale po Bruselu. Nastává epochální mrhání peněz pro výzbroj armád, samozřejmě do značné míry od majitelů licencí v USA. Pokud jsme stále u „odkazu“ čínského úvodníku z Global Times, na konci úvodníku je jasné varování západu. Z toho neplyne nic dobrého.
Doubrava: Ano. Jak jinak si vysvětlit slova: „… pokud mezinárodní společenství nemá další dostatečně mocnou sílu, aby skutečně zasáhlo, vyvážilo, zajistilo a dokonce zvrátilo situaci ze směru udržování světového míru a stability a podpory multilaterální spolupráce, budoucnost tohoto světa může být tragická… To je něco, co mnoho zemí, včetně Číny, nechce vidět a snaží se tomu vyhnout. I z tohoto pohledu lze vidět význam setkání mezi hlavami států Číny a Ruska…. Jak zdůraznil prezident Si, Čína bude ve spolupráci s Ruskem plnit své povinnosti velkých zemí a hrát vedoucí úlohu při zajišťování stability ve světě plném změn a nepořádku.“
Roček: Je škoda, že USA rozpoutaly druhou studenou válku ve snaze o udržení jejich slábnoucí dominanci. To se americkým sluhům z EU vymstí. Studenoválečnická hysterie kolem Tchaj-wanu je stejného střihu. Dokonce jsem narazil na americkém válečnickém webu defenseone.com propagujícím americký válečnický pohled na svět, na článek z 16. 8. 2022, kde kromě všedního vojáckého balastu autor na konci varuje: „… Realistická americká politika vůči Tchaj-wanu by měla akceptovat skutečnost, že čínský kalkul ohledně Tchaj-wanu není striktně racionální. Bez ohledu na to, kolik Javelinů, Stingerů, Harpoonů, Patriotů a HIMARů je namačkáno na malém ostrově, Čína se pravděpodobně nenechá odradit. Tyto dodávky zbraní by mohly mít opačný účinek: zapálení pojistky. Washington by byl moudrý, kdyby nakreslil své červené čáry pro Asii a Tichomoří jinde a ne nad Tchaj-wanem. Američtí lídři musí jednat s maximální opatrností, aby se vyhnuli katastrofické válce supervelmocí o Tchaj-wan, která by mohla docela snadno sklouznout přes jaderný práh.“
Doubrava: Takových varování na západě přibývá, ale politici u moci vnímají jen to, aby se momentálně udrželi u koryta. Když jsme již v dnešním rozhovoru uváděli spoustu citátů, dodám k nim ještě jeden ze závěru knihy Studená válka 3.0. Upozorňuji, že Boaventura de Sousa Santos, emeritní profesor sociologie na univerzitě v Coimbře v Portugalsku, napsal v dubnu 2022 na téma americko – ruské války na Ukrajině článek „Evropa jde náměsíčně do další světové války“. Profesor varuje, že „…nyní je Evropa jen malým koutem světa, který válka na Ukrajině ještě zmenší. Po staletí byla Evropa pouze západním cípem Eurasie, obrovské pevniny, která se táhla od Číny po Pyrenejský poloostrov a byla svědkem výměny znalostí, produktů, vědeckých inovací a kultur. Mnohé z toho, co bylo později připisováno evropské výjimečnosti (od vědecké revoluce v 16. století po průmyslovou revoluci v 19. století), nelze pochopit bez uvědomění, že by to nebylo možné bez staletí starých výměn (mezi vzdálenými národy). Válka na Ukrajině – zejména pokud trvá příliš dlouho – s sebou nese riziko nejen amputace jedné z historických evropských mocností (Ruska), ale též izolace Evropy od zbytku světa, zejména od Číny…“ Konec citátu z konce knihy o dnešku.
Profesor kulantním způsobem naznačuje, že ve Studené válce 3.0. hrozí, že Evropu stáhne cynické mocenské vedení USA do bezvýznamnosti. Netušil jsem, že na stará kolena se dočkám takového úpadku evropské civilizace.
Zdroj: prvnizpravy.cz
