Ačkoliv se český ministr průmyslu snaží všude prezentovat dojednaný rámec opatření v Evropské unii jako svůj velký úspěch, ve skutečnosti Česká republika vůbec neprosadila to, co zamýšlela. Přijaté kroky, které by se měly v blízké budoucnosti implementovat, situaci podle všeho nezlepší a naopak ji mohou ještě zhoršit, jak informuje ve svém článku server Ekonomický deník.

Obrátí se proti nám?

V Evropě by se v blízké době energetická krize měla řešit na třech úrovních. V první řadě to budou úspory ve spotřebě, dále potom daně na nadměrný zisk pro energetické společnosti a ve třetím případě potom přerozdělení takto získaných nebo i jiných peněz domácnostem.

Ve hře je ale také velmi kontroverzní strop na cenu dováženého zemního plynu. Ten by znamenal, že Evropa bude importovat tento zdroj energie pouze za nějakou maximální cenu. Tomu dovozci buď vyhoví, nebo nikoliv. Argumentace je opět taková, že země mající bohaté zdroje nerostných surovin se dnes mohou těšit z nespravedlivě vysokých zisků.

Takové opatření se jeví logicky, ale může se zle vymstít. Cílí pochopitelně primárně na Rusko, které v takovém případě může přestat plyn do Evropy zcela dodávat. Jeho reálná cena potom ještě více vyletí a zbylí importéři, jako třeba Norsko nebo USA, budou moci dodávat za ještě vyšší ceny. Ovšem nebudou mít zřejmě dostatek kapacity, a tak plynu může být velmi málo.

Nejisté řešení

Nevyřešila se ani vysoká cena elektřiny. Ta může ve skutečnosti dále růst. Dopad na domácnosti a menší firmy bude spočívat v tom, že státy budou moci výrobcům elektřiny vzít část zisků a přerozdělit je lidem. Zde je ale určitý problém v tom, že výrobci prodávají elektřinu na rok i více dopředu. Je otázkou, zda nedojde k nepříjemné spirále, kdy státy sice budou těmto firmám odebírat prostředky, ale ony pak budou elektřinu prodávat stále dráže.

Zatím není zcela jasné, jak vše bude implementováno v rámci České republiky, ale je tu stále velké množství otazníků a nezdá se, že by energetická krize byla vyřešena. Mimo jiné i proto, že pomoc se netýká velkých firem. Ty mohou začít v důsledku vysokých cen energií krachovat a ve velkém propouštět.

Autor:  Petr Vavrenka, zdroj: aaZdravícz

To ještě chybělo. Došlo dřevo a pelety na topení. Ceny už jsou brutální

Kdo si při pohledu na rostoucí ceny elektřiny a plynu gratuloval, že si ponechal kotel na tuhá paliva, a chtěl topit dřevem nebo briketami, zažívá teď poměrně nepříjemné vystřízlivění. Ukazuje se totiž, jak je vše propojené a v důsledku vysoké ceny energií stoupá strmě i cena palivového dřeva či briket.

Trojnásobné ceny

Místní produkci, která má pochopitelně určité kapacity a nelze ji nárazově navyšovat, potom vykupují lidé z tuzemska i ze zahraničí. V případě briket už to zachází tak daleko, že si je mnohde rovnou nekoupíte, ale musíte se zapsat do pořadníku. Počkáte si na ně pak i šest týdnů, přičemž není vyloučeno, že tento interval se bude s blížící se zimou ještě navyšovat.

Jak informuje server Novinky, cena palivového dříví letí vzhůru. Ještě v září roku 2020 přitom klesla na 434 korun za metr krychlový. Dnes však třeba za břízku zaplatíte 1690 korun a za směs dubu, buku, habru, jilmu a jasanu dáte 1940 korun.

Například pila Kosovo polesí v Litoměřicích na svém webu uvádí, že aktuálně na dřevo nepřijímá objednávky. Zkrátka nemá novým zájemcům co prodávat.

Dřevo jde do zahraničí

V případě dřeva zažívá Česká republika v zásadě podobný problém jako s elektřinou. Vyprodukuje se ho dostatek, ovšem velká část zamíří okamžitě do zahraničí. Producenti mají žně, protože cena na celoevropském trhu stoupá a po čemkoliv se doslova jen zapráší.

Obrovským způsobem zdražují také pelety. Zatímco na jaře se za tunu platilo šest tisíc korun, dnes je to téměř 18 tisíc korun. To je trojnásobné zdražení.

Důvod je jednoduchý. Kromě vstupní suroviny totiž v případě pelet dělá problémy také velmi drahý plyn, který je potřebný pro jejich sušení. A nejde jen o vysokou cenu. U některých prodejců si na pelety počkáte až do listopadu, a to když si je objednáte dnes.

Autorka: Tereza Vávrová, zdroj: aaZdraví.cz