20. srpna 1968 ve 21:40 7. motostřelecký pluk východoněmecké armády překračuje hraniční závoru ve Vejprtech a němečtí vojáci se tak stávají prvními členy invazních vojsk na území ČSSR. 20. srpna ve 23:00 maďarská armáda proniká na jižní Slovensko, sovětská armáda postupuje přes hranice na východě Slovenska, polská armáda přebírá kontrolu státní hranice na severním Slovensku a obsazuje České Slezsko. Poláci se tak stávají rekordmany v historii 20. století v počtu střetů s námi (viz spory o Těšínsko 1919,1938,1945).
K výročí okupace si také připomeňme, jak vypadalo složení tehdejší nejvyšší sovětské moci. Generální tajemník UV KSSS – Brežněv byl Ukrajinec, předseda presidia Nejvyššího sovětu SSSR Podgornyj byl Ukrajinec, ministr obrany SSSR Grečko byl Ukrajinec, předseda rady ministrů ÚV KSSS Kosygin byl Rus a ministr zahraničních věcí SSSR Gromyko- Bělorus.
Ukrajinci se sice ke svému Brežněvovi příliš nehlásí, asi jako Rakušané k Hitlerovi, ale nahlédneme-li například do Brežněvova pasu z roku 1947, nalezneme tam jeho ukrajinskou národnost vyznačenu zcela jasně.
https://news.pn/ru/blogs/91188/
Leonid Iljič Brežněv si údajně vojenskou invazi nevymyslel, čelil útokům kremelských „jestřábů“. Mezi hlavní jestřáby patřil Petr Jefimovič Šelest (1908-1996), nejvyšší představitel komunistické strany na Ukrajině. Šelest se obával, že myšlenky demokratizace se přes rusínskou menšinu na východním Slovensku přenesou na Ukrajinu. Šelest mluvil i o letácích, které se prý objevily na Podkarpatské Rusi – a žádaly její odtržení od Sovětského svazu. Když pak Šelest při diskuzi v Čierné nazval Františka Kriegla „haličským židem“, členové československé delegace se zvedli a odešli. Nejvyšší představitel slovenských komunistů Vasil Biľak předal prostřednictvím pracovníka KGB na záchodcích Šelestovi pověstný zvací dopis s prosbou o poskytnutí „pomoci a podpory všemi prostředky“ – jeden z argumentů pro vojenskou invazi.
Dvacátého srpna 1968 ve 20.15 hod. washingtonského času přijímá americký prezident L. B. Johnson sovětského velvyslance Anatolije Dobrynina. Když mu Dobrynin přednese zprávu, „že vláda Československé socialistické republiky se prý „obrátila na spojenecké státy včetně Sovětského svazu se žádostí o poskytnutí přímé pomoci včetně pomoci vojenských sil“, prezident odvětí „Podívám se na to ráno s ministrem Ruskem a ozveme se vám.“
Husák tuto schůzku později (1990) výstižně okomentoval: „Prezident Johnson se dohodl s Brežněvem a vzal okupaci ČSSR na vědomí. Formálně protestoval, ale jinak nehnul ani prstem.“ O záměru vpadnout do CSSR věděl mimochodem Husák v předstihu. V polovině srpna ho totiž oslovil do telefonu Brežněv: „Chci se vás zeptat, podpoříte nás v případě vzniku mimořádných okolností?“ „Ano, soudruhu Brežněve,“ klidně odpověděl Husák. „Budu stát na straně Sovětského svazu.” Tím udělal kariéru po okupaci.
Jednání s USA proběhlo s měsíčním předstihem před vojenskou operací. Velvyslanec Anatolij Dobrynin se totiž již 22. července 1968 setkal se státním tajemníkem USA Deanem Ruskem a zjistil, že USA se rozhodně nechtějí zaplést do konfliktu kvůli Československu.
V Čierne nad Tisou 29. července 1968 proto Brežněv mohl spokojeně ujistit Biĺaka, že USA plně akceptují právo Sovětů řešit si poměry v sovětském východoevropském bloku.
Jaké byly strategické důvody okupace?
Na podzim 1945 se prezidentu Benešovi povedl husarský kousek, prosadil současný odchod U.S. Army i Rudé armády a naše území se tak ocitlo bez cizích armád, což v poválečné Evropě představovalo raritu.
O strategické potřebě alokace sovětských jednotek na našem území přesvědčoval Novotného již Nikita Chruščov. Sovětský záměr rozmístit u nás svá vojska trval od války.
Na jaře 1965 si maršál Andrej Grečko vynutil dohodu o výstavbě tří skladů s jadernými hlavicemi v Československu. Novotný sice zvyšoval výdaje na zbrojení – vztažené na jednoho obyvatele patřily ve světě mezi enormní; avšak Sověti přesto v roce 1966 nekompromisně vyžadovali v zájmu posílení jihozápadního křídla Varšavské smlouvy přesunout do ČSSR dvě sovětské divize.
https://www.literarky.cz/civilizace/2043-dohodl-se-breznev-s-husakem-jeste-pred-srpnovou-okupaci
Okupace Československa do konce roku 1968 si vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných.
https://www.ustrcr.cz/uvod/srpen-1968/obeti-okupace/
Po okupaci začala v Československu tzv. normalizace. Politické vedení země občany v krizi zradilo /až na nepočetné výjimky/.
Lidé přišli o iluze a do komunistické strany vstupovali kariéristé bez zábran.
Velká část lidí kvůli existenčním zájmům tak či onak kolaborovala s mocí.
I dnes máme v republice kolaboranty a kariéristy bez skrupulí a zrádce národních zájmů na nejvyšších místech. I dnes by někteří politici rádi umísťovali cizí vojska na našem území.
I dnes jsme ve velmocenských hrách naprosto bezvýznamní a hlavní hráči nás hodí přes palubu, kdykoliv se jim to bude hodit.
To je historické poučení z událostí roku 1968.
Náš dnešní svět je ale mnohem nebezpečnější, než byl ten před 54 lety.
Autor: Lukáš Fišer, zdroj Zvědavec
Prej okupace.No budiž. Všímáte si, jací kámoši jsme s Němci? Ti nás taky okupovali, ale to asi byla jiná okupace. Tak nějak neumím najít nějaké vypálené a vyvražděné vesnice, které nám rusové během okupace vypálili. Ale kdo chce psa bít…však víte.Ten antirusismus je u nás zakořeněn opravdu hluboce a každým rokem jej média jen… Číst vice »
Okupace společnosti,státu nastává de jure tehdy,jestliže okupant vezme správu věcí veřejných do svých rukou.A to se zde roku 1968 nestalo přes dislokaci vojsk.(Srovnejme okupaci a protektorát 1939-1945!)Ostatně za celých 32 let od hadrovéno puče jsem neslyšel např.slovo o okupaci v souvislosti s Německem a zde trvale umístěnými americkými vojsky-cca 45000 vojáků v 15ti základnách plus dislokované… Číst vice »
No oni okupují i své kámoše v United Kingdom (a i jinde v Evropě). Od 1942 – kdy se tam připravovali tak dlouho na vylodění v 1944 (jak v jiném zde článku víme od pana Kechlibara, že jen jeden rok) – a až se vrátili po osvobození Evropy – už tam pak zůstali…
Pokrač. Ale ten kus života jsem prožil s rodinou vcelku šťastně, akorát mě nepustili do Jugoslávie, Tak jsme lítali do Bulharska, protože jsem byl vyloučen z KSČ. Nevnímal jsem to jako „velkou nesvobodu“, to až později za kapitalismu, když mě dva roky před důchodem vyhodili z práce. A závěrem kam to dovedl současný režim… Číst vice »
Vlastně jsem na tom stejně jako Vy.
V roce 1968, mě bylo 23 let. Na jaře1968 jsem vítal vyhlášení socialismu s lidskou tváří, jak se říkalo. Po oné invazi vojsk VS k nám, mimo Rumunska, jsem pokřikoval na vojáky SA okupanti, idítě damój, kontrarevolucia nět. Tehdy jsem vše bral citově a nechápal jsem geopolitické souvislosti. Později až ve věku zralém, jsem… Číst vice »
Mě bylo 21 let a vidím to v mnohém podobně.S odstupem času(a získání řady informací) jsem ale přesvědčen,že události šedesátých let vrcholící tzv pražským jarem byla z velké části jen velká naivní hra malého národa(jak říká klasik”mušince na mapě”)na socialismus s lidskou tváří,obrodný proces a pod.V kontextu tehdejší pol. situace-tvrdě rozdělený svět a tvrdá Studená válka-bylo jasné,že… Číst vice »
Jo tak to zase bude v maistreamu nablito konečně zas bude důvod to těm „zlým” komunistům nandat. Moc pěkná poznámka na konci že dnes tu máme kolaboranty co by tady chtěli cizí armádu. Nejsem pro žádnou cizí armádu ale pro neutralitu.
Paradox doby – okupanty Ukrajince dnes oslavujeme jako hrdiny fašistického státu, který vraždil civilisty na Donbasu 8 dlouhých let a Česku to bylo jedno ! Dnes Česko podporuje nacismus a fašismus kdekoli v Evropě, nejmilitantnější a poskytuje sluchu českým fašistům ! Finsko bylo fašistické a vrací se k tomu. Pobaltí, které bylo z poloviny fašistické se k fašismu… Číst vice »
Osobně si myslím, že pro mladou a už i střední generaci je rok 68 taková historie a zajímá je asi tak jako Braniboři v Čechách, nebo Švédové v Praze. Dnes už je ruská okupace jen berlička pro nepřátele Ruska. Necítím k Rusům žádnou nenávist, vždyť náš stát v současnu nijak neohrožovali, neměli na nás žádné požadavky, naopak… Číst vice »
Kdybych mohl, vyhlásil bych válku těm našim zaprodancům a celé loutkové vládě.
Podívejte se na obrázky z ulic 21. srpna 1968 (je jich mraky na Internetu), reakce obyvatelstva na přijíždijící tanky. (Dneska píšou třeba na: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/okupanti-cesi-houfnice-okupace-kasarny-armada.A220819_201236_domaci_wes?zdroj=otvirak) Najdete ve světě podobné obrázky, kde obyvatelstvo diskutuje s okupanty na tanku? Nějaké podobné diskuze s invazními vojsky např. v Severní Korey, ve Vietnamu, v Panamě, v Afghanistanu, v Iráku, v Libyi, v Syrii? No ono se… Číst vice »
Dnes najdeme nejen takové obrázky, ale dokonce telefonem natočená videa, která se objevují a zase odstraňují. Mám namysli obrázky jak se za zády Ruské okupační armády nediskutuje, ale světe div se, ono se slaví. Ono se tancuje. Ono se zpívá… Na druhé straně, zrovna nedávno nás po dvaceti letech osvobozování drban v sandálech… Číst vice »
Já srovnávám rok 1968 s rokem 1989 a jako přesvědčený volič pro socialismus mám jasno.